TEST Kia Sportage 1.6 T-GDI 4x4 HEV GT-Line – Potěší nejen skvělým podvozkem
Novou Kiu Sportage můžeme mít benzinovou, naftovou, s ručně řazenou i samočinnou převodovkou a jako předokolku nebo čtyřkolku. A jsou tu také hned tři typy elektrifikovaného pohonu. Jak jezdí hybrid s pohonem všech kol?
Design, interiér
Pátá generace kompaktního SUV se u nás v testu objevuje podruhé v krátké době, na konci března se totiž Machi věnoval mild-hybridní dieselové čtyřkolce. A protože důkladně popsal nejdůležitější mezigenerační změny, jen stručně připomenu, že „pětka“ ve srovnání s předchůdcem lehce narostla.
Rozepisovat se snad nemusím ani o poměrně extravagantním designu, dovolím si jen dva postřehy. Za prvé jsem rád, že nová Sportage dostala „normální“ zadní směrovky. Že už nemá ty malé, ukryté v zadním nárazníku, které se daly snadno přehlédnout. Současná generace má blinkry výš - u zadních světel.
Druhá poznámka se týká lesklého klavírního laku, který automobilka použila na některé části karoserie. Říkám si, jestli je dobrý nápad takto choulostivý materiál umístit zejména v oblasti zadního nárazníku a blízko nakládací hrany kufru. Obávám se, že bude snadné povrch poškodit či poškrábat a že to na něm bude strašně vidět.
Lesklé černé povrchy má Sportage ve výbavových verzích Top a GT-Line, Comfort a Exclusive nabízejí matný finiš.
Digitálně i s tlačítky
Velkou mezigenerační změnou prošel interiér. Protože testovaný hybrid dorazil ve výbavě GT-Line, znamená to, že uvnitř máme dvojici obrazovek s úhlopříčkou 12,3 palce, které na sebe navazují. Jedna slouží jako digitální přístrojový panel, druhá jako kontrolní displej. Obě plochy mají hezké rozlišení a potěší slušnou čitelností.
Jist si nejsem jen jejich umístěním. Když jsem si například nastavil řízení do polohy, která mi nejlépe vyhovuje, volant mi částečně překrýval část přístrojovky. A displej infotainmentu se mi zase zdá až moc daleko, musel jsem se k němu drobně naklánět.
Jinak ale k funkční stránce digitální části kokpitu nemám zásadní výhrady. Budíky, umožňující různé motivy zobrazení, jsou přehledné a infotainment pracuje poměrně svižně. Jen by snad mohl být o něco přehlednější, položek v menu je možná až moc. A říkám si, jestli by v této souvislosti nepomohly barevně rozlišené ikony. Ladění systému do jednoho motivu samozřejmě vypadá hezky, ale současně kvůli němu všechny ikony na rychlý pohled vypadají podobně.
S digitálním přístrojovým panelem dále dostanete zajímavě řešené sledování mrtvého úhlu. Při sepnutí směrovky se v jednom z budíků ukáže obraz z kamery pod zrcátkem na straně, kam se chystáte odbočit. Hezký nápad. Netradiční je také schopnost digitální přístrojovky reflektovat počasí a denní dobu. Na displeji se podle podmínek může měnit pozadí. Když například prší, uvidíte déšť i na displeji.
Přístrojovka je samozřejmě propojena také s bezpečnostními asistenty a funguje jako místo pro různá upozornění. A někdy je to dost otravné. Sportage je totiž občas až moc přecitlivělá. K nepříčetnosti mě například přiváděl asistent upozorňující na jízdu v protisměru. Představte si vcelku běžnou situaci: ve městě je kvůli nějakým pracem uzavřena ulice a objížďka vede místem, kde dříve bývala jednosměrka se zákazem vjezdu ve vašem aktuálním směru. Auto si to ovšem vyhodnotí jako jízdu v protisměru a na přístrojovce vám zobrazí velké upozornění. Ale hlavně začne nepříjemně pípat.
To by bylo v pohodě, kdyby upozornění rychle zmizelo, alespoň po návratu do standardního provozu. Jenže Kia řve i potom. A křičí dlouho. S pravidelně vracejícím se upozorněním jsem byl nucen v Praze ujet několik kilometrů -vlastně až do cíle.
