TEST Mazda MX-5 2.0 Skyactiv-G160 – Svezení roku
Mazda MX-5, v USA prodávaná jako Miata a v Japonsku zvaná Eunos Roadster, je kult. Za šestadvacet let se vyrobilo okolo 950.000 kusů, čímž se tento roztomilý malý vůz stal suverénně nejprodávanějším roadsterem světa. Není tedy divu, že mnozí fanoušci dostupných sportovních strojů sledovali příchod čtvrté generace MX-5 s velkým očekáváním, zejména když předchozí varianta NC byla sice tradičně velmi dobrá, ale oproti svým dvěma předchůdcům jí zejména ve verzi před faceliftem trochu chyběla jiskra a podvozková finesa.
Nyní je MX-5 s dodatkovým označením ND konečně zde v rámci našeho standardního testu a již jen pohled na specifikaci vozu zní velmi slibně – pohotovostní hmotnost rovných 1000 kg, ještě menší rozměry než předchůdce, vysokokompresní atmosférický dvoulitr Skyactiv-G a samosvorný diferenciál. Vypadá to tedy jako návrat k hmotnosti a rozměrům první generace, jen s mnohem silnějším motorem, bohatou výbavou a lepší bezpečností. To by šlo!
Při prvním setkání okouzlí nejvíce právě skutečnost, jak je Miata malá. V dnešním světě nafouknutých, čím dál větších automobilů, kde i hatchbacky nižší střední třídy mají téměř 4,5 metru, působí miniaturní sportovní roadster výrazně kratší než Fabia jako něco unikátního.
Osobně jsem rovněž fanouškem designu vozu. Líbí se mi, jak i „pouze“ sedmnáctipalcová kola vypadají dostatečně velká, nevadí mi, že záď trochu připomíná Jaguar F-Type a mám radost ze standardních diodových světlometů – ne kvůli svítivosti, ale spíše kvůli tomu, že dovolují udělat čelní světla krásně malá a zajímavě tvarovaná. Zatímco příď předchozích Miat byla rozjařená a tak nějak naivně vysmátá, u ND evokuje spíše ďábelský smích. Možná nám tím chce něco sdělit…
mazda testy sportovni roadster |
Dvoulitrová MX-5 je u nás k dispozici bohužel pouze ve dvou nejvyšších výbavách Revolution a Revolution TOP. To znamená, že si nejen výrazněji připlatíte, ale dostanete i prvky výbavy, o které ne vždy stojíte. Mám na mysli kromě různých zbytečných asistentů kupříkladu kožená a vyhřívaná sedadla u stupně Revolution, která mají vysoký sedák. Ne že byste seděli daleko od země, ale auto je tak kompaktní, že i s mými necelými 180 cm jsem se hlavou již velmi blížil plátěné střeše. Pokud mohu hádat z dřívějších generací Miat, standardní látková sedadla bez vyhřívání budou nižší. U dvoulitru ale nic takového nemáte na výběr, můžete si však připlatit za Revolution TOP, kde dostanete sportovnější sedadla Recaro. Ta se budou hodit i z důvodu lepší opory těla v zatáčkách. Pro základní patnáctistovku pak hovoří rovněž cena, kdy vůz začíná na slibných 629.900 Kč.
Jinak se nám interiér MX-5 líbí, tedy až na onu stísněnost. Minimalistický vnitřek se snaží poskytnout různé „schovky“, nechybí přenosné držáky na nápoje a slušné zpracování. U běžného auta bychom prskali, že auto nemá odkládací prostor ve dveřích, a tak pro úschovu peněženky a mobilu musíme využívat schránku za sedadly, ale v tomto případě je nám to upřímně jedno. Naopak oceňujeme přirozenou pozici za volantem nebo geniálně jednoduchý systém manuálního sklápění střechy, kde stačí odjistit středovou pojistku a celý díl hodit za sebe, kde se pěkně do roviny zacvakne. Zabere to asi tři vteřiny.
Zavazadlový prostor o objemu 130 litrů pak dostačuje pro výlet o prodlouženém víkendu a více v podobném voze stejně není potřeba.
Konečně rychlá
Motor byl u Mazdy MX-5 vždy nejméně chválený prvek. První generace měly atmosférické agregáty o objemu 1,6 a 1,8 litru, které vycházely z původně přeplňovaných motorů, takže byly sice odolné, ale nepříliš nadšené ani charismatické. Třetí reinkarnace pak sice již dostala i dvoulitr, ten ale také zájemce o sportovní svezení neohromil. Nyní však mnohé mění technologie Skyactiv.
