Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

TEST Opel Astra K: S litrovým tříválcem je nedostižný!

Jan Mička
Diskuze (124)
První svezení s novým Opelem Astra odhalilo velký důraz na jízdní komfort. Nakonec jsme se nejvíce bavili za volantem verze s novým litrovým tříválcem Ecotec Turbo.

Nedlouho po skončení novinářských dnů frankfurtského autosalonu jsme vyrazili do Rakouska na prezentaci nového Opelu Astra. Vůz jsme si do té doby stihli prohlédnout už v českých končinách, o možnosti krátké projížďky ale nikdo z automobilky nechtěl ani slyšet. Vzhledem k tomu, jak rozsáhlé a postupné uvádění Opel jednomu z nejdůležitějších modelů připravil (pravidelně v pátek „vypíchl“ jednu z množství jeho novinek), byla očekávání opravdu velká.

Naše putování s novou Astrou začalo na vídeňském letišti. První volba padla na zcela nový čtyřválec 1.4 Ecotec Turbo o výkonu 110 kW (v nabídce je i verze s 92 kilowatty) standardně párovaný s manuální šestistupňovou převodovkou (automat se k němu nenabízí). Řadíme „za jedna“ a vyrážíme směrem ke slovenským bratrům!

Čtrnáctistovka je hodně upřímná

Novou čtrnáctistovku Ecotec Turbo jsme si podrobněji představili už na konci července, takže nyní pouze krátké opakování: celohliníková konstrukce, výfukové potrubí integrované do hlavy válců, dutá kliková hřídel a olejové čerpadlo pracující se dvěma úrovněmi tlaku podle skutečné potřeby. Jenom na bloku se ve srovnání s litinovým předchůdcem ušetřilo deset kilogramů (celkově je Astra až o 200 kilogramů lehčí) a na lehkosti jízdy je to docela znát.

Maximální výkon 110 kW je dostupný v rozmezí 5000-5600 otáček za minutu a točivý moment 245 N.m naplno nastupuje ve dvou tisících otáčkách, motor vám ale své parametry nikterak nevnucuje. Běží o malinko hruběji než konkurenční čtrnáctistovka koncernu Volkswagen a okolo 1500 otáček citelněji duní (je to takový šeptající turbobenzín), ale co se dopadu dlouhých převodových stupňů týče, jsou na tom oba agregáty podobně. Ecotec není vyloženě „přidušený“, rozjíždí se plynule a pouze s lehkým turboefektem, nejvíce ale táhne až okolo 3000 min-1 a uvadá zhruba o dva tisíce otáček později. Je to zkrátka kliďas.

Hned po vyjetí z letiště jsme vynulovali palubní počítač a s čistým štítem vyrazili do Bratislavy. Dálniční stotřicítka u tohoto motoru znamená spíše turbodieselových 2.500 otáček za minutu a spotřebu 6,3/100 km, ale především překvapivě klidný projev. Drobné vibrace od podvozku lze přičítat hrubšímu povrchu pod koly, naopak minimální aerodynamický svist má na svědomí koeficient odporu vzduchu Cd = 0,285. Skoro se zdá, jako by karoserie vzduch krájela, a ne jej pouze prorážela.

Opel Astra – ceny zážehových motorů
Motor 1.4 1.0 Turbo 1.4 Turbo 1.4 Turbo
Zdvihový objem [cm3] 1399 998 1399 1399
Válce/ventily 4/4 3/4 4/4 4/4
Největší výkon [kW/min] 74/6000 77/5000 92/4000-5600 110/5000-5600
Točivý moment [N.m/min] 130/4400 170/1800-4250 230/2000-4000 245/2000-3500
Převodovka 5M 5M (5A) 6M 6M
Max. rychlost [km/h] 185 200 205 210
Zrychlení 0-100 km/h [s] 12,3 11,2 (12,7) 8,5 8,3
Komb. spotřeba [l/100 km] 5,4 4,3 (4,2) 5,4 5,4
Cena Selection [Kč] 319.900 349.900 - -
Cena Enjoy [Kč] 339.900 369.900 389.900 419.900
Cena Dynamic [Kč] - 409.900 429.900 459.900
Cena Innovation [Kč] - 419.900 439.900 469.900

Manuální šestistupňová převodovka řadí přesně a hladce i při dynamičtější jízdě, problém nám ale dělal tvar hlavice řadicí páky. Pro vozy Opel je charakteristický, nicméně stačí mít trochu zpocenou dlaň a sklouznete se po ní jako po čerstvě vytřené podlaze.

