TEST Vyzkoušeli jsme naftové plug-in hybridy Mercedesu: Proč musely také reagovat na nové emisní normy?

Plug-in hybridy byly vymyšlené tak, aby dokázaly měřicím cyklem NEDC projet čistě na elektriku. Dle pomýlené metodiky měření emisí se jim tak započítávala nula. Respektive abychom byli přesní, do jednoho měření nastupovaly s vybitými, do druhého s nabitými baterkami. Takže jednou vyšla spotřeba normálního hybridu (třeba 85 gramů), podruhé nulová elektromobilní. Průměr z těch dvou, tedy něco lehce nad 40 gramů, se zapsal do technického průkazu. Nejvýhodnější pro automobilky to bylo do roku 2013, kdy se jim každé vozidlo s emisemi CO2 pod stanovený limit počítalo 3,5x. Od roku 2016 už jenom jednou, ale i tak šlo o značné „snižovače“ flotilových průměrů, za jejichž překročení platí výrobci Evropské unii výpalné.

Soumrak plug-inů?

Test WLTP je zhruba o 20 procent dynamičtější než starý NEDC. U klasických pohonných jednotek tak stouply emise CO2 nanejvýš o tento díl a v technických průkazech nenajdete ani to. Aby nebyla nová auta na trzích, kde se platí daně z emisí CO2, v nevýhodě, přepočítává se výsledek z WLTP stále na starý cyklus NEDC. Takže nová benzinová či dieselová auta sice absolvují náročnější měřicí cyklus, kvůli čistým emisím i při vyšší zátěži musela posílit své katalytické systémy, ale v technických průkazech mají plus minus stejné hodnoty spotřeby.

Mercedes-Benz prozrazuje detaily naftových plug-in hybridů. Filtr vypálí jen na dálnici

Plug-in hybridům se stalo něco mnohem horšího. Jejich malé a slabé elektromotory (umístěné obvykle místo hydrodynamického měniče převodovky) náhle kapitulovaly a bylo potřeba nahodit motory spalovací. Naměřená spotřeba byla náhle téměř na úrovni normálního spalovacího auta. Automobilkám tak plug-in hybridy, třeba různé Volkswageny Passat GTE, přestaly snižovat flotilové emise a západoevropští zákazníci s nimi zase neušetřili na daních. Zbyla jen vysoká cena. Takže se do jednoho vytratily po anglicku a čeká se na nové verze.

Z klidu na 100 za 6 s

Mercedes-Benz to stihl včas. Místo předchozího E 350e, které kombinovalo 155 kilowattů z benzinového čtyřválcového dvoulitru s 65 kW elektromotoru, zde máme E 300e. Baterie se zvětšila z 9,5 na 13,5 kWh a jde teď o vylepšený typ s lithiem, hořčíkem, manganem a kobaltem. Elektromotor má nyní 90 kW. Zážehový motor dává stejných 155 kW, ale jde o novou řadu M264 místo starší M274. Maximální rychlost čistě na elektřinu činí 135 km/h (to je důležité, ve WLTP se jede až 132) a reálný dojezd je do 50 km (měřicí cyklus WLTP má 23,5 km).

Po krátkém svezení v okolí Stuttgartu musíme jednoznačně pochválit dynamiku. I svižná zrychlení zvládá auto jen na elektřinu, a to máme spuštěný režim hybrid, v němž je spalovací motor připravený ihned naskočit. Automat normálně řadí, byť superdlouhou devítku jen úplně na rovině či spíš z kopce. Když silnějším sešlápnutím plynu probudíme benzinový dvoulitr, dostaví se zrychlení z říše osmiválců – na stovku dokonce těsně pod šest vteřin. Překvapivé je utlumení zážehové jednotky. Nad 100 km/h už přes šustění kol a vzduch těžko rozeznáte, zda právě běží, či ne. Ale dokud máte šťávu v baterkách, většinou vážně neběží.

Existuje i v naftě!

Zajímavé je, že stejný elektromotor vyvinutý ve spolupráci s firmou Bosch může nově spolupracovat i s dieselem. Takové auto se jmenuje E 300de a má 143 kW dieselového výkonu z jednotky OM 654 a také 90 kW elektrických. Maximální točivé momenty (diesel

400 Nm, elektromotor 440 Nm) má každý agregát v trochu jiných otáčkách a nejde je přímo sčítat - to samé platí o výkonech. Takže celé soustrojí má „systémový“ výkon 225 kW a točivý moment 700 Nm. Že ten systémový výkon je zde o 10 kW nižší než u benzinového hybridu, to jsme rozhodně nepocítili. Opět dynamika mnohem lepší, než by si kdokoliv troufl u ekologického auta čekat. Diesel byl slyšet jen o malinko víc než benzinový motor. Překvapila nás inteligence obou zkoušených éček. Čistě elektrický dojezd totiž

velmi závisí na předvídavosti řidiče. Takže když se blížíte k vozidlům před vámi, přestanou plachtit, ale začnou „rekuperačně“ brzdit motorem. A když držíte plyn, naznačují vám lehkým ťukáním do něj, že jste řidičský tatar a dávno jste ho měli povolit.

Řada EQ (přeneseně elektrická inteligence) čítá ještě další modely – S 560e a čistě elektrický Smart Fortwo, který zanedlouho vyzkoušíme i u nás. Do roku 2022 by však měl být elektrický či hybridní model k dispozici v každé modelové řadě německého výrobce.

Mercedes-Benz GLC F-Cell: Na vodík hlavně plynule

Krátce jsme vyzkoušeli i sériovou podobu modelu GLC na vodík. Každé auto s vodíkovými články je vlastně elektromobil. A vždy je mezi článkem a elektromotorem nutná baterka, aby přikrývala stavy, kdy elektromotor chce najednou hodně proudu a před palivovým článkem se teprve roztáčí dmychadlo, které do něj pumpuje vzduch (mimochodem zde je elektrické od japonské firmy IHI) a skoro není slyšet.

Mercedes-Benz GLC F-Cell zamíří s vodíkovými palivovými články na trh

Model GLC F-Cell má tuto baterku schválně relativně velkou (celkem 13,5 kWh, využitelných 9,3 kWh) a lze ji nabíjet externě. Je zde k tomu, aby extrémně drahé palivové články stačily relativně malé – elektrické špičky přikryje baterka a články ji dobijí, pokud jedete pomaleji. Anebo ani dobít nemusí, pokud vaše jízda nemá víc než těch 51 km, kolik činí udávaný čistě elektrický dojezd. Plynu si s sebou auto ve dvou karbonových nádržích veze 4,4 kg a mělo by mu to stačit na 478 km. Vpředu jsou palivové články, vzadu elektromotor, místo ve středovém tunelu zabrala jedna z tlakových nádrží. Takže GLC F-Cell je logicky jen zadokolka. Jezdí krásně plynule, ale překvapivě málo dynamicky. Zejména zrychlení z klidu je opatrné – 365 Nm není pro dvoutunového cvalíka žádný luxus, zvlášť když jsou s koly spojeny napřímo a nemohou si pomoci prokluzem spojky či měniče. Od 100 km/h výše je akcelerace slušná

(výkon 155 kW), ale při 160 km/h vás utne omezovač. Výhodou by kromě nulových emisí (to pokud energii pro výrobu vodíku dodávají solární, vodní či větrné elektrárny) mělo být i elektrické ticho. Ovšem současné zážehové i vznětové mercedesy jsou tak tiché, že

toto nepociťujeme jako zásadní výhodu.