TEST Peugeot 2008 1.6 e-HDI vs. Renault Captur 1.5 dCi - Dívčí úhel pohledu

Co že si pod těmito modely vlastně představit? Na technice malého auta navrhli u Renaultu a Peugeotu vozidlo připomínající tu SUV, onde zase kombík. Vznikl tedy malý crossover, abychom použili příhodnou marketingovou škatulku. Který z Francouzů je víc šik? A nebojte se, oba lehce zženštilé soupeře samozřejmě zhodnotíme také v dalších, tradičních oblastech srovnávacích testů podle metodiky Světa motorů.

DOJEM

Barvičku sem, lištičku tam

Nejdřív si však pustíme George Michaela nebo lépe ranou tvorbu skupiny Wham, místo trička Světa motorů si oblečeme upnutější střih a zaměříme se na design. To abychom všechny ty sexy detaily a barevné kombinace byli vůbec s to vnímat.

Zbaveni mužských – tedy praktických a věcných – předsudků soudíme, že tak nějak hezčí je Renault Captur. Přijde nám celkově vyváženější s výraznějším, řekněme sexy faktorem. A hlavně si jej od druhé výbavy můžete objednat ve dvoubarevném provedení, s různě lakovanými zrcátky i střechou, oranžovým, šedým, tmavě šedým (prý je mezi těmito odstíny rozdíl) čalouněním atd. Důležité je samozřejmě celek citlivě sladit, abyste si nezadělali na problém s módní policií.

Peugeot 2008 je z našeho stylistického pohledu méně, řekněme trendy… Abyste naše hodnoticí parametry pochopili. Zaprvé si 2008 nemůžete tak efektně vybarvit. A zadruhé – třeba ty obdélníkové otvory pro kola nebo zvláštní hrb na střeše, který ještě zdůrazňuje mohutná chromovaná lišta. Za oči určitě víc tahá renault.

V interiéru se bez pragmatického mužského pohledu neobejdeme. Tady se totiž podíváme také na ergonomii, zpracování, materiály.

Že je však uvnitř celkově povedenější 2008, to naznačí už čistě estetické hodnocení. Malý crossover od Peugeotu umí zapůsobit rozhodně luxusnějším dojmem než kompletně tvrdoplastový captur. Kdyby takto nějak vypadala faceliftovaná Dacia Duster, konstatovali bychom, že se rumunská lowcostová značka zase o krok posunula soudobým automobilovým poměrům. Ve stylově zaměřeném renaultu začínajícím na částce tři sta tisíc bychom však čekali honosnější provedení než tvrdý plast se zkrášlující texturou. Jen mírně podrobnější průzkum odhalí na více místech nestejnosměrné spáry nebo chatrnější kolejničku výjezdné schránky před spolujezdcem.

Peugeot 2008 je v tomto směru daleko výš. Jak důslednějším zpracováním, tak i výběrem materiálů. Dojem posiluje také dotaženější grafika palubního počítače nebo středový displej s lepším rozlišením. Captur jako by cenově patřil o patro níž.

Renault se prosazuje promyšlenější ergonomií. Tedy až na tlačítko zapínání tempomatu kdesi u ruční brzdy. Majitelé renaultů jistě přispěchají s obhajobou, že na takové umístění si přece lze zvyknout. Ano, zvyknout si můžete opravdu na všechno…

Ale kaplička s přístroji, kterou u 2008 zatvrzele zakrývá věnec volantu, to je už hůř stravitelné sousto. Nakonec jsme se naučili sedačku a volant nastavit tak, abychom na přístroje viděli a seděli ještě pohodlně. Že nás ale vůbec peugeot k takovým krkolomnostem nutí, to nás štve stejně. Za volantem si chceme zvolit polohu podle toho, jak se v daném autě cítíme. A ne se v prvé řadě zabývat tím, jestli vidíme na tachometr.

PROSTOR A POHODLÍ

Větší než malý

Od nástupu nové generace kritizujeme clio za podprůměrně prostorný interiér. Intimní atmosféra panuje už vepředu, vzadu se dospělý skoro neposadí.

Captur, ač na stejném technickém základě, ale vypadá alespoň zvenku slibně. Svalnatější design přece musí skrývat štědřejší interiér! A také skrývá. Pomohlo odsunutí zadního sedáku, kolena tak do předních opěradel nerval ani 180 cm vysoký redaktor. Zbývalo mu šest čísel. Samozřejmě za předpokladu, že lavice byla posunuta zcela vzad. V druhém extrému by se dozadu neposadila snad ani mírně vzrostlejší dorostenka.

Proti zvyklostem béčkového segmentu se vyšší crossovery odměňují také přidanými centimetry nad hlavou. V našem případě ovšem pouze captur. Kolega od Peugeotu se totiž testu zúčastnil s „nezbytným“ módním doplňkem – příplatkovou panoramatickou střechou. Kapky deště na rozměrném skle sice můžou být romantickou podívanou, my bychom ale nad hlavou měli raději víc volnosti.

Právě kvůli hlavovému omezení peugeot nakonec za renaultem v hodnocení prostornosti o kousek zaostal. V ostatních parametrech si malé crossovery nemají co vyčítat.

Do měkkého

Ať už si sednete do capturu nebo 2008, pokaždé narazíte spíše na měkčí výplně. To se bude holkám líbit určitě víc než tvrdé podloží.

Dostatečné rozměry sedáků i opěradel musíme pochválit v obou vozech, v peugeotu nám ale vadila více vytrčená opěrka hlavy. Jako ohled na krční páteř určitě hezké, při delší jízdě však otravné. Líbilo se nám o kousek výraznější boční vedení u 2008. I pro mírně plnější postavu stále akceptovatelné, v zatáčkách ale zaznamenatelný rozdíl.

