TEST Mercedes-Benz CLA 220 CDI – Stylový restart
Mercedesy jsou výborná auta, zvlášť ty tradiční – třídy C a E. Stuttgartská automobilka by ovšem chtěla růst stejným tempem jako Audi a BMW, jenže na kvality svých nejdůležitějších modelů nějak ne a ne nalákat nové zákazníky.
Nabízelo se jednoduché řešení a Němci si ho vybrali: všechno zahodit, začít s čistým stolem a vytvořit de facto anti-Mercedes. Vznikla třída CLA, auto, které je nepraktické, iracionální, vlastně ani není doopravdy hezké, má pohon předních kol (a proč ne? u Audi A3 to taky nevadí) a k tomu je hříšně drahé.
CLA je něco jako sedan odvozený od třídy A, ale zároveň je zmenšeninou čtyřdveřového kupé CLS. Svůj dospělý vzor kopíruje tvarem prolisů na bocích nebo linií střechy, lidovějšího bratříčka zase řešením přídě. Ta je asi designové nejslabší částí, v kontrastu ke zbytku karoserie je příliš mohutná a společně s vysokým zadním blatníkem může za to, že se poměrně velká kola na CLA trochu ztrácejí.
Rozmáchlé tvary docela zdatně maskují skutečnou velikost auta. Délka 4630 mm o 39 mm přerůstá třídu C a staví CLA na úroveň Octavie. To je ale asi to jediné, co mají tato auta společného.
I přes shodný technický základ nemají třídy A a CLA zvenku shodný jediný díl, s výjimkou zrcátek a klik dveří. Rozdíly jdou dokonce tak daleko, že čtyřdveřový model dostal bezrámové dveře. To aby si CLA mohlo říkat kupé a nemuselo se stydět vedle luxusnějších tříd CLS a CL.
Kromě šokujícího designu se CLA může pochlubit i excelentní aerodynamikou. Součinitel odporu je s hodnotou 0,22 špičkou mezi produkčními automobily – údaj ovšem platí pro základní čtyřválec. Ostatní motory vykazují hodnoty vyšší, nejvýkonnější diesel je s 0,27 o setinku horší než stejně motorizovaná třída C.
Kupé je opravdu auto pro dva
Interiér je identický s třídou A. Opět to znamená výrazný odklon od ostatních současných Mercedesů – podobný tvar palubní desky ve stuttgartští instalují pouze do sportovních tříd SLK, SL a SLS. Testovaný vůz navíc dostal vylepšení v podobě speciálního paketu Edition 1. Za 152 tisíc přidává nad rámec běžného AMG paketu (příplatek 58 tisíc) provedení Neon Art – se žlutými pruhy na sportovních sedadlech, čalouněním Dinamica a žlutým obšitím kožené palubní desky. Žlutou nit ovšem budete mít na očích prakticky neustále, protože se leskne v čelním skle. Nechybí ani volant čalouněný jemnou kůží Nappa. Zvenčí se pak toto provedení pozná podle červených kroužků ve standardních bi-xenonových světlech.
Silnou stránkou CLA je prostor na předních sedadlech. Interiér perfektně využívá vnitřní šířku 145 cm, přední pasažéři mají dostatek místa do všech směrů a navíc jsou příjemně usazení za vyšší palubní deskou. Zadní sedadla jsou ovšem pravým opakem: v podélném směru nabízí CLA dost, ale má krátké sedáky se slabou oporou stehen a nedostatek místa ve svislém směru. Už průměrné postavy se totiž usadí s hlavou zapřenou do čalounění stropu a zadního sloupku.
Ergonomie se vyvarovala jakýchkoliv zaznamenáníhodných chyb. Jakmile si zvyknete na atypické řešení páček pod volantem (Mercedes to nedávno ztížil i svým věrným příznivcům, když prohodil páčky tempomatu a směrovek/stěračů), najdete všechno vždy přehledně na svém místě. Snad jen otočný ovladač multimediálního systému by mohl ležet na středovém tunelu o kousek víc vpřed. A u ploché obrazovky, která se inspiruje tolik oblíbenými tablety, se přímo nabízí dotykové ovládání, jde ovšem o konvenční displej.
