TEST Mercedes-Benz Marco Polo 300 d – Kempování v luxusu
Označení Marco Polo už dlouhá léta nosí obytné verze dodávek značky Mercedes-Benz. Vyzkoušeli jsme vrcholnou verzi.
První obytný Mercedes s přídomkem Marco Polo se světu představil už v roce 1984, postavený byl na základech lehkého užitkového modelu 209 D. K velké změně došlo v roce 1996, kdy byla uvedena kompaktnější dodávka Vito, která dostala také luxusnější verzi Viano, jež je dnes známa jako třída V. Právě „véčko“ se pak stalo autem, z něhož další provedení Marco Polo vycházela.
V současné generaci existují tři různé modely: základní a nejlevnější Marco Polo Activity, dále Marco Polo Horizon a nakonec vrcholná varianta, která je prostě jen Marco Polo.
Zatímco klasické Marco Polo je obytňákem s bohatou kempingovou výbavou, prostřední Horizon je spíš klasickou osobní dodávkou s variabilním (až sedmimístným) interiérem, která má však navíc výklopnou střechu, v níž se ukrývá prostor na spaní, a praktickou trojmístnou zadní lavicí, která se umí proměnit v další lůžko. Podobně je koncipováno také provedení Activity, i to je více dodávkou nabízející možnost přespání. Rozdíl mezi ním a modelem Horizon pak spočívá v původu. Horizon vychází z „osobní“ třídy V, Activity je upraveným „užitkáčem“ Vito.
Obytná varianta třídy V přitom na pohled působí vcelku nenápadně, hlavním poznávacím znamením je decentní „boule“ na střeše s nápisem Westfalia, která ukrývá výklopný stan, a plastová krytka na boku vozu, pod níž se nachází venkovní přípojka pro zásuvku 230 V a uzavíratelné plnicí hrdlo na vodu. Jen si říkám, jestli se krytka nedala udělat nějak hodnotněji než jen jako kus černého nelakovaného plastu. Ale to je asi maličkost. Dalším specifickým prvkem může být boční markýza, která je ovšem za příplatek.
Dřevo a světlá kůže
Původ vrcholná verze naplno odhaluje v interiéru. Přední část kabiny odpovídá třídě V, takže zaujme prémiovými materiály a luxusní atmosférou. Výrazně tvarovanou palubní desku s velkou středovou konzolou a kulatými výdechy klimatizace v našem případě navíc zdobil moc hezký dřevěný dekor, k němuž se hodí hedvábně béžové kožené čalounění.
Ovládání také odpovídá klasickému véčku. Startuje se plastovým klíčkem a nechybí pro Mercedes tradiční volič převodovky u volantu. A stejně jako u ostatních modelů značky, i tady máte k dispozici funkcemi nabouchaný a svižný infotainment s poměrně přehledným a graficky povedeným prostředím. Dotykový displej doplňují fyzická tlačítka a touchpad, jemuž jsem ovšem na chuť příliš nepřišel.
Specifikem multimediálního systému v obytné verzi je speciální nabídka funkcí a informací, souvisejících právě s obytnými záležitostmi. Na jedné obrazovce tak snadno zjistíte, kolik máte v nádrži čisté vody, kolik odpadní, nebo jak je na tom akumulátor. Také si tu můžete pohrát s vnitřním osvětlením, ovládat chladničku či zapnout a nastavit topení.
Marco Polo byl po dlouhé době první nový Mercedes, v němž jsem ještě našel „jen” jeden velký displej, nikoli dva vedle sebe. V kapličce přístrojů jsou totiž klasické analogové budíky, mezi nimiž se nachází malý a přehledný displej palubního počítače. Ale vůbec mě to neuráželo.
To nejdůležitější se ale nachází za předními otočnými sedadly, v té části kabiny, jež byla přizpůsobena obytnému charakteru vozu. Na jedné straně interiéru se tak nachází „kuchyňský“ kout s dřezem a sklopným kohoutkem, dvěma plynovými vařiči a 40litrovou chladničkou, k němuž je připevněn sklopný a posuvný stolek. Kuchyni doplňují různé skříňky a spousta odkládacích prostor.
Mercedes-Benz Marco Polo 300 d
Nádrže na vodu jsou tu dvě: zásobní na čistou má objem 38 litrů, na odpadní pak 40 litrů. A hodí se také soustava zásuvek, včetně 230V, 12V a USB. Osobně bych si v každém případě připlatil za teplovzdušné nezávislé topení.
Zpracování toho všeho je opět prvotřídní, za jízdy v obytném prostoru nic nebouchá, nedrnčí, ani nevibruje. Líbil se mi i výběr materiálů, zvlášť dřevěná podlaha připomínající palubu jachty udělá dojem. Slibuje však také snadnou údržbu.
Osobně bych ale rozhodně v konfigurátoru ignoroval už zmíněnou světlou kůži, která sice podtrhuje luxusní atmosféru, ale do obytného auta se podle mě nehodí. Až nepříjemně snadno se totiž zamaže. To samé platí o dalších světlých částech interiéru.
Jen pro čtyři
Další zvláštností vrcholné obytné verze třídy V je pouze čtyřmístný interiér. Kromě sedaček vpředu se dozadu vešla už jen jedna lavice se dvěma sedadly. Lavice se dá ručně posouvat, opěradla se sklápějí elektricky. A když je „zaklopíte“ úplně, dostanete lůžko, které má s prodloužením v zavazadlovém prostoru délku 203 centimetrů a šířku 113 cm.
