Peugeoty ve službách francouzského četnictva: Od poválečného období po dnešek

Peugeot patří k nejstarším automobilkám světa. Pomineme-li Daimler a Benz, což byly až do roku 1926 automobilky dvě a navíc konkurenční, je vlastně tou vůbec nejstarší. I když na počátku produkce, či spíše stavby osobních aut odebíral právě motory Daimler.

Automobily Peugeot závodily, jezdily rallye, ty užitkové pracovaly kolikrát i do „roztrhání těla“, jen větší náklaďáky se lvem ve znaku nikdy nevznikly. A motocyklovou produkci nechme stranou, z té nezbylo nic a divizi skútrů koupila indická Mahindra. Kapitolu samu pro sebe tvoří „auta ve službě“. Nejde tak ani o zdravotníky, záchranáře či hasiče, ale francouzské četníky. Historie peugeotů v barvách Gendarmerie Nationale začala po druhém celosvětovém válečném konfliktu.

Četnictvo bylo a je zodpovědné za bezpečnost území Francie v celé jeho rozmanitosti, tedy na silnicích, dálnicích, horských oblastech a na venkově. venkov. Působí i zámořských departementech.

Od druhé poloviny 40. let minulého věku vládl nejen ve Francii všeobecný velký zmatek. Ale četníci byli potřeba k udržení pořádku, jenže bylo nutné obnovit vozový park. Zčásti se pochopitelně využila zbylá válečná technika, ať už použitá, či ta, která nestihla do bojů zasáhnout.

202, 203 a ti další...

Peugeot obnovil výrobu typu 202. Do typických černých barev „žandářů“ se převlékly i starší a větší modely 302 a 402, jejichž produkce už se nerozjela. Rekvírovaly se rovněž vozy z odboje. V 50. letech se snažila Gendarmerie Nationale své velké nákupy techniky strukturovat, aby nejezdila kdečím. Roztříštěnost vozového parku je logickým problémem už jen kvůli údržbě a servisu. Vznikala nová oddělení dopravní policie a tam se uplatnil první skutečně poválečný model Peugeotu – řada 203. Hlavně coby praktické kombi Break, vyrábělo se v letech 1950-1954.

Hity devadesátek: V roce 1994 jsme se dočkali Škody Felicia

Používali je psovodi, vozy Republikánské gardy zajišťovaly bezpečnost při cyklistické Tour de France. Čtyřválce 1,29 l měly sotva 42 koní (31 kW), v říjnu 1952 se výkon zvedl na 45 k (33 kW). Čtyřstupňová přímo řazená převodovka s pákou na sloupku řízení tehdy ještě postrádala synchronizaci jedničky. Maximální rychlost „berlin“ se zvedla úpravou motoru ze 115 na 120 km/h, kombíky byly ale o něco pomalejší. Rovněž spotřeba benzinu rozhodně nedosahovala 8 l/100 km jako u oblých čtyřdveřových verzí s hodně lehkou nohou na plynovém pedálu. Spíše stoupala, třináctistovky se nerozpakovaly si vzít na tuto porci kilometrů ani litrů čtrnáct.

„Lev“ postupně přicházel s dalšími modely: 403, 404, 204, 304 a 504. Četnická modrá se stala standardem teprve na přelomu letopočtů 1969 a 1970, kdy byla oficiálně uzákoněna, do té doby se jezdilo jen v černé. Republikánské gardy ovšem potřebovaly převážet nejen lidi, ale také koně. K tomu sloužily speciálně upravené dodávky J7. Na konci 70. a začátku 80. let se ve službách Gendarmerie Nationale uplatnily řady 305 a 505. Pětsetpětkami jezdilo hlavně vedení, služební vozy nebyly modré, nýbrž se vrátily k černé, popřípadě existovaly i šedé.

S pohonem všech kol

Kombíky 505 se staly posledními peugeoty, které se staraly o bezpečnost při slavné „Staré dámě“, jak se přezdívá jednomu z nejslavnějších silničních cyklistických etapových závodů. Breaky 505 4x4 zasahovaly v nejnáročnějším terénu na francouzských zámořských územích – stejně jako předchozí 504. O jejich modifikaci se postaral věhlasný specialista Dangel. Tahle firma existuje dodnes a působí i na českém trhu. V osmdesátých letech jezdily mobilní oddíly v Peugeotech P4. To nebylo nic jiného než licenční Mercedes-Benz/Puch G s vlastními motory.

Voisin C27 Aérosport (1934): Dvoumístné kupé ve stylu Art Deco s posuvnou střechou

Nesměly chybět všeobecně oblíbení 205, které ovšem coby kombi Break nezamířily do sériové produkce, výstavní prototyp Pininfarina Verve zůstal osamocen, takže si četnictvo vystačilo s hatchbacky. V 90. letech se do modrých barev ve velkém převlékaly třistašestky a po nich i menší 206, kterých jezdilo opravdu mnoho.

Modely s trojkou na začátku zase ocenily dálniční hlídky. Jednotky rychlého zásahu používaly ostré S16 se zážehovými dvoulitry naladěnými na 167 koní (123 kW). Dostala se k nim i hrstka větších a dnes ceněných 405 T16. Rakety s pohonem všech kol měly přeplňované dvoulitry s 200 koňmi (147 kW). Velkoprostorové 806 doprovázely jaderné konvoje. V roce 2004 bylo vybraným četnickým oddílům dodáno několik vzácných exemplářů vozů 206 s pohonem všech kol, které přestavěla firma FAM.

Současnost

Pak už přišla éra „osobních dodávek“ a kříženců, které reprezentovaly Expert, 5008 a 3008 včetně hybridní specifikace. Více prostoru představovalo prioritu. Oddíly psovodů se spoléhaly na malé Bippery, větší Partnery i Boxery. Jak jsou dodávky různých velikostí praktické, o tom se netřeba dlouze rozepisovat. Nezapomínejme, že už první 3008 série T84 kombinovala elektřinu s dvoulitrovým turbodieselem.

Druhá P84E přešla v hybridech na zážehové šestnáctistovky. Gendarmerie zvolila slabší kombinaci s jedním elektromotorem, i tak však poskytuje systémových 225 koní (166 kW). Je vybavena osmistupňovou samočinnou převodovkou. Takto motorizované vozy jedou až 225 km/h,. automobilka u nich uvádí normovanou spotřebu 1.4 l/100 km.

FCA Heritage zrenovovali Alfu Romeo SZ, která byla původně vývojovým vozem

Loni si francouzští četníci objednali Peugeoty 5008 a letos jejich flotu rozšíří další plug-in hybridy 3008, celkem 395 vozů. To už je ale žhavá současnost, respektive blízká budoucnost... Úzký vztah značky se lvem ve znaku a Gendarmerie Nationale popsali podrobně Pascal Meunier a Laurent Jacquot v knize „Les voitures de la Gendarmerie Nationale“ (Auta Národního četnictva), kterou vydalo v dubnu 2014 nakladatelství E-T-A-I.

Zdroje: Peugeot, Wikipedia, Amazon.com

Foto: Peugeot