Silnější diesel jen s dvouspojkovou převodovkou
U tak stylově zaměřeného auta, jako je CLA, snad ani není podstatné, jak jezdí. Přesto vás o dojmy z týdenního testování neochudíme. Ze čtveřice nabízených motorů jsme zvolili CLA 220 CDI, toho času jediný diesel v nabídce – 2,2litrový čtyřválec o výkonu 125 kW ale ještě letos doplní i jeho zmenšená verze CLA 200 CDI, se 100 kW a 1,8 litry.
Výběr dieselu pro CLA je tedy v daný okamžik velmi jednoduchý, zvlášť když jsou možnosti ještě zúženy nabídkou jediné převodovky, sedmistupňového DCT s dvojicí spojek v olejové lázni a samočinným řazením. Technicky vzato je motor ten samý, co například v C 220 CDI – dlouhozdvihový robustní čtyřválec přeplňovaný dvojicí turbodmychadel. Pod kapotou ale leží napříč, pohání přední kola a kvůli dvouspojkové převodovce bylo jeho maximum točivého momentu sníženo z 400 na 350 N.m – ovšem mezi 1400 a 3400 min-1.
Základní parametry nevypadají zrovna oslnivě, v reálném životě je ale motor velmi přesvědčivý. Velký objem, dlouhý zdvih a obrovské rezervy totiž znamenají výrazně nadprůměrnou sílu při částečné zátěži, tedy výbornou pružnost v běžném provozu. Výkon může chybět jen ve specifických situacích, například ve vyšších rychlostech při prudké akceleraci do kopce. Pro takové situace nabízí Mercedes řešení v podobě benzinového CLA 250 (2,0 l, 155 kW a také 350 N.m), kvůli jeho mimořádně ploché charakteristice ale jízda s ním paradoxně není tak zábavná jako s dieselovým souputníkem.
Velký dieselový čtyřválec nejlépe ukáže své přednosti na dálnici. V Německu se dá bezproblémově cestovat rychlostmi nad 200 km/h. Až by se nabízelo slovo svištět, jenže to není pravda – navzdory bezrámovým oknům je totiž CLA mimořádně tiché, hlavně co se aerodynamického hluku týká.
Při plném využívání výkonu na dálnici se spotřeba pohybuje kolem 11 litrů, zatímco při konstantních 130 km/h se ustálí na 5,6 l/100 km (motor točí 2200 min-1). V běžném provozu spotřeba odpovídá standardu moderních turbodieselů – ve městě jezdí CLA za 6 litrů, kdyby ale převodovka nevytáčela nižší rychlostní stupně až ke dvěma tisícům, možná by bylo ještě úspornější. Mimo město pak není problém se vejít do pěti litrů, praktický akční rádius dieselového CLA tedy může přesáhnout 1000 km.
Nejslabším článkem hnacího řetězce je dvouspojková převodovka. Přestože se ve srovnání s prvními exempláři povedlo Mercedesu svoji 7G-DCT vylepšit, stále má tato alternativa konvenčních automatů své rezervy. Při částečné zátěži řadí rychle a hladce, větší tlak na plynový pedál má ale za následek pomalejší reakce a váhání při vícenásobném podřazení. Při kickdownu elektronika poměrně dlouho vyrovnává otáčky motoru, než úplně sepne spojku, znatelné zpoždění nastává i při manuální volbě převodů pomocí pádel pod volantem.
Ve světě dvouspojkových převodovek i tak 7G-DCT patří do mírného nadprůměru, někam na úroveň sedmistupňového „suchospojkového“ DSG od Volkswagenu. I přes výrazný posun proti dříve zkoušeným dvouspojkovým Mercedesům (B 180 CDI a A 250) má ovšem tato převodovka stále co dohánět – pokud se chce srovnávat s nejlepšími předokolkovými automaty, především Skyactive Drive od Mazdy.
