Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Ojetiny s minimálním nájezdem: Proč je málo kilometrů často na škodu?

Tomáš Dusil Tomáš Dusil 7. 12. 2017
17
52
Zobrazit náhledy (17)
Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth
Čas od času se na trhu ojetých automobilů vyskytne letitý vůz s nezvykle malým kilometrovým proběhem. Co od takového auta čekat? A je malý kilometrový nájezd vzhledem k vyššímu věku opravdu vždycky výhrou?

Při koupi ojetého auta lidé obecně řeší tři důležité věci. Tou první je samozřejmě cena vybrané ojetiny. Další co lidé řeší, je rok výroby. Mladší auto bývá dražší, ale zase je u něj lepší předpoklad, že je méně opotřebované, nemluvě o obecně jednodušším opětovném prodeji. Posledním velmi důležitým údajem je počet ujetých kilometrů. Obecně vžité pravidlo při koupi ojetiny říká, že čím má auto najeto méně, tím lépe, byť to samozřejmě zohledňuje i jeho cena. Konečnou cenu samozřejmě dále ovlivňuje celá řada skutečností, od pohonné jednotky, přes převodovku až po karosářskou verzi či výbavu konkrétního vozidla. V neposlední řadě pak celkový stav ojetiny.

Auto po starém pánovi

Jak se zdá, údaj o počtu najetých kilometrů je v české praxi na trhu ojetin možná tím nejdůležitějším údajem, který u koupěchtivých našinců rozhoduje o pořízení či nepořízení konkrétního vozu. „Je vcelku obvyklé, že čím menší nájezd, tím více ojetina kupujícího přitahuje,“ říká na úvod k problematice ojetin s velmi malým kilometrovým nájezdem Jindřich Topol z AAA Auto. Dle Topola však nejde jen o český trh, ale tak nějak o trh ojetin obecně. „Z požadavku kupujících ojetin na jejich velmi malý kilometrový proběh pramení dnešní masově rozšířené stačení tachometrů,“ upřesňuje Topol. Lidé prostě chtějí ojetinu s malým počtem ujetých kilometrů, tak proč jim je nedopřát… Přesně takhle dnes uvažuje řada nepoctivých prodejců ojetých aut.

Jak ale zákazníkovi zdůvodnit, že vybraná ojetina, stojící na ploše autobazaru, případně prodávaná přes řádkovou inzerci, má skutečně tak málo najeto. Nejlepším důkazem je pečlivě vedená garanční knížka, v níž pokud možno nechybějí všechny servisy, doplněné o razítko dílny, která je prováděla. Jenže tohle ne vždy ojetina k dispozici má. U těch starších je to spíše výjimka. Mnozí prodejci ojetin tak raději uplatní známou historku „o starém pánovi, který si auto koupil na důchod, ale pak s ním pro nemoc skoro nejezdil. Nebo předčasně zemřel a jeho dcera vůz teď prodává jako nadbytečný.“ Výjimečně to být pravda může (viz dále), ale ve většině případů se jedná o pouhou fikci. Pokud takové auto skutečně existuje, zpravidla se na ploše autobazaru vůbec neobjeví.

I přes masivní stáčení tachometrů se lze v české inzerci čas od času setkat se starší ojetinou, která skutečně najela vzhledem k věku nezvykle malé množství kilometrů. Cena takového vozu bývá vyšší, avšak s tím kupující počítá.

Uloženka kontra realita

Auta, která mají nezvykle nízký počet ujetých kilometrů vzhledem k jejich věku, lze v zásadě rozdělit do dvou skupin - tou první jsou běžná auta, která vlastnila fyzická osoba, jež s nimi prostě moc nejezdila. I taková se na trhu občas objevují. Druhou skupinu představují spíše raritně se vyskytující vozy ve vysokém věku.

Pokud zůstaneme v realitě všedních dní, jsou mnohem častěji k vidění vozy z prvně uvedené skupiny. Prostě taková Škoda Fabia II z roku 2011 s motorem 1.2 TSI klidně mohla do dnešních dnů najet pouhých 20.000 km.

