TEST Porsche Boxster S (981): Jízdní dojmy a video

Od roku 1996, kdy Porsche uvedlo na trh první generaci svého malého roadsteru s motorem uprostřed, se generační obměny rodí ve Weissachu po dvou. Dává to smysl – i přes rozdílné uložení motoru sdílí Boxster celou řadu konstrukčních řešení s ikonickou 911. Nejnovější, třetí generace Boxsteru (interní označení 981) tak má pod karoserií leccos společného s aktuální devětsetjedenáctkou řady 991.

Jak je u Porsche zvykem, design důsledně navazuje na předchozí model, pozorné oko však objeví řadu nových prvků. Díky novému tvaru světlometů připomíná přední část supersportovní Carreru GT, otvory pro přívod vzduchu do motorového prostoru jsou o hodně větší a vzadu se objevila efektní odtrhová hrana, která uprostřed nese výsuvný spoiler a při krajích se postupně ztrácí ve krytech zadních svítilen. Nový Boxster díky tomu vypadá nižší, širší, pevněji rozkročený – zkrátka méně jako módní doplněk mladých dam z lepší společnosti a víc jako kované sportovní auto (jímž ostatně odjakživa byl).

Interiéry Porsche bývají zpravidla dost bytelné na to, aby bez újmy přečkaly menší mrzutosti typu jaderné exploze – ale ne vždy to na nich bylo vidět. Zatímco kokpit původního Boxsteru vypadal křehce, nepřívětivě a morálně zastarale už na konci 90. let, model 981 pokračuje v trendu nastaveném Panamerou. Zvlášť v příplatkové červené kůži (za cca 121.000 Kč dle aktuálního kurzu eura) působí velmi blahobytným dojmem, přitom si však zachoval veškerou bytelnost. Páčky pod volantem zcela postrádají vůli v podélné ose a tlačítka na středové konzole reagují na stisk s tak uklidňující pevností, jako by se pod nimi skrývaly mechanické spínače.

Řidič v centru pozornosti

Porsche rozumí potřebám sportovních řidičů lépe než kdokoli jiný, což poznáte už při prvním usednutí do nízko uloženého sportovního sedadla. Slepý pedál pro levé chodidlo je dostatečně velký, netlačí nohu do strany a je v jedné výšce s pedálem plynu. Ačkoliv sedíte s nohama jen lehce pokrčenýma a chodidly daleko vpředu, volant lze přitáhnout tak blízko k hrudi, aby lopatky zůstaly za všech okolností v pevném kontaktu s opěradlem. To je mimochodem výborně tvarované – v oblasti spodních zad má příjemně uvolněný sklon, který směrem vzhůru zvolna přechází blíže k vertikále.

Na rozdíl od některých jiných německých výrobců Porsche nikdy nepodlehlo módě nesmyslně tlustých věnců volantu, které možná v neznalém řidiči evokují silný sportovní dojem, ale ve skutečnosti ovládání vozu při ostrém tempu spíš komplikují. Stačí zlehka položit bříška prstů na zadní stranu příčných ramen, a palec se vzadu přirozeně potká s ukazováčkem.

Zatímco v 911 najdete pětici přístrojů, Boxster si vystačí se třemi ukazateli, do nichž se ovšem vměstná vše potřebné. Vlevo je rychloměr, přímo před vámi pak trůní dominantní otáčkoměr s indikátorem režimu převodovky a digitálním ukazatelem rychlosti. Přístroj zcela vpravo je ve skutečnosti displej a podle okolností zobrazuje údaje palubního počítače, informační hlášení (Fahrwerk Sport, například) nebo pokyny navigačního systému.

Porsche tvrdí, že nová, vyvýšená středová konzola je inspirovaná Carrerou GT. Snad. V Boxsteru je ovšem daleko nižší, páka nemá hlavici z balzového dřeva a zde navíc neslouží k ručnímu řazení – testovaný Boxster S byl osazen dvouspojkovou převodovkou PDK (Porsche DoppelKupplung). Ale pojďme konečně vyrazit!

Nohu na brzdu, natáhnout pravou ruku pod volant... Ehm. Tenhle bezděčný pohyb, který neuhlídáte, spolehlivě odliší skutečné majitele Porsche od těch, kdo mají auto jen půjčené. Takže znovu a lépe. Levou ruku pod volant, otočit klíčkem a přivést tak k životu s halasným zaburácením atmosféricky plněný plochý šestiválec, uložený přímo za vašimi hlavami.

Technikou nového Boxsteru včetně parametrů pohonných jednotek jsme se podrobně zabývali ve článku Porsche Boxster: Třetí generace oficiálně, proto ji dnes ponechejme stranou a soustřeďme se na to, oč jde u dvousedadlového roadsteru především: na jízdu.

Jízdní vlastnosti opět vzorem pro ostatní

Ve městě, kde naše nedlouhá známost s Boxsterem začíná, předvádí nejmenší Porsche svoji civilní stránku. Přímé vstřikování dává motoru v nízkých otáčkách nepříliš melodický, div ne turbodieselový zvuk, převodovka řadí velmi jemně a elektromechanické řízení postrádá jednu zbytnou, ale pro sportovní modely Porsche donedávna velmi typickou vlastnost – netahá vás za prsty na každičké podélné nerovnosti.

Ačkoliv všechna čtyři kola jsou zavěšena jednoduše vzpěrami a testovaný Boxster jezdil na dvacetipalcových kolech Carrera S (40.000 Kč), díky nesmírně tuhé karoserii a poctivým tlumičům pérování zvládá záludnosti pražských ulic s velkou důstojností. To ale ani v nejmenším neznamená, že by vyměkl.

