Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

První Volvo s pohonem předních kol mělo být také poprvé okouzlující a sportovní

Mirek Mazal
Diskuze (4)

Přísně pragmatické, emočně chladné a prakticky účelové Volvo v minulosti koketovalo s myšlenkou překonat severské poznávací znaky a přijmout více okouzlujících vlastností spojených se sportovním charakterem vyráběných aut. Třídveřová předokolka se snažila přiblížit charismatickým konkurentům.

Klasická Volva jsou nezničitelné „tanky“ hranatého designu skrývající pevnou konstrukci a dobrou spolehlivost. Příkladem je model 850 přinášející tyto typické znaky včetně vysoké bezpečnostní úrovně a bezproblémového provozu. Méně konzervativní řidiči postrádali náznaky zábavy, defenzivní ladění jízdních vlastností převládalo a neustále dominuje i u dnešních verzí, přestože se Volvo dříve pokoušelo dodávat i akčnější provedení s ambicemi stříhat jednu okreskovou zatáčku za druhou.

Ojedinělý úkaz portfolia značky se nepodobal žádnému jinému Volvu, už jen propojení karoserií kupé, kombi a hatchback vytváří docela vkusný originál. Zásluhou výklopných světlometů na přídi a velkému zadnímu oknu pokus z roku 1986 připomíná japonskou produkci, ve skutečnosti vůz cílil na Američany a vyskakovací lampy byly přidány pouze za účelem posílení sportovního vzhledu. Geografický původ má v detailu širší kontext, protože netradiční Volvo 480 bylo vyrobeno v Nizozemsku, načrtnuto Holanďanem, interiérově sladěno Britem a mechanicky vybaveno od Francouzů či Němců.

Mezinárodní spolupráce zplodila první Volvo s pohonem přední nápravy nesoucí nad sebou tíhu několika dostupných specifikací řadových motorů. Úvodní sérii hnal vpřed agregát Renault o objemu 1,7 litru a výkonu 109 koní (80 kW) a 140 Nm. Maximální rychlost dosahovala hodnoty 190 km/h a Volvo ve snaze udržet vůz na silnici s náznakem sportovního ducha oslovilo Lotus kvůli ladění odpružení.

Zkušená inženýrská základna na Ostrovech naladila standardně neutrální Volvo na zábavnější notu. Kvalita jízdy byla působivá, podvozek často připomínal vlastnosti a přednosti pohonu zadních kol. Projev zhruba tunového kompaktu se zlepšil v roce 1988, kdy přibylo přeplňování turbodmychadlem. Turbomotor generoval výkon 120 koní (88 kW) a točivý moment se zvýšil na 175 Nm, což bylo výsledkem spolupráce s Porsche. Řadové čtyřválce završila dvoulitrová atmosféra opět s kosočtvercem na krytu.

Interiérové uspořádání 2+2 sestavil Peter Horbury, kterému se podařilo vytvořit prostorné posezení pro čtyři pasažéry, horším okamžikem bylo jen nastupování, respektive vystupování. Cestující vzadu seděli prakticky v kufru, který byl dostupný přes vyklápěcí sklo. Všechna čtyři místa zastupovala ergonomická sedadla a obě strany vykrojených sedaček rozdělovaly loketní opěrky.

Pracoviště řidiče nadčasově svítilo všemi barvami četných ukazatelů, přepínačů a rafiček. Zdatné rozložení mnoha budíků a tlačítek mohlo způsobovat dezorientaci, opačnou jednoduchostí oplýval úplně jednoduchý dvouramenný volant klasického tvaru s klaksonem uprostřed. Mezi inovativními funkcemi výstředního Volva stojí za zmínku například palubní počítač anebo osvětlené zámky dveří.

Vnitřní architekturu Horburyho doplnil exteriér Johna de Vriese. O japonských podobnostech už byla řeč, zákulisní zajímavostí je například doplnění přední mřížky až na poslední chvíli. Gril se znakem nemohl chybět, i když s ním designeři původně nepočítali.

Odvážný krok švédské automobilky byl pro typické zákazníky matoucí. Odlišnost od konvencí neuspěla, protože praktičnost pokulhávala stejně jako výkon pro sportovní hrátky. Nakonec bývá Volvo 480 hodnoceno jako zvláštní obětní beránek na úkor určení nové úspěšnější cesty pro budoucí modely značky.

Mirek Mazal
Diskuze (4)

Doporučujeme

21. 10. 2021 15:16
Re: Bože, co to zase je...
No jo, no. Fakt "Nomen omen". :-O :no:
21. 10. 2021 10:42
Re: Bože, co to zase je...
Je to prostě mistr slova. :-) "Zdatné rozložení mnoha budíků a tlačítek mohlo způsobovat dezorientaci...."
21. 10. 2021 09:06
Bože, co to zase je...
...za otrocky přeložený polotovar? :-O Pan Mazal by měl tento typ článků raději přenechat kolegovi Dragounovi, ten je totiž zárukou skutečné prvotřídní kvality a původnosti textu!
21. 10. 2021 08:56
ach jo...
To zas máme článoček :-O
- "vyskakovací lampy" malo Volvo 480 najmä preto, aby spĺňalo americkú normu NHTSA pre minimálnu vzdialenosť svetlometov od zeme (a zároveň si zachovalo športový vzhľad)
- "japonca" pripomína preto, lebo japonské autá boli prakticky jediné cudzie na U.S trhu a tiež sa borili so spomínanou normou, viď. Honda NSX, Toyota Supra, Mazda Miata...
- podobne, mohutný predný/zadný nárazník mal ochrániť svetlá a celý motorový priestor do rýchlosti 5mil / hod
- bol určený aj pre U.S. trh ale vďaka slabému $ bol na tamojšom trhu nepredajný
- model 480 bol vyvíjaný spolu s "civilnejšími" ale mechanicky zhodnými variantmi 440 / 460
- produkcia rodiny 440/460/480 trvala 10 rokov, tak aký neúspech?
- práve naopak preto neskorší model C30 odkazuje na 480...