TEST Opel Grandland PHEV 4x4 Ultimate – Rychlý neposeda

Design, interiér

Zřejmě tou nejméně důležitou novinkou je drobná úprava jména - Grandland přišel o písmeno „X“ v označení, nyní je to tedy jen Grandland, nikoli Grandland X. Nápis „Grandland“ se nově objevuje ve velkém provedení na dveřích zavazadlového prostoru, kousek pod logem automobilky.

K výrazné proměně došlo na opačné straně auta. Kompaktní SUV dostalo nové řešení přídě, jemuž výrobce říká „Opel Vizor“. Tvoří ho leskle černá maska chladiče, postrádající tradiční strukturovanou výplň, na níž plynule navazují poměrně minimalisticky tvarované světlomety. Mně se tento charakteristicky „oplí“ prvek docela líbí, působí na mě hezky čistě a elegantně.

TEST Opel Grandland X Hybrid4 – Plug-in hybridní snaha být sportovcem

Za zmínku pak stojí i samotné svítilny. Grandland po modernizaci může svítit lampami IntelliLux LED Pixel Matrix (standardní výbava pro testované provedení Ultimate), které využívají 84 diodových segmentů, jejichž práci ovlivňují aktuální podmínky. Jinými slovy, světla umí všechno dělat samočinně. Automaticky sepnou dálková a světelný paprsek pak regulují podle provozu – v obci s rozsvícenými lampami se ztlumí a umí také „vystínovat“ vozy před vámi nebo v protisměru, svítí však okolo nich. Nikoho tak neoslní, stále však „šajní“ hezky do dálky. Podobné adaptivní LED světlomety samozřejmě nemá jen Opel, ale vážně mě zaujalo, jak dobře právě ty v Grandlandu fungují.

S jízdou za tmy souvisí ještě jedna novinka, kterou vůz při faceliftu dostal. Jde o systém nočního vidění. Ten díky infrakameře umí za zhoršené viditelnosti detekovat lidi nebo zvířata až na vzdálenost 100 metrů a upozornit na ně na digitální přístrojovce. I tohle funguje spolehlivě, přesto si neodpustím drobné rýpnutí.

Součástí výstrahy je bohužel nepříjemné akustické upozornění, kvůli němuž jsem noční vidění musel ve městě vypínat. Systém mi totiž pravidelně hlásil chodce na ulicích večerní Prahy - a neustále pípal. Mimo obce jde o však o užitečnou záležitost.

Opel Grandland PHEV 4x4 Ultimate

S tlačítky, ale trochu nudně

Změn doznal také interiér, který se chlubí nově uspořádanou palubní deskou. Jde o řešení, jemuž Opel říká „Pure Panel“, tedy o dvě obrazovky, které na první pohled vypadají jako propojené, jako by byly součástí jednoho panelu. Podobnou koncepci ostatně nabízejí i jiné automobilky. Za volantem tak najdeme digitální přístrojovku, uprostřed kontrolní displej infotainmentu.

Přístrojový štít má 12palcovou úhlopříčku, nabízí různé možnosti zobrazení a mně osobně se líbí, že to v žádném nepřehání s „efekty“, že vždy podává informace přehledným způsobem, nezahlcuje vás.

Menší displej má 10“ úhlopříčku, je dotykový a obsluhuje infotainment. Ten už samozřejmě pochází od koncernu Stellantis. Z mého pohledu by systém mohl být o něco rychlejší a přehlednější, zejména co se nastavení různých palubních funkcí týče, ale dá se s ním žít v pohodě. Přesto jsou tu věci, které mě štvou - například digitální rádio často ztrácelo signál a šumělo. Pomohlo přepnutí na FM a následné vrácení do DAB, za chvíli totiž zase hrálo čistě. A to i když jsem stál na místě. Rozčiluje mě také, že infotainment po každém nastartování spouští hudbu v režimu rádia, přestože naposledy jsem poslouchal hudbu přes Bluetooth. Po zahájení nové jízdy jsem tak musel zase přepínat na jiný zdroj.

TEST Opel Grandland X 1.6 Turbo Ultimate – Skvělý outfit pro 3008

Vyloženě příjemná je ovšem přítomnost samostatného panelu pro ventilaci a topení, který navíc potěší fyzickými ovladači, včetně klasického kolečka pro regulaci teploty. A potěšilo mě také, že Opel i po faceliftu v kabině ponechal další tlačítka, například pro ovládání hlasitosti, vypínání hlídače jízdy v pruzích nebo ta, která slouží jako zkratky k některým položkám v infotainmentu. Díky tomu Grandland nabízí skvělou ergonomii ovládání.

Pochvalu si dále zaslouží ergonomická sedadla, ta jsou jednoduše skvělá, dobrý výhled z vozu, množství míst pro odložení drobností a celkově slušná prostornost. Interiér nabízí dostatek pohodlí pro čtyři cestující.

