Alternativní opravy silnic: Zapatlej díru a nečekej!

Tak jako u stromu poznáte jeho stáří počtem letokruhů, délka minulé zimy by se dala s velkou jistotou odhadovat v počtech výmolů na našich cestách. A asi není potřeba příliš rozmazávat, že právě končící zima byla skutečně nezdolná. Důvody jsou přitom pořád stejné: celkové opravy se každoročně dočká jen pár silnic. Zbylé, které však taky už roky přesluhují, se musí místo rekonstrukce spokojit se záplatováním.

Teď ale mrzneme u krajnice ve středočeských Čerčanech a čekáme na prezentaci produktu, který sice nemá ambice silnice spasit, pomoci by ale mohl. Před námi se nachází porucha důvěrně známá každé druhé ulici: kanál uprostřed vozovky se hýbá jinak než samotný asfalt, který kvůli tomu

popraskal a vydrolil se. „Vletět do toho třeba cyklista nebo motorkář, může mít zaděláno na problém,“ zahajuje opravu tvůrce metody BG Quick Vlastimil Bartel.

Zalepit!

Jeho společnost slibuje poměrně snadné řešení – výtluk zalepit. „Když už dojde na vozovce k poruše, je potřeba opravit ji hned,“ říká Bartel. „Pokud se to neudělá, je to jako nechat ve střeše chybějící tašku. Do baráku pak prší a krov odejde. Dříve od toho byli cestáři, kteří věděli, že když problém opraví hned, na místo donesou trochu materiálu a je hotovo. Pokud to však nechají, po zimě bude potřeba materiálu desetkrát tolik,“ popisuje. Když se tedy silnice opraví hned, stačí málo, vozovka dále netrpí a porucha se nerozšiřuje. Vtip je v tom, že BG Quick drží na všech površích včetně kovu, a hlavně funguje i v opravdovém mrazu, kdy běžní silničáři spí zimním spánkem nebo solí a odhrnují silnice. „Pracuje také při teplotách minus padesát stupňů. Díky tomu můžeme opravovat třeba v mrazírnách,“ pokračuje Bartel a dodává, že velký úspěch s metodou slaví v chladné Kanadě i Skotsku.

Jako epoxid

Prostředek se vlastně podobá epoxidu. „Jde o dvousložkový anorganický polymer,“ vysvětluje tvůrce, zatímco jeho pracovníci důkladně vyfoukávají

a vystříkávají výtluky. „Možná to překvapí, ale úplně nejlepší přilnavost prostředek vykazuje na povrchu pokropeném solankou,“ přibližuje tvůrce přednost při zimních opravách.

Proto v zimě vyplachují díry právě solným roztokem, který funguje asi do minus sedmi. Pokud teplota klesne ještě níže a překročí se hranice, kde solný roztok mrzne, má společnost v zásobě jinou nemrznoucí kapalinu. Jediným počasím, kde se tak nedá opravovat, je prudký liják.

Zalít a je hotovo

Když jsou výtluky čisté, u krajnice začínají pracovníci vrtačkou hmotu rozdělávat. „Výhodou je, že velmi rychle tuhne. Udáváme, že za hodinu se může po opraveném kusu silnice jezdit,“ tvrdí výrobce, když jeho pracovníci začínají zalévat díry a zaplácávat je zednickou lžící. „Hezké to není, ale vydrží to,“ uklidňuje nás Bartel a ukazuje fotografie oprav, které jsou na svém místě už přes sedm let.

Hmota je podle něj zhruba desetkrát dražší než běžný asfalt, jenže jí podle tvůrců stačí málo. Dá se dokonce ředit štěrkem. „A to je problém, s kterým bojujeme. Říkají nám, že jsme se zbláznili, a poměřují tunu proti tuně. Jenže s naší technologií stačí, když přijde člověk, který je třeba odsouzený k veřejně prospěšným pracím, a do díry velikosti dlaně dá trochu hmoty. Nemusí se čekat, než se díra stane tak velkou, aby se vyplatilo poslat tam techniku,“ dodává.

Proto jsou jeho klienty hlavně starostové menších obcí. „Je to jednoduše tak, že pět milionů na celkovou rekonstrukci neseženou. Dvacetitisícovou investici si ale dovolit mohou a vědí, že jim silnice ještě chvíli vydrží,“ říká majitel.

„Máme dva a půl tisíce takovýchto referencí, přesto nás třeba ŘSD nebere. Prý jim naše hmota zničí frézy a následně nepůjde použít do recyklátu,“ dozvídáme se. Ani jedno z toho však není podle Bartela pravda. Jde spíše o lobby velkých společností, které potřebují upotřebit nakoupenou techniku.

Do půl hodiny hotovo

Od chvíle, co jsme dorazili na místo, neuběhla ani hodina, a po několika výtlucích už mohou bez problému přejíždět auta. Je tedy právě tohle řešení

na zničené silnice? Těžko, bez rozsáhlých a kvalitních oprav budeme dále pouze vytloukat klíny jinými klíny. Možná by ale stálo za to ve větší míře vyzkoušet, jestli by ten malý kousek rozpadající se vozovky nestál za to opravit ještě v plískanici, kdy vznikl. Nečekat, až se zvětší natolik, že si někdo ulomí kolo a začnou o tom psát noviny.

Vytloukání klínu klínem

Proč se o některých našich silnicích mluví jako o českém ementálu, a to nikoliv ve spojitosti s kvalitou, ale počtem děr? To jsme zjišťovali v čísle 25/2011. Protože od té doby nedošlo k žádným viditelným změnám, můžeme část ocitovat i nyní. „Tento stav způsobuje několik faktorů. Mnohdy jde o nedodržování i elementárních zásad aplikace vhodných technologií a technologické kázně. V některých případech za tím stojí opravy v klimaticky

nevhodném období navzdory osvědčeným dobrým zásadám praxe,“ vysvětlil nám tehdy vedoucí katedry silničních staveb na stavební fakultě ČVUT Ludvík Vébr. Velmi konkrétní byl i v jiných příčinách: „Další jsou finance, kvůli jejichž nedostatku neopravujeme příčinu vzniku poruchy, ale jen se snažíme zajistit sjízdnost komunikace. Použitá technologie opravy není v souladu se vznikem poruchy, jsou uplatňovány levné postupy s cílem odstranit co nejvíce poruch. Opravy jsou potom ale obvykle pouze krátkodobé. Technologie, které mají dočasný či provizorní charakter, se u nás aplikují jako trvalé řešení, mnohdy dokonce opakovaně. Dostatečná není ani údržba – čištění komunikací a příkopů, udržování silniční vegetace nebo nezpevněných krajnic,“ uvádí. V podstatě s ním souhlasí i Martina Vápeníková z ŘSD, které řadu silnic spravuje: „Vzhledem k nedostatku fi nančních

prostředků na souvislé opravy dochází k tomu, že lokální výspravy výtluků nemají tak dlouhou životnost. Při hlubších výmolech je možné, že tu samou vysprávku řešíme opět za rok znovu,“ přiznává. Už před dvěma roky jsme také řešili možnost alternativních oprav, jaké jsme dnes vyzkoušeli. „Pro osamocený výtluk či překop pozemní komunikace si lze takovou aplikaci představit, avšak pro odstraňování závažnějších poruch bychom se měli spíše držet ověřených domácích i zahraničních technologií,“ dodal Vébr.