U podvozku je znát snaha o co nejvyšší úroveň jízdního komfortu. Nová Astra přitom nenabízí adaptivní odpružení FlexRide CDC, jak tomu bylo doposud. Jezdili jsme na sedmnáctipalcových kolech s pneumatikami o rozměru 225/45 R 17 a auto se velmi dobře vyrovnávalo i s velkými nerovnostmi. Od podvozku navíc nebouchá, kola v zatáčkách neuskakují a karoserie se nenaklání více, než by bylo zdrávo.

Každá Astra je vpředu vybavena uložením McPherson, zadní náprava s torzní příčkou se ale liší v závislosti na motoru. Na mysli máme především implementaci Wattova přímovodu (mají jej všechny motory nad 110 kW a nejsilnější turbodiesel), který zabraňuje pohybům zadních kol proti sobě. Tato „torzka“ zjednodušeně řečeno přináší výhody víceprvkové nápravy, avšak ne za cenu vyšší hmotnosti. Celkově lze naladění podvozku označit za velmi dobrý kompromis mezi jízdním komfortem a sportovností, přičemž na limity tohoto řešení narazíte až v extrémních případech – například při rychlém vyhýbacím manévru, kdy se záď vlivem měkčího uložení nápravy lehce zavlní. Omezilo se tím ale přenášení vibrací do karoserie, takže něco za něco…

Při běžné jízdě si není až na trochu toho dunění motoru v nízkých otáčkách nač stěžovat, chleba se ale začal lámat v poslední části testovacích jízd. Tehdy se totiž naskytla možnost přímého srovnání čtrnáctistovky se základním litrovým tříválcem Ecotect Turbo o výkonu 77 kW a točivém momentu 170 N.m. Motor už známe například z Corsy, kde je podle našeho názoru trochu lépe odhlučněný. V Astře je standardně párován s manuální pětistupňovou převodovkou (za příplatek 25.000 korun dostanete robotizovaný Easytronic), zatímco Corsa u obou výkonových verzí (66 a 85 kW) disponuje šesti stupni. Podle Opelu je to z důvodu nižší hmotnosti a přijatelnější ceny.

Typické tříválcové hučení je patrné až ve vyšších otáčkách, vibrace nebo nevyrovnaný běh ale nečekejte. Ani v tomto případě se nesetkáte se striktně „spodovou“ charakteristikou, spíše naopak. Pro dosažení co nejlepší dynamiky se nesmíte bát točit až 5000 otáček za minutu, nad touto hranicí už ale tah uvadá a chybí výkonová špička. To jsou ale všechno poznatky, které bychom od tříválce tak nějak čekali, úplnou spokojenost ale nevzbudilo řazení – dráhy jsou sice přiměřeně dlouhé, samotná kulisa by však mohla být o něco přesnější.

Nedostižný tříválec

Možná to bude znít trochu překvapivě, nicméně napsat to musím: za volantem tříválcové Astry jsem se bavil nejvíce. I zde podvozek sází především na komfort, zadní nápravě ale chybí Wattův přímovod a jízda na hraně se díky tomu paradoxně stala zábavnější. Hmotnostní rozdíl mezi vozem se základním přeplňovaným tříválcem a čtrnáctistovkou o výkonu 150 koní činí zanedbatelných 15 kilogramů, i přesto jsme ale druhý nejsilnější turbomotor nabídky (od ledna bude k mání i šestnáctistovka o výkonu 147 kW) nechali na klikaté okresce za zády.

Místem činu se stala Pezinská Baba (leží zhruba 40 kilometrů severně od Bratislavy), kde se jezdí i závody do vrchu. Čekali bychom, že stádo 150 koní obsažených ve čtyřech válcích dá downsizovanému tříválci na frak, silnější Astra se nám ale kvůli dlouhým rychlostním stupňům a menší chuti po otáčkách (hlavně ve vyšším spektru) ani nepřibližovala. Tříválec zejména na výjezdech ze zatáček doplácel na menší točivý moment a bylo potřeba jej neustále držet pod krkem, o to větší zábava to ale byla. Abychom eliminovali vliv různých úrovní řidičských dovedností, před další „rundou“ jsme se vystřídali – výsledek byl stejný…

Astra si v krizových situacích musí vystačit s běžným stabilizačním systémem, což se ve srovnání s konkurenčním přibrzďováním kol XDS a XDS+ může zdát jako nevýhoda, ona jej ale nakonec vůbec nepotřebuje. Perfektně vyvážený podvozek totiž na limitu netlačí příď ze zatáček po tečně ven a dovolí snadno kontrolovatelné sklouznutí všech kol. Chvílemi nám až připadalo, že máme co dočinění s pohonem 4x4, ten ale Astra nemá a ani se s ním nepočítá.

