TEST Honda HR-V Sport 1.5 Turbo – Chalupářský expres

Design, interiér

Design

Sportovní charakter modelu HR-V Sport je poměrně výrazný a jednoduše nepřehlédnutelný. Výbava Sport totiž přináší řadu leskle černých doplňků karoserie, z nichž část dostala i nové tvary. To platí především pro agresivně tvarovaný nástavec předního nárazníku, nově tvarované lemy kol, prahové lišty a pozměněnou spodní část zadního nárazníku, pod níž se lesknou dvě poctivé koncovky výfuků – žádné laciné atrapy. Černé lakování dostaly i kryty zrcátek a standardní tmavé chromování v přední části je nahrazeno černým chromovaným panelem s vysokým leskem. V podbězích se zabydlela specifická 18 palcová kola z lehkých slitin, jak jinak než leskle černě lakovaná, s pneumatikami Michelin o rozměru 225/50 R18. HR-V Sport je přitom jediným HR-V v nabídce, které může mít takto velká kola.

Zraku bystrého pozorovatele navíc jistě neuniknou ani LED světlomety, které jsou u HR-V součástí pouze výbav Executive a Sport. A k jejich účinnosti nemám nejmenších výhrad. Námi testovaný model navíc dostal lakování metalickou barvou Platinum Grey Metallic (+ 13.900 Kč), jejíž skutečná krása však vyniká pouze na přímém světle. Jinak působí poněkud příliš tmavě.

Suma sumárum to HR-Včku ve sportovním kabátu skutečně sluší a nebýt jeho výšky, aspiroval by na skutečně pěkný „warm hatch.“ Kdykoliv se na něj ale podívám, jednu věc mi hlava nebere. A platí to pro všechny HR-V. Pokud se totiž podíváte na boční stranu spolujezdce, a zaměříte svůj zrak na prahové lišty, brzy vás do očí udeří část výfukového systému. A jakkoliv to není nic proti ničemu, opticky mi to prostě vadí. Kazí to designovou čistotu a eleganci vozu něčím, co by mělo být skryto někde v podvozku.

Jedno z nejprodávanějších SUV světa má po modernizaci. Jak změnila Hondu HR-V?

Nenápadný stěhovák

Interiér Hondy HR-V vypadá na první pohled celkem nenápadně a člověk od něj nečeká žádná velká překvapení. Po usednutí do vcelku příjemných sedadel s výrazným bočním vedením si ale brzy všimnete, že sedíte poměrně nízko. Prostoru je ale vpředu víc než dost, volant se dá nastavit i teleskopicky a nechybí ani dostatek úložných a odkládacích prostor. V přední části masivního středového tunelu, který vás celkem výrazně odděluje od spolujezdce, navíc najdete řadu konektorů, včetně HDMI.

Vyloženě špatné to však není ani s místem vzadu, kam jsem si celkem pohodlně sedl sám za sebe i při svých 183 centimetrech. Že technici mysleli na komfort vyšších lidí, je přitom celkem jasně vidět na zadní části stropnice, kde je pro hlavy zadních cestujících připraveno decentní vykrojení.

Zavazadlový prostor Hondy HR-V nabízí standardně velice příjemných 470 litrů (po sklopení sedadel až 1533 litrů), jejichž maximální využití usnadní nákladový otvor s šířkou 1180 mm a výškou 900 mm. Kufr má navíc poměrně jednoduché tvary, díky kterým ho budete moci využít skutečně naplno. Trochu však zamrzí, že verze Sport nenabízí Premium organizér zavazadlového prostoru, díky němuž se dá kufr rozdělit na menší sekce.

Naprosto geniálním prvkem výbavy, jež posouvá praktičnost na zcela jinou úroveň, jsou ale sedadla Magic Seats, která z kompaktního městského crossoveru udělají malý stěhovák. Základem této variability bylo přesunutí palivové nádrže pod přední sedadla, tedy doprostřed vozidla, čímž se uvolnil prostor pod podlahou zadních sedadel.