Pro fanoušky může být zklamáním stále stejný výkon 160 koní (118 kW). Jenže vůz má o 165 kg méně a navíc díky vysokému kompresnímu poměru 13:1 disponují jednotky Skyactiv-G dobrým točivým momentem, v tomto případě slušných 200 N.m, byť třeba v Mazdě 3 má jednotka o něco víc, konkrétně 165 koní a 210 N.m. Právě díky zkušenosti s mnohem většími a těžšími vozy s tímto dvoulitrem jsme usuzovali, že stížnosti na nedostatečnou rychlost, pružnost a nadšení Miaty by s tímto agregátem mohly ustat. A po svezení jsme o tom již naprosto přesvědčení.
Dvoulitr startuje s příjemným vyštěknutím, tak akorát hlasitým, abyste vycítili, že tohle není jen vůz pro kadeřníky. Při jízdě pak má roadster zajímavý jadrný zvuk, dokáže být příjemně pružný i v otáčkách těsně nad volnoběhem a nejvíce okouzlí jeho bezprostřední reakce i přesnost s jakou se dá ovládat.
mazda testy sportovni roadster |
Právě v malém lehkém autě se naplno projeví výhody atmosférické jednotky – na nic se nečeká, výkon graduje postupně, takže je možné snadno držet kola na hranici prokluzu i na mokru a jakékoliv vaše povely jsou na silnici přenášeny velmi intuitivně. Jednoduše cítíte, že s vozem tvoříte jeden celek a spolupracujete, ne že se musíte přizpůsobovat a řešit nepřesnosti. Výkon se perfektně dávkuje i díky v podlaze ukotvenému pedálu s delším chodem.
Stále nečekejte motor, ze kterého si sednete na zadek, ale jednotka je konečně příjemně pružná, před červeným polem se rozjede s dosud nevídanou naléhavostí a rozhodně nezkazí žádnou srandu. Pro dokonalost bychom mohli chtít více otáček a jasnější výkonovou špičku, jenže buďme vůbec rádi za to, že tohle auto nemá nějakou přeplňovanou dvanáctistovku. Atmosférický dvoulitr navíc stále umí vtáhnout do děje, je potřeba ho ždímat, pokud chcete jet opravdu rychle, ale naopak při běžné svižné jízdě si vystačí i s nižšími otáčkami.
Celek pak perfektně doplňuje řazení. Je velmi přesné, mechanické a s krátkými drahami, prostě radost řadit, byť stále postrádá požitkářský chod, jako manuály u starších Hond či Porsche. Ocenit musíme i zpřevodování, které naštěstí není „emisně“ dlouhé, ale jednotlivé kvality navazují rychle na sebe, takže je síla motoru dobře využita. Na šestku při 60 km/h točíte 1500 ot./min., s čímž nemá motor sebemenší problém a dokáže z této rychlosti i pružně akcelerovat.
Ruku v ruce s nízkou hmotností jde spotřeba paliva, kde rozhodně není problém jezdit za výrobcem udávaná čísla, tedy ve městě okolo devíti litrů a mimo město pod šest. Při svižné jízdě pro radost počítejte s devítilitrovou spotřebou, pokud budete auto ždímat, vejdete se do dvanácti, což jsou pořád výtečné hodnoty.
Podstata bytí
Pokud se zeptáte majitelů MX-5, proč si tohle auto koupili, tak kromě letních projížděk se střechou dole, spolehlivosti a nízkých provozních nákladů budou hovořit zejména o chování auta v zatáčkách. Právě tím totiž Miata získala svou světovou slávu a popularitu mezi automobilovými nadšenci, právě proto se o ní tolik napsalo. Novinka pak v důrazu na jízdní zážitky a spojení řidiče s autem nejen pokračuje, ale ještě vše vylepšuje.
První, co vás na autě zaujme již v nízkých rychlostech, je celková sladěnost ovládacích prvků. Ať už jde o pedály, řazení či řízení, vše pracuje v jisté těžko popsatelné symbióze, do čehož ideálně zapadá i samotný řidič, který si auto „oblékne“ jako prvotřídní oblek.