Slovem do pranice je výsledná spotřeba paliva. Při běžné jízdě se u obou motorů držela okolo 6 l/100 km, kontrola na vrcholu Pezinské Baby ale hrála do karet čtrnáctistovce. Zatímco 150 čtyřválcových koní spolykalo za uplynulých zhruba 250 kilometrů průměrně 9,8 l/100 km, litrový tříválec se s klidem přehoupnul přes jedenáct litrů. Na tom ale není nic zvláštního, pokud uvážíme, že jsme motory hnali až na samotný vrchol možností.

Změny v interiéru rozhodně prospěly

Není to tak dlouho, co jsme testovali minulou generaci Astry a stěžovali si na přemíru ovladačů na středové konzole. Ovládání chtělo zvyk, notabene když všechna tlačítka měla podobný tvar a velikost. Novinka je však v tomto ohledu příkladem přehlednosti a intuitivnosti, což je v dnešním uspěchaném světě žádoucí.

Většinu úkonů nyní provádíte prostřednictvím dotykového osmipalcového displeje systému IntelliLink Nav 900 (u výbavy Selection za 30.000 Kč, jinak za 15.000 Kč nebo součástí sady Inovace za 40.000 Kč), případně levnějšího sedmipalcového provedení R 4.0 (pro Selection za 15.000 Kč, jinak standardně). Pochvalovali jsme si hlavně vysokou citlivost obrazovky, rychlé reakce systému a komunikaci v českém jazyce.

Přední část v interiéru překvapuje nadprůměrnou šířkou v loktech (o 30 milimetrů více než u Golfu), dvě urostlé osoby se ale čas od času kontaktu neubrání. Je to dáno tím, že se výrobce snažil posunout sedadla co nejvíce k podélné ose karoserie, aby při bočním nárazu bylo mezi karoserií a cestujícími více prostoru. Stěžovat si nemůžeme na komfort ergonomických předních sedadel, u řidiče dokonce s masážní funkcí, dříve takřka ideálně působící pozice za volantem ale po čase začala vadit. Sedí se totiž relativně nízko nad podlahou a pedály (především brzdový) jsou ukotveny příliš vysoko. Nakonec tedy nezbylo než si posunout sedadlo více dozadu, aby byl zajištěn větší úhel mezi chodidlem a holenní kostí.

Vzadu jsme v oblasti loktů naměřili prakticky totéž co u Golfu (1455 mm), snaha výrobce o co největší prostor nad hlavou a před koleny se ale paradoxně může podílet na horším komfortu při delších cestách. Tenounký sedák totiž hůře podepírá stehna a schod vzniklý posunutím palivové nádrže více vpřed nedovoluje „zarazit“ paty pod sebe. Na zadních sedadlech jsme se ale vezli pouze krátce, konkrétní závěry si proto necháme až na velký redakční test.

Opel Astra K - naměřené vnitřní rozměry
Model Opel Astra K
Objem zavazadelníku min/max [l] 370/1210
Výška nákladové hrany [mm] 730
Podélný prostor vpředu min/max [mm] 810/1060
Podélný prostor vzadu min/max [mm] 690/950
Výška nad sedadlem - vpředu [mm] 1010
Výška nad sedadlem - vzadu [mm] 940
Šířka vpředu [mm] 1510
Šířka vzadu [mm] 1450
Délka sedáku vpředu [mm] 510
Délka sedáku vzadu [mm] 450
Výška opěradla vpředu [mm] 660
Výška opěradla vzadu [mm] 670
Místo vzadu pod předním sedadlem Ano

Vidět a být viděn

V závěru prvního testovacího dne jsme dostali příležitost vyzkoušet nové diodové světlomety s technologií Matrix LED, které Astra přináší do nižší střední třídy jako první. Funkce systému je stejná jako například u Audi – kamera umístěná nad čelním sklem (Opel Eye) snímá okolní provoz, dokáže detekovat další účastníky silničního provozu a automaticky tlumit jednotlivé diody, aby nedocházelo k oslňování. Každému světlu je pro tento účel vyhrazeno osm diod, které v dálkovém režimu nadále osvětlují oblast kolem detekovaných objektů. Výsledkem má být zdelšení viditelnosti až o 40 metrů a o 1,5 sekundy více času na reakce řidiče (při rychlosti 80 km/h).