Starší auta s malým kilometrovým proběhem a tedy provozovaná spíše sporadicky mohou vykazovat při následném nasazení do pravidelného provozu některé problémy. Pokud auto stojí, mnozí si myslí, že se neopotřebovává, což ale není pravda. Kilometry sice nenajíždí, avšak auto jako takové stárne. „Dlouhodobá odstávka vozidla a jeho následné uvedení do častějšího provozu může způsobit některé komplikace. Zcela běžné jsou náhle úniky oleje z motoru či převodovky nebo ztvrdlá těsnění,“ říká Jindřich Topol z AAA Auto. Lidé se dále potýkají s porézními gumovými hadičkami. Velmi časté jsou rovněž zatuhlé brzdy.

„Problém je, že při testovací jízdě v okolí autobazaru neduhy vniklé delší odstávkou případně provozováním na velmi krátké vzdálenosti nemá kupující šanci objevit. Na to je předváděcí jízda příliš krátká,“dodává Jindřich Topol.

Minimální kilometrový nájezd vzhledem k věku vozidla je tak nespornou výhodou spíše u druhé výše uvedené skupiny ojetin. Tedy u raritněji se vyskytujících modelů, které do budoucna slibují jistý sběratelský potenciál a u nichž se tedy předpokládá určité finanční zhodnocení. „Typický kupující takových automobilů si úskalí malého kilometrového proběhu vzhledem k vyššímu věku vozidla uvědomuje a počítá s následnými finančními výdaji. Navíc se často jedná o znalce, který při koupi nepodceňuje detailní předkupní prohlídku vozu, takže víceméně ví, do čeho jde,“ vysvětluje Topol. U takzvaných youngtimerů, tedy aut, která jsou již na poměry ojetin příliš stará, ale na druhou stranu ještě nedosahují veteránského věku, je malý počet ujetých kilometrů určitě výhodou.

Olej, pneumatiky, ale i rozvody…

Koupi staršího auta s malým kilometrovým proběhem zpravidla doprovázejí určité nejistoty týkající se jeho údržby a pravidelného servisu. U vozidla, které málo najezdí, totiž mají lidé větší tendence šidit pravidelný servis než u vozidla, s nímž běžně jezdí a potřebují jej mít v plně funkčním stavu.

Naproti tomu u vozidla, které vyjíždí spíše sporadicky, mají jeho majitelé obecně pocit, že do servisu vlastně vůbec nemusejí. Kdo by utrácel alespoň každé dva roky za servis auta, když vlastně skoro nic nenajel…

Problém je, že i auto, které nejezdí, pravidelný servis potřebuje. Proto také výrobci v řadě servisních úkonů udávají kromě kilometrového proběhu rovněž časový údaj. To se týká nejen výměn motorového oleje a různých filtrů, ale také například rozvodů. To je první, co by měl majitel auta s malým proběhem řešit. Výměna rozvodů je z pohledu finančního zatížení již dražší, což člověk, který s vozem málo jezdí, zpravidla nechce podstupovat. Novopečený majitel takové ojetiny by se měl také zajímat o to, kdy byl naposledy měněný olej v motoru. A co klimatizace? Chladí? je vůbec naplněná? U starších aut obecně, i pokud se klimatizace nepoužívá, časem dojde k úniku chladiva přes ztvrdlá těsnění jejího vedení. A to nemluvíme o pneumatikách. Ty sice nemusejí být na první pohled sjeté, avšak jejich guma s léty stárne, takže pneumatika tvrdne a již nenabízí zdaleka takovou přilnavost, jako když byla nová. Proto je dobré se podívat také na datum výroby pneumatik.

Péče o model je důležitá

Servis moderního vozu ale není jen o pravidelné výměně náplní, filtrů, zapalovacích svíček či rozvodů, ale také o celé řadě dalších servisních úkonů, o nichž mnozí majitelé nemají ani potuchy. Je v nich zahrnuta takzvané péče o model, která se v průběhu života týká snad úplně každého auta.

Co si však představit pod pojmem „péče o model“? Většina závad se u relativně mladých, ale mnohdy i u těch starších automobilů neděje proto, že „by se k nim někdo špatně choval“, jak občas rádi říkají automechanici.

