Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Škoda připomíná vývoj Fabie. Podívejte se, jak vznikaly předchozí generace

Ondřej Mára
Diskuze (10)

Před zítřejší premiérou čtvrté generace populárního modelu Škoda Fabia se mladoboleslavská automobilka rozhodla připomenout vývoj předchozích generací. Zejména ta první přitom mohla vypadat úplně jinak.

První generace modelu Fabia, představená v roce 1999, vznikala vlastně na čistém papíře. Navazovat sice měla na modely Favorit a Felicia, na které odkazovala počátečním písmenem F, stala se však prvním moderním vozem značky Škoda v segmentu B, který už vznikl plně pod taktovkou koncernu Volkswagen a na moderní koncernové platformě PQ24.

S moderní technikou měl přitom souviset i moderní design, který měl vlastně docela jednoduché zadání. „Dostali jsme základní rozměry a technické požadavky vyplývající z platformy, naším úkolem bylo nakreslit moderní, ale stále poměrně konzervativní malé auto,“ vzpomíná Václav Capouch, který v designovém týmu Škoda Auto zastával funkci koordinátora designu exteriéru.

Souběžně tak vznikly tři návrhy nového modelu. Kromě návrhu od Václava Capoucha přišel se svou verzí také Belgičan Luca Donckerwolk a Brazilec Raul Pires. Tři různé interpretace přinesly první představu o budoucím modelu, všechny ale byly výrazně zaoblenější, než produkční vůz. Všechny tři návrhy však automobilka nechala rozvíjet a vznikla interní soutěž, do které začali postupem času promlouvat i lidé z vedení značky.

Na počátku jsme na to tolik nemysleli, ale v průběhu vývoje se například objevil požadavek design chystaného modelu provázat s modelem Octavia, který Fabii předcházel, a vlastně tak definovat designový jazyk automobilky. Proto dostala Fabia svou charakteristickou čelní masku,“ popisuje Václav Capouch. Z interní soutěže vyšla vítězně verze od Brazilce Raula Pirese, přesto se v produkční verzi objevují i rysy jiných designérů. „Návrh auta je samozřejmě týmovou prací, každý přispívá k některé z částí vozu. Já jsem tehdy pracoval například na světlometech. Jednotliví designéři ale obecně rozpracovávají detaily jako třeba kliky, kola, nárazníky a další,“ říká Capouch.

Na vývoji vozu se však podílel i jeden z nováčků týmu, designér Daniel Petr, který měl na starosti přípravu sportovní verze RS.  „Už tehdy tu byla myšlenka, že bude Škoda s modelem Fabia závodit ve WRC, takže jedním z úkolů bylo dostat auto přes hranici čtyř metrů, která byla tehdy homologační podmínkou,“ vzpomíná Daniel Petr na důležitý detail. „Přepracovával jsem proto přední nárazník, který je u RS proti standardnímu provedení delší,“ vysvětluje.

Kromě modelů RS a WRS však Daniel Petr stvořil ještě dvě nerealizované verze modelu Fabia, o kterých už na začátku věděl, že jde o designová cvičení - GTC Coupé a GTC Roadster. Větší důraz byl ale kladen na praktičnost. Samozřejmostí byla verze kombi, která navazovala na Felicii i Favorit. Překvapením se pak stala verze sedan, jak na Škoda Storyboard dodává Daniel Petr.

Druhá generace modelu Fabia pak znamenala předěl v designovém jazyku pro celou automobilku Škoda, jak vzpomíná Jiří Hadaščok, aktuálně koordinátor designu exteriéru automobilky Škoda, který se podílel na vývoji druhé generace Fabie v pozici modeláře a později se stal autorem jejího faceliftu.

Druhou generaci modelu Fabia vnímám jako takové pomyslné přemostění co se tehdejšího designového jazyka týče. Modely před touto generací jsou ve srovnání s dnešními vozy Škoda mnohem oblejší, měkčí, nejsou tak krystalické a přesně řezané. Druhá generace má ale už ostřejší linky, přičemž zachovává oblejší architekturu ploch,“ popisuje přínos druhé generace Jiří Hadaščok.

Design se přitom inspiroval od konceptu rodinného modelu Roomster, jehož design se měl setkat s vřelým přijetím. Automobilka chtěla navíc u druhé generace modelu zdůraznit především užitné vlastnosti auta, důraz na prostor pro cestující i zavazadla, a tedy celkové praktické zaměření vozu.

