DS 3 Crossback 1.2 PureTech 8AT vs. Honda HR-V 1.5 Turbo CVT – Chudým vstup zakázán

Dojem, cena, prostornost

Přestože my bychom DS 3 Crossback zařadili mezi malá SUV a Hondu HR-V mezi kompaktní, podle dělení Svazu dovozců automobilů patří oba do segmentu B-SUV. Svým způsobem jsou tedy konkurenty a dokážeme si představit zákazníka, který se mezi nimi bude rozmýšlet. Hlavním předpokladem musí být, že chce vystoupit z davu, protože ani jeden modelů nepředstavuje hlavní proud. Potom musí chtít od svého auta dostatečný výkon spojený s pohodlím a komfortem automatických převodovek. A v neposlední řadě by měl být dobře finančně zajištěn, protože exkluzivita i něco stojí. Tím máme na mysli pořizovací cenu atakující tři čtvrtě milionu korun, která je největším pojítkem obou automobilů.

Město módy

Francouzská značka DS vkládá do designu maximum energie a na výsledku je to znát. Propojení s módou se zdá být dobrým řešením a modelu 3 Crossback zajišťuje velkou pozornost. Zajímavá je velká maska s plastickým grilem i její propojení se zvlněnými úzkými světlomety. Výrazné jsou také svislé linky diod pro denní svícení po stranách nárazníku nebo trojúhelníkový výstupek nad zadními dveřmi odkazující na první novodobý hatchback DS 3. Své kouzlo mají i zadní úzké lampy nebo dvojice chromovaných koncovek výfuku. Možná bychom jen zvolili jinou barvu, protože na černém laku tolik nevyniknou rafi nované prolisy.

DS 3 Crossback 1.2 PureTech 130 EAT8 – Prémie na půl cesty

Honda HR-V při svém vstupu na trhy před pěti lety také nevypadala jako běžné kompaktní SUV tehdejší doby. Svižně střižená karoserie s maskou opticky spojenou se světlomety připomínala spíše vyvýšené kupátko. Tento dojem totiž umocňovaly pozvolna se svažující střecha a také „schované“ zadní dveře s klikou v sloupku a jednodílným zadním oknem. Na poměry jedné z nejkonzervativnějších japonských značek to byl docela „odvaz“. Jenže čas běží, což u designu platí dvojnásob. I přes loňskou modernizaci působí nyní honda až usedlým dojmem. Přeplňovanou patnáctistovku, a tím verzi Sport, poznáte díky leskle černým doplňkům, jakými jsou přední splitter, prahové nástavce, plastové podběhy kol nebo spodní část zadního nárazníku.  

Filigránské detaily

Zvenku honda ještě drží kontakt, ale v nápaditosti interiéru se nůžky rozevírají. Jednoduché a strohé tvary palubní desky a výplní dveří připomínají spíše vozy z přelomu tisíciletí. Nepatřičně působí i podlouhlý výstup ventilace před spolujezdcem. Moderní prvky v podobě displeje multimediálního systému a dotykového panelu pro ovládání klimatizace tento pocit nezachrání – spíše zhoršují ovládání. Do tohoto prostředí nějak nezapadá ani prohnutý středový tunel s poličkou v jeho útrobách. Jsou u ní totiž i všechny možné konektory, ke kterým není dobrý přístup.

To tvůrci DS 3 Crossback přesně věděli, jakou atmosféru chtějí uvnitř vyvolat, a svůj výtvor dotáhli do posledního detailu. Kabině vládnou kosočtvercové a trojúhelníkové motivy. Podobný tvar tak mají výdechy ventilace, sdružené dotykové plochy na středovém panelu, startovací tlačítko, ovladače bočních oken soustředěné kolem řadicí páky i přístrojový štít, v němž je standardně ukryta obrazovka. Důraz kladený na estetiku se ale neblaze odrazil na funkčnosti, a máme tím na mysli ovládání klimatizace prostřednictvím dotykové středové obrazovky.  

