ARO, gazík, Niva, první SUV: Čím se za socialismu jezdilo do terénu

Některé země východní Evropy se v dobách socialismu nechlubily zrovna úctyhodnou dopravní sítí silnic s kvalitním a hladkým asfaltem, což vyústilo i v poměrně bohatou nabídku osobních aut zvládajících i jízdu mimo zpevněný povrch. Hned několik takových automobilů vzniklo v bývalém Sovětském svazu, své si ale k tomu řeklo třeba i Rumunsko.

Sovětské automobilky jsou dokonce považovány i za výrobce prvních SUV a crossoverů, což jsou dnes tak populární kategorie. Často se v této souvislosti mluví o Ladě Niva (dnes Lada 4x4), která se svou samonosnou karoserií v lecčems odlišila od tehdejších offroadů, vystavěných kolem rámů.  

Legendy východního bloku: Hurá do terénu

První crossovery

Jenže už dávno předtím vznikly v Sovětském svazu dva vozy, které se za SUV (či crossover, chcete-li) dají také považovat. Měly totiž pomoci s motorizací východních končin největší země světa. První je GAZ M72 z poloviny padesátých let, který zkombinoval karoserii modelu střední třídy GAZ M20 Poběda s podvozkem terénního automobilu GAZ 69, což znamenalo zvýšenou světlost a hlavně pohon všech kol.

Kombinace techniky byla opravdu ojedinělá. Převodovka pocházela z Pobědy, přední náprava a zavěšení zase z 69. Zadní náprava pak byla speciálně navržena pro tento model. Jízdu v terénu usnadňovaly též zesílené panely karoserie a podlaha. Do roku 1958 bylo vyrobeno na 4.677 kusů tohoto modelu.

Jen o dva roky později vznikl další takový automobil, Moskvič 410. Ten byl postaven na bázi modelu 402, doplněn byl však o pohon všech kol, opět nechyběla ani zesílená karoserie pro zlepšení schopností v terénu.

Moskvič 410 přitom debutoval nejen jako sedan, odvozeno od něj bylo také kombi (Moskvič 411), vzniklý na bázi modelu Moskvič 423. Do začátku šedesátých let bylo postaveno celkem 7.580 těchto zvýšených sedanů a 1.515 kombíků.

Původně armádní speciály

Mezi tím se v Sovětském svazu vyráběl také dodnes slavný offroad GAZ 69, určený primárně pro armádní účely. Za svoji kariéru se totiž stal standardem vojsk Varšavské smlouvy. Kromě primárního úkolu, převoz osob, sloužily odvozené deriváty také jako radiovůz, vozidlo chemického průzkumu nebo sanitka.

Základem byl ocelový žebřinový rám nesoucí kovovou karoserii. Výroba odstartovala v roce 1953 v Gorkovském automobilovém závodu, později se ale přesunula do Uljanovského automobilového závodu. Celkem za dobu produkce do roku 1972 vzniklo na 634.285 kusů „gazíku.“

GAZ v nové době: Vedle užitkových aut i výroba Škodovek

UAZ následně vyráběl i vůz, který GAZ 69 ve službě postupně nahradil. Řeč je samozřejmě o UAZu 469, který se v různých modifikacích vyrábí dodnes. Jen už se mu říká UAZ Hunter a je to dnes auto primárně pro civilní využití. Původně šlo ale o armádní vůz do terénu, který se podobně jako předchůdce objevoval ve výzbroji armád východoevropských zemí, včetně Československa.

Výroba odstartovala v Uljanovsku v roce 1972, vedle armádní verze vzniklo i civilní provedení se sníženou světlostí. O pohon se v době premiéry staral zážehový čtyřválec o objemu 2,45 litru a výkonu 56 kW. Auto bylo vyvíjeno jako co nejjednodušší, aby jej snadno zvládl opravit i řadový voják.

GAZ 69: z Molotovových saní je žádaný veterán

Nastupuje legenda

Sedmdesátá léta ale v Sovětském svazu byla ve znamení také již zmíněné Lady Niva, alias VAZu 2121, jejíž výroba odstartovala v dubnu 1977. Vyvíjen byl jakožto terénní auto pro civilní využití, popisováno svými tvůrci bylo jako Renault 5 na podvozku Land Roveru.

Karoserie byla však na rozdíl od podobných aut tehdejší doby bezrámová, zavěšení bylo vpředu nezávislé, na příčných lichoběžníkových polonápravách, zadní náprava byla klasická tuhá. Pohon přední i zadní nápravy obstarávaly hnací hřídele, dále dva spojovací kloubové hřídele a dvě hypoidní rozvodovky. Mezinápravový diferenciál byl uzamykatelný. Pod kapotou v době premiéry pracovala zážehová šestnáctistovka o výkonu 56 kW.

Lada 4x4 žije dál v modernizovaném balení. Připomeňte si, jak Niva původně vznikla

Lada Niva, dnes známá jako Lada 4x4, se vyrábí dodnes, navzdory pravidelně se opakujícím zprávám o přípravách nové generace z nástupce zatím nikdy nic nebylo. Asi nejblíže měla Niva konci v devadesátých letech, projekt VAZ 2123 však nakonec převzal americký koncern General Motors, který jej začal prodávat pod označením Chevrolet Niva. Jenže zatímco Chevrolet Niva se už nevyrábí, Lada 4x4 žije dál. Navíc stále patří mezi nejprodávanější auta v Rusku.

Rumunské teréňáky

Nejen Sovětský svaz ale v dobách východního bloku vyráběl terénní automobily i pro civilisty. V sedmdesátých letech se přidala rumunská automobilka Auto Romania, známější pod zkratkou ARO. Ta už od konce padesátých let v licenci vyráběla GAZ 69 (pod označením IMS, později ARO M461), na začátku sedmdesátých let ale přišla s vlastním dílem.

Jmenovalo se ARO 24 a bylo to terénní auto postavené na obdélníkovém rámu s nezávislým zavěšením vpředu a tuhou nápravou vzadu, které od začátku bylo vyvíjeno v několika modifikacích. Dvoudveřový model s plátěnou střechou (240) a čtyřdveřový model s plátěnou střechou (241) doplňoval otevřený pick-up (242), pick-up s pevnou střechou (243) nebo pětidveřové kombi (244). Později přibyla i řada 32, která byla delší než výchozí model.

V osmdesátých letech pak následovalo ARO 10, menší model čtyřiadvacítky, známý třeba na britském trhu jako Dacia Duster. Část komponentů tohoto modelu totiž pocházela z Dacie 1300. Stejně jako ARO 24 i desítka vydržela ve výrobě do roku 2006, kdy automobilka Auto Romania zkrachovala.

ARO 10 (1979-2003): Rumunský teréňák neblaze proslul tragickou kvalitou

Do výroby terénních aut ale v době socialismu chtěla promluvit i mladoboleslavská automobilka Škoda, tehdy známá jako AZNP. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let vzniklo na bázi modelu Škoda 1101 provedení Škoda 1101 VO sloužící v armádě jako lehký vůz do terénu. Přídomek „Vojenská otevřená“ byl později změněn na „Pohotovostní.“ Základem byl sériový tudor včetně motoru a podvozku, což znamenalo, že verze přezdívaná tudor bojový nebyla v terénu zrovna moc schopná. Další terénní díla jako Škoda 998 Agromobil a Škoda 973 Babeta už zůstaly jen ve fázi prototypu.