Snaha přiblížit se Roomsteru a nabídnout více místa v kabině znamenala zvyšování stavby karoserie, kvůli tehdy použité platformě však nešlo rozšířit rozchod kol, aby se auto více rozkročilo. Designéři proto přišli s novou koncepcí vzhledu střechy, kdy výrazné sloupky oddělovaly střechu od zbytku vozu, a střecha mohla mít kontrastní lakování. Toho pak využili designéři i při vývoji modelu Monte Carlo, poprvé představeného s druhou generací Fabie, který dostal mimo jiné černou střechu a černé A i B sloupky, což auto opticky snížilo.

Facelift dvojkové Fabie, pod kterým je podepsán již zmiňovaný Jiří Hadaščok, přitom vznikl za úsměvných a šťastných okolností. „Pracoval jsem tehdy s modelářem Richardem Whitmoorem na půlce plastelínového modelu. A na přípravu druhé poloviny metodou symetrie jsme vlastně neměli dost času, tehdy nefungovaly možnosti skenování a frézování symetrických modelů jako dnes. Proto se mě Richard zeptal, zda na druhou stranu „nenaskicujeme“ něco jiného rovnou do plastelíny, takříkajíc od ruky, že to bude rychlejší,“ vypráví Hadaščok.

Díky neobvyklému postupu se podařilo připravit model na prezentaci, přičemž obě poloviny vozu byly trochu jiné. „Lišily se třeba nárazníky, hlavně ve spodní části, dále maska chladiče a pár dalších detailů,“ říká Hadaščok. K jeho překvapení pak management do sériové výroby vybral právě „narychlo“ navrženou stranu, která prý byla „mnohem líbivější“, jak měl s úsměvem dodat Hadaščok.

Třetí generace modelu Fabia byla jedním z prvních projektů, které vznikaly pod taktovkou Jozefa Kabaně. A to znamenalo zavedení některých charakteristických prvků, které vtiskl designovému jazyku celé značky. Prozatím poslední generace tak dostala čisté a jasně definované plochy doplněné kubistickými tvary, jakým je třeba prolis na víku pátých dveří. 

Novinkou byla také tzv. Wing linie – pod tornádo linií, tedy pro vozy Škoda dnes charakteristický boční prolis s ostrými linkami. „Jde o prvek, který pomáhá opticky snížit výšku vozu a zároveň vytváří dojem, že je automobil více rozkročen do šířky,“ popisuje význam tohoto stylistického detailu Petr Matušinec, který se podílel na vzniku třetí generace modelu Fabia.

Třetí generace modelu Fabia si navíc začala intenzivněji budovat i mladistvou image, což ocenilo i vedení koncernu. Například předseda dozorčí rady VW Group Ferdinand Piëch měl označit model Fabia Combi za nejhezčí auto z celé skupiny Volkswagen. V nabídce přitom nechyběla ani sportovně laděná Fabia Monte Carlo a nejspíš netřeba připomínat závodní úspěchy modelu Fabia R5.

Ondřej Mára
Diskuze (10)

Doporučujeme

Avatar - Emel
4. 5. 2021 12:15
Re: Krásna Fabia I
Hmmm.... zrovna 206 byla hodně dobrá... asi nejhezčí auto té doby a třídy (škoda že další kvality auta byly trošku pozadu).
Corsa B taky nebyla marná (céčko už se mi líbilo trošku míň).
Fabia měla velkou přednost ve vymakaném interiéru, třeba ta přední světla nebyla úplně dle mého gusta... ale zase osobité to bylo, to nic proti.
4. 5. 2021 10:30
Re: Krásna Fabia I
Popravde ani i20 nevyzerá celkom márne a P208 tiež, teda ak v jeho prípade beriem v úvahu len vonkajší dizajn.
V kontexte doby mi bol aj je P206 podstatne sympatickejší. ;-)
4. 5. 2021 07:55
Fotogalerie
Ne, že by snad někdo III. neznal, ale mohl/a grafik/íčka vyhrabat alespoň jednu reálnou fotografii, ne jen samé kresby, A kdybych si přál snímek všech tří vedle sebe, to už bych asi chtěl moc.

To by totiž musel/a zvednout pr*del z gauče a ty vozy reálně poshánět. Ne jen vytvořit galerii za 3 minuty z archivů z domova. Nebo alespoň dát tři snímky vedle sebe ze stejných pohledů. Ale za to mu/jí my tady asi nestojíme.
4. 5. 2021 07:42
Re: Krásna Fabia I
Tak vieš ako, krása je relatívny pojem. :) Ale v kontexte dobových áut B segmentu som si ho trúfol použiť. Dnes asi len pri Cliu a Ibize.
4. 5. 2021 06:54
O Fabii II by som radšej mlčal
Je to dizajnový nepodarok a v combi verzii je to ešte horšie ☹️