TEST Opel Meriva 1.8 16V Enjoy - All in one (07/2003)

Malé velkoprostorové auto - zní to jako protimluv. U Opelu si ale řekli, že zrovna taková koncepce by mohla být úspěšná a vznikla Meriva. Po dvou měsících prodeje v České republice a prvních dojmech jsme měli možnost ověřit, jak se vůz nezvyklé "prostorové orientace" chová v denním provozu.

Především je třeba říci, že jde o téměř ideální auto do města, kterému k dokonalosti chybí jen parkovací asistent. Vysoká stavba karosérie dovoluje vysoký posaz za volantem a velká zasklená plocha přispívá k dobrému rozhledu do všech směrů. Délka vozu jen o čtyřicet milimetrů přesahuje čtyři metry, což spolu s velmi dobrým rejdem oceníte při podélném parkování.

Vnější hladké panely karosérie bez jakýchkoli výstřelků jsou na rozdíl od podobně chladného VW Touran zaoblenější a snad i díky tomu si lze na nenápadnost Merivy rychle zvyknout. Námi testovaný vůz pokrývala navíc šedá metalíza, takže pocit až programového splývání s masou byl dokonalý. Pro majitele, který hledí na čistotu tvarů a nechce vybočovat, je Meriva splněním snu. Nenápadní kabát ale skrývá mimořádný prostor a variabilitu, pojďme se podívat...

Odhlédneme-li od mnohokrát zmiňovaného plochého středového panelu, který svou lesklostí a sterilitou opticky dominuje interiéru, čekají nás už jen samé potěšující objevy. Od kvalitně zpracované palubní desky, jasných a dobře čitelných přístrojů až třeba po množství odkládacích prostor. Sedačky (přední i zadní) jsou v duchu celého vozu napohled nezvykle ploché, sedí se v nich ale poměrně pohodlně a ani při delších jízdách jsme nepociťovali výraznější únavu.

Tou hlavní výhodou Merivy je ovšem systém sklápění zadních sedaček, který Opel nazývá FlexSpace. Už v základní, pětimístné konfiguraci můžeme ocenit dostatek místa pro kolena i hlavy cestujících vzadu a vzdor tenkým a plochým sedákům i relativní pohodlí. Po sklopení středu opěradla dopředu si mohou (už jen dva) zadní cestující užít Travel Box, což je v podstatě odnímatelná schránka. Sedadla se dají po několika pohybech posunout k sobě a vzad, čímž jednak ubude prostoru pro zavazadla, ale nohy pocítí prostor blízký Škodě Superb. Sedadla se dají samozřejmě úplně sklopit tak, že v prostoru pro náklad tvoří zvýšení asi jen o tři centimetry. Pokud se naučíte ovládat páčky v sedadlech, je přeměna prostoru otázkou pár vteřin. Praktické jsou přitom jak vysoko výklopné páté dveře, tak do dostatečného úhlu otevíratelné dveře boční.

Testovaný šestnáctiventilový motor 1.8s maximálním výkonem 92 kW prokázal relativně těžkému autu dobrou službu a to především v otázce dobré pružnosti a malé hlučnosti. Zrychlení na čtvrtý a pátý stupeň probíhalo v mimořádně širokém spektru rychlostí. Tichý a ochotně se přizpůsobující motor ukázal po 670 kilometrech průměrnou spotřebu 8,4 l/100 km, což je s ohledem na třetinový poměr jízd po městě trochu vyšší hodnota, než bychom čekali.

Trochu subjektivní nejistoty si řidič zpočátku užije s vysokou stavbou vozu a z ní vyplývající citlivostí na boční vítr a náklony v zatáčkách. Obojí sice není nikterak nebezpečné, ale s pocitem malého a vysokého auta pod sebou se tyto objektivní hodnoty trochu mění. Samo auto drží i díky tvrdšímu podvozku na silnici velmi dobře, a pokus o skutečný smyk nás stál hodně úsilí. Takže - nic nebezpečného, naopak.

Přestože jde rozměrově o malý vůz, uvítali bychom přítomnost ESP a klimatizace v základní výbavě této silnější verze (cena 479.900 Kč), je to ale otázka cenové optiky. Námi testovaný exemplář s cenou atakující 600 tisíc je téměř maximálně vybaven a vzhledem k extrémní praktičnosti a ostatním kladům jej můžeme považovat za realisticky ohodnocený.