Znáte Excalibur? Americká neoklasika se dala koupit i v Česku, navíc za rozumnou cenu

Clifford Brooks Stevens (1911–1995), průmyslový návrhář bytového zařízení, domácích spotřebičů, automobilů a motocyklů založil v roce 1935 firmu Brooks Stevens Inc., známou také jako Brooks Stevens Design Associates. Tato firma sídlila v Allentonu v americkém státu Wisconsin. V roce 1944 založil společně s Raymondem Loewym a osmi dalšími designery Americkou společnost průmyslových designerů a stal se její hybnou silou. V roce 1959 otevřel ve wisconsinském Mequonu automobilové muzeum, ve kterém vystavoval řadu vlastních návrhů, včetně Wienermobilu, reklamního auta, nápadně se podobajícího párku v rohlíku.

Americká automobilka Studebaker měla na začátku šedesátých let potíže s prodejem svých automobilů, a proto se rozhodla přilákat ke svým stánkům na autosalonech více lidí zajímavým konceptem. Obrátila se na Stevense a ten ve spolupráci se dvěma svými syny postavil v roce 1963 prototyp na upraveném podvozku kabrioletu Studebaker Lark, hodně připomínající vůz Mercedes-Benz SSK z roku 1928, který dříve vlastnil.

Studebaker ale skončil s výrobou motorů v prosinci 1963, takže tento motor již nebyl k dispozici a o koncept ze strany Studebakeru už nebyl zájem. Pomohli přátelé Ed Cole a Semon „Bunkie“ Knudsen z koncernu General Motors. Ti poskytli Stevensovi osmiválec z Chevroletu Corvette a Stevens se rozhodl prosadit svůj vůz vlastními silami. Pod značkou Excalibur jej vystavil v roce 1964 na autosalonu v Detroitu.

Garáž snů Aleše Dragouna: Mercedes-Benz SSK a SSKL

S legendárním mečem ve znaku

Stevens a jeho synové založili společnost SS Automobiles v Milwaukee (Wisconsin) a začali zde od roku 1964 stavět unikátní automobily Excalibur. Jméno jim dali podle mystického meče anglického krále Artuše. Na chladiči měly znak s mečem, svisle umístěným v kruhu, takže připomínal třícípou hvězdu automobilů Mercedes-Benz. Tři roadstery Excalibur J postavil Stevens už v roce 1952 na podvozku modelu HenryJ a měl jméno Excalibur patentově chráněné.

Excalibur první série, inspirovaný Mercedesem SSK z roku 1928, se vyráběl kusově v letech 1964 až 1969. Dvoumístný roadster měl, stejně jako Mercedes SSK, malé blatníky oddělené od karoserie, výřezy na bocích nahrazující dveře a světlomety umístěné na vodorovné tyči před chladičem. Trojice hadic výfukového potrubí byla vyvedena po obou stranách (Mercedes je měl jen po levé straně). Roadster Excalibur SS Roadster (foto) měl rozvor náprav 2.769 mm a vnější rozměry 4.255 x 1.700 x 1.195 mm (délka x šířka x výška). Karoserie byly ručně vyráběné z hliníku.

Dvoumístný roadster Excalibur první série měl malé blatníky oddělené od karoserie a výřezy na bocích nahrazující dveře.

Zadní kola poháněl vidlicový osmiválec Chevrolet Corvette s rozvodem OHV, objemem 5.351 cm³ a nejvyšším výkonem 299 koní (220 kW) SAE při 5.000 otáčkách. Excalibur SS Roadster první série měl čtyřstupňovou manuální převodovku Muncie nebo automat. S pohotovostní hmotností 950 kg dosahoval maximální rychlost 215 km/h a na stovku zrychlil za 6 sekund. S motorem o objemu 7,4 litru měl Excalibur výkon až 425 koní. Celkem bylo postaveno 359 vozů Excalibur první série.

Druhá série

V roce 1970 dostal Excalibur zcela nový podvozek, neboť šasi Studebakeru Lark už nebylo k dispozici. Pro druhou sérii (Series II), vyráběnou do roku 1974, navrhl David Stevens (syn Brookse) nový žebřinový podvozek s rozvorem 2.819 mm (proti první sérii delším o 5 cm). Zavěšení kol a kotoučové brzdy na všech kolech byly převzaty z Chevroletu Corvette. Točivý moment motoru V8 s objemem 5,7 litru se přenášel na zadní kola přes čtyřstupňovou manuální převodovku nebo třístupňový automat Turbo-Hydramatic. Tvary karoserie roadsteru Excalibur Series II (foto) se příliš nelišily od první série, ale přední blatníky už byly prodloužené až k prahům. Na obou stranách už měl Excalibur dveře bez klik.

