Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Elektromobil vs. koňský povoz: Kdo je rychlejší?

Michal Fokt
Diskuze (18)
Ono se toho v oblasti moderní osobní přepravy za těch posledních 100-150 let mnoho nezměnilo. Nebo snad ano?

Do konce 19. století bylo nejrychlejším a zároveň nejluxusnějším způsobem osobní přepravy koňské spřežení s kočárem. Mělo to rozhodně své kouzlo, ale jevilo se to z našeho pohledu trochu nepraktické. Byly nutné dlouhé přestávky kvůli zotavení koní i kočího a bylo třeba pečlivě plánovat trasu, aby spřežení nezastihla na cestě temná noc.

To dnes jsme na tom lépe, na dlouhou trasu můžeme vyrazit třeba v ...elektromobilu. Nemusí se mu shánět oves a mrkev, o kováři nemluvě, stačí vytáhnout ze zásuvky a můžeme bez problémů vyrazit. Jenže co ten omezený akční rádius? Britský Autocar provedl srovnávací test koňského spřežení a nejprodávanějšího britského elektromobilu Nissan Leaf poté, co zjistil, že v roce 1880 trvala kočáru přibližně 350 km dlouhá cesta z Londýna do Liverpoolu rovných 24 hodin.

Osobním autem s benzinovým nebo dieselovým motorem to dnes dáte v rámci silničních limitů za 3 hodiny a 40 minut, ale co v případě Leafu s jeho jízdním dosahem 120 km? I v tomto případě musíte pečlivě plánovat cestu, abyste po ujetí 120 km našli elektrickou zásuvku a dopřáli elektrickým koňským silám dost času k přístupu k protonovému ovsu.

Nebudu vás napínat - je to remíza. Po nějakých 120 letech vývoje automobilů jsme se u jednoho z nejmodernějších osobních automobilů dostali tam, kde byla do počátku 20. století šlechta. No není to romantické? A to tu náme ještě pár dalších podobností - i v elektromobilu je třeba sedět v tomto počasí v teplém kabátě, protože při využití energeticky náročného topení by se také mohlo stát, že to koněspřežka na celé čáře vyhraje, plus je tu již zmíněná nutnost najít Leafu potřebné "ustájení"...

Autoři testu nicméně shledávají na tomto výsledku spíše pozitiva - uspěchaný životní styl se rázem dostane na úplně jinou úroveň a do cestování se opět vrátí ten kdysi vyhledávaný prvek dobrodružství a romantiky, nemluvě o tom, že poznáte na cestách spoustu lidí a ochutnáte spoustu jídel v místech, které byste jinak nikdy nenavštívili.

No co si budeme povídat - elektromobily dostávají všude docela slušnou čočku a hned tak se to asi nezmění.

Michal Fokt
Diskuze (18)
10. 10. 2017 04:05
35 hodin!? Nesmysl!
Prosimvás, držte se automobilů, a podobných existenčních gumokolů, a nekecejte o věcech, o nichž nic nevíte.

I. Kdo se někdy jen povšechně zabýval vojenskou hypologií, ví, že kůň je s to pracovat denně 8 hodin (s přestávkami), pak je třeba jej vyhřebelcovat, vytřít do sucha, řádně nakrmit a nechat odpočinout, a že takto může pracovat běžně 5 dnů v týdnu, výjimečně 6, ovšem pak je třeba jej nechat odpočinou delší dobu.

II. Moderní kočár (Amish Buggy) dosahuje jízdní rychlosti cca 8 - 10 MPH (cca 12 - 16 kmph), a to je prosím lehký kočár, s bubnovými, či kotoučovými brzdami, na loukotích opatřených pneumatikami, zpětnými zrcátky, topením, stěračem a zařízením k osvětlování jízdní dráhy a světelné signalisaci. Podobný kočár, jako je na fotce, je sice s to dosáhnout rychlosti až 15 MPH (cca 24 kmph), ovšem za předpokladu, že bude kočí schopen povoz v této rychlosti také zastavit - šroubovací loukoťovou špalíkovou brzdou jen na zadní kola. To je např. v městském provozu naprosto nemožné, takže tam, kde jsou přechody, křižovatky, atp., se musí spokojit s jízdou rychlostí koně v chůzi (tj. cca 2-3 MPH, 3-5 kmph). To je jízdní rychlost, ne průměrná.