Důvodem bývá pochybení výrobce, případně subdodavatele. Většinou i kvůli tlaku na co možná nejnižší cenu. Co by mělo být kovové, udělá se plastové. Místo šroubů se závitem M8 se použije M6... Příklad? Krokové servomotorky v systému ovládání samočinné klimatizace vozu VW Golf páté generace a jeho derivátů (Seat Leon Mk2, Škoda Octavia Mk2, VW Scirocco aj.). Je jich tu celkem sedm a mají za úkol nastavovat klapky pro směrování proudícího vzduchu, či měnit teplotu v pravé a levé straně kabiny nezávisle na sobě. Občas ale některý selže, přičemž jeho blížící se konec prozradí „ťukání“ z útrob palubní desky, zejména po nastartování motoru. Prostě jako když tam máte datla… Příčinou je selhání malinké převodky motorku, která je u zmíněných modelů vyrobena z plastů. Plast časem zkřehne a zuby na kolečkách se vylámou. To pak třeba jedna strana topení topí, zatímco druhá chladí jak o život. U vozů Audi přitom zmíněné krokové elektromotorky měly převodku kovovou, takže uvedený problém se jich netýká.

Péče o model zahrnuje rovněž svolávací akce. Ty se týkají většinou problémů souvisejících s bezpečností, nebo pokud daný problém zahrnuje větší sérii vozů daného modelu. Že se na dané auto vztahuje svolávací akce, o tom je jeho majitel většinou vyrozuměn písemně přímo od zástupce značky v dané zemi. Přesto na výzvu reagovat nemusí.

Něco jiného jsou různé technické akce, takzvané bulletiny. Ty vydává každý výrobce v průběhu života daného modelu a jejich předmětem je popis závady plus návod, jak ji odstranit a současně také instruktáž, co říkat zákazníkovi, pokud daný problém reklamuje. V rámci bulletinů se obyčejně montuje už modifikovaný náhradní díl, aby se uvedený problém pokud možno neopakoval. Problém je, že technickou akci výrobce na vozidle udělá až v okamžiku, kdy si zákazník stěžuje. Pokud si nestěžuje, nic se na vozidle nemění, i kdyby to byl třeba stokrát vadný díl.

Jenže k tomu, aby se některé problémy dostavily, je třeba ujet určitý počet kilometrů. Pokud je proběh malý, závada se nestihne projevit ještě v průběhu záruky. A po záruce vám ji výrobce zdarma neodstraní, zvlášť když nemáte pečlivě vedenou garanční knížku. To pak nezbývá, než daný úkon zaplatit ze svého.

Příkladem může být výše uvedená Škoda Fabia z roku 2011 s motorem 1.2 TSI. U těchto agregátů je znám problém s natahujícím se rozvodovým řetězem. Pokud koupíte auto s ujetými 20.000 km, má zcela jistě ještě původní a tedy problematickou sadu rozvodů. Naopak vozidlo, které již ujelo 120.000 km, bude mít už jistě rozvody vyměněné za modifikovanou rozvodovou sadu, která je odolnější. A takových příkladů bychom mohli vyjmenovat více.

Několik příkladů starých aut s malým kilometrovým nájezdem z českého trhu

Škoda 100, rok výroby 1971, 4175 km

O této Škodě 100 s extrémně nízkým proběhem jsme před časem psali. Její současný majitel vlastně koupil garáž s vidinou, že v ní je nějaké auto. Nakonec tam našel neskutečně zachovalou a zcela původní Škodu 100, s níž její první majitel takřka nejezdil. Dokonce tak málo, že za léta vyrostl před garáží statný strom. Ten bylo třeba nejprve porazit, aby se auto vůbec mohlo podívat na denní světlo. Kupodivu, škodovka pro zprovoznění nevyžadovala nějak extrémní investice. Třeba původní pneumatiky se dochovaly v překvapivě dobrém stavu. Byly totiž ještě s duší, navíc vzduch z nich unikal pozvolna, což je ten lepší případ. Uvedená Škoda 100 je typickým příkladem investiční ojetiny, u níž se malý kilometrový proběh podílí na její vyšší hodnotě.

Citroën ZX 16V, rok výroby 1993, 53.000 km

Výše uvedená pohádka o starém pánovi, který s autem skoro nejezdil, přesně sedí na tento velmi vzácný Citroën ZX 16V z roku 1993. Jeho původní majitel si jej koupil jako úplně nový „na důchod“. S autem však nestihl mnoho ujet, neboť předčasně zemřel. Vůz zdědila jeho dcera žijící v Německu, která nevěděla, co s ním. Nakonec se po mnoha peripetiích auto dostalo k současnému majiteli. Motor vozu šel v době pořízení na tři válce, lak i interiér byly velice zanedbané a navíc auto prodělalo drobnou kolizi, takže se musela měnit kapota motoru. Současný majitel dále vyměnil rozvody a provedl některé další opravy. Třeba opravu nefunkčního ostřikovače předních světlometů. Jde opět o příklad investiční ojetiny, u níž je takto neobvykle malý kilometrový proběh spíše žádoucí.

