Peugeot 601 (1934-1935): Labutí píseň řadových šestiválců se lvem
Peugeot s délkou přes pět metrů, šestiválcem a zadním pohonem. V současnosti poměrně absurdní představa. Před druhou světovou válkou realita…
Peugeot od konce 20. let minulého věku používá pro své osobní vozy trojčíselné označení s nulou uprostřed, které má dodnes patentované. I když se k němu vlastně propracoval postupně od typu 1. První cifra určuje velikost modelové řady, třetí pořadí.
Pro největší model, vrchol své nabídky zvolil v roce 1934 označení 601. Znamenal také návrat výrobce k šestiválcovým motorům, takže šestka měla v tomto případě dva významy. Předchůdce, dvoulitrový Type 183 alias 12 CV Six vyběhl z produkce v roce 1932, pauza byla tedy jen krátká. Jsou za ně pokládány také Type 174 a 184 z dvacátých let. První jmenovaný měl velký šoupátkový čtyřválec 3,83 l, druhý pak šestiválec 3,77 l, taktéž bez ventilů. Type 176 poháněl zase řadový dvouapůllitrový čtyřválec.
Dvanáct daňových koní
Na trh byla novinka formálně uvedena 5. května. 1934. Peugeot 601 poháněl vpředu podélně umístěný řadový šestiválec o objemu 2148 cm3. Poskytoval maximální výkon 44 kW (60 k) v 3500 otáčkách. Měl vrtání 72 a zdvih 88 mm a postranní ventily, tedy rozvod SV. Dle francouzské legislativy patřil do daňové třídy 12 CV.
Charakteristickým rysem motoru byl termostaticky řízený regulátor teploty oleje. Pomocí olejového čerpadla mazivo cirkulovalo přes výměník tepla v komoře naplněné chladicí kapalinou a takto se ochlazovalo. Po stranách kapoty bylo umístěno šest vodorovných větracích klapek, tři na každé z nich. O palivo se staral dvojitý karburátor. Zapalování obstarávala cívka, nechyběl rozdělovač.
Dělená přední náprava
Sílu motoru posílala dozadu přes suchou jednokotoučovou spojku třístupňová mechanická převodovka s poměrně tichým chodem. Přítomnost zpátečky je logická, stejně jako hnacího hřídele, tedy kardanu a na něj navazujícího diferenciálu vzadu.
Podobně jako ostatní vozy značky v té době byla i řada 601 vybavena pokrokovou dělenou přední nápravou, tedy s nezávislým zavěšením. K jejímu odpružení stačilo jediné příčné listové pero. Zadní tuhá měla stálý převod šnekovým soukolím, což umožňovalo snížit podlahu. Byla poměrně originální, odpružena pro změnu dvojicí čtvrteliptických listových per obrácených směrem dopředu. Pera pak byla upevněna na zadním konci obdélníkového rámu.
O komfort už se staraly kapalinové tlumiče vlastní konstrukce Peugeotu. Bubnové brzdy na všech kolech ale ještě hydrauliku postrádaly, byly mechanické. Kola samotná od sebe dělilo 1280, respektive 1340 mm. Francouzská automobilka používala v té době běžné šnekové řízení.
Až 5,15 metru
601 technicky vycházela z menších 201 a 301, i stylisticky s nimi byla spřízněna. Na přídi se nacházel velký štít s patřičným nápisem a na chladiči stylizovaná soška lva. Instalace šestiválcového motoru však vyžadovala natažení vzdálenosti mezi nápravami, takže oproti nim vypadala impozantněji. Při uvedení na trh byly k dispozici dva rozvory: už tak dost mohutný 2980 mm (601 Normale) a ještě masivnější 3200 mm (601 Longue, tedy dlouhý).
S tím souvisela i celková délka aut, která se pohybovala mezi 4600 a 5150 mm. Šířka 1600 mm se neměnila, měla bohužel negativní vliv na ovladatelnost vozů. Nejlehčí vážily 1180 kg, nejtěžší s delší vzdáleností mezi nápravami pak 1400 kg. S omezeným výkonem a relativně vysokou hmotností se rozjely na pouze 105-110 km/h dle verze. Na každých 100 kilometrů jízdy spálily 12 až 15 litrů benzinu.
Normale a Longue
Na jaře 1934 byly k dispozici pro Normale tři standardní karosářské varianty: čtyřdveřový sedan Berline za 28.500 franků, dvoudveřový čtyřmístný Coach décapotable s plátěnou střechou za 34.000 a dvoumístná verze Roadster s nouzovým „sedadlem pro tchyni“. Coach décapotable vznikla jen hrstka. Roadstery se uplatnily na tehdejších soutěžích elegance, odkud si odvážely mnohá ocenění.