Roadster Excalibur série 2 měl náhradní kola umístěná po stranách u předních blatníků.

Cena druhé série stoupla proti první sérii zhruba na dvojnásobek (ze 6 na 12 tisíc dolarů). Zvýšenou cenu způsobila částečně bohatá výbava zahrnující klimatizaci, posilovač řízení a brzd, nastavitelný sloupek řízení, stereofonní rádio a dvě náhradní kola umístěná po stranách u předních blatníků. Vozů druhé série se prodalo 342 kusů (72 Roadsterů a 270 Phaetonů).

Jako za starých časů: Neoklasika od Excaliburu, Zimmeru nebo Stutzu

Třetí série

Komfortnější třetí série (Series III) se vyráběla v letech 1976 až 1980 opět v provedení dvoumístný Roadster a čtyřmístný Phaeton (foto). Obě verze měly rozvor náprav prodloužený na 2 845 mm a Phaeton měl vnější rozměry 4.445 x 1.829 x 1.473 mm (d x š x v). Hlavními stylistickými změnami byly nové přední blatníky s boky lépe chránícími před ostřikem od předních kol a skryté koncové trubky výfukového potrubí. Chromované hadice výfuků po stranách ale dál zůstávaly viditelné. Nové byly také velké koncové svítilny, velké blinkry na předních blatnících a kryty náhradních kol.

Komfortnější třetí série (Series III) se vyráběla v letech 1976 až 1980 opět v provedení dvoumístný Roadster a čtyřmístný Phaeton (na obrázku).

V souvislosti s palivovou krizí a zavedením přísných amerických emisních norem došlo i u Excaliburu ke snížení výkonu motorů. Základem zůstával motor GM Chevrolet série L V8 s objemem 7.443 cm, který měl s karburátorem Rochester nejvyšší výkon 215 k (158 kW) a točivý moment 475 Nm. Pro vozy s hmotností blížící se dvěma tunám byly tyto motory slabé a maximální rychlost klesla na 174 km/h.

Čtvrtá série

Excalibur Series IV, vyráběný ručně v letech 1981 až 1985 byl podstatně větší než předchůdce. Rozvor náprav vzrostl na 3.175 mm, délka roadsteru (foto) na 5.131 mm, jeho šířka byla 1.905 mm a výška 1.499 mm. Nové byly prodloužené přední blatníky, dělené přední okno a masivní členité nárazníky. Výfukové hadice na bocích zbyly už jen dvě. Zajímavě tvarovaná záď měla nahoru zvednutou odtokovou hranu.

Zajímavě tvarovaná záď měla nahoru zvednutou odtokovou hranu.

Jeden Excalibur čtvrté série se představil veřejnosti na výstavě veteránů Legendy 2016 v pražských Bohnicích. Pár Excaliburů se dalo koupit na českém trhu. Ceny se pohybovaly mezi 1 a 2 miliony korun.

Pátá a šestá série na závěr

Koncem osmdesátých let začal retro design Excaliburu stárnout a prodej těchto drahých a exkluzivních vozů začal klesat. V páté sérii (Series V), vyráběné v letech 1986 až 1990, se už mnoho stylistických novinek nenašlo. Za pozornost stál jen vzácný čtyřdveřový Touring Sedan. Vozy páté série poháněly pětilitrové motory GM Chevrolet Small-Block V8 s výkonem 157 k (115,5 kW) a těžkým vozům (2.100 kg) dokázaly udělit rychlost jen 148 km/h.

Poslední šestá série z let 1992 až 1997 se už vyráběla pod novým majitelem, neboť bratři Stevensové museli svou firmu prodat. Za 33 let bylo v Milwaukee vyrobeno kolem 3.500 vozů Excalibur. Mezi zákazníky patřili například slavní američtí herci John Wayne a Steve McQueen. Americký komik Phyllis Diller dokonce vlastnil čtyři vozy Excalibur.