Před 40 lety Škoda Garde zamířila do Bratislavy. Připomeňte si tohle trochu přehlížené kupé

Jak upozornila automobilka Škoda, před 40 lety se produkce modelu Garde přesunula z Kvasin do slovenské Bratislavy. Tak si pojďme tohle kupé připomenout.

A vezměme to pěkně od začátku: kupé Garde se veřejnosti poprvé představilo na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně 13. září 1981, sériová výroba se v závodě v Kvasinách rozeběhla počátkem října 1981.

Vůz s moderními hranatými světlomety přivezl několik novinek. Jízdním vlastnostem prospělo přesnější hřebenové řízení a jiná geometrie zadních kol. Ta byla místo kyvadlových polonáprav nově zavěšena na vlečených trojúhelníkových ramenech s šikmou osou kývání.

Legendární Škoda Garde v dobovém testu: Prý by jí doslova slušel výkonnější motor

Mezi novinky na československém trhu patřily také pneumatiky 165 SR 13 s dezénem OR 29 a hlavně tužší konstrukcí díky nahrazení textilního nárazníkového pásu ocelovými drátky. Výsledkem byla delší životnost pláště, nižší valivý odpor, a tedy i nižší spotřeba paliva. Ve srovnání s „erkem“ se podařilo snížit průměr podle metodiky EHK o 0,7 l na 100 km: při ustálené rychlosti 90 km/h se udávalo 6,5 l, ve 120 km/h již 9,2 l a v městském provozu 8,9 litru. Čtyřválec o objemu 1174 kubických centimetrů a výkonu 42,7 kW (58 koní) běžel na benzín o 96 oktanech.

Kupé dlouhé 4175 mm, široké 1610 mm a vysoké 1380 mm mělo pohotovostní hmotnost pouhých 915 kg, z nuly na 100 km/h zrychlovalo za 18 sekund, ručička rychloměru se zastavila na 150 km/h, podle jiných údajů až 153 km/h.

Výbava zahrnovala posilovač brzd, za příplatek byly samonavíjecí bezpečnostní pásy Moravan Super Rol, montované na výškově nastavitelná přední sedadla s integrovanou opěrkou hlavy. Úroveň pasivní bezpečnosti zvyšovaly nepřehlédnutelné plastové nárazníky Prepreg, v podstatě rohož z krátkých skleněných vláken nasycená pryskyřicí a lisovaná za tepla.

Jak by dnes vypadala Škoda Garde? Podívejte se na líbivé mladoboleslavské retro

Škoda také připomíná dostupné barvy karoserie. Ve firemním časopise Ventil výrobce 4. září 1981 lákal na tyto odstíny: bílá, béžová champagne, šípková červeň a zeleň olivová, za příplatek zájemci mohli zvolit stříbrnou, bronzovou či červenou metalízu.

Za zmínku stojí ještě exportní verze a odlišná jména. Protože označení Garde na některých trzích kolidovalo s chráněným označením jiných výrobců, prodávalo se auto také jako 120 R Coupé, případně jako Rapid. Jméno Rapid pak samozřejmě nesla modernizovaná podoba kupé Garde, představená v září roku 1984.

A jak to bylo s tím stěhováním? Na přelomu 70. a 80. let mělo vývojové oddělení Bratislavských automobilových závodů (BAZ), založených 1. července 1971, skoro čtyři sta zaměstnanců. Kromě spolupráce s tuzemskými značkami plánovali na Slovensku i licenční výrobu zahraničních sportovních vozů. Intenzivním testováním tady prošlo třeba osm exemplářů Alfy Romeo Giulia.

Nakonec však v březnu roku 1980 podepsali podnikoví ředitelé BAZ a mladoboleslavské automobilky smlouvu, podle které se ve slovenské metropoli mělo vyrábět ročně 80.000 sedanů (řada 742) a 17.000 kupé (743) značky Škoda.

V pátek 30. dubna 1982 byla v Děvínské Nové Vsi na severozápadním okraji Bratislavy zahájena výroba, byť na dobové fotografii z propagandistických důvodů figurovalo datum 1. května, kdy se slavil Svátek práce. Vyrábět se začalo především kupé Garde, s nímž se pro Bratislavu počítalo už od vývojové fáze, kdy se plánovalo, že model se bude vyrábět v Kvasinách a Bratislavě zároveň.

Pamatujete si, jak Škodovka chtěla oživit stodvacítku? Připomeňte si dodávku, limuzínu i sporťák

Nicméně původní záměr se zdržel a Bratislava se svého Garde dočkala až po několika měsících. Přes obrovské státní investice brány podniku opouštěl průměrně pouze "jedno a půl" kupé denně, konkrétně za prvních dvacet měsíců pouze tisíc exemplářů. Během tří let vzniklo v BAZ jen asi tři a půl tisíce vozů Garde. O 17 tisících Garde ročně tak nemohla být ani řeč. A to navíc vůbec nedošlo na uvažovaných 80 tisíc sedanů.

V souvislosti s výrobou v Bratislavě se často hovoří o významném poklesu kvality, auta ze Slovenska jí údajně zrovna neoplývaly.

V Bratislavě kromě vozů Garde vznikaly také nápravy a další komponenty pro automobily Škoda i automobily dalších domácích značek. Také se tu vyvíjely některé prototypy, ale do sériové výroby se neprosadil ani jeden. Přitom třeba kupé Locusta stálo právě na bázi modelu Garde, ovšem s rozvorem prodlouženým o 70 mm. Neuspěla ani řada dalších projektů osobních i lehkých užitkových automobilů z BAZ na bázi škodovek s motorem vzadu.