TEST Volkswagen Caddy 1.4 TSI – “Roomster” od Volkswagenu

První setkání s novým Volkswagenem Caddy je takovým déjà vu, něco jako když potkáte mladší sestru vaší přítelkyně. Mnoho věcí je jiných, ale při celkovém pohledu rozeznáte stejný genetický základ. U Caddy je vysvětlení jednoduché - ačkoliv jej Volkswagen prezentuje jako nový model, technicky se jedná spíše o důkladnou modernizaci předchozí generace.

Ostatně tomu napovídá nejen v podstatě stejný tvar karoserie, ale i téměř totožné vnitřní či vnější rozměry vozu, stejně jako třeba rozvor změněný o pouhý milimetr. Ne každému se to může líbit, ale od Volkswagenu je to logický krok – třetí Caddy byl v minulém roce i po jedenácti letech na trhu stále nejprodávanějším vozem svého segmentu v Evropě. A rovněž náš nedávný test varianty Cross odhalil, že vůz má stále své nepopiratelné kvality, přičemž podobné užitkové stroje jsou nahrazovány novým modelem po delší době než běžné osobní automobily.

Pro nás je však čtvrtá generace Caddyho důležitá ještě o chlup více než pro většinu jiných států Evropy. Vycházet z ní totiž bude očekávaná příští Škoda Roomster, která se má k zákazníkům dostat následující rok. Vzhledem ke skutečnosti, že nový Volkswagen vychází ze svého předchůdce, tady vzniká zajímavý paradox – chystaný Roomster tak vlastně vzejde z auta, které bylo na trhu dříve než první generace Roomsteru. Nutno ještě říci, že jedna Škoda již v historii jméno Volkswagen Caddy nesla – pro některé trhy tak byla označována Felicia Pickup.

vw testy video mpv redakcnivideo  

Zpět však k novince od Volkswagenu – co se změnilo a co ne? V prvé řadě zde máme zcela novou příď s ostřejšími rysy a výraznějšími světlomety. Styl je však stále podobný jako u faceliftované třetí generace. Vzadu se ale automobil podle nás proměnil nejvíce – nově uložené svítilny se zajímavou grafikou dělají hodně a auto vypadá z tohoto pohledu výrazně moderněji.

Další změny se pak odehrály uvnitř, přičemž na mysli máme zejména jiné výplně dveří a novou palubní desku. Ta má stále velkou polstrovanou přihrádku na svém vrchu, celkově je však její tvar jiný a může být jako v našem případě oživena červenou dekorací. Vše je sestaveno z neměkčených plastů, nicméně u takovéhoto užitkového modelu nám to vadí nejméně. V rozpacích jsme však z ostré hrany okolo středové konzole, která není na první pohled viditelná, ale můžete se o ní škrábnout třeba při řazení, jak je ostatně vidět i na přiloženém videu.

Z hlediska dispozic se uvnitř v podstatě nic nezměnilo. Řidič sedí za volantem stejně (tedy na poměry této třídy opravdu příjemně) a má kolem sebe pořád nadbytek prostoru. Cestující na zadních sedadlech se pak musejí připravit na trochu diskomfortu – opěradla jsou vzpřímená a celá tvrdší lavice neplatí zrovna za pohodlnou.

Zavazadlový prostor má základní objem 750 litrů, maximálně praktický čtvercový tvar, nízkou nakládací hranu a může být zvětšen až na velmi dobrých 3030 litrů. Jen pozor při přístupu k němu – víko kufru je opravdu obrovské, musíte tedy kolem sebe mít při otevírání dostatek místa. Navíc jeho zavírání není nic pro slečinky, je potřeba dosti síly. Pokud tedy mají Caddy používat i křehké ženy, možná by bylo lepší připlatit 5735 Kč za zadní křídlové dveře.

V případě, že by vám takovéto pětisedadlové Caddy, které máme v testu, bylo málo, můžete si připlatit za sedmimístnou prodlouženou variantu Maxi. Té na délku přibylo 470 milimetrů, takže celkově měří 4878 mm a má v pětimístném uspořádání objem kufru 1350 litrů. Samozřejmostí jsou také skříňové verze či nově představený nástupce modelu Cross, varianta Caddy Alltrack.

vw testy video mpv redakcnivideo  

Ještě je třeba dodat, že testovaný vůz je ve třetí nejvyšší výbavě Generation Four, která přináší některé stylové prvky s cílem vůz odlišit od běžných verzí. Rudý automobil tak má sedmnáctipalcová kola s červeným pochromováním, nechybí zatmavené zadní svítilny, přední halogenové světlomety s dvojitou optikou, chromované detaily a další. Podle nás tyto úpravy vozu jednoznačně prospívají.

Příměstský sluha

Volkswagen Caddy není nový pouze díky kosmetickým úpravám, má i modernizované či zcela nové pohonné jednotky. Kromě škály různě výkonných dvoulitrových dieselů a varianty na CNG se v nabídce objevují i tři benzinové jednotky, za zmínku stojí zejména prostřední přeplňovaný litrový tříválec. My jsme však k testu dostali nejvýkonnější zážehový agregát 1.4 TSI nabízející výkon 92 kW, točivý moment 220 N.m a je spojen se šestistupňovým manuálem.

Papírové údaje říkají, že se kompaktní osobní dodávka s touto jednotkou rozjede až na 185 km/h a na stovku dosprintuje za méně než 11 sekund. Reálně se tomu dá věřit, přesto je třeba říci, že čtrnáctistovka má dvě tváře.