Ve srovnání s konkurenčními diodovými systémy (například od Peugeotu nebo Seatu) produkují světlomety IntelliLux bělejší světlo podobné tomu dennímu. Alespoň podle první zkušenosti však nedáme ruku do ohně za to, že bychom v dálkovém režimu viděli o poznání dále. Hlavní výhodou je tedy schopnost skvělého osvětlení krajince a rychlé reakce diod na přítomnost ostatních automobilů. Nejlepšího výsledku však docílíte až tehdy, když si od automobilu jedoucího před vámi necháte větší odstup. Cokoliv většího než SUV totiž dokáže dokonale zaclonit výhled kamery, což systém vyhodnocuje přepnutím světel do potkávacího režimu.

Světlomety IntelliLUX s technologií Matrix LED jsou dostupné pro výbavové prvky Dynamic a Innovation za příplatek 35.000 Kč. V ceně máte i diodové zadní svítilny, za které se jinak u zmíněných linií připlácí 5.200 Kč.

Závěr

Od nového Opelu Astra jsme očekávali hodně, vzhledem k opatřením pro snížení hmotnosti ale panovaly obavy o zachování dojmu robustnosti a poctivosti jako u předchůdce. Zbytečně. Vůz sice mezigeneračně shodil až dva metráky, v klíčových oblastech jako je úroveň materiálů v interiéru nebo dílenské zpracování byste ale nepoznali rozdíl.

Kdyby mi někdo na začátku testování řekl, že se budu nejvíce bavit za volantem verze s litrovým přeplňovaným tříválcem, patrně bych ho považoval za blázna. Tento motor je z řidičského hlediska ideální, protože jej musíte neustále udržovat ve vyšších otáčkách. Teprve tehdy se ukáže jeho statečné srdce, které ve spojení s dokonale vyváženým podvozkem nabízí obrovské množství řidičské zábavy.

Oficiální ceny, které český importér zveřejnil koncem minulého týdne, platní od 1. 10. 2015. První Astry K budeme na našich silnicích potkáme zhruba o měsíc později.

Opel Astra – ceny vznětových motorů
Motor 1.6 CDTI 1.6 CDTI 1.6 CDTI
Zdvihový objem [cm3] 1598 1598 1598
Válce/ventily 4/4 4/4 4/4
Největší výkon [kW/min-1] 70/3500 81/3500 100/3500-4000
Točivý moment [N.m/min] 280/1500-1750 300/1750-2000 320/2000-2250
Převodovka 6M 6M 6M (6A)
Max. rychlost [km/h] 185 195 205 (205)
Zrychlení 0-100 km/h [s] 12,7 11,0 9,6 (9,7)
Komb. spotřeba [l/100 km] 3,6 3,6 3,7 (4,3)
Cena Selection [Kč] 394.900 409.900 -
Cena Enjoy [Kč] 414.900 429.900 459.900
Cena Dynamic [Kč] - 469.900 499.900
Cena Innovation [Kč] - 479.900 509.900
Jan Mička
Diskuze (124)
30. 9. 2015 09:00
Re: Kliková zadní náprava s Wattovým přímovodem
Poopravit? A v čem? Princip klikové nápravy jsem popsal jasně. Způsob jakým řešil Peugeot uchycení torzních tyčí, či že u různých variant jiných výrobců (Renault) byla jiná délka rozvoru na pravé a levé straně neřeším. Není to podstatou, jde už jen o technické detaily. Objasňoval jsem pouze princip klikové nápravy.

Astra GTC [odkaz]

