Světla pro nejdražší škodovky vznikají i čtyři roky. Nahlédněte do zákulisí vývoje

Vidět a být viděn. Nejvýznamnější poučku pro bezpečnost vám snad ani nemusíme připomínat a v silničním provozu je ještě důležitější. Světla dnešních aut procházejí obrovskou evolucí, když automobilky začaly uvádět chytrou neoslňující technologii Matrix LED pro dálková světla a začaly pracovat se světelnými podpisy jako hlavním designovým rysem nejnovějších modelů.

Už brzy na našich silnicích začnou jezdit nové generace oblíbených vlajkových modelů Škoda Kodiaq a Superb a mladoboleslavská automobilka nám relativně nedávno odhalila příběh nového designového prvku „Crystallinium“ pro volitelné pokročilejší přední světlomety obou novinek. A dnes nám odhaluje i zajímavosti o vývoji světlometů jako takových. Během vývoje se vždy musí najít kompromis mezi sny designérů a technickými požadavky konstruktérů.

Crystallinium: Nový designový prvek pro Matrix LED světla nového Kodiaqu a Superbu

Škodovka připomíná, že světla mají poměrně jednoduchý úkol – řidič musí dobře vidět na cestu v noci i horších světelných podmínkách. Vývoj nových světlometů však není tak snadný a pro jeden model se vyvíjejí klidně tři až čtyři roky. Spolu s atraktivním designem musí automobilka splnit i homologační a další technické požadavky pro funkčnost a životnost. Důležitou roli současně hrají i vývojové a výrobní náklady.

Petr Nevřela, vedoucí týmů designérů světel ve Škodovce, k tomu doplňuje, že designéři chtějí mít světlomety co nejtenčí (z hlediska výšky), aby opticky rozšiřovaly nový model. To platí jak pro přední „lampy“, tak pro ty zadní. I v každodenních kolonách si můžete všimnout, že výrobu malých zdrojů s vysokým světelným výkonem umožnila až moderní LED technologie, která návrhářům dovoluje doslova kouzlit s designovými světelnými podpisy.

Škoda loni prodala téměř 870 tisíc aut. Dařilo se elektrickému SUV Enyaq

„Světlomety jsou ve tmě v podstatě jediný prvek, podle kterého lze vůz identifikovat. Takže když nám to technika umožnila, rozhodli jsme se toho náležitě využít,“ vysvětluje Nevřela, proč jsou v poslední době tak oblíbené takzvané světelné signatury, tedy různé tvary, které osvětlení auta vytvářejí.

Každá automobilka však při vývoji nových světlometů pro konkrétní modely musí splnit stejná pravidla – homologační, pro ochranu chodců, nárazové testy i základní fyzikální principy. Pracovat s minimem prostoru, požadovaným designéry, je složité zejména u předních světlometů s pohyblivou mechanikou pro výškovou regulaci.

TEST Škoda Karoq 2.0 TDI DSG 4x4 – Ideální volba zámožných staromilců

„Někdy jednoduše zjistíme, že právě pro tento pohyb není ve světlometu dost místa,“ vysvětluje Jan Stránský, koordinátor vývoje předních světlometů ve Škoda Auto. Tato mechanika je nutná, protože světlomet musí fungovat stejně u prázdného i plně naloženého vozu a důležitou roli při tom hrají i technické možnosti jednotlivých světelných modulů. Naopak u zadních světel žádné standardizované moduly neexistují a vývoj začíná vždy od nuly.

Automobilky si pak vznik nových koncových světel zjednodušují i vývojem jediného typu svítilen pro všechny karosářské varianty. Na novém superbu tak u standardní limuzíny i praktičtějšího kombi najdeme stejné zadní lampy.

Nová Škoda Octavia se znovu ukazuje s širší maskou chladiče a novou identitou

Ty dnes mají až 60 funkcí, včetně varovných světel, blikání při krizovém brzdění, animace pro funkci coming & leaving home a další. Díky turistickému módu pak můžete snadno vaše auto změnit z pravostranného na levostranný provoz, třeba při návštěvě Velké Británie. Přisvěcování do zatáček se dnes řeší i bez nutnosti natáčecích prvků pouhým rozsvěcením nebo zhasínáním, případně změnou intenzity svitu jednotlivých diod.

Škodovka současně uvádí, že designéři začínají pracovat s ještě větším využitím softwaru a novým trendem se stává rozsvěcení více částí vozu, včetně loga. To mimochodem musela povolit změna homologačních předpisů. Technická nařízení totiž pevně říkají, jaké části produkčních automobilů mají svítit a jakou barvou.