Na povely volantem Miata reaguje okamžitě, i když karoserie není dokonale tuhá a zejména na nerovnostech vibruje. Vůz se dá navíc skvěle řídit plynem. A nebavíme se jen o nějakém driftování, i v běžných rychlostech stačí přidat plyn a auto utáhne stopu, stejně tak jako ji utáhne ještě více, když následně rychle plyn povolíte. Nedotáčivost je v podstatě neznámý pojem, rozhodně je jí na limitu méně než v případě Toyoty GT86.
mazda testy sportovni roadster |
Zatáčka se pak dá projet jako u všech předchozích Miat na libovolný počet způsobů. V nájezdu přichází lehká přetáčivost, okamžité kontra, plný plyn, auto se stáčí čistě k apexu, přichází limit přední nápravy, lehce ubereme, auto se opět stočí ještě více do vnitřku, znovu po plynu a na výjezdu je auto v lehkém driftu. To vše naprosto intuitivně, samozřejmě a dostupně i pro člověka, který toho se zadokolkama zatím nemá odjeto mnoho. Na jakékoliv podněty reaguje MX-5 poslušně a ochotně, zábavnost v zatáčkách se pak odvíjí čistě od vaší odvahy a průjezdy mohou vypadat až absurdně, když auto balancuje na, či spíše za hranicí přilnavosti kol. Díky jen minimálně zředěné komunikaci stroje s řidičem je to ale drama jen na pohled. Navíc se můžete pobavit i v běžných rychlostech, což již dnes umí málokteré auto. V oblouku je také Miata dokonale vyvážená.
Mnozí lidé razí teorii, že automobily, které se naklánějí, nemohou být sportovní. To však není pravda – samozřejmě na okruzích jsou náklony nežádoucí, ale na běžné silnici mohou pomoci při komunikaci a ovládání. Miata se pak již tradičně naklání docela dost, v tom ale také tkví část jejího kouzla. Můžete si totiž mnohem lépe hrát s přenosem váhy a tím upravovat chování vozu. Ti, kteří chtějí automobil maximálně stabilní i ve vysokých rychlostech, nebudou o MX-5 ani uvažovat, tenhle roadster je hyperaktivní v každé chvíli a je nutné ho neustále aktivně řídit. Pokud ale chcete za své peníze maximální zábavu v každé rychlosti, interakci a obratnost, jen těžko najede něco lepšího.
A co drifty? Na suchu se auto spíše pohybuje okolo hranice přilnavosti a je hravé, ale nejde vyloženě o nástroj, se kterým budete lítat s jednou otáčkou kontra do každé druhé zatáčky. Jinak je to ale na mokru, kdy si můžete v podstatě libovolně hrát s úhlem a délkou driftu, to vše naprosto snadno. Základy takové jízdy ale samozřejmě znát musíte. Řízení poskytuje na dnešní dobu nadstandardní komunikaci a přesnost, kdy o přilnavosti předních kol víte více než dost, úrovně starších MX-5 ale nedosahuje.
Cestování na delší vzdálenosti pak je ND příjemnější než dříve, i díky sice tuhému, ale poddajnému a dobře tlumícímu podvozku Bilstein. Stále se však jedná o lehoučký malý a stísněný roadster, takže příliš komfortu nečekejte.
Závěr
Pokud chcete jasný důkaz, že dnes mohou existovat auta lepší než dříve i dle měřítek „petrolheada“, který vyžaduje komunikaci, okamžité reakce, nízkou hmotnost a hlavně zábavu, pak se podívejte na nejnovější MX-5. Má výrazně lepší motor, je obratnější, ještě o kus bezprostřednější a s okamžitými reakcemi.
Nepochybujeme, že MX-5 ND tak naváže na své slavné předchůdce a jen pojistí pozici nejprodávanějšího roadsteru světa. Pravdou však zůstává, že to není auto pro každého, vyžaduje neustálou koncentraci, není v něm místo a kdejaký levnější hothatch mu na dálnici ujede. Jenže kdyby to mělo být auto pro každého, nikdy by to nebyl tak dobrý stroj.
mazda testy sportovni roadster |
Nejlevnější verze modelu | 629.900 Kč (1.5 Skyactiv-G130 Emotion/96 kW) |
Základ s testovaným motorem | 783.900 Kč (2.0 Skyactiv-G160 Revolution/118 kW) |
Testovaný vůz s výbavou | 796.800 Kč (2.0 Skyactiv-G160 Revolution/118 kW) |
Plusy
- Obratnost v zatáčkách
- Sladění ovládacích prvků
- Okamžité reakce
- Nízká hmotnost, malé rozměry
- Poměr rychlosti a spotřeby
- Komunikace stroje s řidičem
- Snadné sklápění střechy
- Zábava v moderním balení
Minusy
- Méně místa v interiéru
- Dvoulitr jen v nejvyšších výbavách
Foto: David Rajdl