Opel Grandland PHEV 4x4 Ultimate

Solidní je zpracování, nemohu se však ubránit dojmu, že vnitřek působí až moc obyčejně. Testovaný plug-in hybrid s pohonem všech kol ve výbavě Ultimate přitom představuje nejdražší verzi v nabídce, stojí zhruba 1,2 milionu korun. Za ty peníze bych čekal něco trochu nápaditějšího a útulnějšího.

A zavazadlový prostor? V případě plug-in hybridu ve čtyřkolce je průměrný, základní objem činí 390 litrů, po sklopení zadních opěradel se dostane na 1528 litrů. Neelektrifikovaný Grandland umí 514 až 1652 litrů.

Kufr však potěší alespoň přihrádkami pod podlahou, do nichž se vejdou nabíjecí kabely, a průvlakem na lyže. Šikovná je také možnost sklopit zadní opěradla páčkami přímo ze zavazadelníku. Nevznikne však rovná podlaha.

Motor, jízdní vlastnosti

Opravdu rychlý vrchol nabídky

Testované provedení Opelu Grandland představuje vrchol nabídky. Pohonné ústrojí tvoří trojice motorů - základem je turbodmychadlem přeplňovaný zážehový čtyřválec o objemu 1,6 litru s výkonem 147 kW, který doplňují dva elektromotory. Přední, o výkonu 81 kW, je integrovaný do osmistupňové automatické převodovky, ten druhý, o výkonu 83 kW, je spolu s invertorem a diferenciálem součástí zadní nápravy.

Maximální výkon soustavy dosahuje 221 kW, točivý moment pak 520 Nm. Elektrickou energii dodává akumulátor s využitelnou kapacitou 10,4 kWh (celková činí 13,2 kWh).

Opel mimochodem nabízí ještě jednu plug-in hybridní verzi s jediným elektromotorem, pohonem předních kol a systémovým výkonem 165 kW.

Opel Grandland PHEV 4x4 Ultimate

Známou předností externě dobíjitelných hybridů je schopnost fungovat jako elektromobil, byť v lehce „okleštěné“ podobě. V případě Grandlandu limity představují maximální rychlost 135 km/h a zejména baterie se zmíněnou kapacitou 10,4 kWh, která podle Opelu vystačí na 55 až 65 kilometrů čistě elektrického dojezdu. Já jsem se během testu dostal nejlépe na 51 kilometrů v klidném městském a příměstském provozu. Ten ostatně elektrickému režimu svědčí nejlépe, auto v něm totiž jako elektromobil působí příjemně čiperně.

Doba nabíjení se liší podle jeho způsobu. Z wallboxu nebo veřejné nabíječky prázdný akumulátor dobijete za nějaké dvě hodiny. Musíte si ale dokoupit palubní jednofázovou 7,4kW dobíječku za 16 tisíc korun, v základu máte jen 3,7kW. U běžné zásuvky proces zabere přes osm hodin.

Plug-in hybridní Grandland samozřejmě umí jezdit jako klasický hybrid, v tomto režimu se o tok energií stará samotné vozidlo, pochopitelně tak, aby při jízdě pálilo co nejméně paliva. Takže, jakmile to jen trochu jde, vyřazuje ze hry spalovací motor. A to i v případě, že palubní počítač hlásí nulový dojezd na elektřinu. V baterii totiž zůstává určité množství energie, proto se vůz zpravidla rozjíždí na elektřinu (pokud na to vyloženě nešlápnete) a čtyřválec zapojuje až po určité době. A když může, zase ho odpojí – například při jízdě setrvačností nebo při udržování rychlosti. Přepínání mezi pohony přitom většinou probíhá plynule a hladce.

TEST Opel Grandland X 1.6 CDTI – Vzhled není všechno

K dispozici je ještě sportovní mód využívající maximální dostupnou sílu všech motorů a 4WD, který se postará o „stálý“ pohon všech kol. Dostupný je i „v elektru“, ke svému fungování nepotřebuje čtyřválec.

Z pohledu výkonu není 300koňovému Grandlandu co vytknout. Kompaktní SUV dovede být velice rychlé, možná až překvapivě. Díky přítomnosti elektrických motorů navíc potěší příjemnou ochotou okamžitě akcelerovat, zvlášť ve sportovním nastavení. Elektromotory totiž zřetelně „vyhlazují“ nástup pohonného ústrojí, takovou tu chvilku, než se přeplňovaný motor nadechne a zabere. Zátah vám naservíruje prakticky hned po sešlápnutí plynu. A je skoro jedno, jakou zrovna jedete rychlostí. Pokud máte převodovku v automatickém režimu, to jediné, na co musíte chvilku počkat, je podřazení.

A spotřeba? Jako už každého plug-in hybridu to není tak jednoduché, záleží, kolik energie máte ještě v baterii a jakou cestu absolvujete. Pokud jezdíte trasy dlouhé okolo 40 kilometrů a vyrážíte vždy s dobitým akumulátorem, nemusíte díky elektrickému režimu spálit ani kapku benzinu. Když pojedete 100 kilometrů s nabitou baterií, může motor za tu dobu spotřebovat něco okolo 2 litrů.

