Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Tatra: Nákladní hvězdy od T 111 po Phoenix

Ondřej Pavlůsek Ondřej Pavlůsek 13. 12. 2015 • 12:46
74

První nákladní automobil vyjel z Kopřivnice pouhý rok po vzniku slavného osobního vozu Präsident a stal se zakladatelem dodnes trvající tradice.

Od NW k Tatře T 24


V polovině devatenáctého století Ignác Šustala za pomoci dvou tovaryšů zahájil výrobu kočárů a díky kvalitním výrobkům i svým obchodnickým schopnostem dokázal z malé živnosti vybudovat jeden z významných evropských podniků. V roce 1882 se navíc pouští do výroby železničních vagónů, s nimiž rovněž dosáhl úspěchu.

Od roku 1895 se pak v Kopřivnici začaly stavět automobily, které až do roku 1919 nesly označení NW, odvozené od jména společnosti Nesselsdorfer Wagenbau Fabriks-Gesellschaft (Kopřivnice se německy jmenovala Nesselsdorf).

První nákladní automobil byl v Kopřivnici vyroben v roce 1898 a k jeho pohonu sloužila dvojice ležatých dvouválců značky Benz u zadní poháněné nápravy. V roce 1900 zde vznikl parní omnibus a teprve v roce 1907 se objevuje další užitkový model.

Skutečná sériová produkce nákladních automobilů se ovšem rozběhla až v roce 1914 s modely TL 2 a TL 4. Právě druhý z této dvojice se v roce 1919 dočkal jako první užitkový model jména Tatra.

Kopřivnice se od roku 1907 v konstrukci svých užitkových modelů držela konvenčního řešení s kapalinou chlazeným motorem vpředu, žebřinovými rámem a pohonem zadních kol.

První užitkovou Tatrou s páteřovou rourou, výkyvnými polonápravami a vzduchem chlazeným motorem se stal lehký model T 13, vycházející z osobní jedenáctky. Prvním těžkým nákladním vozidlem s tatrováckou koncepcí byl třínápravový model T 24 s nosností šest tun z roku 1924, na nějž navázala řada modelů stále ještě vybavených kapalinou chlazenými motory.


Tatra T 111


Tatra T 111

Doslova legendou se stala Tatra T 111 jejíž výroba se rozběhla v roce 1942 a byla ukončena v roce 1962. Právě tento model, který má na svém kontě téměř 34.000 vyrobených exemplářů, se stal mezníkem v historii těžkých nákladních automobilů své značky, když jako první spojil kopřivnickou koncepci podvozku se vzduchem chlazeným vidlicovým vznětovým dvanáctiválcem a pohonem všech kol.

Tatra T 111 vznikla za 2. světové války a velmi rychle se stala oblíbeným nákladním vozidlem v německé armádě. Konstrukce byla právě s ohledem na válečnou výrobu navržena bez využití nedostatkových materiálů, jako jsou měď, mosaz, oceli legované chrómem nebo niklem.

Již zmiňovaná pohonná jednotka o objemu 14,8 l disponovala nejprve výkonem 154,5 kW při 2250 min-1, ale pro zvýšení spolehlivosti se dočkala jeho snížení na 132,5 kW při 1800 min-1.

Ve svém původním válečném provedení měl tento model nosnost 6350 kg, ale po úpravě podvozku došlo ke zvýšení na 8000 kg a později dokonce až na 10.300 kg.

Během své dlouhé kariéry se Tatra T 111 dočkala řady úprav, zvyšujících její užitné schopnosti i komfort obsluhy. V případě kabiny se jednalo o výměnu původně dřevěné kabiny za ocelovou s dřevěnou kostrou a na konec celoocelovou. Ve výbavě starších exemplářů chybělo například i vytápění kabiny.

Tatra T 111 se stala základem pro řadu odvozených modelů, z nichž si zmínku zaslouží dvounápravový vojenský model T 128 s osmiválcovým motorem z let 1951 až 1952. Dalším zajímavým derivátem je tahač těžkých nákladů T 141, vyráběný v letech 1957 až 1970, který charakterizovala čtyřdveřová kabina, krátká korba a třínápravový podvozek. Extrémně zkráceným rozvorem pak zaujme T 147, který byl jako jednostranný sklápěč používán pro přepravu kamene, zeminy a jiných sypkých hmot.

Dvanáctiválcová vzduchem chlazená Tatra T 111 se po roce 1945 v tehdejším Československu významně podílela na většině stavebních projektů a byla vyráběna v desítkách různých provedení. Popularitu tohoto typu potvrzuje skutečnost, že byl exportován do 59 zemí celého světa a v bývalém SSSR v Magadanu T 111 za věrné služby postavili pomník.


