TEST Opel Mokka 1.5 CDTI 6MAN – Stylovka zvenčí, stará škola pod kapotou

Design, interiér

První  generace Opelu Mokka, nejmenšího SUV v nabídce automobilky, se světu představila před deseti lety. Od té doby se hodně změnilo. Německá značka již nepatří pod křídla General Motors, ale je členem skupiny Stellantis. Opel zcela přepracoval designový jazyk, Mokka se napříč ostatními výrobci dočkala početné konkurence, a tak se musela změnit i její nová generace.

Ta se ukázala před dvěma lety a dorazila se značně přepracovaným vzhledem i technikou. Někdejší užší a vysokou karoserii nahrazuje rozkročený crossover se šmrncovní vizáží, na kterou jsme doposud nebyli zvyklí. Po vzoru ostatních značek koncernu Stellantis se vůz nabízí s benzinovým, naftovým i čistě elektrickým pohonem. Tentokrát přišla řada právě na turbodiesel. Nejenže je to jediný čtyřválcový agregát v motorové paletě, nezvyklá je dnes především jediná možná kombinace se šestistupňovou manuální převodovkou.

O dost šmrncovnější

Musím říct, že nová Mokka se mi od samotného začátku líbí o dost víc než předchůdce. Opel na svém nejmenším crossoveru vůbec poprvé představil příď nazvanou Vizor, což je vlastně jednolitá maska, na níž navazují hlavní světlomety, v našem případě s technologií Matrix LED. Karoserie je širší a nižší, zároveň se ale auto nesnaží vytvořit uměle „velký“ dojem. Když jej obcházím, na rovinu mi přiznává, že jde o jednoho z nejmenších zástupců v daném segmentu. Aby ne, navzdory všeobecnému trendu bobtnání aut je nová generace kratší než předchozí.

TEST Opel Mokka-e – Jeho revírem je město

Testovaná výbava Ultimate obouvá standardně osmnáctipalcová kola. Modrou metalízu (+15.000 Kč) tu doprovází černé zbarvení střechy. Světelná technika stojí za zmínku i vzadu. Je decentní, bez jakýchkoliv kudrlinek, přesto (nebo spíš právě proto) působí elegantním a moderním dojmem a ke stylu celého zbytku skvěle sedí. Na fotografiích si můžete všimnout i krátkých převisů a solidní světlé výšky. Mokka sice nenabízí pohon všech kol, s polňačkou k vaší milované chaloupce si ale poradí jedna radost. Nevykrádá zákazníky sourozeneckému Crosslandu? Opel si to nemyslí. Crossland má být praktičtějším autem, zatímco u Mokky hraje prim styl.

Opel Mokka 1.5 CDTI 6MAN

To vcelku snadno poznáte uvnitř. Zavazadlový prostor má objem 350 litrů a potěší dvojitým dnem a pravidelnými tvary. Už první otevření víka ale napoví, že o rodinného praktika tak úplně nejde. To statně platí i pro místo vzadu. S výškou 178 cm sedím sám za sebou jen s minimální rezervou před koleny i nad hlavou. Kdokoliv vyšší už tu musí počítat s kompromisy. Samotné sezení je pohodlné, delší sedáky poskytují dostatečnou oporu stehen. Přesto se nemohu zbavit pocitu stísněnosti, který ještě umocňují malá zatmavená okénka.

O poznání lépe mi bylo za volantem. Tady jsem si vcelku snadno našel ideální řidičskou pozici. Sedadlo lze umístit nízko, takže posez samotný nemá daleko k běžným hatchbackům. Sedačky sice nemají výrazné boční vedení, pro auto bez atletických ambicí je však jejich boční vedení dostačující, hlavně jsou ale pohodlné i na dlouhých cestách.

TEST Kia Stonic 1.0 T-GDI 7DCT MHEV vs. Opel Mokka 1.2 Turbo AT8 – Přidaná hodnota

Pracoviště řidiče se v našem případě skládá z 12“ digitálního přístrojového štítu a desetipalcové obrazovky multimediálního systému. Byť tvůrci hovoří o „vizuálním detoxu“, který měl kabinu minimalizovat a zjednodušit, zůstaly zachovány klasické otočné ovladače pro nastavování teploty. Ani stop-start či hlídání jízdního pruhu nemusíte lovit v osmém podmenu infotainmentu, také tyto funkce mají samostatná tlačítka. Multimédia jsou přehledná, svižná a obraz obou displejů hezky kvalitní. Jen nutnost držet startovací tlačítko déle je otravný francouzský zlozvyk, které tohle auto podědilo.

Opel Mokka 1.5 CDTI 6MAN

Verze Ultimate patří k těm nejvybavenějším, ostatně se vyznačuje čalouněním Alcantarou, vyhřívanými předními sedadly i volantem či sportovními pedály z lehkých slitin. Na rozdíl od dříve testované mokky, která vnitřek rozbíjela kontrastním červeným zdobením na sedačkách a přístrojové desce, se tady vsadilo na decentnější a vkusnější barvy. Někomu tak může kabina připadat možná až fádní, já byl ale během týdenního soužití naprosto nadšený z „normálnosti“ a logického uspořádání. Páka manuální převodovky tu pak působí jako takové malé zjevení.

Motor, jízdní vlastnosti

Motorový jednorožec

Vyjma konkurentů z vlastních řad koncernu Stellantis nenajdete na trhu moc malých crossoverů, které ještě nezanevřely na naftové motory. Turbodiesel je u Mokky atraktivní volbou z několika důvodů. Je to jediný čtyřválec v nabídce, kombinuje se jen a pouze se šestistupňovým manuálem a proti benzinovému tříválci 1.2 Turbo/96 kW je ve srovnatelné výbavě jen o 10.000 Kč dražší.

