Synové slavných otců v současném motosportu: Carlos Sainz Jr. Proč dostala přednost F1?

V prvních dvou dílech jsme se zaměřili na současné piloty F1, úřadujícího šampiona Maxe Verstappena a Micka Schumachera. V třetím pokračování miniseriálu v královně motorsportu zůstaneme, byť tentokrát s trochu jiným příběhem. Verstappen i Schumacher následovali své slavné otce ve stejném odvětví, zatímco Carlos Sainz Jr. se viděl ve formuli 1 ne kvůli svému otci, který je nespornou legendou ve světě rallye, ale kvůli svému krajanovi, Fernandu Alonsovi. 

Na počátku devadesátých let se Carlos Sainz Sr. stal s vozem Toyota Celica dvojnásobným šampionem v šampionátu WRC (1990, 1992). Během své dlouhé kariéry se stal tváří hned několika továrních týmů (Toyota, Lancia, Subaru, Ford, Citroën) a v době svého odchodu ze světové scény WRC držel rekord v počtu startů, vítězství a pódiových umístění, než byl překonán svým posledním týmovým kolegou, fenoménem Sébastienem Loebem.  

Po odchodu z WRC se Carlos Sainz Sr. věnuje dálkovým soutěžím. Hned třikrát se mu povedlo vyhrát legendární Rallye Dakar (2010, 2018, 2020). Kariéru “El Matador” ještě zdaleka nekončí. Šedesátiletý soutěžák se bude při své šestnácté účasti na Dakaru v roce 2023 pokoušet o další vítězství, a to již podruhé pod hlavičkou továrního týmu Audi.

Tatá a syn: Carlos Sainz si povídal s Carlosem Sainzem

Přímo se nabízí, že Carlos Sainz Jr. se po nesmazatelných úspěších svého otce vydá na dráhu rallyeového soutěžáka. Zatímco kariéra otce byla v pokročilé fázi, celé Španělsko pohltila mánie jednoho závodníka ze španělského Ovieda. Fernando Alonso jako dvojnásobný šampion F1 (2005, 2006) pobláznil celý národ včetně malého Carlose. Již v těchto letech jsme si mohli všimnout, jak se Carlos Sainz Sr. objevuje se svým synem v garážích Renaultu (kvůli Alonsovi) a Ferrari.

Toto však není jediný důvod, který u Sainze rozhodl. “Upřímně, i když byla rallye naší rodině kvůli tátovi velmi blízkou, nikdy jsem jí nemohl pořádně porozumět, protože byla v televizi pouze okrajově. Táta zmizel na dva až tři týdny, takže jsem neviděl, co přesně dělá. Kdežto formuli 1 jsem mohl sledovat prakticky nepřetržitě,” prohlásil mladší Sainz. 

A tak bylo jasno. Jakkoliv otec malého Carlose do motorsportu netlačil, ten se chtěl stát pilotem F1. Sainz odstartoval svou kariéru jako všichni ostatní na motokárách. Od svých deseti let se začal s motokárami prohánět na kryté dráze, kterou vlastnil jeho otec. Za největší úspěch motokárové kariéry se dá považovat vítězství v Asijském šampionátu KF3 pod hlavičkou FIA v roce 2008.

Dakar 2018: Příběh triumfu šlechtice. Jak Carlos Sainz k vítězství přišel

V roce 2010 čekala Sainze první sezóna ve formulích. Díky skvělým výsledkům v Pacifické sérii Formule BMW si vysloužil pozornost Helmuta Marka, který ho poté povolal do juniorského programu Red Bullu. Od té doby závodil Sainz v juniorských kategoriích právě s podporou rakouské značky. Největší úspěch přišel v roce 2014, tedy v posledním roce před splněním životního snu. Sainz se stal šampionem Formule Renault 3.5 Series. Dříve se v této sérii povedlo zvítězit pilotům F1 jako je Robert Kubica nebo Kevin Magnussen. 