Tatra T 138


Tatra T 138

V září roku 1956 se na II. výstavě československého strojírenství v Brně představila dvojice nových modelů značky Tatra, pojmenovaných T 137 a T 138. První z nich měl konfiguraci podvozku 4x4 a nosnost do sedmi tun, zatímco druhý 6x6 a nosnost do dvanácti tun. Oba vozy pak sdílely 70 % procent dílů od motorů přes převodovku a částí podvozku až po kabinu.

Nástupci legendární T 111 se mohli pochlubit kabinou i interiérem, na jejichž vývoji a návrhu se podílel jeden ze zakladatelů průmyslového designu v Československu profesor Zdeněk Kovář. Nové modely navíc přinesly řadu prvků zvyšujících komfort ovládání v podobě hydraulického posilovače řízení, vzduchového tlakového posilovače spojky a elektropneumatického řazení.

K pohonu modelů Tatra T 137 a T 138 sloužil vzduchem chlazený vidlicový vznětový osmiválec T 928 o objemu 11,8 l a výkonu 132,5 kW při 2000 min-1, který spolupracoval s pětistupňovou mechanicky ovládanou hlavní převodovkou a dvoustupňovou přídavnou převodovkou s elektropneumatickým řazením.

Tatra T 137 měla poměrně krátkou kariéru, protože v době centrálního plánování byla výroba nákladních vozidel s nosností sedmi tun přidělena Liazu a ten se proti kopřivnickému modelu výrazně ohradil. Následně byl T 137 stažen z výroby, což se ukázalo jako chyba, protože Liazy konstruované primárně jako silniční vozy měly při použití v terénu potíže s životností prakticky všech svých mechanických skupin. Díky tomu se T 137 po nějakém čase do výroby vrátil, ale již jako T 138 4x4.

Samotná Tatra T 138 s konfigurací podvozku 6x6 se do sériové produkce dostala v roce 1959. a nesla širokou řadu nástaveb od valníků přes sklápěče, cisterny, jeřáby a bagry až po domíchávače betonu a nechyběla ani provedení jako sedlový tahač nebo podvozek pro pojízdný zemní vrták. Produkce Tatry T 138 byla ukončena v roce 1971, kdy měla tato modelová řada na svém kontě téměř 46.000 vyrobených exemplářů.


Tatra T 148


Tatra T 148

Evolucí Tatry T 138 se stala modelová řada T 148, jejíž prototyp se představil na strojírenském veletrhu v Brně v září roku 1968. V následujícím roce vznikla ověřovací série a sériová produkce se nakonec rozběhla v roce 1972.

Tatra T 148 nijak nezastírá příbuzenské vazby na svého předchůdce, od nějž se vizuálně odlišuje prakticky jen novou hranatější kapotou motoru. Cílem konstruktérů této modelové řady bylo především zvýšení jejích výkonů a spolehlivosti.

Nad přední nápravou Tatry T 148 je uložen vzduchem chlazený vidlicový vznětový osmiválec T 2-928-1 o objemu 12,7 litru s výkonem 148,6 až 155,9 kW při 2000 min-1. Prostřednictvím pětistupňové převodovky jsou poháněna všechna kola. Vozidla modelové řady T 148 byla vyráběna především s konfigurací 6x6, ale k dispozici byla i vozidla s podvozkem 4x4.

Samozřejmostí pro T 148 byla konstrukce podvozku s centrální nosnou rouro a výkyvnými polonápravami, která spolu se světlou výškou 290 mm a pohonem všech kol stála za vynikajícími jízdními vlastnostmi v terénu.

Tatra T 148 byla podobně jako její předchůdce vybavována celou řadou nástaveb od valníků přes sklápěče, bagry, jeřáby a domíchávače až po speciální opravárenská vozidla, vrtné soupravy a hasičské speciály.

Produkce Tatry T 148 byla ukončena v prosinci roku 1982 a tato modelová řada má na svém kontě 113.647 vyrobených exemplářů. Přibližně 63.700 vozidel pak zamířilo do 43 zemí po celém světě a není velkým překvapením, že většina z tohoto počtu skončila v tehdejším Sovětském svazu.

Pro dnešní generaci třicátníků a čtyřicátníků je pak T 148 pravděpodobně tou nejoblíbenější Tatrou na níž mají díky oranžové tatrovce z Chemoplastu Brno řadu více či méně šťastných vzpomínek.


Tatra T 813


Tatra T 813

V roce 1960 se v Kopřivnici naplno rozjížděla sériová produkce Tatry T 138, ale v konstrukční kanceláři pobočného závodu Bánovce nad Bebravou se již pracovalo na funkčním podvozku pro budoucí modelovou řadu T 813. Vzhledem k vytížení zdejšího podniku výrobou T 111 a T 141 byl ovšem tento vývoj na nějakou dobu přerušen.

