Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Škoda 966 Supersport: Připomeňte si nejrychlejší československé auto své doby

David Bureš
Diskuze (0)
Závodní speciál Škoda 966 Supersport vznikl v padesátých letech. Tehdy byly postaveny tři jeho exempláře.

Padesátá léta nebyla v tehdejším Československu právě šťastná doba, i v tehdejším období utahování komunistických šroubů však v českých automobilkách vzniklo několik zajímavých projektů. Ať už sériová Tatra 603 nebo prototypy jako JK 2500, sporťák s kopřivnickou technikou, nebo Škoda 440 Karosa, kabriolet se svébytnou karoserií z Vysokého Mýta. Do kategorie zajímavých vozidel padesátých let pak musíme zařadit také Škodu 966 Supersport.

Ani v tomto případě nejde o sériový automobil, není to však ani prototyp, ale závodní speciál. Má charakteristický tvar závodních aut padesátých let, což znamená doutníkovou otevřenou karoserii. Ta byla dvoumístná, automobil se však dal proměnit i do jednomístného stroje. Mohl tak závodit v kategorii sportovních aut i závodních speciálů, stačilo zakrýt místo spolujezdce a demontovat reflektory a blatníky.

Výchozí vzhled se však v průběhu let postupně měnil. V sezóně 1953 vylepšila aerodynamiku níže umístěná mřížka chladiče a oválný sací otvor, o rok později auto dostalo s ohledem na nová pravidla velké blatníky, pevně uchycené ke karoserii.

O pohon se staral motor původem ze Škody Tudor, šlo tedy o zážehový čtyřválec se zdvihovým objemem 1.089 cm3. Oproti sériové verzi však závodní agregát dostal novou hliníkovou hlavu válců s polokulovým spalovacím prostorem. Existovala přitom verze s atmosférickým sáním a dvěma karburátory, nebo nejvýkonnější provedení s jedním nebo dokonce dvěma kompresory. Pro množství trubek v motorovém prostoru se kompresorové variantě přezdívalo Plynárna.

Jednotlivá provedení šla poznat podle výšky kapoty, to s výraznou „boulí“ ukrývalo v útrobách dva karburátory. Lišila se také výkonově, jednotka s karburátorem dávala 66 kW, přeplňovaná dokonce až 132 kW. V průběhu let se však agregát měnil podle potřeby, do 966 Supersport tak byl zastaven i větší čtyřválec o objemu 1.221 cm3 nebo dokonce připravovaná patnáctistovka. Ta byla doplněna o čtyři karburátory nebo o dva kompresory.

Právě díky nejsilnější jedna pětce s dvěma kompresory se Škoda 966 Supersport stala nejrychlejším automobilem československé výroby své doby. Na podzim roku 1953 s ní Václav Bobek jel rychlostí 197,8 km/h.

Automobil byl díky tomu nasazován v kategoriích do objemu 1.100 cm3 ve verzi s karburátorem nebo do 1.500 cm3 s kompresorem. Závodní premiéra se odehrála v květnu 1950, na okruhovém závodě v Mladé Boleslavi. V následujících letech s autem závodili Miroslav Fousek, Jaroslav Netušil a Václav Bobek.

Celkem byly postaveny jen tři exempláře Škody 966 Supersport, do dnešních dnů se však dochoval jediný, který podstoupil rozsáhlou renovaci, dokončenou v roce 2014. První postavený vůz ani v roce 1950 nedokončil sezonu, po dvou závodech byl v takovém stavu, že musel být nahrazen. Následovaly tak dva kousky, v reakci na cíl Škodovky nasazovat dvě tovární vozidla.

Nedávno restaurovaný exemplář je poslední postavený, Škoda ho odkoupila zpět v roce 2007, dlouhá léta vůz vlastnil slovenský závodník Ivan Mičík. Renovován byl podle dobových materiálů do podoby ze sezony 1953.

Škoda 966 Supersport závodila v továrním týmu až do roku 1955, o rok později odstartoval vývoj jejího nástupce, Škody 968, známé také jako 1100 OHC. Ta vznikla ve dvou odlišných verzích, jako spider a kupé, celkem bylo postaveno pět jejích kousků. Kariéra 966 však pokračovala i poté, když v soukromých rukou ještě posloužila k výchově mladých závodníků.

David Bureš
Diskuze (0)