Splněným snem bylo samozřejmě získání statutu závodního pilota ve formuli 1. Sainz se dohodl s tehdejší juniorkou Red Bullu, Toro Rosso (dnes Alpha Tauri). Před svým debutem v roce 2015 se během let 2013-2014 Sainz několikrát v monopostech F1 svezl (Red Bull a Toro Rosso) ať už během oficiálního testování nebo testování nováčků. 

Pro premiérovou sezónu se stal týmovým kolegou Carlose Sainze sedmnáctiletý talent Max Verstappen. Dnes už můžeme s jistotou říci, že to byla jedna z největších zatěžkávacích zkoušek, která mohla mladého Španěla potkat. Byť v kvalifikačním i závodním tempu Sainz příliš na svého týmového kolegu neztrácel, celkový výsledek v šampionátu působil poněkud krutě. Zatímco Sainz skončil s 18 body v celkovém pořadí patnáctý, Verstappen získal více než dvojnásobný počet bodů (49) a skončil celkově dvanáctý. 

V následujícím ročníku jejich rivalita pokračovala pouze čtyři závody, než byl po neuspokojivých výkonech Daniila Kvjata Verstappen povýšen do Red Bullu. Sainz z tohoto rozhodnutí nebyl vůbec nadšený a cítil, že tím, kdo mohl do Red Bullu povýšit, je právě on. Tak se ale nestalo a i druhý rok strávil u Toro Rosso, tentokrát po většinu závodů s novým týmovým kolegou Daniilem Kvjatem. Zatímco Sainz pravidelně bodoval (46 bodů a dvanácté místo v šampionátu), Kvjatovi se vůbec nedařilo.

Carlos Sainz Jr. ukazuje homeoffice jezdců formule 1

Pro rok 2017 Sainz tým nezměnil a nadále zůstal v rodině Red Bullu. Byl si však vědomý toho, že třetí rok v juniorce bez postupu do hlavního týmu (Red Bull) začíná být hraniční a pro kariéru ve formuli 1 nebezpečný, na což doplatilo několik závodníků před Sainzem (Alguersuari, Buemi, Vergne…). Španělský pilot se tedy rozhodl vzít osud do svých rukou. Renault se po neuspokojivých výkonech rozhodl propustit svého pilota Jolyona Palmera a jeho místo dosadil právě Carlose Sainze. Poslední čtyři závody se tak stal partnerem Nica Hülkenberga a v konečném pořadí skončil na devátém místě s 54 body. 

Další ročník byl prvním a zároveň jediným kompletním v barvách francouzského Renaultu. Sainz měl velmi dobré závodní víkendy, ale konzistentnost nakonec rozhodla ve prospěch Hülkenberga. Ten skončil v šampionátu sedmý, zatímco Sainz až desátý (53 bodů).

Poté, co se rozhodl dvojnásobný mistr světa Fernando Alonso ukončit (dočasně) kariéru, jeho místo v McLarenu zabral krajan Carlos Sainz. V té době to vypadalo na velmi odvážné rozhodnutí. Zatímco forma Renaultu měla vzrůstající tendenci, McLaren se již několik let trápil na chvostu. S novou dvojicí Sainz-Norris však McLaren postavil po letech solidní monopost a výsledky se okamžitě dostavily. Šampionátu tehdy naprosto vládly zejména tři týmy - Mercedes, Ferrari a Red Bull. Byl tu tak jakýsi boj o nejlepšího ze zbytku světa. Tím se stal právě Carlos Sainz, který s 96 body zakončil rok 2019 na celkovém šestém místě. Největším úspěchem bylo dodatečné třetí místo ve Velké ceně Brazílie po penalizaci Lewise Hamiltona. Pro Sainze se jednalo o první pódiové umístění v kariéře a McLaren získal své první pódium po pěti letech!

