TEST VW Taigo 1.0 TSI DSG – Nečekaně milé překvapení
První SUV kupé v nabídce automobilky Volkswagen nabízí zajímavý vzhled, bohatou výbavu a překvapivě mu nechybí ani dostatek prostoru v kabině.
Design, interiér
Automobilka Volkswagen představila model taigo v červenci loňského roku, jeho design pro nás však nebyl žádným velkým překvapením. Poprvé jsme se s ním totiž setkali již koncem května roku 2020, kdy automobilka na brazilském trhu představila model nivus.
Šlo o vůbec první SUV-kupé v nabídce automobilky, které se však stalo zajímavým i svým původem. VW Nivus byl totiž také vůbec prvním modelem, který byl vyvíjen brazilským zastoupením značky. V Brazílii se vůz také začal vyrábět, již v době jeho premiéry se vědělo, že dorazí také do Evropy.
Evropské taigo přitom s nivusem sdílí většinu techniky, přesto bychom našli pár rozdílů - například v nabídce výbav, tvarech nárazníků, technologické výbavě na palubě a nejspíš i pár dalších drobnostech. Evropské taigo se navíc nedováží z Jižní Ameriky, ale ze španělské Pampelony, kde se vyrábí společně s modely VW Polo a VW T-Cross.
Fakt pěkný
Základem všech tří modelů je totiž platforma MQB A0, tedy i základ Škody Fabia, rozměry se však taigo od svých kolegů na výrobní lince odlišuje v mnoha ohledech. Rozvor 2.566 mm sice sdílí s VW Polo, proti t-crossu je však o 15 mm delší. Výškou 1.518 mm stojí mezi polem a t-crossem, zatímco celkovou délkou 4.266 mm oba modely překonává.
Po designové stránce pak taigo víceméně navazuje na již zmiňovaný t-cross. To je dobře patrné zejména při pohledu na příď, která má podobně koncipovanou masku i světla, působí však dynamičtěji. Testované taigo ve výbavě Style přitom na první pohled zaujme standardními LED Matrix světlomety IQ.Light, které prozrazuje svítící linka v mřížce chladiče.
Při pohledu z profilu vyniknou příplatková 18“ litá kola Funchal (+7.900 Kč), vyšší světlá výška a samozřejmě směrem dozadu se svažující střecha, která by měla vytvářet siluetu kupé. Díky příplatkovému paketu Roof Pack (+6.000 Kč) přitom střechu a kryty zrcátek zdobila černá barva, zatímco zadní skla byla zatmavená na 65 %. Společně s černými lemy podběhů a prahů v kombinaci s lakem bílá Pure (+10.800 Kč) tak vznikala jednoduše elegantní kombinace.
Záď pak tvary nárazníků a světel opět připomíná VW T-Cross. Svítilny, propojené napříč pátými dveřmi lištou se symbolem automobilky, ale působí nižší a mají i lehce pozměněnou grafiku. Střechu lehce protahuje decentní spoiler, pod registrační značkou je pak umístěn název modelu.
Osobně mi sice celá koncepce SUV-kupé, navzdory rostoucí popularitě, přijde trochu absurdní, přesto musím uznat, že taigo vypadá zajímavě. Navíc jsem si všiml, že na parkovištích přitahovalo poměrně dost zvědavých pohledů.
Hry s prostorem
Designová podobnost s VW T-Cross mě trochu děsila před prvním usednutím do interiéru, který mě u našeho dlouhodobého t-crossu dvakrát nenadchnul. Jenže tyhle obavy se nakonec ukázaly jako zcela liché, neboť jsem od představení taiga dokázal spolehlivě zapomenout, že je jeho kabina prakticky kompletně převzatá z modelu VW Polo.
Ve srovnání s malým crossoverem tak interiér malého SUV-kupé působí kvalitněji, vstřícněji a moderněji, což však byla zásluha i četných příplatků. Například digitální přístrojový štít Digital Cockpit Pro vyšel na 7.900 Kč, multimediální systém Discover Pro s 9,2“ obrazovkou a bezdrátovou konektivitou na 34.700 Kč, potahy sedadel ArtVelours na 14.800 Kč, vyhřívání předních sedadel na 7.600 Kč a soundsystem Beats s výkonem 300 W na 14.000 Kč.
Taigo tak ukázalo, že dokáže uspokojit hlad po nových technologiích a bohaté komfortní výbavě. Osobně mě ale tradičně mrzí důraz na čistě dotykové ovládání, což i tentokrát platí pro volič automatické 2zónové klimatizace. Infotainment s podporou bezdrátové konektivity pak opět předvedl pár zamrznutí, nicméně to není jen problémem taiga.
Až na pár tradičních nešvarů jsem s technikou a technologickou výbavu vozu neměl žádný zásadní problém a pevně věřím, že cílovka volkswagenu – podle tiskové zprávy především „mladí zákazníci s orientací na design a trendy a také lidé s aktivním přístupem k využívání volného času“ – budou spokojeni.
Je mi ale jasné, že mnohem důležitější je otázka prostoru. Jak si tedy taigo vede v tomto ohledu? Abych pravdu řekl, po prvním usednutí za volant jsem si v kabině připadal trochu jako vosa na bonbónu. Zatímco zvenčí se taigo snaží kombinovat robustnost a sportovnost, uvnitř jsem se cítil trochu stísněně. Místo mi sice nechybělo v žádném ohledu, během několika prvních jízd jsem se ale nemohl zbavit pocitu, že sedím nepřirozeně vysoko a jsem na auto se svými 183 cm už krapet moc velký.
Důvodem může být skutečnost, že řidič sedí celkem vysoko, zatímco čelní sklo je poměrně nízké, takže jsem neustále vnímal jeho napojení na střechu. Ostatně zvláštní pozice řidiče za volantem je vidět i v galerii, sluší se však zmínit, že na jízdních fotkách sedí za volantem kolega s výškou přes 190 cm. Ani jemu však nechybělo místo nad hlavou. Po pár dnech jsem si navíc na netypickou pozici za volantem zvykl a neměl s pojetím kabiny vozu žádný problém.
Druhá řada, která ve srovnání s T-Crossem neumí posuvný sedák, stále nabízí dostatek prostoru i navzdory klesající střeše. Při svých 183 cm jsem si pohodlně sednul sám za sebe a stále jsem se mohl zcela opřít. Rezerva před koleny ani nad hlavou sice nebyla kdovíjaká, místo mi však nechybělo, což už ale můj vyšší kolega říci nemohl.
Zavazadlový prostor nabízí standardní objem 440 litrů, což není vůbec špatné. Ostatně i VW T-Cross s lavicí posunutou zcela vpředu nabízí 455 litrů. Taigo přitom nabízí i dvojité dno, pod které se vešla i rezerva. Ve vyšší poloze pak při sklopení sedadel, standardně dělených v poměru 60:40, vzniká téměř rovná ložná plocha.
Osobně tak považuji prostor v kabině za naprosto dostačující. Zvlášť na malé SUV-kupé, které chce zákazníky lovit především na styl.
Motor, jízdní vlastnosti
Žádná překvapení
Pod kapotou VW Taigo jsou dostupné pouze tři zážehové motorizace, dva litrové tříválce 1.0 TSI a jeden čtyřválec 1.5 TSI. Vznětové motorizace byste hledali marně, nabídka převodovek však obsahuje 5stupňůvý i 6stupňový manuál nebo 7stupňové DSG. Točivý moment přitom vždy putuje na přední kola.
Testovaný vůz dostal výkonnější litrový tříválec, naladěný na 81 kW a 200 Nm, který byl namísto standardního šestistupňového manuálu vybaven sedmistupňovým automatem DSG. Stejnou motorizaci přitom nalezneme pod kapotou VW Polo i Škody Fabie a podobné je vlastně i naladění.
U taiga si motor musí poradit s nepatrně vyšší pohotovostní hmotností, která se pohybuje od 1.260 kilogramů. Silnější tříválec v kombinaci s DSG ale nemá s autem problém a 110 koní naprosto bohatě stačí. Žádné sportovní výkony nečekejte, ostatně zrychlení na stovku trvá 10,9 sekundy, maximální rychlost ale dosahuje až 191 km/h. Na dálnici se tak taigo neztratí ani v Německu.
Spolupráce motoru se sedmistupňovým DSG mi pak opět připomněla koncem loňského roku testovaný VW Polo s tím samým motorem. Při běžných jízdách klidným tempem jsem neměl pohonnému ústrojí co vyčítat, při prudké akceleraci – ať už z místa nebo pružné - se však opět projevila drobná prodleva. Kdo chce ale více sportovnosti, pravděpodobně sáhne po vrcholném čtyřválci.
Za klidnou jízdu se pak litrové taigo s DSG umělo odměnit i spotřebou okolo 6,5 l/100 km, naopak svižnější přesuny vyhnaly ukazatel spotřeby lehce nad 8 l/100 km.
Chytrý společník
Pokusům o sportovní jízdu přitom u testovaného vozu pomáhal paket Volba režimu jízdy (+7.200 Kč), který kromě volby režimu obsahuje také elektronickou uzávěrku diferenciálu XDS.
Osobně jsem ale ocenil spíše Asistenční paket (+12.800 Kč), který rozšířil výbavu asistenčních systémů o proaktivní bezpečnostní systém PreCrash, parkovací asistent Park Assist, hlídání mrtvého úhlu Side Assist a parkovací senzory Park Pilot, které ve spolupráci se standardně dodávanou parkovací kamerou usnadňovaly pohyb a parkování ve městě.
Jistý, přesto komfortní
Naladění podvozku bych pak označil za velmi vydařený kompromis mezi jízdním projevem a komfortem. Auto je subjektivně tužší, na nerovnostech ale neodskakuje a jeho karoserie se ani příliš nenaklání. I na příplatkových 18“ litých kolech, obutých do pneumatik s rozměrem 215/45, přitom taigo stále působilo komfortně a obstojně zvládalo nástrahy horších okresek i měst. V užších uličkách a na parkovištích navíc vynikne i příjemná mrštnost vozu, který se chlubí průměrem otáčení 10,9 metru.
Závěr
Závěr
Musím se přiznat, že před prvním usednutím za volant nového VW Taigo jsem moc netušil, co mám vlastně očekávat. Vozy s karoserií SUV-kupé jsou módním trendem, kterému já absolutně nerozumím. Se samotným autem jsem si ale rozuměl až překvapivě dobře.
Na trošku zvláštní pozici za volantem jsem si zvykl během pár dnů, stejně jako na pro mě stále nepříliš intuitivní čistě dotykové ovládání. Jinak jsem ale s autem neměl žádné problémy a o jeho designových kvalitách (nebo přinejmenším zajímavosti) mě pravidelně přesvědčovaly zvědavé pohledy kolemjdoucích. Zbývá tak zodpovědět už jen jednu otázku – na kolik peněz tenhle styl vyjde?
Základní verzi s nejslabším litrovým tříválcem pořídíte těsně pod hranicí 500.000 Kč, zatímco testovaná prostřední motorizace 1.0 TSI 81 kW v kombinaci s prostředním výbavovým stupněm Style začíná od 609.900 Kč. S veškerou příplatkovou výbavou už se ale testovaný kousek dostal na cenu 749.100 Kč, což už mi přijde krapet moc. Jenže styl zkrátka něco stojí.
Nejlevnější verze modelu | 499.900 Kč (Life, 1.0 TSI, 70 kW, 5st.) |
Základ s testovaným motorem | 559.900 Kč (Life, 1.0 TSI, 81 kW, DSG7) |
Testovaný vůz bez příplatků | 609.900 Kč (Style, 1.0 TSI, 81 kW, DSG7) |
Testovaný vůz s výbavou | 749.100 Kč (Style, 1.0 TSI, 81 kW, DSG7) |
Plusy
- Stylový vzhled
- Naladění podvozku
- Technologická výbava
- Dostatek prostoru
Minusy
- Souhra motoru a DSG
- Náladový infotainment
- Nezvyklá pozice za volantem