Úsporné auto do 300 tisíc: Co bychom si koupili my?

Úspěch předchozího článku, kde redaktoři Auto.cz vybírali nové auto za 400 tisíc korun, nás vedl k myšlence na pokračování. Tentokrát jsme se rozhodli podmínky pořádně zpřísnit, takže výběr nebyl zdaleka tak jednoduchý a bylo nezbytné slevit z osobních preferencí.

Úsporné rodinné auto do 300 tisíc, co si pod tím představit? Cena je jasná. Rodinným autem rozumíme rozumně velký vůz s čtyř- nebo pětidveřovou karoserií. Nebudeme přece cpát rodinku na zadní sedadla třídveřového auta.

A úsporné? Jako kritérium jsme vzali kombinovanou spotřebu a stanovili jsme si hranici 6 l/100 km. To splňuje i mnoho benzínových aut, takže nečekejte přehlídku levných turbodieselů. A protože život není černobílý, dovolili jsme si podmínku ceny a spotřeby v odůvodněných případech lehce překročit.

bazar

Jiří Červenka, šéfredaktor

„Postupem času jsem mu přišel na chuť…“

Design Roomsteru mi zpočátku vadil stejně jako většině lidí, ale postupem času jsem mu přišel na chuť a dnes je mi jeho výstřednost vysloveně sympatická. Pozornější čtenáři z neustálých zmínek o kočárcích v redakčních testech již postřehli, že se nacházím v té etapě života, v níž vnitřní prostor auta a jeho variabilita získávají navrch nad dynamickými vlastnostmi – a Roomster toho na svém nevelkém půdorysu spolyká opravdu hodně. A v kombinaci s poměrně jistým podvozkem má motor 1,2 TSI potenciál vtisknout spořivým rodinným přesunům alespoň nějakou jiskru.

Nudná volba, já vím. Ale mně tenhle účelný teutonský přístup k věci prostě vyhovuje.

Aleš Jungmann, editor

„Téměř jistě budeme muset rezignovat na jakékoliv potěšení z jízdy.“

Nové úsporné rodinné auto do 300 tisíc? To přeloženo znamená „spousta kompromisů a málo výkonný motor“. I tak se však dá vybrat poměrně solidní rodinný pracant, avšak téměř jistě budeme muset rezignovat na jakékoliv potěšení z jízdy a spokojit se s téměř základní výbavou.

Proč ale stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko. Řekněme, že naší rodince s jedním potomkem by vyhovoval malý vůz a že tatínek by před sousedy nerad vypadal jako úplný chudák. Zajímavým řešením problému je malé MPV od Citroënu, model C3 Picasso.

To je v současné době v akci se šestnáctistovkou VTi o výkonu 88 kW v solidní výbavě Selection za 296.900 Kč. Za své peníze dostanete sedmnáctipalcová hliníková kola, zadní parkovací asistent, všechna okna v elektrice, tempomat, rádio s CD a MP3 nebo manuální

klimatizaci. Bohužel, za ESP je nutno si připlatit nemalých 15 tisíc.

Ano, vím, trochu jsme přestřelili spotřebu (automobilka udává 6,4 litru na 100 km), ale snad mi to odpustíte. Čtrnáctistovka totiž není o moc úspornější ani levnější a má o 18 kW méně.

Lukáš Vaverka, editor

„Vítězem je pro mě zcela konvenční volba.“

Dnes máme opravdu nelehké zadání… Nejprve mě nalákala myšlenka na dieselový Citroën C4 za 285 tisíc. Ta ale zahrnuje čtyřicetitisícovou slevu při financování, takže nákup Francouze za neodolatelnou cenu se nekoná.

Takže vítězem je pro mě zcela konvenční volba – Škoda Fabia Combi Champion s motorem 1,2 TSI. Vyhovuje totiž všem parametrům – je relativně úsporná, na svoji velikost značně prostorná, solidně postavená a stojí 269.900,- Kč. To je dost pod stanoveným limitem, a tak zbývají ještě prostředky na dovybavení.

Ke standardní klimatizaci, rádiu a elektrickým oknům vpředu se proto dá přihodit elektrické stahování zadních oken, vyhřívání sedadel, kožený volant multifunkční volant a rozšířený palubní počítač. Takovému autu nic nechybí, všichni členové rodiny si celoročně přijdou na svoje.

Přesto pár tisícikorun zůstává, a tak se můžeme trošku rozšoupnout. Vzhled auta je pro mě důležitý, proto bych vyčlenil 5.100,- Kč na žlutý lak Sprint a 3.100,- Kč na dvanáctipaprsková kola Comet o průměru 16 palců. Za rovných tři sta tisíc tu máme hezky vybavený kombík, který navíc vypadá dost frajersky, nemyslíte?

