TEST Peugeot 3008 Hybrid 136 – Staré auto, nová technika

Design, interiér

Dalo by se namítnout, že zbytečně testuji auto, jehož nástupce se už představil. Tím spíš, když i ten nástupce dostane techniku, kterou má tenhle bílý crossover pod kapotou, a v rámci koncernu Stellantis nebude zdaleka jediný. Nemůžu však odmítnout vyzkoušení nové motorizace a nové převodovky o týdny či měsíce dřív, než by se mi to poštěstilo v nové generaci „třitisíceosmy“, a beru do ruky klíč od vozu, s nímž jsem jel už několikrát. 

Současný design má 3008 od modernizace, která se ukázala někdy v roce 2020 a všichni už tak měli dost času se na něj podívat. Připomenu tedy hezké „zuby“ světelného podpisu na přídi či fakt, že vůz ve dne svítí i zadními obrysovkami, i když to na přístrojovém štítu nedává kontrolkou znát.

TEST Peugeot 3008 BlueHDi 130 EAT8 GT – Pohodář s dobrým srdcem

Světlomety svítí docela hezky na to, že to jsou „jen“ reflektorové LEDky, a automatické přepínání dálkových světel funguje výborně. Taky tu není autonivelace, sklon světlometů se seřizuje manuálně, takže se nestane, že by auto svítilo pár metrů před sebe a člověk neviděl, kam jede.

Peugeot 3008 používá uspořádání s vyvýšeným digitálním přístrojovým panelem, grafi cky už ale jeho prostředí zaostává

Uživatelsky příjemných řešení najdeme řadu i v interiéru. Předně, sledování jízdních pruhů a aktivní vedení středem pruhu má každé své tlačítko nalevo od volantu. Také adaptivní tempomat – dobře fungující, mimochodem – má k ovládání vlastní „placku“ vlevo pod volantem. Sice na ni není za jízdy vidět a musíte se ji naučit, ale to trvá jen chvíli.

Taky se sem dostal nový, malý volič převodovky, který sice dekorativními drážkami připomene šípovité ozubení Andrého Citroëna, ale používá se nesrovnatelně lépe než někdejší páka, kterou člověk pro zvolení D musel zvednout nahoru.

Co naopak zůstalo beze změn, je infotainment. Když se před téměř deseti lety objevil jako nový, byl poměrně dobrý, dnes už ale je zastaralý. Tím spíš, že peugeoty novější konstrukce mají zcela nový infotainment s dodatečným displejem i-Toggles s nastavitelnými zkratkami. Ovšem vzhledem k tomu, že životní cyklus tohoto auta končí, nedivím se, že automobilka nechce investovat do takto výrazné úpravy interiéru.

Stejně tak je na svém kontroverzním místě přístrojový štít. Ve většině peugeotů na něj přes věnec volantu nevidím, mám ovšem dojem, jako by u této 3008 byl rozsah nastavení volantu nějak kratší. I když ho dám co nejvíc nahoru a k sobě, přijde mi, že je daleko – a taky vidím na většinu displeje, nikoliv jen na necelou horní půlku, jak jsem zvyklý.

Pochválit nicméně musím sedačky, které jsou měkké a pohodlné. Jejich boční vedení zvládá držet tělo v zatáčkách adekvátně k určení vozu – není to sporťák a zatáčky s ním řezat nebudete, takže je všechno v pořádku. Naopak v kufru mi chybí háčky na tašky; na větší věci je třeba „gumicuku“ nataženého mezi kotevní oka, menší věci, jako např. brašna s notebookem, po koberci v zatáčkách necestují.

Motor, jízdní vlastnosti

Hned na začátku vymezím jednu hranici. Nejlepším pohonným ústrojím pro dosluhující Peugeot 3008 byl podle mě plug-in hybrid s pohonem všech kol, označený Hybrid4. Umožňoval totiž poměrně dlouhý dojezd na elektřinu, bez běžícího spalovacího motoru jezdil primárně jako zadokolka, kombinovaných 300 koní byl velmi příjemný výkon a v nabídce byl i režim 4WD, v němž vůz počítal se ztrátou trakce a poháněl rovnou všechna kola rovnoměrně.

Nedávný přírůstek do nabídky, který testuji, označený Hybrid 136 e-DCS6, však má potenciál být těsně druhý. Kombinuje totiž dvanáctistovku PureTech – povedený to motor, v rámci tříválců – s elektromotorem, jehož papírových 28 koní a 55 newtonmetrů je tak nějak na hraně mezi mild hybridem a plnohodnotným „samonabíjecím“ hybridem.