Jízda jako v Mini
Podvozek se od tradic Mercedesu odchyluje stejně výrazně jako design a zacílení modelu – i když po testu A 250 s AMG paketem to velké překvapení není. Sportovní paket přináší snížení světlé výšky o 20 mm vpředu a 15 mm vzadu, tužší naladění podvozku a 18palcová kola s extrémně nízkoprofilovými pneumatikami Goodyear Eagle F1 Assymetric MO.
Asi byste těžko chtěli jezdit ještě tvrdším autem. CLA se sportovním nastavením podvozku informuje o každé nerovnosti, nápravy sice nemlátí, ale posádka Mercedesu je po pár kilometrech naklepaná jak pořádný vídeňský řízek. Jestli chtějí ve Stuttgartu lovit mezi zákazníky Mini, pak vykročili správným směrem – CLA společně s britskými stylovkami patří k těm nejtvrdším autům na trhu.
Není to ale samoúčelné, ruku v ruce s nepohodlím na rozbité silnici jdou špičkové vlastnosti na kvalitním povrchu. I přes těžký motor v přídi CLA zatáčí ochotně a jízdním projevem se velmi blíží větším Mercedesům se zadním pohonem. Nedotáčivé limity předního pohonu se projeví až v hodně utažených zatáčkách. Prodloužení karoserie a změna rozložení hmotnosti prospěly stabilitě, takže CLA sedí ještě lépe než třída A, v tomto ohledu už sama dobře naladěná. Řízení dostalo tužší naladění a hlavně strmý převod a přesný chod. Jediným negativem elektromechanického posilovače proto zůstává poněkud syntetický chod – a oproti Audi A3 chybí možnost přepínat intenzitu účinku posilovače.
Závěr
Kdyby si testovaný vůz odpustil zbytečně tvrdý podvozek, dokázal nabídnout manuální převodovku a přidal pár centimetrů nad zadními sedadly, byl by velice zajímavou alternativou ke klasické třídě C. Jenže nic není positioningu třídy CLA více vzdáleno, než toto tvrzení. Mercedes si věří, takže pod heslem čtyřdveřové kupé sází výlučně na emoce – kdo CLA chce, ten si ho jednoduše koupí.
Protože ceny jsou u novinky opravdu vysoké. Srovnatelná verze třídy A stojí o 145 tisíc méně, levněji pořídíte i třídu C se stejným motorem a od základních 943 tisíc za CLA 220 CDI už není moc daleko ani ke kupé třídy E, pravda dvoudveřovému. Něco podobného zkouší Citroën se svojí DS5. Podvědomě ale tak nějak tušíme, že Mercedes bude se svým CLA úspěšnější.
| První cena vozu | 713.900 Kč (CLA 180/90 kW) |
| První cena vozu s testovanou motorizací | 943.800 Kč (CLA 220 CDI/125 kW) |
| Základní cena testovaného vozu | 943.800 Kč (CLA 220 CDI/125 kW) |
| Cena testovaného vozu vč. příplatků | 1.304.063 Kč (CLA 220 CDI/125 kW) |
Plusy
- Organický design, který poutá pozornost
- Využití prostoru v přední řadě sedadel
- Potlačení aerodynamického hluku u bezrámových dveří
- Rozsáhlá bezpečnostní výbava
- Možnosti individualizace, nabídka moderních technologií
- Délka převodů umožňuje naplno využít potenciál motoru
Minusy
- Nedostatek místa nad zadními sedáky
- Velmi tvrdý podvozek (platí pro AMG paket)
- Kontrastní prošití palubní desky se leskne v čelním okně
- Omezená nabídka motorů, CLA 220 CDI jen s dvouspojkovým automatem
Foto: Petr Homolka
