Sodíkové baterie mohou snížit cenu elektromobilů. Mají však velkou nevýhodu
Lithium-iontové baterie sice jsou v současnosti rozšířenější a mají náskok ve vývoji, ani ty sodíkové bez lithia či kobaltu však nemusí být k zahození, myslí si někteří světoznámí výrobci baterií.
Snad všechny elektromobily současnosti používají lithium-iontové trakční baterie v různém chemickém složení. To samozřejmě ovlivňuje jejich vlastnosti a cenu, ale základ v lithiu je tu pořád, samozřejmě včetně dalších nevýhod, k nimž se řadí nevalná ekologie těžby potřebných minerálů.
Není tedy vyloučeno, že lithium bude něčím nahrazeno. Jednou z alternativ by mohl být sodík a sodíkové baterie (také známé pod označením SIB, NIB či Na Ion) už existují nějakou dobu. Dosud se mělo za to, že auto pohánět nezvládnou.
Čínská automobilka JAC však před několika týdny začala s prodejem malého elektromobilu značky Yiwei, který má sodíkovou baterii od firmy Hina Battery. Jiná firma, Farasis Energy, dodává sodíkové baterie vozu jménem JMEV EV3, což je městské mikroauto. Jeho dojezd na jedno nabití je 240 km.
Nevýhoda sodíkových baterií je v současnosti v nízké energetické hustotě oproti lithium-iontovým. To znamená, že aby vůz měl stejný dojezd, musí být baterie větší a těžší. Energetická hustota baterie v JMEV EV3 je podle britského webu Autocar 140–160 Wh/kg, což je oproti zhruba 270 Wh/kg u lithium-iontových baterií velmi málo, ovšem vývoj stále probíhá. Farasis Energy říká, že v roce 2026 má za cíl dostat se k 200 Wh/kg; lithium-iontové baterie mají ve vývoji obrovský náskok.
Jenže sodíku je na světě dost, v bateriích není žádné lithium ani kobalt, elektrolyt je jednodušší a místo mědi se na řadě míst dá použít levnější hliník. Celkem dokáže sodíková baterie být o zhruba 30 % levnější než lithium-iontová, což je obrovský benefit, když lithium-iontová baterie tvoří v průměru zhruba 40 % ceny elektromobilu.
Na vývoji sodíkových baterií tak pracují vedle těch s pevným elektrolytem i světoznámá jména. Jedním z příkladů je čínský bateriový gigant CATL, ovšem pozadu není ani švédský Northvolt či britský Faradion. Pochopitelně, masové nasazení do elektromobilů je otázka mnoha let.