Mazda MX-3 V6, rok výroby 1992, 127.000 km

Dnes již vzácné kupé, vyrobené v roce 1992, ale prodané coby nové v České republice o dva roky později. Karoserie prodělala nepříliš zdařile udělaný celolak, jinak je však až na detaily (jiný volant) auto původní. Vůz vlastnili celkem čtyři majitelé, garanční knížka se nedochovala. Na pohled velmi hezké auto však mělo i některé chyby. Kromě zvlněných brzdových kotoučů či zteřelých pneumatik (byť s dobrým vzorkem), navíc o rozměru, který neodpovídal údaji ve velkém technickém průkaze, šlo zejména o úniky oleje zpod ventilového víka zadní řady válců. Dále bylo třeba vyměnit rozvody, neboť chyběl záznam, zda je někdo v minulosti měnil. Motor této Mazdy (šestiválec K8) se sice lidově řečeno nepotká, avšak přesto to udělat musíte. Co kdyby vám řemen praskl třeba při předjíždění… Bohužel ceny originálních náhradních dílů jsou na úrovni některých modelů značky Porsche (rameno přední nápravy je za 15.000 korun), přitom zhodnocení auta s léty je pouze nepatrné, jestli vůbec nějaké. V tomto případě byl velmi malý proběh vzhledem k věku vozu možná spíše na škodu, byť auto jako takové bylo opticky ve velmi zachovalém stavu.

Škoda Fabia Combi 1.2 HTP 12V, rok výroby 2007, 73.000 km

Jedna z posledních původních fabií v typické jasně červené „pastelkové“ barvě s dodnes kontroverzním motorem 1.2 HTP 12V pod kapotou a karoserií kombi. Budiž k dobru, že se jedná již o evoluční verzi tohoto motoru označenou BME. Motor má zatím původní sadu rozvodů a dosud vcelku dobře a bez problémů slouží. Se stále se přepalujícími žárovkami H7 v hlavních světlometech již majitel vybojoval bitvu pořízením speciálního předřazeného odporu dodávaného přímo Škodou. Ovšem se stále se vybíjejícím akumulátorem si dosud nikdo neporadil. V servisu prý tvrdí, že baterie nemá žádný zvýšený odběr, pokud vozidlo a jeho motor stojí… Auto bylo lehce bourané na pravý přední blatník poté, co v zimě dostalo smyk při jízdě v zatáčce. A klimatizace funguje spíše na dobré slovo. Majitel ji nepoužívá. Jde o typické auto, které při četnějším užívání hrozí dalšími servisními výdaji.

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Nakup ojetiny
| 30. 12. 2017
ja kupuji auta jedine ojeta.. a jsem velmi spokojeny, novy ztraci hodnotu a hlavne u ojetych neztratis hodnotu kdzy jej pak prodas a koupis jiny
re
| 29. 12. 2017
bud jsou stoceny a nebo ten motor neni poradne zajety a bude problem.. takze nee :-)
Ojetina
| 15. 12. 2017
Takový zlatý střed je těch 180 tisíc,ale zase o nafťáků bych řekl, že těch 200 tisíc je ideál...já teda pořizoval před 2 roky ojetinu,a je fakt, že člověk automaticky kouká na cenu, rok výroby a najeté kilometry...
auto
| 13. 12. 2017
Je fakt, že jsme doma koukali taky kolik má auto najeto, nechtěli jsme do ojetiny co nemá skoro nic a zase né moc, těch 100 tis km je v pořádku si myslím, v áčkách jsme pořídili fabii co měla 110 tis km a už má 170 tis a bez problému, držák prostě
Kvalitně zajeté auto.
| 11. 12. 2017
lepší je auto co jezdí. Kolega má novou Octavii, my doma teď z autobazaru, prostě mně to auto jede líp a stálo o 100 mííň. ne ale auto co má víc najeto a je dobře servisovaný není horší než to samý který stálo a popojíždělo. Volím bazarovky a jsem spokojen.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku