Buick Invicta (1959–1963): Krátký život „neporazitelného“ pašeráka drog

Velké (full-size) automobily Buick Invicta byly pokračováním středně velkých modelů Buick Century. Karoserii si vypůjčily od modelu Buick LeSabre a k pohonu zadních kol použily velký šestilitrový motor Buick V8 364 s nejvyšším výkonem 253 k (186 kW). Ve své první generaci se Invicta nabízela v podobě kupé hardtop (střecha bez pevných sloupků B), sedan hardtop, kabriolet a kombi Buick Invicta Estate. Nástupcem kupé a sedanu Invicta se staly modely Buick Wildcat a kombi Invicta bylo v roce 1965 nahrazeno modelem Buick Sport Wagon.

Druhá generace modelu Invicta se dala koupit v provedení dvoudveřové kupé hardtop a kabriolet, čtyřdveřový hardtop a pětidveřové kombi Estate. Obě generace Invicty využívaly rámovou platformu B (B-Body) koncernu General Motors s motorem vpředu a pohonem zadních kol a výhradně automatické převodovky, dvoustupňovou Twin Turbine a třístupňovou Triple Turbine.

Buick Gran Sport (1965–1971): Muscle car v luxusním provedení

Jméno Invicta bylo odvozeno od latinského výrazu znamenajícího „nepřemožitelný, neporazitelný nebo nepřekonatelný“, ale moc dlouho se těmito vlastnostmi Invicta nemohla pyšnit. Buick Invicta se vyráběl v michiganském Flintu, texaském Arlingtonu, v Doraville (Georgia) a v amerických státech Kansas, New Jersey, Kalifornie a Delaware. Invicta nikdy nedosáhla prodejních čísel základních modelů LeSabre a top modelů Electra, ale její prodej byl porovnatelný se středně drahými sportovními modely Buick Century a Wildcat.

První generace (1959-60)

Buick Invicta první generace se prodával jako dvoudveřové kupé (foto) se střechou bez pevných sloupků B (hardtop), jako čtyřdveřový sedan a sedan hardtop, kabriolet a kombi Buick Invicta Estate. Rozvorem 3124 mm (123 palců), délkou přes 5,5 metru (5522 mm) a šířkou přes 2 metry (2050 mm) patřil Buick Invicta na začátku šedesátých let k největším americkým vozům. Od ostatních se výrazně odlišoval šikmo umístěnými dvojitými světlomety a šikmými zadními ploutvemi nazývanými „delta fins“. Výrazná přední maska byla vyplněna mozaikou malých lesklých obdélníků a na pohon motorem V8 upozorňovalo velké písmeno V uprostřed masky.

První generace modelu Buick Invicta z roku 1959. Kupé se střechou bez pevných sloupků B (hardtop).

Chromovaná lišta nad maskou a světlomety byla šikmo protažená až k zadním kruhovým svítilnám. Výrazné šikmé ploutve byly rovněž ozdobeny širokou lištou protaženou přes víko kufru. Panoramatické přední okno bylo umístěno mezi nahoře zakřivenými sloupky A a částečně zasahovalo až do střechy. Hardtopový sedan (foto) měl panoramatické i zadní okno, výrazně zasahující do boků. Téměř polovina majitelů Invicty ročníku 1959 si pochvalovala jízdní komfort, ale čtvrtině se nelíbil příliš velký středový tunel.

Čtyřdveřový Buick Invicta Hardtop Sedan měl panoramatické zadní okno, výrazně zasahující do boků.

Do modelového roku 1960 vstoupil Buick Invicta (foto) s radikálními změnami na přídi. Dvojité kruhové světlomety se pod šikmými stříškami seřadily vodorovně vedle sebe a maska chladiče dostala konkávní svislé mřížování s erbovým znakem Buicku uprostřed. Na předních blatnících se objevily falešné větrací otvory (Američané jim říkali „ventiports“) po vzoru modelu Century. Na přídi, na bocích i na zádi zmizely chromované lišty (s výjimkou lišt na horní hraně zadních křídel). Rozvor náprav u všech modelů zůstal beze změn, délka narostla o 1 cm a na šířce ubyly 2 cm. V roce 1960 se začala Invicta nabízet s výbavou Custom, zahrnující skořepinová sedadla a středovou konzolu v interiéru. Některé čtyřdveřové hardtopy měly kožená sedadla se středovou opěrkou loktů.

Všechny ovladače a indikátory byly soustředěny před dvouramenným volantem.

Buick Invicta ročníku 1960 měl v konstrukci karoserie a v rámovém podvozku těžko detekovatelné prostory, takže Invicta se stala oblíbeným modelem pro mezinárodní pašeráky heroinu.

Druhá generace (1961-63)

Modelový rok 1961 znamenal pro Buick Invicta (foto) výrazné změny v designu karoserie. Prolisy na bocích byly nyní vodorovné a přední blatníky měly zašpičatělé zakončení. Maska chladiče s dvojitými světlomety po stranách byla vyšší a měla odlišné nekonkávní mřížování. Střešní sloupky A měly nyní zakřivení dole a přední okno bylo méně zaoblené. Na zádi bylo všechno jinak. Zmizely šikmé ploutve (většina ostatních amerických vozů se zadních křídel také zbavila) a koncové svítilny byly nyní vodorovné. Konce chromovaných nárazníků byly zašpičatělé a napodobovaly tak přední blatníky.  

Buick Invicta 2. generace prošel výraznými změnami v designu karoserie. Nejviditelnější bylo zašpičatělé zakončení předních blatníků.

Rok 1961 byl posledním, kdy se do Invicty montoval šestilitrový motor Buick V8. Nahradil jej motor V8 s objemem 6,6 litru a výkonem 319 k (235 kW), nabízený dosud za příplatek. Modelové ročníky 1961 a 1962 se musely obejít bez kombi.

Ročník 1962 byl pro Invictu ve znamení debutu sportovního dvoudveřového hardtopu Invicta Wildcat. Ten měl podobně vybavený interiér jako Invicta Custom, včetně skořepinových předních sedadel a pozměněných dveřních panelů. Navíc měl na středovém tunelu dlouhý panel s tachometrem a pákou ovládání automatické převodovky. Wildcat měl také střechu s vinylovým potahem a zadní světla podobná jako u modelu Electra 225.

V modelovém roce 1963 nahrazoval Wildcat modely Invicta (čtyřdveřový hardtop, dvoudveřové kupé a kabriolet). Jediným zbývajícím modelem Invicta bylo šestimístné kombi. Buick jich na rozloučenou se jménem Invicta vyrobil jen 3495 kusů.

Také jste milovali Ecto-1 Krotitelů duchů? A víte, co je vlastně zač?

Koncept (2008)

Buick znovu oprášil jméno Invicta až v roce 2008, když na pekingském autosalonu představil koncept tohoto jména. Koncept Buick Invicta byl navržen ve spolupráci mezi technickým centrem General Motors a technickým centrem v čínské Šanghaji. Moderní tvary karoserie navrhli Justin Thompson a Richard Duff. Koncept měl pohon dvoulitrovým turbomotorem s přímým vstřikem paliva a výkonem 253 k (186 kW) a šestirychlostní automatickou převodovku. Design konceptu byl později využit u druhé generace modelu Buick LaCrosse, vyráběného v letech 2010 až 2016.