Marco Polo však nabízí ještě jeden spací prostor, ukrývá se ve výklopné střeše, která funguje v podstatě jako stan. Manipulace s ní je jednoduchá: stačí odjistit madla a zatlačit, se vztyčením pak pomohou dvě plynové vzpěry na bocích. Ani stažení není těžké, stačí zatáhnout za textilní pásek, zmáčknout pojistku na vzpěře a při tom si pohlídat, abyste dovnitř schovali i stanovou tkaninu. Nakonec zacvaknete madla a máte hotovo.
Střešní lůžko je jinak pohodlné a pro jednoho nocležníka nabízí královský prostor. Věřím ale, že by se na něm v pohodě vyspali i dva cestovatelé, ložná plocha činí 205 na 113 cm. Přístup je trochu horší, nahoru se nejlépe dostanete výstupem po předních sedačkách. „Rozložený“ střešní stan ovšem také pomáhá vnitřnímu prostoru, umožňuje totiž také pohyb v kabině ve vzpřímené poloze.
Hodně šikovným a praktickým detailem, bez něhož si na druhou stranu ale obytný nebo kempovací vůz nedovedu představit, jsou zatemňovací rolety oken a závěs na čelní sklo, které zajišťují soukromí a současně samozřejmě dovnitř nepouštějí brzké ranní světlo.
Protože je Marco Polo stále poměrně kompaktní dodávkou, v útrobách nenajdete toaletu, ani koupelnu. Je tu však venkovní sprcha, tvořená hadicí se sprchovou hlavicí, kterou stačí nasadit na přípojku na boku zavazadlového prostoru. Testované auto bylo ještě vybaveno praktickým elektrickým ovládáním dveří kufru a možností otevírat samostatně zadní okno. To je velmi šikovná vychytávka.
Na silnici je přesvědčivé
O pohon nejvýkonnější verze 300 d se stará čtyřválcový turbodiesel s dvoulitrovým objemem, poskytující maximální výkon 176 kW ve 4200 otáčkách za minutu a nejvyšší točivý moment 500 Nm mezi 1600 až 2400 min-1. Je to příjemný motor, sympaticky kultivovaný a solidně pružný, který dokonce i poměrně těžké kempovací dodávce dodává velice slušnou dynamiku. S tímto obytňákem se tedy nemusíte nutně courat, dvoulitr nezaskočí nutnost předjíždět, ani levý dálniční pruh.
Povedené je spojení motoru s devítistupňovou automatickou převodovkou, která řadí především hladce a jemně. Není to ale stoprocentní. Automat se snaží držet motor v co nejnižších otáčkách, což občas vede k jistému váhání a občasnému podtáčení. Někdy se vám tak stane, že auto na pokyn plynu nechce jet, neboť diesel dusí nízké otáčky, způsobené převodovkou, která otálí s podřazením.
Mercedes-Benz Marco Polo 300 d
Zajímavá je spotřeba. Průměr 10,4 l/100 km v Praze sice asi neohromí, ale 7,7 na dálnici (při 130 km/h motor mimochodem točí jen 1500 otáček) a 7,5 mimo obce a dálnice jsou za mě skvělé hodnoty. Po týdenním testu palubní počítač ukazoval průměr 8,5 l/100 km.
Co mě ale vyloženě dostalo, je kvalita jízdy. Úžasné je například ticho na palubě. Můžete klidně svištět na dálnici rychlostí 160 km/h, ale v interiéru stále zůstává takový klid, že si na palubě můžete v pohodě povídat, aerodynamický hluk se Mercedesu povedlo potlačit výborně.
Pochvalu si Marco Polo zaslouží také za chování na rozbité silnici. Přestože má rozměrnou karoserii s řadou kempovacích doplňků uvnitř, na nerovnostech nic nebouchá, ani nevrže. A pomáhá také příplatkový vzduchový podvozek, který spolehlivě filtruje nerovnosti, vůz po většinu času konejšivě pohupuje a nenechá se rozhodit ani dírami a výmoly, ani vyjetými kolejemi. Jízdní komfort téhle dodávky je jednoduše fantastický.
Zahanbit se ale Mercedes nenechá ani v zatáčkách, i když se při svižných změnách směru vcelku pochopitelně naklání a poměrně brzy u něj nastupuje nedotáčivost. Ve vysokých rychlostech potěší výborná směrová stabilita.
Mercedes-Benz Marco Polo 300 d je velice přesvědčivá obytná dodávka – luxusní, výborně vybavená, s ukázkově zpracovanou kabinou. V nejvýkonnějším provedení se vzduchovým podvozkem navíc potěší solidní dynamikou, rozumnou spotřebou a především obdivuhodným komfortem.
Prémiovému zážitku ale odpovídá „prémiová“ cena. Nejlevnější Marco Polo ve verzi 220 d stojí 1.697.025 Kč, testované provedení 300 d startuje na 1.893.045 Kč. S příplatky se pak snadno dostane za dva miliony, naše auto by dokonce vyšlo na více než 2,6 milionu korun.
Mercedes-Benz Marco Polo 300 d
Plusy
- Skvělé jízdní vlastnosti
- Praktičnost při kempování
- Každodenní použitelnost
- Bohatá a moderní výbava
- Povedený motor
- Kvalitní zpracování
Minusy
- Pouze čtyřmístné
- Horší variabilita
- Vyšší cena
- Převodovka by mohla být pohotovější
Nejlevnější verze modelu | 1.697.025 Kč (Mercedes-Benz Marco Polo 220 d) |
Základ s testovaným motorem | 1.893.045 Kč (Mercedes-Benz Marco Polo 300 d) |
Testovaný vůz bez příplatků | 1.893.045 Kč (Mercedes-Benz Marco Polo 300 d) |
Testovaný vůz s výbavou | 2.686.767 Kč (Mercedes-Benz Marco Polo 300 d) |