Napodruhé jsem zkusil zastavit, vypnout a zapnout motor. Nic, za chvíli bylo pípání zpátky. Nakonec asi pomohlo zadání cíle do navigace, po něm upozornění nadobro zmizelo.
Displeje ve Sportage doplňuje několik fyzických ovladačů. Zajímavá je dotyková lišta pod výdechy ventilace, z obou stran zakončená otočnými ovladači. Panel zvládá dvě role: funguje buď k ovládání médií, nebo nastavovaní teplotního komfortu. Mezi oběma režimy můžete přepínat stiskem jednoho z dotykových tlačítek. Je to docela fajn, rozhodně jde o lepší variantu, než integrovat veškeré ovládání do infotainmentu.
Celkově mám z interiéru pozitivní dojem, daný nejen slušnou ergonomií, ale také zpracováním, množstvím míst, kam odložit různé drobnosti, výbavou i prostorností. Pochválit musím povedená sedadla. Jen toho nepraktického (a podle mě i nehezkého) lesklého plastu je tu na mě až příliš.
Zavazadelník nabízí základní objem 587 litrů, do tohoto čísla ale Kia jistě započítává i schránky pod podlahou. Kufr je totiž jinak mělký, navíc s vysokou nakládací hranou. Po sklopení zadních opěradel, které lze provést páčkami přímo ze zavazadelníku, vznikne rovina a kapacita podle výrobce naroste na 1776 litrů.
V souvislosti s kufrem za zmínku stojí bezdotykové otevírání pátých dveří, které funguje velice spolehlivě. Stačí si s klíčem (klidně v kapse) stoupnout k zádi a víko se za chvíli samo otevře. Nemusíte ani kopat nohou pod nárazník.
A ještě jedna neobvyklá drobnost. Testované auto bylo vybaveno dálkovým ovládáním, umožňujícím vůz částečně „řídit“ prostřednictvím tlačítek na klíči. Sportage takhle umí jezdit jen rovně, ale dovedu si představit, že když se na parkovišti na vaše auto přilepí jiné vozidlo tak, že nebudete moci pohodlně nastoupit, bude jednodušší zůstat venku a přes ovládání na klíči z parkovacího místa vůz vysvobodit. Kia se umí posouvat dopředu i couvat.
Motor, jízdní vlastnosti
Svižná a úsporná. Většinou
Kia novou Sportage nabízí se třemi druhy elektrifikovaného pohonu. V ceníku najdeme mild-hybrid, hybrid a plug-in hybrid. K nám tentokrát zamířil klasický hybrid, tedy samodobíjitelný, který umí jezdit na elektřinu, ale nedokáže se chovat jako plnohodnotný elektromobil.
Soustavu v tomto případě tvoří turbodmychadlem přeplňovaný zážehový čtyřválec o objemu 1,6 litru, který poskytuje 132 kW v 5500 otáčkách za minutu a 265 Nm mezi 1500 až 4500 min-1. Doplňuje ho elektromotor s výkonem 44 kW a točivým momentem 264 Nm, čerpající energii z akumulátoru s kapacitou 1,49 kWh.
Kombinovaný výkon hybridního ústrojí dosahuje 169 kW, „krouťák“ pak 350 Nm. V našem případě byl vůz vybaven pohonem všech kol (k dispozici je i předokolka), který funguje tak, že v případě potřeby připojuje zadní nápravu přes elektro-hydraulickou lamelovou spojku. Systém dokáže poslat na zadní nápravu až 50 procent výkonu. Chování čtyřkolky ještě ovlivňuje výběr jednoho ze tří terénních jízdních režimů.
Dynamika je rozhodně nadprůměrná, zvlášť v tuzemských legálních rychlostech. Hybridní pohon působí příjemně pružně a uhlazeně, ani odezva na plyn není špatná. Přesto – kdybych nevěděl, že kombinovaný výkon činí 230 koní, asi bych vozu takovou porci nehádal. Sportage vážně jede moc hezky a na klasické nástrahy českého provozu vám schopnosti hybridu budou naprosto s přehledem (a velkou rezervou) stačit, ale od 230 koní bych přece jen čekal trochu víc. Ale znovu zdůrazňuji, že nejde o povzdech, že hybridní Sportage „netáhne“. To opravdu ne, reálná dynamika je skutečně nadstandardní.