Oficiální zahájení vývoje osmikolové Tatry se uskutečnilo v roce 1964 a začalo se víceméně znovu. Prototyp si zachoval tradiční koncepci s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami v kombinaci se vzduchem chlazeným vznětovým motorem.

První vozidla z ověřovací série byla vyrobena na jaře roku 1967 a následně se rozběhla sériová produkce Tatry T 813, představující dosud nejmohutnějšího zástupce nákladních užitkových vozidel své značky.

Od dosavadní produkce kopřivnické značky se T 813 odlišovala na první pohled trambusovou kabinou, jednomontáží širokoprofilových pneumatik na všech nápravách se systémem jejich centrálního dohušťování i za jízdy a vyprošťovacím navijákem.

K pohonu Tatry T 813 sloužil vzduchem chlazený vznětový dvanáctiválec T 930 o objemu 17,6 litru s výkonem 184 až 199 kW při 2000 min-1. Na tento motor navazovala pětistupňová převodovka a dvě redukce, takže T 813 měla dvacet rychlostí pro jízdu vpřed a čtyři pro jízdu vzad.

Pro Tatru T 813 se vžilo označení Kolos, které je spojováno především s osmikolovým vojenským provedením, ale vedle něj nabízela tato modelová řada i šestikolové a čtyřnápravové verze, které byly využívány především jako tahače těžkých přívěsů a návěsů. Verze s dvojicí náprav pak často sloužily pro montáž nástaveb s jeřáby a bagry.

Tatra T 813 se dodnes pyšní jedinečnými schopnostmi pro jízdu v náročném terénu a provedení 8x8 je schopné přejet příkop široký až 1,5 m nebo překonat kolmé překážky vysoké až 0,6 m.

Do roku 1982 bylo vyrobeno celkem 11.751 vozidel Tatra T 813 všech provedení, z nichž byla velká část exportována do Sovětského svazu a dalších zemí východního bloku, ale část vozidel zamířila například i do Rakouska nebo sousední NSR.


Tatra T 815


Tatra T 815

V sedmdesátých letech byl zahájen vývoj nástupce tehdy aktuálních modelových řad T 148 a T 813, jehož první prototypy vznikly v roce 1976. Pro zjednodušení výroby a možnosti rozšíření nabídky konfigurací podvozku byla dvojice modelových řad nahrazena jedinou v podobě T 815, jejíž sériová produkce se rozběhla v roce 1983.

Koncepcí podvozku i pohonných jednotek navázala nová modelová řada plně na své předchůdce, ale díky unifikaci dílů nabídla doposud nejširší paletu verzí od dvounápravových až po vozidla s osmi nápravami.

Vedle výjimečných možností konfigurací podvozků se modelová řada T 815 může pochlubit i širokou paletou pohonných jednotek. Svou kariéru tato Tatra zahajovala se vzduchem chlazeným vznětovým desetiválcem T3-929 o objemu 15,8 l s výkonem 208 kW a později do nabídky přibyly osmiválce T3-928 o objemu 12,7 l s výkonem 170 kW a dvanáctiválce T3-930 s objemem 19,0 l a výkonem 235 kW, resp. 265 kW v přeplňované verzi.

Tatra T 815 se stala v osmdesátých letech hlavním a prakticky jediným zástupcem své značky mezi nákladními vozidly a vedle klasických verzí s trambusovou kabinou v, krátké, střední nebo prodloužené čtyřdveřové verzi, umístěnou nad předními koly byla nabízena i s předsunutou kabinou umístěnou před přední nápravou. V této podobě byla využívána především jako nosič jeřábů, bagrů a vrtných souprav.

V první polovině devadesátých let Tatra uvedla modernizovanou T 815-2, u níž byly provedeny úpravy zaměřené především na plnění emisních norem, související s omezením nabídky na přeplňovaný vzduchem chlazený osmiválec T3B-928 v různých provedeních s výkony 230 až 325 kW, splňující emisní normy Euro I až V.

V roce 1997 přistupuje Tatra k přejmenovaná T 815-2 na modelovou řadu TERRNo.1 nabízenou s modernizovanou kabinou především v provedeních 4x4, 6x4, 6x6 a 6x8. Po letech se pak do nabídky vrátil Tatry model s kabinou posunutou až za pohonnou jednotku, jimž se stal T 163 Jamal odvozený od TERRNo.1.

Do dnešních dnů přežila T 815 v nabídce své značky prostřednictvím modelové řady T 815-7, vyvinuté primárně pro využití armádou a následně zařazené do nabídky i pro civilní klienty. Tato modelová řada je i nadále nabízena se vzduchem chlazenými motory Tatra, ale automobilka nabízí i zástavbu kapalinou chlazených motorů značek Deutz, Cummins a Caterpillar.