Honda HR-V Sport 1.5 Turbo

Na první pohled si nejspíš ničeho nevšimnete, při pohledu pod zadní sedadla vás ale překvapí prázdný prostor. Opěradla jsou dělená v poměru 60:40 a v momentě jejich sklopení se sedák zasune do místa pro nohy zadního cestujícího. Mezi kabinou a kufrem tak nevzniká žádný schod a ložná plocha o délce 1845 mm je tak skutečně rovná. Honda tento „režim“ nazývá Utility a jedná se o první ze tří režimů, který sedadla Magic Seats nabízejí.

Druhý režim, který Honda označuje Tall, pak znamená zvednutí zadních sedáků vzhůru, díky čemuž můžete naplno využít výšku vozu od podlahy až po střechu. Režim Long pak počítá se sklopením zadních sedaček i opěradla předního spolujezdce, což umožní odvézt v HR-V předměty dlouhé okolo 2,5 metru.

Ach ten infotainment

Zatím jsem HR-V především chválil, jenže vynechat bych neměl ani častou bolest japonských automobilů, kterou je celkem překvapivě infotainment a palubní počítač. Je až s podivem, kolik automobilek ze země vycházejícího slunce, kde stále působí řada sofistikovaných firem zabývajících se vývojem elektroniky a technologií, instaluje do svých vozů zastarale působící infotainmenty s podivným ovládáním a bláznivou logikou. A HR-V si s nimi může stoupnout do jedné řady.

Začněme u 7palcového infotainmentu Honda Connect s integrovanou navigací Garmin, jehož grafika a prostředí působí v jinak celkem svěžím interiéru dost retro. Systém bohužel není ani kdovíjak rychlý, veškerá tlačítka jsou kapacitní a navigace Garmin svou grafikou připomíná časy minulé. Pozitivem je však funkce zrcadlení telefonu, kterou jsem ale v menu objevil spíše náhodou.

Honda HR-V Sport 1.5 Turbo

Palubní počítač, který je řešen formou malého černobílého displeje v jednom ze tří kulatých ukazatelů přístrojového štítu, je opět celkem chaotický a přecházení mezi jednotlivými položkami má překvapivou prodlevu. Od auta přitom získáte skutečně jen ty nejzákladnější informace.

Motor, jízdní vlastnosti

Nenápadný tahoun

Zatímco pod kapotou tradiční Hondy HR-V se objevuje pouze motor 1.5 i-VTEC o výkonu 96 kW (130 k), model s označením Sport nabízí jako jediný motorizaci 1.5 VTEC Turbo o výkonu 134 kW (182 k), která v kombinaci s manuální převodovkou nabízí točivý moment 240 Nm. A tahle kombinace je naprosto fantastická, i když na prvních pár kilometrech se člověka snaží zmást svým poměrně nezáživným až nudným projevem.

Dokud totiž motor držíte do nějakých 2.500 ot/min. a poskakujete s ním pouze po městě, moc toho o něm nezjistíte. Motor skutečně ožívá až o něco výš, kdy přijde poměrně citelný zátah doprovázený velice příjemnou zvukovou kulisou. K tomu se ale ještě vrátíme. Předtím se však rozhodně sluší trochu rozvést manuální řazení.

Hlavice řadicí páky mi sice přišla až moc subtilní, to je ale snad jediná výtka, která se dá zmínit. Pedál spojky totiž není přehnaně tuhý ani gumový, řazení má krátké dráhy a hlavně bylo vždy dokonale přesné. V HR-V Sport je zkrátka radost řadit. Trochu podivné je však rozvržení rychlostí, kdy si jedničky moc dlouho neužijete, již při 45 km/h můžete klidně řadit pětku a při dálniční rychlosti 130 km/h na šestku točí motor něco málo přes 3000 ot/min. Minimálně delší šestka by mi tak rozhodně nevadila.

TEST Honda HR-V 1.5 i-VTEC (96 kW) – Ladění městského společníka

Rozhodně se ale nemusíte bát, že by byl vůz hlučný. Naopak, motor je příkladně kultivovaný a při spořádané jízdě o něm téměř nevíte. K tomu je navíc potřeba zmínit, že HR-V dostalo pro modelový rok 2020 i vylepšenou zvukovou izolaci kabiny. Té bylo dosaženo přidáním izolačního materiálu a také použitím speciálních koberců s netkanou spodní vrstvou, která skvěle izoluje zvuk a používá se tak často u vozů vyšších tříd. V HR-V přispívají ke snížení hluku na 65 dB i při jízdě konstantní rychlostí 100 km/h. Model HR-V Sport s manuální převodovkou je navíc vybaven technologií aktivního ovládání zvuku (ASC), který sleduje nízkofrekvenční hluk pomocí dvou kabinových mikrofonů a poté ho skrze reproduktory potlačuje přesně načasovanými signály v opačné fázi.