TEST Peugeot 3008 Hybrid4 300 – Rychlý, hezký a docela úsporný

Na elektřinu zvládne hodně

Po týdnu reálných zkušeností musím nesouhlasit s některými kolegy a přiklonit na stranu toho druhého – jde o plnohodnotný hybrid, třebaže pracuje s napětím jen 48 voltů. Role elektromotoru a malého, 432Wh akumulátoru totiž není jen v tom, že by vůz mohl vypnout spalovací motor při plachtění – on na ten elektromotor dokáže i jet. 

Peugeot 3008 1.2 Hybrid 136

Sice jen kousek, po rovině a rychlostí do 70 km/h, ale dokáže. Přístrojový štít ukazuje i podíl elektrické jízdy v dané trase a v městském provozu ho bez problémů dokážu udržet nadpoloviční, a nijak těsně – klidně mezi 55 a 60 procenty. A když se opravdu hodně snažím plynový pedál jen lechtat, zvládnu velmi zvolna zrychlit na městskou padesátku čistě na elektřinu – samozřejmě, mám-li v akumulátoru dost energie.

Manévrování či třeba couvání se na elektřinu odehrává ve většině případů a při běžném zrychlování se spalovací motor zapojí do hry okolo rychlosti 20 km/h. Prudké sešlápnutí plynu má za následek okamžité startování tříválce.

Věřím, že s lehkou nohou nebude problém jezdit s kombinovanou spotřebou hluboko pod 7 l/100 km, já dosáhl čísla 7,1 litru na zkušební trase, která má zhruba třetinový podíl města, okresek i dálnice. Celkový průměr testovacího týdne dosáhl rovných osmi litrů, ovšem to proto, že „třitisíceosma“ nejméně půlku z 950 ujetých kilometrů strávila na dálnici a tam je třeba relativně slabé pohonné ústrojí docela ždímat.

Peugeot 3008 1.2 Hybrid 136

K tříválci, který běží v Millerově cyklu a dostal turbodmychadlo s proměnnou geometrií lopatek, automobilka kromě elektromotoru přidala také nově vyvinutou šestistupňovou dvouspojkovou převodovku. Ta je náhradou za dosud používaný osmistupňový automat Aisin, který byl klasickou planetovou skříní s hydrodynamickým měničem točivého momentu.

Elektromotor je její součástí a Peugeot ji tak označuje za „elektrifikovanou“. Vyvinul ji speciálně pro použití s hybridními pohonnými ústrojími a v tiskové zprávě slibuje, že změna převodu je možná bez přerušení přísunu točivého momentu. Vskutku, řazení je ve většině případů hladké a plynulé. 

Nový Peugeot 3008 má české ceny. Benzinový motor nechybí

Co ale převodovka nedokáže, je vytáhnout auto na zhruba 15 cm vysoký obrubník, když se o něj kolem opřu a zastavím. Je třeba se trochu rozjet a pneumatikou do obrubníku narazit, což k ní není zrovna šetrné. Stejně tak vůz v žádném ze tří jízdních režimů – na výběr je normální, sportovní a eco – neplachtí; kdykoliv uvolním plynový pedál, začne rekuperací dobíjet baterii a tím zpomalovat dost silně na to, aby rozsvítil brzdová světla.

Měl jsem obavu ze škubavých rozjezdů, kterým se nedokázalo vyhnout např. ústrojí Subaru e-Boxer ve svých prvních provedeních, ovšem tady takové problémy zhusta nejsou. Samozřejmě je start motoru při zrychlování cítit, jinak je ovšem tříválec poměrně dobře odhlučněn.

Závěr

Obšírně a detailně hodnotit dosluhující Peugeot 3008 nemá valného smyslu, když je za dveřmi nástupce. Zkusím to tedy trochu jinak. I když mi velmi vadí i-Cockpit, tedy umístění přístrojového štítu pod čelním sklem místo klasicky pod volantem, a výkon 136 koní považuji za hrubě nedostatečný, na hybridní „třitisíceosmu“ jsem se těšil a týden s ní si opravdu užil.

Samozřejmě, ergonomie je místy diskutabilní, ne zrovna skvělý výhled z vozu taky a infotainment už nesnese srovnání s nejnovějšími auty, ale jízdním komfortem je tento stárnoucí crossover pořád na velmi vysoké úrovni. Navíc, velmi příjemně mě překvapil novým pohonným ústrojím.

Jízdní dojmy s Peugeotem e-3008: Radikálně jiný

Pokud se vám tedy nechce čekat na novou generaci, nebo pokud se vám třeba nelíbí, koupit ještě tuhle generaci určitě nebude špatnou volbou. Tím spíš, pokud hledáte pohodlné auto pro rozvážnou jízdu spíš než nějaké sportovní výkony.

Plusy

• Velký podíl jízdy na elektřinu ve městě
• Nadprůměrné sedačky

Minusy

• Zastaralý infotainment
• Nepohodlné umístění přístrojového štítu
• Malý rozsah nastavení volantu