Řeč je o dobře známé naftové patnáctistovce s označením CDTI, která disponuje maximálním výkonem 81 kW při 3750 otáčkách a 250 newtonmetry točivého momentu od 1750 ot/min. Provozní hmotnost činí 1295 kg, auto je tedy jen o dvacet kilo těžší než s tříválcem. Z klidu na stovku se rozpohybuje za 10,8 sekundy a pokračovat může na maximální rychlost 190 km/h. To 110koňové porci pod kapotou tak nějak odpovídá. A jak už jsem říkal, roztáčena jsou vždy a pouze přední kola.

Opely měly zastaralý design, říká šéfdesignér. Slibuje odvážnější auta

Za studena je motor i v kabině hlučnější, po zahřátí ale jen brumlá někde jakoby zpovzdálí. Nemusíte se tedy bát rušivého chrochtání, odhlučnění je na velmi dobré úrovni. Podržet vyšší kvalt se nevyplácí, agregátu se z nejnižších pater otáčkoměru příliš nechce. Naštěstí to nevadí tolik. Dráhy manuálu jsou tak akorát dlouhé a sázení jednotlivých kvaltů probíhá přesně. Nad 1500 ot/min motor intenzivně zabere a do nějakých tří a půl tisíc předvádí solidní zátah odpovídající papírovým údajům. Blíže k červeným čísílkům ale nemá smysl putovat, krom zvýšeného ryku turbodieselu už toho o moc víc nedostanete. A ještě si pokazíte spotřebu.

Opel Mokka 1.5 CDTI 6MAN

Když za volantem vyloženě neblázníte, je odběr z jednačtyřicetilitrové nádrže velice sympatický. Korzování po okreskách jsem zvládal s apetitem kolem 4,5 l/100 km. A to jsem se nikterak neloudal a vždy využil povoleného rychlostního maxima. Na rovinaté dálnici D11 při tempomatových 135 km/h ukazovalo počítadlo po šedesáti kilometrech průměrnou spotřebu 5,5 litru, ani svižnější jízda či popojíždění ucpaným městem nepřineslo odběr výrazněji nad šesti litry.

Čím rychlejší, tím lepší

Standardně mokky vyjíždějí na šestnáctipalcových kolech, maximem modelu jsou námi zkoušené osmnáctky. Snad i díky rozumnému rozměru pneumatik (215/55 R18) však nepřinášejí výrazný diskomfort. Ano, naladění tlumičů je celkově tužší a znát je to především v městských rychlostech, kde podvozek intenzivně podupává na kočičích hlavách a úplně sympatické mu nejsou ani příčné nerovnosti, za které se odvděčí tupou ránou.

S rostoucím tempem je ale fungování podvozku s jednodušší zadní nápravou výrazně lepší. I po pozáplatované silničce sviští jedna radost, výrazné rázy nepřinášejí ani větší výmoly. A ač jde o malý crossover, proti srsti mu není ani dálnice. Právě na ní se mi s autem cestovalo nejlépe, při tuzemském povoleném maximu podvozek jen pohodově houpal a nerušil mě valivý hluk od kol ani aerodynamický svist. Tomu jistě pomáhá skvělý koeficient odporu vzduchu s hodnotou Cd 0,32.

Opel Mokka 1.5 CDTI 6MAN

Řízení vám nedá mnoho zpětné vazby. Na rozdíl od jiných zvýšených městských prcků ale není ani přehnaně přeposilované, takže se auto při proplétání okreskami hezky ovládá. Vůz má sice vyšší světlost, ale jeho rozkročení nepřináší výrazné náklony karoserie. Navíc díky poměrně nízké provozní hmotnosti netrpí nedotáčivostí, naopak je obratné a lehkonohé. Jízdním projevem opravdu nemá daleko ke klasickým hatchbackům. A klidně vás sveze svižně, pokud ale pomýšlíte na ryzí sportování, limitující budou hlavně koně pod kapotou.

Závěr

Závěr

Nový Opel Mokka je šik crossover, který bych rozhodně neškatulkoval jako ryze městské přibližovadlo. Obzvlášť s turbodieselem se mi jeho projev líbil hlavně mimo metropoli, kde se s rostoucím tempem odvděčí komfortním podvozkem a slušnými jízdními vlastnostmi. Stejně tak potěší nízká spotřeba paliva, takže vás nikterak nelimituje ani 41litrová nádrž.

Pro městské popojíždění bude asi lepší volbou benzinová dvanáctistovka, pokud vám ale delší přesuny nejsou úplně cizí, rozhodně bych úspornou a solidně odhlučněnou naftu nezatracoval. A kompromisy? Hlavně místo na zadních sedačkách a průměrný zavazadelník. Prakticky smýšlejícímu zákazníkovi asi lépe poslouží Crossland. Zase to ale není taková stylovka… Mokku mimochodem koupíte od 539.990 Kč se slabším tříválcem (74 kW) a manuálem. Nafta stojí minimálně 599.990 Kč, pojí se totiž až s vybavenějším provedením Elegance. Zkoušený kus přijde na 684.990 Kč, v jeho výbavě však nechybí prakticky nic. A na dnešní cenové poměry je to vlastně sympatická cena.

Plusy

• Atraktivní vzhled
• Moderní kabina s klasickými tlačítky
• Solidní jízdní komfort
• Spotřeba paliva

Minusy

• Méně místa vzadu
• Tlumení v nízkých rychlostech