V městském a příměstském provozu se jedná o velmi kultivovaného společníka, který citelně zatahuje již od 1500 otáček, je příjemně pružný a relativně úsporný – jezdili jsme za slušných 7,5 litrů. V takovém režimu se jednotka cítí skvěle a dává smysl.

vw testy video mpv redakcnivideo  

Pokud však vůz naložíte a vydáte se na delší cestu, začnete objevovat limity plynoucí z menšího objemu jednotky a dost možná zatoužíte po dvoulitrovém dieselu. Vůz pak musíte hnát více do otáček, kde se začne projevovat hlasitěji, navíc logicky roste spotřeba. I při plynulé jízdě na dálnici ale počítejte s hodnotou lehce nad osm litrů, a to při striktním dodržování limitů. Dynamika pak sice ani s nákladem ve vyšších rychlostech není zlá, musíte však motoru šlapat po krku a hodně jej vytáčet, protože to nejlepší ze sebe vydá až za hranicí 5000 ot/min. Je však třeba říci, že po překonání 3000 najetých kilometrů se auto začalo projevovat živěji.

Vůz se tak nepohybuje zrovna s lehkostí, za což můžou i zbytečně dlouhé převody. Otravný je zejména velký přeskok mezi druhým a třetím stupněm, kdy otáčky spadnou příliš nízko a chvíli čekáte na pokračování zátahu. Taková prodleva nepotěší třeba tehdy, když potřebujete v kopci předjet pomalu jedoucí náklaďák. Samotné řazení je ale rychlé, přesné a příjemné. Motor má navíc dobré reakce a nikterak velkou prodlevu turbodmychadla.

Pro městský provoz či klidné řidiče je tedy jednotka poměrně vhodná a až na drobnosti (viz výše uvedený přeskok) rovněž uživatelsky přívětivá. Na delší trasy bychom však volili podobně výkonný dvoulitrový diesel (90 kW), který kromě výrazně většího objemu motoru nabízí i 80 N.m točivého momentu navíc. Určitě bychom také dosáhli nižší spotřeby než našich průměrných zážehových 8,2 litru na sto kilometrů.

Ovladatelnost vítězí nad komfortem

Podvozek Volkswagenu Caddy je stále laděn tak, aby dokázal poskytnout zejména užitnou hodnotu. Vzadu tedy najdete tuhou nápravu odpruženou listovými pery, což je téměř věčná kombinace, která umí dlouhodobě zvládat i plné zatížení automobilu (v tomto případě téměř 800 kg).

Caddy však byl vždy laděn tak, aby kromě praktičnosti dokázal poskytnout i náležitou ovladatelnost, což platí také v případě „nového“ modelu. Je fascinující, jak i s takto stavěným automobilem můžete jet na okresce úplně stejně jako třeba s Golfem Variant. A Caddy funguje! Samozřejmě, pohyby auta na vozovce jsou trochu „humpolácké“, ale ochota zatáčet, přilnavost v zatáčkách a celkový pocit, že řídíte běžný stabilní vůz, je úctyhodný. Vše dokresluje překvapivě sdílné a přesné řízení.

To s sebou však samozřejmě nese kompromisy v otázce komfortu. Zatímco takový Citroën Berlingo je krásně pohodlný, byť do zatáček se mu vůbec nechce, Caddy je přesným opakem. Na rozbité silnici je tvrdý, s rázy od zadní nápravy a ostřejším pohupováním. Trochu se vše zlepší po naložení vozu, přesto se chování auta na nerovnostech nebude cestujícím zamlouvat. Zejména pak těm, co sedí vzadu.

vw testy video mpv redakcnivideo  

Hlavním poznávacím znakem toho, že se vlastně technicky nejedná o novou generaci Caddyho, je právě jízda – chování vozu je přesně takové, jako si jej pamatuji z třetí generace. Pokud potřebujete do firmy stroj pro rychlý rozvoz zboží, budou vás mít zaměstnanci rádi, Caddy se řídí opravdu dobře. Jestli však toužíte po praktickém, avšak hlavně rodinném přepravníku, kde je vše podřízeno tichému tlumení nerovností a komfortu, pak se podívejte raději po novém Touranu, Caddy je trochu jiný typ vozu. Je ale pravda, že na poměry segmentu není Caddy nikterak hlučný, ať už jde o aerodynamický či valivý hluk.

Závěr

Nový Volkswagen Caddy berte raději jako důkladný facelift než jako novou generaci. Vůz totiž ve většině ohledů působí pořád stejně, což však nemusí být vždy chyba – zejména z pohledu řidiče se jedná o překvapivě příjemný, dobře ovladatelný automobil. Přidejte k tomu poctivou stavbu podvozku či praktický interiér, a máte před sebou dobrý univerzální užitkový vůz do firmy.

Nyní navíc Caddy lépe vypadá a má nové motory. Neduh v podobě omezeného jízdního komfortu zde zůstal, stejně jako relativně vysoká cena. My bychom navíc motor 1.4 TSI volili jen v případě pohybu vozu převážně v příměstských oblastech. Mimo ně není problém ani tak dynamika, jako spíše spotřeba. Celkově ale tento Volkswagen zůstává solidním vozem, který v dané třídě může bojovat o nejvyšší příčky.

vw testy video mpv redakcnivideo  

Plusy

• Praktičnost
• Výtečná ovladatelnost
• Prostorný interiér
• Přesné řazení
• Zajímavý vzhled ve výbavě Generation Four

Minusy

• Omezený jízdní komfort
• Spotřeba paliva
• Delší zpřevodování
• Vyšší cena

Foto: Petr Homolka