Sportage u hybridních a plug-in hybridních verzí používá šestistupňovou automatickou převodovku s hydrodynamickým měničem. Svou práci dělá dobře, řadí logicky a hlavně velice jemně.
A spotřeba? Hybridní SUV samozřejmě těží ze schopnosti jezdit čistě na elektřinu, i když jen omezeně – nesmíte moc šlapat na plyn a malá kapacita akumulátoru, který se dobíjí jen za jízdy, vystačí spíše na stovky metrů. Přesto mě mile překvapilo, jak dobře se výrobci povedlo hybrid vyladit. Pokud mu půjdete klidnou nohou trochu naproti, všimnete si, že Sportage využívá elektřinu poměrně často, i při umírněné akceleraci. Díky tomu se mi povedlo na elektřinu přejet velkou část okresního město. Přepínání mezi pohony je navíc hladké, v některých situacích by se však čtyřválec mohl připojovat rychleji.
Po Praze jsem jezdil za 8,3 l/100 km, o víkendu v menším a klidnějším městě za 7 l/100 km. Mimo obce a dálnice Kia potěšila průměrem 5,6 l/100 km. Nejhůř dopadla jízda na dálnici, kterou po většinu času musí oddřít spalovací motor: 9,7 l/100 km.
Ten klid...
Největší dojem na mě ale Sportage udělala svou kultivovaností, na níž má největší vliv výborný podvozek, doplněný o kvalitně „odizolovanou“ kabinu, ve které je obdivuhodné ticho jak na dálnici, tak na nekvalitní silnici nebo rozbité městské dlažbě.
Provedení GT-Line je jako jediné standardně vybaveno adaptivními tlumiči (pro ostatní varianty nejsou ani za příplatek) a podvozek i díky nim úžasným způsobem nejen tlumí, ale doslova žehlí nerovnosti. Jen vzácně se vymetení opravdu hlubokého výmolu může projevit nepříjemnou ránou, po drtivou většinu času si ale Kia jen tak lehce podusává. A žehlí.
Elektronicky řízené tlumiče ovšem pomáhají také s potlačením náklonů karoserie v zatáčkách. I v nich se hybridní Sportage chová sympaticky, působí stabilně, docela hbitě a příjemně kompaktně. A nemá ani výrazné problémy s přenosy hmotnosti a rychlými změnami směru. Na SUV této velikosti jezdí prostě výborně – přestože celkové naladění podvozku je přece jen spíš do komfortu.
Závěr
Závěr
Hybridní Kia Sportage ve vrcholném provedení GT-Line je vůz, na němž se jen těžko hledají zásadní nedostatky. Nabízí bohatou výbavu, prostorný a kvalitně zpracovaný interiér, výborný podvozek a pohonné ústrojí kombinující nadstandardní dynamiku se schopností „jezdit za málo“ (samozřejmě nikoli obojí současně). Dokonalá není, hybridní pohon se například moc nehodí na dálnici a je tu také spíše průměrný kufr, rozhodně jde ale o jedno z nejzajímavějších kompaktních SUV na trhu.
A cena? Ta asi bohužel odpovídá trendu posledních let, není tedy zrovna lidová. Testovaný hybrid s pohonem všech kol v provedení GT-Line startuje na částce 1.074.980 Kč.
| Nejlevnější verze modelu | 624.980 Kč (Kia Sportage 1.6 T-GDI 4x2 MT6 Comfort) |
| Základ s testovaným motorem | 884.980 Kč (Kia Sportage 1.6 T-GDI 4x4 HEV 6AT Exclusive) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 1.074.980 Kč (Kia Sportage 1.6 T-GDI 4x4 HEV 6AT GT-Line) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.094.980 Kč (Kia Sportage 1.6 T-GDI 4x4 HEV 6AT GT-Line) |
Plusy
- Velice schopný podvozek
- Prostorný interiér
- Snesitelné digitální prostředí
- Nadstandardní dynamika
- Spotřeba paliva mimo dálnice
- Bohatá výbava
Minusy
- Vyšší spotřeba na dálnici
- Průměrný zavazadlový prostor
- Nedoladěné asistenční systémy
- Až moc štědré použití klavírního laku
