Slupky od kávy, zbytky pneumatik nebo cukrové řepy. I to jsou materiály, které vozy Škoda mohou použít
Mladoboleslavská automobilka čile zkoumá možnost použití recyklovaných materiálů. Po textilu vyráběném z PET lahví by se v jejích vozech mohl objevit třeba dekor vyráběný ze zbytků cukrové řepy.
Trend udržitelnosti je v automobilovém prostředí stále silnější. Zabývá se jím také Škoda Auto, která na středeční prezentaci svých plánů udržitelné výroby dokázala, že se týká několika oblastí. Ať už výrobků nebo samotné produkce. Zajímavou myšlenkou tohoto trendu je také cirkulární hospodářství.
Zjednodušeně řečeno jde o opakované použití některých látek s různým účelem. Zajímavý příklad dává Karsten Schnake, člen představenstva Škoda Auto odpovědný za oblast nákupu. Stylisté značky přišli na to, že by se v rámci snahy o ekologičtější výrobu dala kůže pro čalounění sedadel činit slupkami z kávových zrn. Proto by automobilka v Indii (na jednom ze svých klíčových odbytišť) mohla pořídit kávová pole, z nichž by se následně vyráběla vlastní káva mladoboleslavské značky pro zákazníky či zaměstnance. A právě slupky z těchto kávových zrn by se pak následně daly použít pro činění kůže. Nejde přitom jen o teorii, podle Schnakeho jde myšlenku, nad níž se v automobilce čile diskutuje.
Právě takové užití recyklovaných materiálů je trend, který se má do budoucna významně rozšiřovat. Lukáš Zuzánek z oblasti vývoje materiálů nám v tomto směru prezentoval zajímavý prototyp na bázi Octavie ukazující právě různé stylistické prvky využívající různě recyklované materiály.
Zvláštní pozornost zaslouží dekor na palubní desce naživo vypadající jako dřevěná dýha. Jde však ve skutečnosti o plast, do něhož jsou přimíchávány zbytky cukrové řepy.
Jde přitom o projekt, který má reálné základy a který zřejmě brzy zamíří do sériové výroby. Škoda by totiž mohla využívat zdrojů ze zpracovatelského závodu v Dobrovicích, kde při výrobě cukru a lihu vzniká odpadní produkt, který by se dal použít právě pro dekor v interiérech aut. Potřebného odpadu přitom v Dobrovicích ročně vznikne na 177.000 tun, když automobilce by stačily asi dvě tuny ročně.
Lukáš Zuzánek přitom zdůrazňuje, že při hledání nových ekologických materiálů se myslí právě na udržitelnost. Alternativní materiál s organickou příměsí tak má vznikat právě z odpadního produktu, nikoliv třeba z rostliny primárně pěstované pro výrobu do aut.
To zbytky z cukrové řepy přesně splňují. Udržitelný je na celém nápadu i fakt, že zpracovatelský závod leží blízko výrobnímu závodu. Dobrovice totiž leží nedaleko Mladé Boleslavi.
Právě při vývoji nového materiálu se přitom musí už předem myslet na to, kdo by jej případně vyráběl a kdo by mu dodával nutný recyklát. To v první fázi automobilka pracuje s univerzitami, třeba tou technickou v Liberci, s níž byl vyvinut právě plast využívající nadrobno rozkrájenou cukrovou řepu.
Zuzánek přiznává, že vývojové oddělení pracovalo i s dalšími možnostmi. Zvažovalo se použití korku, slupek z rýže, kokosových vláken nebo dokonce skořápek ořechů. V některých případech by se však musel potřebný odpad převážet na dlouhou vzdálenost, což by odporovalo myšlence udržitelnosti.
Právě ořechové skořápky nebo kávová sedlina ale takovými případy nejsou. Skořápky by se daly používat z odpadu v čokoládovnách, fungujících i na našem území, stejně jako odpad z kávy - také u nás se nachází kávové pražírny.
Vystavený prototyp nicméně ukazuje i další možnost ekologických materiálů. Na obložení dveří je užit plast s příměsí traviny z rodu ozdobnice, na volantu zase koženka, která je příkladem veganského materiálu. Jedná se dokonce také s dodavateli pneumatik a laků, ze starého obutí by totiž mohl být vyráběn pigment pro černou barvu.
Uvažuje se přitom i nad dalšími možnostmi. Vývojáři dokonce pracují i s myšlenkou recyklace brzdových kapalin nebo dokonce olejů. To je ale nápad spíše vzdálené budoucnosti. Zuzánek totiž zdůrazňuje, že i tyto ekologické materiály musejí vždy splnit koncernová pravidla na kvalitu, která jsou ještě přísnější, než co vyžaduje legislativa.
Navíc připomíná, že recyklovat nelze donekonečna. Při mechanické recyklaci (výroba granulátu ze stávajícího komponentu) vždy dochází k jisté degradaci. Většinou to tudíž funguje tak, že z recyklátu nevznikne již jednou zhotovený díl, ale nějaký jiný.
V tomto směru jde sice teprve o budoucnost, recyklované materiály ale automobilka používá už dnes, u sériových vozidel. Plastový recyklát se třeba užívá pro podběhy, kryty podvozků nebo třeba kryty pro vybrané motory. Enyaq iV pak v případě derivátu Lodge používá na sedačkách textilní čalounění, které částečně vzniká recyklací PET lahví. Ty tvoří jeho 70 %, zbytek připadá na přírodní vlnu. Lahve se přitom nejdříve rozdrtí, z čehož se následně vyrobí plastové granule, které jsou vysokým tlakem proměněny ve vlákně, z nichž se textil následně vyrábí. Na jedno auto se použije materiál z 320 PET lahví. Varianta ecoSuite se zase vyznačuje kůží v barvě koňaku, vyrobené bez použití chemikálií. Namísto nich se pro její vyčinění používá extrakt z listů olivovníku.