Když peníze nehrají roli

O dnešní dvojici se zřejmě nebude zajímat někdo, kdo v ruce nejprve třikrát převrátí minci, než s ní zaplatí. Jenže pokud se chcete vozit v designově nebo jízdně výjimečném voze, nezbude vám nic jiného než sáhnout hlouběji do kapsy. Stylově jistě zajímavé DS 3 Crossback startuje na 560.000 Kč a nejsilnější provedení 1.2 PureTech 115 kW s osmistupňovým automatem pořídíte za 710.000 Kč. Může vás malinko těšit, že nejde o základní provedení Be Chic, ale o vyšší verzi Performance Line – jako konkurenta jsme ji zvolili proto, že honda je k mání jen v provedení Sport. Jenže u DS si stejně za řadu komfortních prvků musíte připlatit. U malého crossoveru za téměř tři čtvrtě milionu korun je zarážející absence automatické klimatizace nebo dešťového a světelného senzoru. Drahé nám připadají i příplatky za vyhřívání předních sedadel, metalízu či vestavěnou navigaci. To Honda zvolila strategii, že vrcholná motorizace si zaslouží jen maximální výbavu. Přeplňovaná patnáctistovka s výkonem 134 kW a bezestupňovým automatem je prodávána jen v provedení Sport za 734.900 Kč. Je sice o téměř dvacet pět tisíc dražší než DS 3 Crossback, ale nabídne maximální výbavu – připlatit si můžete jen za metalický lak.  

Napříč segmenty

Při porovnávání přepravních schopností se plně projevují rozdílné rozměry obou vozů. Vždyť DS 3 je o propastných 228 mm kratší, o 41 mm nižší a prostornosti kabiny nepřispívá ani kratší rozvor náprav o 52 mm. Výsledek je tedy naprosto jasný, protože i mezi malými SUV patří crossback spíše do průměru. Natož při přímé konfrontaci s vozem patřícím do vyššího segmentu. Francouzské SUV naštěstí fi guranta s výškou 174 cm v žádném směru neomezuje a čtyři dospělí se dovnitř naskládají bez problémů. K maximálnímu využití šířky kabiny přispívají i netradičně pojaté výplně předních a zadních dveří. Madla jsou totiž umístěna hodně vysoko, takže nezasahují do interiéru. Jenže po přesednutí do hondy se ocitáme v úplně jiném světě.  

DS 3 Crossback vstupuje na český trh. Malé luxusní SUV pořídíte minimálně za 560.000 Kč

Přebytek místa zaznamenáváme nejen v podélném směru, kde si skoro můžeme dát nohu přes nohu, ale také na šířku. Přestože by mělo být HR-V zvenku o jeden milimetr užší, uvnitř je širší v přední části o deset centimetrů a vzadu o pět. Srovnatelné jsou oba vozy jen ve vertikálním směru. Vzdušnému prostředí HR-V napomáhá i větší plocha prosklení. Kontrast s DS 3 je v tomto případě očividný. Mohutné boky, designové zuby u zadních dveří nebo malý rozsah stahování oken totiž výrazně omezují výhled z „Francouze“.

Ani přístup do zadní části není u crossbacku ideální, protože otvor po otevření dveří je příliš úzký. Lehce klaustrofobní zážitek napravují sedadla hýčkající cestující hebkostí a jemností. V našem případě jde ale o příplatkový set s koženým čalouněním, a dokonce masážní funkcí předních křesel. V případě nejsilnější verze Hondy HR-V dostanete polokožené čalounění ve standardu. Přední sedadla sice nejsou tak pohodlná, ale zase poskytují výraznější boční oporu.

Japonský praktik

Při porovnání zavazadelníků se ani nemusíme dívat do technických údajů a stačí otevřít zadní víka obou vozů. Díra, která na nás vykoukne v hondě, mluví jasnou řečí. Sem bez problémů naložíme rodinu jedoucí na týdenní dovolenou. Chválíme nejen objem 448 litrů, ale i velký vstupní otvor nebo nízkou nákladovou hranu. Naprosto famózní je navíc systém zadních flexibilních sedadel Magic Seats. Po svém složení se zasunou do podlahy a vytvoří krásně rovnou ložnou plochu. Jenže to není vše. Sedáky lze zvednout do svislé polohy a potom v zadní části můžete odvézt například vysoké květiny.