Carlos Sainz junior poprvé v životě pojede Rallye Monte Carlo

Forma McLarenu šla nahoru a rok 2020 byl ještě lepší. Sainz v konečném pořadí opět porazil týmového kolegu Norrise a zároveň byl velmi blízko vítězství v bláznivé Velké ceně Itálie na okruhu v Monze, kdy několik kol dýchal na záda Gaslymu v Alpha Tauri. Nakonec se Sainz před Gaslyho nedostal a musel se spokojit s druhou příčkou. V sezóně ovlivněné koronavirem skončil v celkovém hodnocení Sainz znovu šestý se 105 body. 

Místo budování kariéry v britském týmu Sainz neodolal nabídce slavného Ferrari. Ti hledali po odchodu Sebastiana Vettela náhradu, kterou se stal nakonec právě španělský pilot. Do své sedmé sezóny tak Sainz nastupoval již za čtvrtý tým. Ferrari za sebou mělo jedno z nejhorších období a tak mohlo být v podstatě jenom lépe. Italský tým skutečně udělal krok dopředu a i přesto, že nebyl schopen bojovat o vítězství, Sainz si připsal hned čtyři pódiová umístění a v celkovém pořadí (páté místo, 164,5 bodů) předčil svého nového týmového kolegu Charlese Leclerca, který je mnohými označován za největší talent v současném závodním poli.  

S nástupem nových technických regulí pro rok 2022 se tým z Maranella po letech vrátil na nejvyšší příčky. S napětím se také očekávalo, jak to bude v případě interního souboje Leclerca a Sainze. Pro Sainze se bohužel ukazuje, že Leclerc je skutečně jeden z nejlepších pilotů současné doby. K aktuálnímu stavu, kdy máme v roce 2022 odjeto devět závodů z dvaadvaceti, je Carlos Sainz boji o titul vzdálen na rozdíl 73 bodů. Byť se v roce 2022 podíval již pětkrát na stupně vítězů, stále čeká na premiérové vítězství nebo pole position. Tato statistika působí o to hůře, když zjistíte, že Leclerc má letos již šest pole position a dvě vítězství. 

Můj názor na Carlose Sainze

Carlos Sainz je již zkušeným závodníkem. Čas běží rychle a je skoro až těžké uvěřit tomu, že v královně motorsportu kroutí svojí osmou sezónu a má za sebou již 149 startů. O budoucnost mít strach nemusí, jelikož má s Ferrari podepsáno do roku 2024. I když samozřejmě víme, co smlouvy znamenají, nebo spíše neznamenají... Každopádně Carlos to “vyhrál” tím, že se mu v roce 2017 podařilo dostat ze spárů Red Bullu a postavil si kariéru ve formuli 1 po svém. Dnes je pilotem nejlepšího týmu historie a má k dispozici monopost, který bojuje o vítězství, potenciálně i o tituly. Je to poprvé za osm let, kdy má Carlos k dispozici takto silný balíček a možná jej to nyní trochu v interním souboji v Charlesem Leclercem svazuje. Na výmluvy však v tomto sportu není čas. Sainz by podle mě měl ještě letos ukázat instinkt “zabijáka”, který na první pohled nechybí vrstevníkům Verstappenovi, Russellovi nebo právě Leclercovi. Není náhodou, že z jedenácti pódiových umístění zatím nemá Sainz ani jedno vítězství. Sainzův čas jistě přijde. Jeho cíl, stejně jako u všech ostatních závodníků, je však titul mistra světa. Pro to je třeba ještě najít tu jednu, dvě desetiny, které momentálně ztrácí v souboji týmových kolegů u Ferrari. Nová dvouletá smlouva mu může dodat jakýsi pocit klidu a uvolnění, což je určitě fajn. Jak jsem ale zmínil, čas běží rychle a Carlos Sainz nyní bojuje o to, zda bude brán jako ten druhý nebo ten, kdo je na stejné úrovni pilotů jako Verstappen nebo Leclerc a může bojovat o titul mistra světa.