Když za cedulí oznamující konec města seznámíte rubovou stranu plynového pedálu s červeným kobercem (2980 Kč), PDK podřadí o tři rychlosti a boxer se rozezní charakteristickým chroptěním sání, které v roadsteru s motorem uprostřed vynikne naplno. Díky dlouhým převodům (dvojka se zastaví těsně pod dálničním limitem) nepůsobí akcelerace nijak freneticky, ale nenechte se zmást – čísla na digitálním rychloměru naskakují opravdu, opravdu rychle...

Boxster ani v silnějším provedení S ovšem není teleport, nemá výjimečnou rychlost superaut. Akcelerace je zde hlavně prostředkem, který umožňuje vychutnat si přednosti podvozku s nízkým těžištěm a hmotnými celky soustředěnými uvnitř rozvoru. Auta s motorem uprostřed by teoreticky měla být záludná a na limitu nečitelná, i nejnovější Boxster si však ponechal přátelské vyvážení a skvělé komunikační schopnosti, které jsou nezbytným předpokladem řidičovy důvěry v auto.

Elektromechanické řízení sice ztratilo někdejší hyperaktivitu, to ano, stále však dodává vašim dlaním proud podvědomých informací o aktuální přilnavosti kol – a nejen těch předních. Díky tomu dosahujete vysokých rychlostních průměrů i na mokrém asfaltu, aniž byste se o to vědomě snažili, a můžete vyjíždět z ostřejších oblouků hezky plynem, kdy auto balancuje na hranici zásahu PSM (Porsche Stability Management) a volant se „sám“ rovná v rukou. Zkoušený exemplář přitom podle specifikace neměl příplatkový samosvorný diferenciál s vektorováním točivého momentu, který by nejspíš posunul chování auta v závěrečné fázi zatáčky ještě o kus dál.

Potřebnou jistotu dodávají řidiči také další dva faktory, které ve Weissachu umějí jako nikdo – silné, přitom však intuitivně dávkovatelné brzdy a schopnost tlumičů udržet karoserii ve vertikálním klidu i na površích toho druhu, o nichž většina Čechů říká něco ve smyslu „Aleprosímvás, k čemu takové auto na českých silnicích?“.

Přitom není potřeba bát se ani režimu Sport. Zatímco zejména v ostřejších variantách devětsetjedenáctek je lépe nechat si ho na okruhy, v Boxsteru je Sport naladěn tak, že si ho rádi zapnete i na okresce. Spolu s nastavením tlumičů se změní rovněž mapa plynového pedálu, strategie řazení a citlivost stabilizačního systému, který se až do dosažení trojciferné hodnoty stane mnohem benevolentnějším. Porsche moudře odděluje nastavení tlumičů od zbytku – ačkoliv stiskem tlačítka Sport aktivujete ostřejší mód plynu, převodovky, PSM i tlumičů, separátním tlačítkem systému PASM (Porsche Active Suspension Management) můžete zase vrátit tlumiče do výchozího nastavení. Anebo naopak, zapnout si tvrdší tlumení a ponechat normální režim hnacího řetězce.

A pokud je vám Sport málo, je zde ještě radikálnější tlačítko Sport Plus, navázané na příplatkový paket Sport Chrono (44.700 Kč). Ačkoliv spousta lidí vám bude tvrdit, že tlumiče po jeho stisku ještě víc ztuhnou, jen to jen psychologický efekt. Plyn i převodovka totiž přejdou na opravdu extrémní mapu, o čemž svědčí i fakt, že čas potřebný ke zrychlení 0-100 km/h klesne v režimu Sport Plus z rovných pěti sekund na 4,8 s. Toto nastavení je ale opravdu vhodné jen na okruh, popřípadě na improvizovaný závod ve zrychlení od semaforů.

A co praktické stránky?

Vzhledem k počasí v době našeho krátkého testu jsme kromě fotografování vůbec nestahovali střechu, ale s plátnem nad hlavami cestujících je Boxster S přiměřeně tichý i v roli cestovního vozu. Bezproblémová tepelná izolace a voděvzdornost jsou dnes samozřejmostí i u mnohem levnějších kabrioletů, hliníkovo-hořčíková konstrukce Porsche však boduje svojí rychlostí – stažení či otevření trvá méně než deset sekund a lze přitom jet rychlostí až 50 km/h.

Celkový objem zavazadlového prostoru 280 litrů si nezadá s leckterými hatchbacky. Zde je ovšem rozdělen na hlubokou schránu v přídi (150 l) a mělčí prostor nad motorem (130 l), takže na výlety do obchodu s naplocho baleným nábytkem budete muset držet ve vozovém parku jiné auto.

Zatímco v základním provedení lze Boxster stále považovat za spartánský roadster, testovaný exemplář z předváděcí flotily českého importéra měl do této romantické představy hodně daleko. Prakticky vše, o čem dosud byla řeč nebo co vidíte na fotografiích, je výbava na přání: sportovní volant, sportovní sedadla, čalounění, navigace, koberce a lišty, PDK, PASM, Sport Chrono...

Odvětrávaní a vyhřívání sedadel, bi-xenony, navigace s Bluetooth, audio Bose a desítky dalších položek komfortní výbavy na přání vyhnaly cenu na astronomické 2.487.769 Kč. Sériový Boxster S přitom podle ceníku stojí 1.617.000 korun.

Můžete nad tím ohrnovat nos, chcete-li. Pro vyznavače poctivého sportovního svezení by ale mělo být podstatné, že přes všechen technický pokrok a možnosti luxusní výbavy zůstává Porsche Boxster i ve své nejnovější generaci ukázkou toho, jak má malý sportovní roadster na silnici fungovat.