Longue čítala čtyři základní provedení. Limousine familiale byla čtyřdveřová, měla šest bočních oken, vzadu velkou měkkou lavici a prostorem pro nohy na ní sedících cestujících doslova hýřila. Stála 31 tisíc franků. Více než pětimetrová Berline aérodynamique se pyšnila kromě dvou párů bočních dveří hlavně strmě skloněnou zádí. Dvoudveřový Coach Sport byl podobně dlouhý, pojal rovněž řidiče a trojici dalších pasažérů – i tady se prosadila snaha o nízkou stavbu a aerodynamiku, posílenou oním dlouhým rozvorem. V létě 1934 se k nim přidal další čtyřmístný dvoudveřový a náležitě elegantní Coach Profilé.
Eclipse
Peugeot 601 měl stejně jako menší čtyřválec 401 (ten debutoval až v říjnu 1934 v Paříži) také karoserii kupé-kabriolet s elektricky stahovací pevnou kovovou střechou, které se celá skryla pod dolů výklopné víko zavazadelníku. Vynálezce, původním povoláním zubař Georges Paulin získal patent číslo 733.380 5. července 1932. Svůj systém nazval Eclipse.
Následně jej najal karosář Marcel Pourtout do své společnosti jako hlavního designéra. První exemplář postavil na podvozku 601C dodaném předním pařížským prodejcem Peugeotu Émilem Darl'matem. Peugeot v polovině 30. let Paulinův patent koupil, Pourtout ale pro něj kupé-kabriolety Eclipse vyráběl dál na bázi všech modelů.
601 se zrodila v době, kdy se začaly uplatňovat oblé aerodynamické tvary, trend sice přišel ze Spojených států amerických, ale není možné zapomenout na kopřivnickou Tatru 77. Každopádně nový trend ovlivnil celou evropskou automobilovou scénu. Základní karosářské varianty velkého peugeotu však byly poněkud usedlejší.
Drobné změny a rychlý konec
V interiéru modelu 601 nechybělo kožené čalounění, dřevěné obklady, uzavřené verze mohly mít třeba i posuvnou střechu nad předními sedadly. V září 1934 prošla řada drobnými změnami vzhledu. Nejviditelnější bylo snížení a zmenšení světlometů, které se posunuly blíže ke středu masky chladiče. Na počátku roku 1935 se pak natáhly standardní rozvory na 3070 a 3420 mm.
V listopadu 1935 svou aktivní kariéru 601 ukončila, trvala tedy pouhých 18 měsíců. Za tak krátkou dobu produkce stačilo vzniknout 3.999 kusů všech verzí. Sedanů bylo 1.881, kupé 258, Eclipse 207, kabrioletů 160 a roadsterů pouhých 109, ale bez bližších specifikací. To znamená, že 1,384 kusů připadlo ostatním karosářským variantám, existovalo jich dohromady celkem sedmnáct! A to ambice specialistů omezovala zmíněná skromná šířka aut.
Grand Sport Torpedo
Bratři Meulemeesterové postavili kupříkladu na podvozku číslo 712006 typu 601D čtyřmístné Grand Sport Torpedo se sklopným čelním sklem a vykrojenými dveřmi po vzoru anglických sporťáků. Objednal si ho Louis Aussel z Roquefortu, místní sýrař. Vůz dodala zákazníkovi karosárna z Clichy v únoru 1936, bílý krasavec existuje dodnes.
Prodejní čísla byla ovlivněna již vzpomínaným nedostatečným výkonem motoru a také malým odlišením od menší 301. Nicméně vzhledem k velkému počtu automobilek, které se tenkrát přetahovaly o zákazníky v lukrativním vyšším segmentu francouzského trhu, představoval tento počet rozumný objem výroby ne zrovna levného šestiválce. Takže v tehdejších měřítkách nešlo o takový komerční propadák, jak by se na první pohled mohlo zdát. Žádné obchodní fiasko. Doprodej a dostavba individuálních karoserií probíhaly v sezóně 1936.
Na horním konci nabídky Peugeotu vznikla mezera. Na její vyplnění přímým nástupcem si museli všichni počkat celých čtyřicet let. Další „lev“ s šestkou na začátku, 604, se představil v Ženevě 1975. Ten sice znovu poháněly více než čtyřválcové motory. Jenže nešlo o šestiválce řadové, nýbrž vidlicové PRV (a čtyřválcové turbodiesely). 601 tak byla v tomto ohledu posledním vozem značky…
Aukce RM
3. února 2016 byl v Paříži vydražen tmavě modrý roadster 601 z roku 1934. Překrásný kus s červenými doplňky včetně pruhů na karoserii, koženého čalounění, střechy i tříramenného volantu byl objeven v roce 1995 v Bar-le-Duc, převezen z Francie do Nizozemska a během následujících pěti let zrestaurován. Má dobová drátová kola Robri a světlomety Marchal Aerolux. Kanadský aukční dům RM Sotheby‘s prodal vůz s číslem podvozku 712071 za 84.000 eur, což odpovídalo 2,27 milionům korun. Továrních roadsterů dodnes přežila jen dvacítka, alespoň o ní se ví.
Zdroje: Wikipedia, Svět motorů, propagační materiály Peugeot, Peugeot.com, lecaav.com, RM Sotheby‘s, peugeot.mainspot.net , Wisconsin Auctioneers Association, lautomobileancienne.com
Foto: Peugeot, RM Sotheby‘s, Wikipedia