Honda HR-V 1.5 Turbo CVT Sport – Sportovní v názvu, ale co vlastnostmi?

DS 3 bude sloužit spíše jen jako nákupní taška. Objem kufru 350 litrů se velmi rychle zaplní, k čemuž zřejmě bude stačit objet pár módních butiků, protože tam i malé šatičky dávají do obrovských krabic. 

Motor, jízda

Čím více, tím lépe

Jak je patrné z tabulky konkurentů, patří oba vozy k nejsilnějším malým SUV s pohonem jedné nápravy. DS dokázalo z tříválce 1.2 PureTech vydolovat 115 kW, Honda se chlubí dokonce 134 kW. A na jízdě obou je to znát, protože se po silnicích i dálnicích umí pohybovat svižně a rychle.

Okouzlila nás hlavně japonská pohonná jednotka spojená s bezestupňovým automatem CVT. Přeplňovaná patnáctistovka je kvůli převodovce lehce upravena. Výkon zůstal zachován, přichází však až v 6000 otáčkách, točivý moment se snížil o 20 na 220 Nm, ale zase je dostupný již od 1700 otáček místo původních 1900. Jako komplet funguje velmi dobře. Užíváme si jemných rozjezdů a plynulé jízdy bez řazení. Dostatek síly agregátu je zárukou, že převodovka motor zbytečně nevytáčí. Při běžném zrychlování se ručička otáčkoměru jen málokdy přehoupne přes hranici dvou tisíc, a my si užíváme neznatelné ševelení čtyřválce. Při potřebě razantnějšího zrychlení otáčky vyskočí, což je doprovázeno jadrnějším, ale nijak výrazně rušivým zvukem. Klasický planetový automat s měničem v crossbacku s pohonnou jednotkou také spolupracuje dobře. Plynulostí a jemností změny převodů se blíží japonské bezestupňové skříni.

Honda HR-V Sport 1.5 Turbo – Chalupářský expres

Patnáctistovka s automatem sice není tak dynamická jako s manuálem, ale stále dokáže HR-V svižně rozhýbat. Naměřili jsme jí zrychlení z klidu na stovku za 7,9 sekundy, což je dokonce kratší čas, než oficiálně uvádí Honda – 9,2 s zjištěných u DS je naopak vyšší než číslo z technických údajů. Také pružné zrychlení v samočinném módu je více než uspokojivé. A i v něm je zřejmé, že patnáctistovka má nad dvanáctistovkou v DS navrch. Určitě ale nejde říci, že by byl crossback nějaký louda. Jeho dynamika je na velmi slušné úrovni, což podporuje i hmotnost vozu nižší o 172 kg. Také potěší příkladné odhlučnění a na tříválec podařená kultivovanost.  

Řadit není potřeba

Pokud řidič chce, může u obou vozů řadit pádly pod volantem – ani v jednom případě to není nutné. Honda má přednastavených sedm stupňů. Pružné zrychlení jsme změřili jen do šestky, protože sedmička je tak dlouhá, že ji elektronika v osmdesátce nedovolí zařadit. Ve stejné disciplíně působí „Francouz“ silněji, protože kratší kvalty osmistupňového automatu mu na začátku měření zajišťují vyšší otáčky. Pokud bychom se rozhodovali jen podle motorizace, vyhrála by u nás honda, jejíž udávaná spotřeba se také více blíží realitě. Měřený úsek jsme s ní projeli s průměrem 6,6 l/100 km, zatímco s DS za 6,4 l. Rozdíl dvou deci není nic zásadního a na tak silná SUV s automatem jde o pěkná čísla. Spíše nás mrzí, že Francouzi slibovaných 5,1 l je tak daleko.