III. Kdysi se to řešilo dvojí spůsobou: I. přepřahacími stanicemi (zájezdními hostinci), kde bylo lze, ovšem za dosti tučný poplatek, pronajmout koně, i s druhým kočím, který usedl v kozlík a jel do dalšího zájezdního hostince, kde se pronajaly čerstvé koně a tento kočí se vrátil s koňmi pěšky zpět (a následně tak pořád dokola), II. služebnictvo rozvezlo potřebný počet koní po trase tak, aby bylo možno přepřahat - tj. buďto u panstva na vlastní zámek, statek atp., nebo opět do zájezdních hostinců.

To, jaksi, dneska půjde kdekoli stěží, protože zájezdní hostince a přepřahací stanice dilligencí jsme vyměnili za motely a autobusová nádraží a stanoviště.

Proto nezbude, než jet nějakých osm hodin, pak někde zakempovat, nakrmit a napojit koně, vytřít je do sucha a počkat, až si odpočinou, tj. nějakých 8-10 hodin. S přestávkou na oběd (koně musí v klidu poobědvat a spočnout), a s časem nutným na ošetření koní (cca 2 - 3 hodiny), to dělá nějakých 2 + 3 + 10 = 15 hodin. To tak nějak vychází, den má 24, máme hodinu k dobru.

IV. Máme tedy jízdní dobu 8 hodin denně. Průměrná rychlost rakouské poštovní dilligence byla 6 kmph (jízdní!, ne s přestávkami), poštovní rychlík dosahoval průměrné rychlosti 8 - 10 kmph (jel i v noci). No, v dnešním provozu, když budu počítat oněch 6 kmph, tak myslím, že to bude reálné. Takže, denně ujedeme 6 x 8 = 48 km.

Pak nám, ovšem vychází, že 350 km pojedeme týden, což tak nějak odpovídá cestě dilligencí z Prahy do Vídně, i ta vzdálenost zhruba sedí. A to pošta měla "právo přednostní jízdy", a - hlavně - vždy v určený čas připravený potřebný počet čerstvých koní. Přepřahací přestávky poštovních rychlíků nepřesahovaly 10 minut (si srovnejte, jak dlouho dneska trvá přešíbovat lokomotivu na druhý konec vlaku)!

Takže, když se nic mimořádného nestane, pojedete týden. Myslíte, že se nestane? Stačí rychlejší předjetí kamionem s nedostatečným bočním odstupem, a i dobře trainovaní koně se mohou splašit. Stačí trošku rychlejší, a řvavější, motorka do protivky. Stačí jeden neukázněný chodec, který v poslední chvíli vběhne na přechod (jo, chce to postillionskou trubku a včas troubit!). A z týdne může být taky osm let...
2. 1. 2013 10:11
Re: Bravo, pane redaktore!
Rychlodobití trvalo 20 minut.
2. 1. 2013 09:41
Re: Bravo, pane redaktore!
Tak si nekde vyhledejte, kolik trva rychlodobiti, ktere da dojezd asi 100km.
29. 12. 2012 12:40
Re: Bravo, pane redaktore!
Žádná konspirace, pouze jsem čerpal z dostupných zdrojů. Viz [odkaz]
21. 12. 2012 00:09
Re: Bravo, pane redaktore!
"Ale ano, ve Spojených státech vyvinuli baterie s dojezdem několikanásobně větším, ale stejně jako model EV1 zmizeli v propadlišti dějin, protože mocní by přišli o své tučné zisky."
Miluji tyhle konspirační teorie... >:D >:D Ještě tu chybí ta pohádka o chemtrails...
A proč kováři nezakázali rozvoj automobilů, aby nepřišli o své zisky, že... :-)
I kdyby všechna auta jezdily na elektřinu, tak šejci by stále udrželi své zisky, protože ropa a její deriváty by stále našly své uplatnění, protože ne všude se dá ropa nahradit elektřinou - lodě, letadla, chemický průmysl, atd., nehledě na to, že i ta elektřina (po které by byla ohromná poptávka než dnes) se musí nějak vyrobit a jedna z cest je spalováním ropy a zemního plynu.
A za další, pokud se domníváte, že "mocní" se nových technologií ukládání elektrické energie tolik obávají, proč firmy typu Samsung, Panasonic, Sanyo, atd. investují milardy dolarů do vývoje, když pak přijde onen "mocný" a zakáže jim to?