Honda HR-V Sport 1.5 Turbo

Mimochodem - tato motorizace je dostupná i v kombinaci s převodovkou s variabilním převodovým poměrem CVT, připlácí se 35.000 Kč. Jedná se ale o dost nevýhodný obchod, který vás kromě finančních prostředků připraví i o ten báječný pocit z řazení, 0.8 sekundy při zrychlení z 0 na 100 km/h a také o 15 km/h maximální rychlosti. S CVT převodovkou je navíc provozní hmotnost vozu vyšší o 39 kilogramů. Kombinovaná spotřeba vzroste o 0,1 l/1OO km a dokonce i emise stoupnou o 2 gramy CO₂ na kilometr. CVT zkrátka do HR-V Sport nebrat, klidnější řidiči si jistě vystačí i s atmosférou. I CVT však dokáže nabídnout dvě zajímavosti, kterými jsou systémy EDBB (Early Downshift During Braking) a program Fast Off.

„Program EDDB rozpozná, že brzdný systém vozidla zahájil brzdění při jízdě z kopce nebo zatáčení, automaticky zvýší otáčky motoru a umožní brzdění motorem. To následně umožňuje po kontrolovaném brzdění nebo po projetí zatáčky rychle akcelerovat,“ uvádí Honda v popisu systému. „Program Fast Off měří rychlost uvolnění pedálu akcelerátoru řidičem. Pokud řidič uvolní pedál rychle, program udržuje otáčky motoru pro brzdění motorem. Tento systém byl důkladně testován pro evropské víceproudé rychlostní silnice. Program Fast Off například rozpozná, když je řidič připraven předjet vozidlo vpředu, ale nemůže tento manévr provést, protože se ve vedlejším pruhu právě nachází jiné vozidlo. Když řidič rychle uvolní pedál akcelerátoru, aby nechal vozidlo ve vedlejším pruhu předjet, program Fast Off bude udržovat vysoké otáčky motoru, aby byl připraven dokončit předjíždění.“

TEST Honda HR-V 1.5 Turbo CVT Sport – Sportovní v názvu, ale co vlastnostmi?

Zatím jsme se však bavili především o klidné jízdě, kvůli níž ale přeci nepotřebujete model s označením Sport. Jak se tedy motor začne chovat v momentě, kdy se chcete trochu pobavit? Odpověď je jednoduchá - naprosto skvěle!

Do nějakých 3.000 ot/min. se motor chová poněkud umírněně, jak už jsem naznačil o pár odstavců výše. Pokud ale tuto hranici překonáte, projeví se jeho potenciál a ručička otáčkoměru se směle vydá na cestu až k omezovači. Auto přitom po celou dobu krásně táhne a z dvojice poctivých koncovek výfuku se začne ozývat velice sympatický zvuk. Auto, které se na městské padesátce chová neslaně nemastně, tak najednou odhodí nudnou masku a začne na vás cenit zuby. Jeho 240 Nm točivého momentu vás možná nezarazí do sedačky, ale rozhodně stačí k tomu, aby vám posunulo koutky úst lehce dozadu a vzhůru. První plné sešlápnutí plynového pedálu mě neskutečně překvapilo, protože tohle jsem od městského crossoveru zkrátka nečekal. V kombinaci s  precizním řazením, které je navíc poměrně blízko volantu, máte při jízdě s tímhle vozem pocity spíš jako z jízdy s přiostřeným hatchbackem. Skutečně mě to bavilo.

Spotřeba se samozřejmě odvíjí hlavně od toho, jak máte silnou vůli a těžkou nohu. Pokud si budete chtít auto užít a na každém konci obce pošlete ručičku k omezovači, celkem snadno se dostanete na hranici 9 l/100 km. Jenže blbnout za každou vesnicí člověka po chvíli omrzí a HR-V se dokáže za klidnou jízdu celkem sympaticky odvděčit průměrnou spotřebou okolo 7,6 až 7,9 l/100 km. Pokud se ale neumíte krotit, stále můžete sáhnout po zeleném tlačítku ECON, po jehož stisknutí HR-V citelně ochabne. Přestane agilně reagovat na plyn, našeptávač řazení vám každou chvíli nutí vyšší převodový stupeň a prudce se propadne i výkon klimatizace. Jenže ve výsledku se pak můžete dostat i pod sedm litrů, což už není tak daleko od Hondou udávané kombinované spotřeby 5,9 l/100 km.