Aleš Dragoun, stálý spolupracovník

„Ibiza čtvrté generace to u mě vyhrává na celé čáře designem a kombi ST obzvlášť.“

V kategorii úsporných rodinných aut do 300 tisíc má už v současnosti zájemce dost na výběr. Já jsem původně uvažoval o Suzuki SX4 nebo Nissanu Note. Jenže, proč kupovat něco s menším kufrem v základu nebo oželet výbavu, když můžu mít do téhle částky malý kombík? Mojí volbou v tomto případě bude tedy Seat Ibiza ST s klasickou zážehovou čtrnáctistovkou. Tříválce jsou na rodinný vůz přece jen slabé a 1,2 TSI prostě nevěřím, co se spolehlivosti týče. 63 kW výkonu mi jako rozvážnějšímu řidiči bez sklonů k závodění úplně stačí a nebudu žádnou brzdou provozu ani na dálnici. A spotřeba v průměru nepřeleze šestilitrovou hranici, která byla beztak limitem výběru.

Ibiza čtvrté generace to u mě vyhrává na celé čáře designem a kombi ST obzvlášť, byť na modernizovanou příď si nemůžu nějak zvyknout, původní kulatější mému oku lahodila více. Jenže, tady není důležité jen slovo mé, ale i drahé polovičky. A z malých kombíků je nejhezčí pořád. Dobrá, dopředu se nastupuje poněkud hůře (mám skoro 1,85 m). Zavazadlový prostor 430 l je ale velmi slušný i pro čtyřčlennou rodinu a malinko omezená variabilita nevadí, protože v tolika

lidech stejně nikdy nebudu sklápět sedačky. Do absolutní roviny nejdou, zase ovšem nevznikne bůhvíjaký obrubník. Jejich dělení dnes považuji za samozřejmost a Ibiza mi jej nabídne už ve stupni Reference.

Já bych ale zvolil lepší Style. Za ceníkových necelých 295 tisíc korun dostanu čtyři airbagy, elektrická okna vpředu, základní, ale slušně hrající rádio s MP3, dálkový centrál a hlavně klimatizaci. Nepřítomnost ESP mi nevadí, spíš se uplatní u vysokého a úzkého auta, než tady. A upřímně, kožený volant, řadičku a chromované střešní nosiče bych klidně i oželel. Rozhodně ale ocením vyhřívaná zrcátka, obzvlášť v zimě nebo po dešti. Možná už nadstandard, ale rozhodně

nikoli zbytečný.

Ibiza je na našich silnicích přece jen nejběžnější v pětidveřovém provedení, ST nepotkáte tak často a i to hraje svou roli. Nehledě k tomu, že z auta je velmi slušný výhled - při dnešním trendu zvyšování pontonů a zmenšování zasklené plochy je tento fakt velmi sympatický. Pamatujete, jak na tom byla v tomto ohledu třetí řada Španělky coby hatchback? Do širšího výběru se mi bez problémů vejdou třeba o třídu větší sedany nebo nějaké to MPV. Ale sedan je, potřebujete-li naložit něco většího, prostě nepoužitelný a navíc na můj vkus už trochu moc velký. A menší vany povětšinou urážejí mé estetické cítění.

Ondřej Pavlůsek, stálý spolupracovník

„Dokonalou kombinaci francouzského komfortu s úsporným motorem v elegantním a cenově dostupném balení…“

Dle dopředu daného zadání jsme si měli vybrat auta s cenovkou do 300.000 Kč a kombinovanou spotřebou paliva do 6,0 litru. Lehké překročení jednoho nebo druhého kritéria je přitom tolerováno.

Právě díky tomu mohu sáhnout po Renaultu Fluence v základní výbavě Confort s motorem 1,5 dCi (66 kW). Cena tohoto vozu je sice v současnosti 309.900 Kč, ale spotřeba paliva v kombinovaném režimu je relativně směšných 4,4 l nafty na 100 km.

Automobilka Renault prostřednictvím sedanu Fluence nabízí model, který se cenově vyrovná malým vozům, ale přitom je zástupcem nižší střední třídy. Díky celkové délce přes 4,6 m se přitom přibližuje na dohled některým automobilům střední třídy.

Důvodem, proč jsem zvolil právě Fluence, je vedle sympatické cenovky i poměrně elegantní karoserie, která ukrývá skutečně prostorný interiér nejen pro rodinu s malými dětmi, ale i pro čtveřici dospělých. Objem zavazadlového prostoru 496 litrů je i pro mé potřeby více než dostatečný.

Posádka má kromě bohatě dimenzovaného vnitřního prostoru a pohodlných sedadel již u základní verze Confort k dispozici mimo jiné rádio s CD i MP3 přehrávačem, manuální klimatizaci a elektrické ovládání předních i zadní oken. Samozřejmostí je šestice airbagů i ABS a ESP.

Prostornému interiéru a pohodlným sedadlům velmi dobře sekunduje komfortně nastavený podvozek, který hýčká pozadí cestujících i na rozbitých silnicích a dálnicích. Jistou daní za pohodlí je totální odpor Fluence k ostřejšímu stylu jízdy, který mu ale rád odpustím.