Na zadních sedačkách capturu jsme byli zase hodně blízko – vlastně v kontaktu – se sloupkem C. Ano, následek posunutí sedáku dozadu.

Prašť…

… jak uhoď? Renault Captur nabídne 370 litrů, 2008 jenom o 17 litrů méně. O čtvrt známky lepší je ale nakonec peugeot.

Důvod? Nižší nakládací hrana, rozměrnější vstup a využitelnější variabilita. V prvním bodě doplácí renault na nadprůměrnou světlou výšku, hranu zkrátka níž položit nešlo. Praktičtější variabilitou myslíme hlavně systém sklápění opěradel, kde u 2008 zajíždí k zemi i sedák. Captur by mohl teoreticky kontrovat polohovatelnou zadní lavicí. U již velmi slušného objemu 377 litrů není další rozšiřování vysloveně třeba, kočárek se vejde i tak.

MOTORY A ZPŘEVODOVÁNÍ

Nečekaný rozdíl

Bráno čistě podle hodnot točivého momentu a výkonu, mohli bychom mezi čtyř válce 1.5 dCi a 1.6 e-HDI v podstatě dát rovnítko. Že ale taková čísla mohou být občas zavádějící, dokazuje už další hodnota – ve zrychlení na stovku je peugeot o 1,6 sekundy lepší.

To bychom za rozhodující veličinu pro jízdní dynamiku zdaleka nebrali. Měření pružnosti na letišti však nůžky rozevřelo víc. Daleko víc. Už z rychlosti 60 km/h, kdy dáváme plný plyn na čtvrtý převodový stupeň, jsme se ke stovce probojovali až za 11,2 s. Šestnáctistovka e-HDI byla o sekundu a šest desetin rychlejší. Druhá disciplína, 80 až 120 km/h na pětku, znamenala ještě citelnější odstup patnáctistovky v capturu. Na výsledných 13,6 s peugeotu ztratil renault šest a půl sekundy! Dlouhé převody capturu přitom nebudou nejzásadnějším problémem, při dálničním limitu na nejvyšší stupeň – tedy pětku – se oba motory pohybují kolem 2500 otáček. Za horší pružností hledejme spíš bytostnou neochotu patnáctistovky dCi pracovat v pásmu pod osmnácti sty. A to i vedle podobně apatického čtyřválce e-HDI. Renault se k výkonům nadechuje opravdu velice rozvláčně. A i když pak

mrtvolné pásmo překoná, stále zatahuje spíše zvolna.

Na oba motory je ale naprosté spolehnutí stran spotřeby. V peugeotu i renaultu budete jezdit za šest litrů. Proti výchozím modelům z béčkového segmentu o něco vyšší průměr, crossovery zkrátka víc narostly.

JÍZDA

Na vyšší noze

Při pohledu na malé křížence snažící se vzhledově přiblížit modelům SUV a s přihlédnutím k cílové skupině bychom od capturu a 2008 čekali orientaci hlavně na komfortní naladění podvozku. Je takový myšlenkový pochod namístě?

V případě peugeotu určitě ano. Vyložené násilnosti jako ostré zpomalovací pruhy sice neznatelně propružit nedokáže, na nerovnostech standardních rozměrů však podává velmi slušný výkon. Na rozbité silnici je 2008 rozhodně klidnější než 208.

I captur by byl určitě pohodlný, kdyby ovšem k testu dorazil na menších kolech. Sedmnáctipalcový rozměr je sice krásný (kamarádka říkala, že kola dělají auto), snížení komfortu však podstatné.

A že by to znamenalo jistější průjezd vyhýbacím manévrem, to úplně říct nemůžeme. Kvůli zmíněné značné světlé výšce má captur tendenci odskakovat. Při ztrátě adheze se začne celý přískoky hrnout pryč. Ale opravdu jen začne. Stabilizace se stará o to, aby se vždy jednalo pouze o náznak nestability.

Peugeot je na tom podobně, díky nižší světlé výšce je však o chloupek klidnější. ESP ale zasahuje podobně důrazně jako v renaultu.

Řízení se nám víc zamlouvalo u 2008. A samozřejmě nejen pro maličký volant, který se tak skvěle drží. Posilovač dokáže zprostředkovat přirozenější zpětnou vazbu než dost nevěrohodný kolega v capturu.

V případě řazení je to přesně naopak. Ale na rozdíl od řízení, kde se pohybujeme v mírných nuancích, se přesnost pětistupňového manuálu od Renaultu nachází v úplně jiných sférách. U strašidelného pětistupňového ústrojí ve 2008 bychom slovo přesnost použili snad jen při snaze o sarkasmus nejhrubšího zrna. Dlouhé dráhy, definované pouze přibližně, s sebou nesly ještě jednu nepříjemnost. Při „řazení“ sudých stupňů jsme se pravidelně loktem bouchali o výstupek na středovém tunelu.

Velmi se vyplatí popřemýšlet o výkonnější verzi vznětové šestnáctistovky e-HDI. Ani ne tak kvůli svižnějšímu svezení jako spíš pro spojení motoru s daleko přesnější šestistupňovou převodovkou.

ZÁVĚR

Pro úspěch testovaných malých crossoverů bude podle nás rozhodující, jak se budou líbit. V tomto směru má navrch renault, konkurenční peugeot ale zase nabídne daleko luxusnější a hodnotnější interiér. Nejen kvůli němu nakonec model 2008 vyhrál. Prvenství vybojoval hlavně díky lepším dynamickým parametrům motoru a komfortnějšímu podvozku. Kdy se ale konečně koncern PSA zbaví neuvěřitelně nepřesné pětistupňové převodovky, to je otázka… Za největší slabinu capturu považujeme slabou vznětovou patnáctistovku. Výkonnější verze by se velmi hodila!