Pražské modré zóny jen pro rezidenty? Návštěvníkům dost zkomplikují život

O změně v parkovacím systému v Praze jsme psali již v minulosti. Jednou z nejviditelnějších novinek bude omezení odstavení automobilu s tzv. elektrickými značkami, jež jsou určené pro vozy s emisemi CO₂ do 50 gramů na kilometr. Úprav je však mnohem více.

Aktuálně se například s pražskými starosty vede debata o tom, zda v modrých zónách za poplatek nechávat stát také nerezidenty. Na stole jsou dvě nejdiskutovanější varianty, tedy jestli mají možnost jednotlivé městské části návštěvníkům parkování na modré zcela zakázat, nebo jestli má být odstavení možné za výrazně vyšší částku, která by mimopražské motivovala vůz nechat na některém z odstavných parkovišť P+R u stanic MHD či rovnou na fialových zónách s tzv. smíšeným parkováním.

Praha sebere řidičům elektromobilů velkou výhodu. A omezí i parkování starších aut

Do prvního tábora patří především představitelé centrálních částí, v kterých jsou problémy s parkováním dlouhodobě. Náměstek pražského primátora pro dopravu Zdeněk Hřib je spíše příznivcem druhého zmíněného řešení. K němu se přiklánějí také zástupci městských částí vzdálenějších od centra, kteří argumentují tím, že by plošný zákaz znemožnil parkovat nejen návštěvám příbuzných, ale také řemeslníků.

Starosty neobměkčuje ani novinka v podobě hodinového kreditu rezidenta, v jehož rámci mají rezidenti vyhrazeno 120 návštěvnických hodin ročně, kdy stačí registrační značku daného vozu zadat elektronicky do systému. Podle kritiků z řad starostů to ovšem rezidentům akorát přidělá další starosti. Obě skupiny jsou ve svých požadavcích dost rezolutní, což zavedení plánované parkovací reformy může posunout.

Dalším kontroverzním tématem je zdražení parkování v rezidentních zónách ze současných 1200 Kč za rok, byť Zdeněk Hřib zatím odmítá o finální částce spekulovat. Zvýšení cen se snaží obhajovat vysokými náklady Prahy na parkovací místo, které se ročně mohou vyšplhat k 9,5 tisícům korun. To ovšem neznamená, že se poplatek nakonec na tuto či velmi podobnou částku skutečně vyšplhá. Cena se bude odvíjet spíše od tržních podmínek.

Hřib také navrhuje, aby se ceny ve výsledku odvíjely od určité částky, kterou navrhne magistrát, k níž si něco přidají i samotné městské části. To však může přinést problémy v okrajových lokalitách, kde na sebe pražské části navazují, přičemž bita by na tom logicky byla ta s levnějším parkováním.

Ceny za rezidentní parkování patří v Praze k nejnižším v Evropě. Ve Varšavě obyvatelé ročně zaplatí okolo 3500 Kč, naopak v Berlíně vás totéž vyjde asi na 250 korun. Na opačném pólu stojí Amsterdam, kde roční povolení vyjde asi na 14 tisíc korun, přičemž radnice navíc každý rok zruší okolo 1500 parkovacích míst.