TEST Opel Grandland X vs. Peugeot 3008 – Sourozenci z různého chovu!

Pojďme se proto podívat na mnou naměřené údaje v situacích, kdy palubní počítač ukazoval nulový dojezd na elektřinu a vůz se automaticky přepnul do hybridního režimu. V takových případech jsem po Praze jezdil za 7,7 l/100 km, po menším městě s víkendovým provozem za 6,5 l/100 km, mimo obce a dálnice za 5,9 l/100 km a na dálnici za 8,4 l/100 km. Zamrzí však menší nádrž, která pobere jen 43 litrů.

Podvozek je zvláštní

Přestože Grandland jako plug-in hybrid se dvěma elektromotory a pohonem všech kol nabízí 300 koní a velice působivý zátah, nejde o „sportovně laděné SUV“. Na to je moc těžké. Takhle - v rychlých a otevřených zatáčkách se chová moc hezky, v čemž mu pomáhá uložení akumulátoru v podlaze, které významně snižuje těžiště, auto „tlačí“ k silnici a přispívá stabilitě. V náročných pasážích však už vůz přece jen hmotnost blížící se dvěma tunám nezamaskuje a působí docela těžkopádně, zvlášť, když ho potřebujete rychle „přehodit“ z jednoho směru do druhého. Ano, když budete chtít a nebudete příliš tlačit na pilu, svezete se i v hodně svižném tempu pěkně, současně jsou tu však jasně ohraničené limity. Tohle prostě ani přes výkon 300 koní není „hot-SUV“ jako třeba Volkswagen Tiguan R.

I tak si myslím, že vysoký výkon má smysl. Je to takový příjemný bonus, když už jste se rozhodli utratit dost peněz za plug-in hybridní verzi, dokonce za tu nejdražší. Podle mě byste za takovou cenu měli dostat něco navíc, nejen schopnost ujet několik desítek kilometrů na elektřinu. V Opelu vám dají nadprůměrný výkon.

Vyzkoušeli jsme modernizovaný Opel Grandland. Vypadá parádně, jezdí však pořád stejně

A vždycky jsem tvrdil, že nadbytek výkonu patří k „výbavě“, která pozitivně ovlivňuje pohodlí řidiče i posádky – vědomí, že máte vždy dostatek síly, typicky k pohotovému předjíždění, svým způsobem uklidňuje a přispívá k dobrému rozpoložení řidiče. Rychlejší předjetí se totiž rovná bezpečnější předjetí. Spousta výkonu neznamená, že musíte jezdit rychle, ale že můžete, když je to potřeba. U plug-in hybridu navíc dostanete „prémii“ v podobě přijatelných nároků na palivo.

Proto mě mrzí, že Grandland není příliš komfortní auto, spíš bych ho popsal jako neklidné, neposedné, až nervózní. Podvozek se na méně kvalitních silnicích, které u nás zřejmě převažují, projevuje pravidelným dusotem, bubnováním, „podrncáváním“, neposednými pohyby karoserie a na více rozbitém povrchu dokonce i poskakováním. A bohužel se dostavují i nepříjemné rázy, které se po přejezdu nerovností objevují výrazně častěji, než bych si přál.

Do plug-in hybridního SUV jsem přesedl rovnou ze Subaru Forester a ten rozdíl v kvalitě jízdy byl opravdu výrazný – tedy v neprospěch Grandlandu. Je to škoda, podle mě by si tohle auto zasloužilo komfortněji naladěný podvozek.

Opel Grandland PHEV 4x4 Ultimate

Závěr

Závěr

Nejvýkonnější Opel Grandland je zvláštně „namíchaný“ vůz. Potěší interiérem se slušnou ergonomií, bohatou výbavou, výkonem, relativně úsporným pohonným ústrojím a samozřejmě schopností fungovat jako elektromobil. Velkým zklamáním však pro mě byl podvozek. Umím pochopit, že Opel asi má být „sportovnější“ alternativou v rámci technicky spřízněných plug-in hybridních vozů koncernu Stellantis, podle mě se to však moc nepovedlo. Ve výsledku výrobce nabízí nepříliš pohodlné SUV, které na nekvalitním povrchu působí chvílemi až nepříjemně. A sportovní přitom není. Škoda, tohle mě fakt mrzí.

A cena? Zatímco „obyčejný“ Grandland startuje na částce 599.990 Kč, 300koňový plug-in hybrid startuje na 1.139.990 Kč, testovaná specifikace dokonce vychází na 1.280.490 Kč. Málo peněz to není...

Plusy

• Dynamické pohonné ústrojí
• Prostorný interiér
• Ergonomie ovládání
• Bohatá výbava
• Zajímavý poměr výkon/spotřeba

Minusy

• Nervózní podvozek
• Průměrný zavazadlový prostor
• Malá palivová nádrž
• „Nudný“ interiér
• Horší čitelnost kontrolního displeje