U vlečené nápravy Astry slouží trubka spojující podélná ramena jako torzní prvek (příčný stabilizátor). Trubka je k ramenům pevně spojená, nemá žádná ložiska či kluzná pouzdra. Ano celá náprava se otáčí kolem předního čepu, kde je úchyt ke karoserii. Ano náprava nemá klasický torzní příčný stabilizátor jak ho známe z přední nápravy typu Mcpherson, je nahrazen rourou namáhanou na krut. Wattům přímovod je zde navíc, náprava funguje i bez něho. Slouží ke kontrole svislých pohybů.
Avatar - miromen
23. 9. 2015 12:34
Hmmmmm
Prvni dojmy zrovna nenadchly. Zatim přijemně vnimam akorat cenik. Jsem zvědav jak si nova Astra povede v plnohodnotnyych testech.
23. 9. 2015 12:16
Příčné zúžování karoserie už od úrovně pod klikami dveří
Astra je příklad návratu zúžování karoserie už od úrovně výrazně pod klikami dveří a dále přes okna. To bylo běžné v 80.-ých letech v zájmu aerodynamiky = v zájmu snížení příčné plochy vozu začínalo zúžování už od poloviční výšky "pontonu", ale 90.-á léta až do teď přinesla zúžování až od úrovně nad klikami dvří. Nyní u Astry se to tady objevuje po létech znovu - výsledky zkoušek bočních nárazů jsou přitom jistě v pořádku. Je tu opět příčný profil vozu s "rozkročenými" koly a "úzkou" kabinou. Tomu je třeba fandit.
23. 9. 2015 11:14
Re: Kliková zadní náprava s Wattovým přímovodem
No, musím Vás poopravit.

Peugeoty (podle obr.) měly jen místo pružin torzní tyče. Každá klika měla svou - jedna před nosnou rourou, kolem níž se otáčela, a druhá za ní. Vtip tady byl, že se zachovaly stejné rozvory na obou stranách a přitom zůstaly stejně dlouhé krátké páky k těmto pérovacím torzním tyčím. Nosná roura je tady součást nápravnice = stojí(!) a nese čepy pro kliky. Náprava byla prostorově velmi úsporná, protože i tlumiče byly vodorovné (ovládány také přes podobné páky jako kliky). Torzní příčka tu nebyla.

Kliková náprava je druh vlečené nápravy. Nemá podélná trojúhelníková ramena, ale tzv. kliky místo nich. Ramena měly třeba Fiaty na plošinách Punta a Tipa - pro příčnou stabilizaci při naklánění tu byl "klasický" zkrutný stabilizátor. Podotýkám, že ten vedle torzní příčky tvaru "U", může mít (a nemusí) i kliková náprava.

Astra s Watt. přímovodem podle přiloženého obr. ve fotogalerii je také bez torzní příčky. Vámi zmiňovaná trubka je nosná s koncovými čepy pro kývání ramen - ramena nemohou kývat v silentblocích umístěnými před ní (to jsou úchyty ke karoserii spojené napevno s rourou)! Podívejte se pozorně na obrázek náprav a v něm na uchycení ramene levého zadního kola: na konci roury je vidět dělení mezi nábojem kliky kola (vnější část) a pevnou částí úchytu ke karoserii (vnitřní část) přes silentblok před tyčí.
Wattův přímovod, zde určitě příčně stabilizuje zadní náravu (působí jako dvojitá Panhardská tyč), ale možná má ještě další dosud nikde neobjasněnou složitější funkci - jeho otočný střed je uchycen ke karoserii dvěma rameny do V Pozn.: Wattův přímovod už používaly Mercedesy kolem r.1970 společně z tuhou zadní hnanou nápravou.

A na to se pana Mičky ptám, jak to myslel s Watt. přímovodem a s torzní příčkou, když tam u nějakých výbav Watt.př. není. Torzní poddajná příčka nemá všechny funkce W.př.
23. 9. 2015 10:16
Re: Kliková zadní náprava s Wattovým přímovodem
Máte tady v tom trochu guláš. Vlečená náprava s torzní příčkou a kliková zadní náprava jsou dvě technicky rozdílná řešení!

Astra má klasickou vlečenou nápravu s torzní příčkou doplněnou a Wattův přímovod u silnějších verzí. Vlečená náprava je polo-nezávislé zavěšení.

Klikovou nápravu používala francouzská auta v 90. letech (Peugeot 205, 405, 306, Partner,...). Kliková náprava je zcela nezávislé zavěšení. Tvoří ji centrální trubka, na jejíž konci jsou kliky, které se otáčejí v ložiskách (jehlová). Klika každého kola se tedy hýbe nezávisle na kole druhém. Náprava měla obvykle tři torzní tyče, dvě pro pružení, třetí jako stabilizátor.

[odkaz]

Astra má sice také centrální trubku, ale podélná ramena jsou s ní pevně spojena. Takže obě kola jsou trubkou propojena a jejich chování je navzájem závislé. Trubka je zde jako torzní element, obvykle má U-profil. Celá náprava je pak chycena přes silentbloky ke karoserii, kolem kterých náprava kývá. Náprava má dále klasické vinuté pružiny.

[odkaz]