Dobrý a ještě lepší

Při prvním setkání nás malý crossover DS 3 přesvědčil, že zajímavý vzhled není vše, co může nabídnout. Mezi jeho přednosti patří i jízdní vlastnosti, o čemž jsme se mohli opět přesvědčit. Plavné překonávání dlouhých vzdáleností při dálničním tempu podporuje výborné filtrování většiny nerovností nebo příkladné odhlučnění podběhů. Působí komfortně a stejně se i pohybuje po silnicích. Meze podvozku s vlečenou zadní nápravou se ukazují až na silně záplatované okresní silničce. V zatáčce na hrbolech tak cítíme odskakování zadních kol. Pokud je ale vozovka rovná, ukazuje DS výbornou stabilitu. Při vyhýbacím manévru na uzavřené ploše rychle mění směr jízdy a téměř okamžitě reaguje na natočení volantu. Náklony karoserie jsou minimální a jistota, s jakou vykrouží oblouky, je až překvapující. Určitě jde o jedno s nejlépe jezdících malých SUV, jenže dneska stojí proti těžšímu kalibru.

Poprvé za volantem Hondy HR-V s 1.5 VTEC Turbo. Jaká je s novým motorem?

Honda si na chování svých modelů dává vždy velmi záležet a HR-V v tomto ohledu patří ke špičce kompaktních SUV. Její nejsilnější motorizace je navíc spojena výhradně s verzí Sport. Ta se pyšní i upraveným podvozkem zahrnujícím přizpůsobování tlumicí síly stavu vozovky a jízdním podmínkám, technologii Performance Damper s dvojicí tlumičů v přední a zadní části, které mají za úkol neutralizaci relativního bočního a torzního pohybu v podvozku, nebo strmější řízení s proměnným účinkem elektronického posilovače. No a na hondě je to znát. Výborně sedí v utažených i rychlých pasážích, čímž nám dává potřebný pocit jistoty, a karoserie se téměř nenaklání. Reakce na povel řidiče jsou okamžité a díky přesnému řízení máme dokonalý přehled o tom, co se s vozem děje. A v případě HR-V ani příliš nezáleží na kvalitě vozovky. Může být hladká i rozbitá, protože i přes tužší nastavení tlumí nerovnosti na jedničku. DS 3 Crossback jezdí velmi dobře, ale Honda HR-V stojí ještě o stupínek výše.  

Závěr

Závěr

A za jaké auto z testované dvojice bychom byli ochotni utratit téměř tři čtvrtě milionu my? Velmi dobrým spojením silného a kultivovaného motoru s bezestupňovou převodovkou, skvělými jízdními vlastnostmi, maximální výbavou a velikostí i variabilitou interiéru si nás získala Honda HR-V. Sice není tak stylová jako DS 3 Crossback, ale my si na módní výstřelky příliš nepotrpíme. „Francouzi“ nelze upřít atraktivní vizáž s designově propracovanými detaily, nádech výjimečnosti, dospělé jízdní vlastnosti ani povedenou kombinaci tříválcové dvanáctistovky s automatem. Sráží ho však prostornost odvíjející se od celkových rozměrů vozu.

Jak známkujeme

Známky se odvíjejí od nejlepšího auta v dané kategorii a hodnoceném parametru. Měřitelné veličiny známkujeme podle odstupu od lídra. Nově hodnotíme po půl stupních. Do 5 % ztráty přidělujeme ještě známku 1,00, dále je stupnice po 10 %. Za odstup 5 až 15 % dáváme 1,50, za 15 až 25 % 2,00 atd. Příklad: Nejlevnějším malým a kompaktním benzinovým SUV s pohonem předních kol, automatickou převodovkou a výkonem od 105 do 144 kW je Renault Captur 1.3 TCe 110 kW Limited za 394.900 Kč. Dostává tedy jedničku, stejně jako auta s cenou do 414.645 Kč. Za cenu od 414.646 Kč do 454.135 Kč udělíme známku 1,50 atd. Podobně postupujeme i při subjektivním hodnocení (vzhled, zpracování), vždy vyčíslujeme odstup od nejlepšího. Známku můžeme dále upravit, pokud chceme zohlednit například extrémně bohatou výbavu, nadstandardní záruku a podobně. Známka za oddíl Cena a výbava není součástí celkového hodnocení! Jedná se o samostatnou disciplínu.