Honda potvrzuje zprávy o konci turbodieselů v Evropě. Nahradí je hybridy

V zatáčkách sranda nekončí

Honda se při ladění Hondy HR-V Sport nevykašlala ani na podvozek, který nabídne překvapivou jistotu. Základem úspěchu je podle automobilky tužší karoserie, která je prý z 27 % tvořena vysokopevnostní ocelí. Vpředu Honda vsadila na vzpěry McPherson a zadní náprava dostala torzní nosník průřezu H. Součástí standardní výbavy Hondy HR-V je navíc systém Řízení synaptického odpružení (Synaptic Damping Control, zkráceně tedy SDC), který přizpůsobuje tlumicí síly stavu vozovky a jízdním podmínkám, čímž přispívá k vyššímu komfortu na palubě. Varianta Sport pak dostala ještě sportovní tlumiče.

Systém tlumičů je integrován v přední i zadní části vozu a jeho funkce by měla spočívat v „neutralizaci relativního bočního a torzního pohybu v podvozku“. Průjezd zatáčkami by tak měl být plošší, vůz by měl zůstat stabilní i při náhlé změně směru a na nerovné silnici by mělo dojít ke snížení vibrací.

Honda HR-V Sport 1.5 Turbo

Kromě toho však HR-V Sport dostalo i posilovač s proměnlivým účinkem, který doplňuje technologie aktivního brzdění Honda Agile Handling Assist. Ta zasahuje ještě před stabilizací a pomocí přibrzďování kol by měla pomoci vozu v bezproblémovém průjezdu zatáčky nebo při prudké změně směru.

A jak to funguje v praxi? Velice dobře, neboť jsem si nemohl na nic stěžovat. A to ani při skutečně svižné jízdě, kdy jsem posílal Hondu do zatáček až troufale. Auto se většinu času chová naprosto neutrálně, nenaklání se a pevně drží stopu i v momentech, kdy mi obuté pneumatiky lehkým zakvílením naznačily, že se jim můj styl jízdy nelíbí.

Závěr

Závěr

Jak už jsem psal v titulku, Honda HR-V je s touto motorizací zkrátka takový ideální chalupářský expres. Motor pod kapotou je totiž vynikající a skvěle si rozumí s manuální převodovkou. Interiér působí svěže a jeho jedinou vadou na kráse jsou horší infotainment a palubní počítač, ovšem to by pro řadu lidí nemusel být takový problém. Naprosto fantastický je pak i úložný prostor, který mě svou ergonomií a promyšleností ohromil. S HR-V je zkrátka radost jezdit po okreskách i parkovištích hobbymartů a obchodů s nábytkem, kde do auta naložíte snad vše. A kdybych měl auto ještě o nějaký ten týden déle, klidně bych do kufru hodil spacák a vyrazil na delší výlet.

Honda e je první elektromobil, se kterým se při nabíjení nebudete nudit. Stačí tato maličkost

Mé poslední výtky pak míří snad jen k ceníku a absenci pohonu všech kol. Tato vynikající motorizace je totiž dostupná pouze v jediné výbavě Sport, která začíná na částce 699.000 Kč. Možnosti další individualizace jsou pak značně omezené. A mé povzdechnutí nad absencí pohonu všech kol pak berte s rezervou. Honda ho totiž na českém trhu nenabízí pro žádnou motorizaci HR-V. V případě verze Sport mi to ale přijde obzvlášť škoda. Na sněhu by pak totiž s tímhle autem mohla být skutečně slušná sranda.

Plusy

• Skvělý motor
• Precizní převodovka
• Variabilita vnitřního prostoru
• Dynamický vzhled
• Ticho a pohodlí
  
  

Minusy

• Zastarale působící infotainment a palubní počítač
• Omezený výběr v ceníku
• Absence pohonu všech kol