Tatra Phoenix


Tatra Phoenix

Zcela nová modelová řada Phoenix s interním označením T 158 byla automobilkou Tatra slavnostně představena v roce 2011. Zcela nový nákladní automobil vznikl ve spolupráci s významným výrobcem nákladních vozidel DAF a skupinou PACCAR.

Nová modelová řada vozidel Tatra sice využívá kabiny a pohonné jednotky, jejichž dodavatelem je DAF, ale byla zkonstruována v Kopřivnici a zde také probíhá její výroba. Základem Phoenixu je i nadále konstrukce s páteřovou nosnou rourou a výkyvnými polonápravami.

Při svém představeni byl Phoenix uveden se standardními konfiguracemi náprav 4x4, 6x6, 8x6 a 8x8. Tatra ovšem zmiňovala i speciální provedení 10x10, 10x8 a 10x6 s řiditelnou zadní (pátou nápravou) a 12x12.

Na trh vstoupila Tatra Phoenix s kapalinou chlazeným řadovým šestiválcem Paccar MX se zdvihovým objemem 12,9 l a výkony od 265 do 375 kW, splňujícím emisní normu Euro 5. Zákazníci měli možnost volby mezi manuální a automatizovanou 16-stupňovou převodovkou.

Tatra Phoenix nastupuje s motory Euro 6 (+video)

Na konci roku 2014 se Tatra Phoenix představila v provedení Euro 6 s modernizovanou kabinou a především přepracovanou nabídkou pohonných jednotek, umožňující výběr jednoho ze dvou typů šestiválcových motorů značky PACCAR. Větší MX-13 se zdvihovým objemem 13 l a maximálními výkony 300 kW, 340 kW a 375 kW a menší MX-11 se zdvihovým objemem 11 l a maximálními výkony 271 kW, 291 kW a 320 kW.


Zobrazit celý článek

Související články

Témata
15. 12. 2015 14:34
Re: tatra
OI najela vyrobu zari 96 golf byl venku v pulce 97. i ja se stal stastnym majitelem OI 1,8 20V SLX za 499 900,- no neskutecna sr*acka to byla.
15. 12. 2015 08:25
Re: 815
Tak to není zase tak strašný. Tak ještě jestli ti přežije motor, respektive rozvody ;-)
Hele taky jsem nedávno jel takhle brzo a udivilo mě to jakej je provoz. Asi na šestou do práce kam jinam. ;-)
14. 12. 2015 21:58
Re: 815
vetsinou s tim jezdi manželka vylozeny couracky 3km do skoly, oak 5km do skolky a pak deti stahuje zpet. a v tomhle rezimu to jezdi kolem 8.
klobouk se da jet pod 6 a to nejsi brzda provozu, ale jedes s davem.
dnes jsem byl morava tam 350km, zpet 350km, výsledek 7.1 podle PP, podle tankovani to vidim 7.3-7.4. mistama sem trochu vyhnal pavouky, ale zase docela dlouhy useky v kolonách 70-80 kdy nemelo smysl predjizdet. tam sem mel prumer 100, zpet 90, okresky cca 200km, dalnice asi 100 a zbytek ctyrprouda okreska...
nedokazu si představit jak se da v normalnim provozu na dalku jet 9-10 aniz byz při prvním stretu s policajtama neprisel o papiry.
ten motor bere min nez se povida. ja ale jezdim V100, na N95 by to mozna jezdilo trochu jinak.
co jsem byl v soku, tak kolik aut jsem zacal potkávat tesne po pate rano. kam všichni ti lidi jezdi?? ja myslel, ze slusnej clovek spi minimalne do sesti
Avatar - Emel
14. 12. 2015 18:34
Re: tatra
Renault ve své nabídce počítal pouze s montáží Twinga a snad R19 nebo dokonce R18, Volkswagen počítal s vlastní značkou.

První Octavia měla své mouchy, ale kdybych si měl vybrat mezi první Octavií (novou a nakonfigurovanou dle mých představ) a nejlepší Dacií všech dob, pak beru první Octavii.
Avatar - euro89
14. 12. 2015 14:02
813
Nevím, jaké modely jsou zmíněné v klikačce (bohužel už asi nikoho nebaví články kopírovat do diskuzí), ale můj favorit je Tatra 813. To je nejhezčí nákladní Tatra všech dob. Pamatuji, že starší bratr jí měl jako model na setrvačník v provedení 6x6 ještě z dob socialismu a já mu jí jako malej vždycky kradl, protože už tehdy v první polovině 90. let byla T813 na silnicích vzácnost a vidět jí byl pro mě malej svátek. :-) V současnosti jsem jí neviděl na silnici už několik let...

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku
Články odjinud