Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Tahle Škoda 100 za život najezdila jen 1.331 kilometrů. Může být vaše

Jan Zajíc
Diskuze (14)

Škoda 100 kdysi patřila mezi nejrozšířenější auta na českých silnicích. Ale potkat ji dnes, to už je poměrně vzácnost.

A když už se tak stane, většinou narazíte na hýčkaný a naleštěný exemplář. Ze Škody 100 (a samozřejmě i 110) se prostě v posledních letech stal klasický veterán.

My jsme však v tuzemské inzerci narazili na kus, který není jen opečovávaný, to je slabý popis jeho stavu. Jde totiž o v podstatě nové auto.

Vyrobeno bylo v roce 1974 a podle prodejce od té doby najezdilo jen 1.331 kilometrů. Vůz prý po celou dobu stál v jedné garáži a vše na něm je původní. Škodovka má originální poznávací značky a dokonce i akumulátor AKUMA - údajně funkční.

Funkční by ostatně mělo být i celé auto, majitel ho totiž drží v provozuschopném stavu. O pohon se pak stará litrový motor o výkonu 35 kW.

A cena? Prodejce žádá 333 tisíc korun.

Určitě víte, že škoda 100/110 loni oslavila padesáté narozeniny. Sériová výroba začala 25. srpna 1969, ukončena byla v březnu 1977. Sedanů vyjelo z továrny přesně 1.079.708, základního provedení Š 100 se zrodilo 602.020 kusů, luxusnější 100 L (217.767 aut) předstihla i 110 ve stejném výbavovém stupni s konečným účtem 219.864 exemplářů. Výkonnějších 110 LS vzniklo 40.057.

Jan Zajíc
Diskuze (14)

Doporučujeme

23. 1. 2020 15:50
Re: Stav naprosto fantastický, o tom žádná, ale ...
Pro mě je to krásná nostalgie! Na těhle strojích se člověk naučil spoustu věcí o autech a kdo se naučil jezdit s těmito auty, uměl pak už řídit všechno. Pro mě je to kus mládí. Měl jsem ˇ"Embéčko" Š 1000 MB z roku 1965 ve špičkovém stavu, ale bohužel jsem ho jednou půjčil a už jsem ho pak vcelku neviděl...jen hromádku plechů. Tenkrát jsem ho obrečel. Kdyby mi zůstalo, nikdy bych ho neprodal! Samozřejmě se to parametry, kvalitou a jízdními vlastnostmi nedá srovnávat s dnešními auty, ale je to prostě krásný veterán. Kdo zde píše hanlivá slova, je hloupý člověk. Každý veterán, každé takhle úžasně zachovalé autíčko je krásné...bez rozdílu značky a modelu. Ano, slabý motor, maticové řízení s vůlemi jako prase, vnitřní hluk...to všechno k tomu patří. Žigulík taky tehdy nebyl žádné terno, když jsem jej řídil, málem jsem neotočil tenoučkým volantem, jak šlo řízení ztuha a bylo gumové. Škodověnka měla čumák lehký a v zimě vyjela bez zimních gum každý kopec.
Avatar - yarda
23. 1. 2020 13:58
Jezdil jsem s ní pár let.
Předtím jsem jezdil rodinným wartburgem 1000. Když jsem měl na tachometru 90 a přišlápnul jsem plyn, tak zrychlil. Ne moc, ale trochu přece. Když jsem ve Š100 v devadesátce přišlápnul plyn, tak škodovka se tvářila, že se jí to netýká.
Avatar - Zetti
23. 1. 2020 11:03
Re: Vzpomínká na mládí
Tak to je fakt. To co to vyjelo do kopce se bal clovek zpatky sjet. Jednou jsme s tim prejeli na ceste do KMS Cinovec a hned za nama ten kopec zavreli. A to se tenkrat nejake zimni gumy moc neprozivaly
23. 1. 2020 11:02
Re: Stav naprosto fantastický, o tom žádná, ale ...
Nebyla nebezpečná (samozřejmě nesrovnávat s dneškem, to by bylo nebezpečný všechno), jen bylo potřeba ji opravdu řídit a vědět jak se chová a vnímat ji. V začátcích jsem ji taky uložil do příkopu, ale byla to jednoznačně, moje chyba.
Avatar - Dinar
23. 1. 2020 10:44
Re: Stav naprosto fantastický, o tom žádná, ale ...
Souhlas, my jsme sice měli skvost o generaci mladší, jednu z prvních stopětek, ale i stodesítka se mi už jako řidiči koncem 80. let dostala do ruky a už tehdy, ještě bez řidiščské zkušenosti se soudobými západními auty, jsem si říkal, jak je to hrozný krám. Každopádně, když mě jako dítě občas do školy vezla maminka ve svém "kapitalistickém" fiatu 500 s plátěnou střechou, neměl jsem nikdy pocit trapnosti jako spolužáci, kteří museli vystoupit z trabanta nebo právě nějaké orezlé stovky.
A když přijel vídeňský strejda se svou 911 (dnešníma očima, ta hnusná s plast nárazníky z konce 70. let) tak jsem byl úplně v jiříkově vidění, to čím jsme tu jezdili my a tohle, to byl rozdíl galaxií. :'-(