Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Historie Hondy: Od oprav bicyklů a falešných razítek po jednu z nejslavnějších automobilek světa

redakce AUTO.CZ
Diskuze (7)

Honda je dnes nejen renomovaný výrobce aut a motocyklů, ale také producent motorů pro nejrůznější využití. Znáte však počátky této firmy?

Stejně jako tomu bylo u spousty jiných zakladatelů známých automobilek, lehké to neměl ani zakladatel firmy Honda. Jeho život byl ukázkou toho, že i z nuly lze vystoupat během let na vrchol. Tento muž začínal jako pomocník svého otce při jeho podnikání, časem se jeho firma stala největším výrobcem motocyklů.

Sóičiró Honda, zakladatel stejnojmenné automobilky Honda, se narodil 17. listopadu 1906 do rodiny kováře, bylo to v japonském městě Hamamatsu nedaleko hory Fuji. Shodou okolností se ve stejném městě založila také automobilka Suzuki, která se později stala konkurencí Hondy – a to hlavně v oblasti prodeje motocyklů.

Vynalézavý už od dětství

Honda byl vynalézavý celý svůj život – už od dětství. Jako malé dítě pomáhal svému otci v dílně, která se specializovala na opravy bicyklů. Jeho podnikavost začala ve chvíli, kdy se rozhodl falšovat potvrzení rodičů v žákovské knížce. Začal vyrábět razítka, která zanechávala totožné otisky jako pečeti, které používali rodiče. Tyto pečeti prodával svým spolužákům. Na jeho lumpárnu se však přišlo velmi rychle, malý Sóičiró totiž netušil, že musí razítka vyrábět zrcadlově vůči otisku. Tato doba byla také dobou, kdy se zamilovat do letadel a automobilů.

K nim si přičichnul poprvé v roce 1922, kdy měl 15 let. V tomto roce opustil svůj domov a přestěhoval se do Tokia, kde se šest let učil v dílně Art Shokai na automechanika. Život tehdejších studentů tohoto oboru nebyl nijak jednoduchý, učni v Japonsku nedostávali běžný plat, pracovali jen za bydlení a stravu. Když se poštěstilo, dostali drobné kapesné. Studium však Hondovi bylo užitečné – právě zde načerpal potřebné zkušenosti a znalosti, z nichž mohl těžit v pozdějších letech. V této době jej fascinovaly zejména motorky a závodní automobily.

Kariéra závodníka skončila dříve, než začala

Zajímavostí je, že byl Honda barvoslepý – to byl také důvod, proč byl osvobozen od vojenské služby. Po dokončení studií se tedy Sóičiró přestěhoval zpět do svého rodného města, Hamamatsu, to bylo v roce 1928. Zde se zasloužil o založení nové pobočky Art Shokai. Začínal tam jako jediný zaměstnanec, během osmi let se však toto číslo změnilo na třicet zaměstnanců. Kromě oprav automobilů se firma zabývala také úpravami nákladních vozidel – příkladem byla změna vozidel na hasičské speciály. Právě zde Honda postavil vlastní závodní automobil zvaný Hamamatsu. Své závodní kariéry se však vzdal po nátlaku rodiny, kdy se v říjnu 1936 zranil jeho mladší bratr při nehodě.

Tento rok však nebyl nezapomenutelný jen kvůli bratrově nehodě, Honda se roku 1936 rozhodl založit vlastní firmu specializovanou na výrobu pístních kroužků. Začátky jeho nového podnikání však nebyly jednoduché – Honda se místo vývoje pístních kroužků rozhodl zapsat na studium metalurgie, původní provoz řídili jeho zaměstnanci. Současně při studiu se připravoval na zahájení činnosti jeho nové společnosti Tokai Seiki. Právě tato společnost se stala v roce 1939 dodavatelem pro Toyotu a výrobce leteckých motorů Nakadžima Aircraft. V počátcích se však společnost potýkala s nízkou kvalitou výrobků. To však netrvalo dlouho.

Stejně jako celý svět, válka zasáhla také Hondu. V roce 1942 převzala Toyota 40% podíl a Honda samotný se z majitele firmy stal „jen“ provozním ředitelem. Kvůli válce postupně ubývali zaměstnanci mužského pohlaví, jako všude jinde na světě je začaly střídat ženy. To Hondu přinutilo začít přemýšlet nad bezpečností práce, kus výroby bylo třeba automatizovat. Výsledky snahy byly skvělé. Ve spolupráci se společností, z níž časem vznikl konkurent v podobě Yamahy, Honda optimalizoval výrobu hřídelí do leteckých motorů – sestavení zkrátil z celého týdne na pouhou půlhodinu.

Poválečný rozmach

Válka měla na funkci společnosti bohužel i další dopady. První továrna Tokai Seiki byla zničena americkými nálety ke konci války, druhou poškodilo zemětřesení v roce 1945. Možná si myslíte, že se v tuto chvíli Honda zhroutil – ale nebylo tomu tak. Místo toho odprodal použitelná aktiva Toyotě a s nově získanými penězi založil jiný podnik.

V něm se Honda zaměřoval primárně na motocykly, které jej se všech jeho aktivit proslavily nejvíce. Prvním modelem byl model A-Type z roku 1948 – jednalo se o motorizovaný bicykl. Takovou obdobu současných elektrokol. Opravdový motocykl představil v roce 1949, šlo o model D-Type, který poháněl dvoutaktní jednoválec vlastní konstrukce o objemu 100 cm3. Protože byly ambice Hondy vysoké a jeho tempo vražedné, trvalo pouhých 15 let, než se z Honda Company stal největší výrobce motorek na světě. A to ke všemu prodával i spalovací motory do lodí, sekaček a dalších strojů.

Spor s Jawou

Honda se i přes všechen svůj úspěch dostala také do problémů – u začátků motorek japonské značky totiž stála také Jawa, bohužel to bylo nedobrovolně, z čehož byly různé právní problémy.

Právě Jawa vynalezla v šedesátých létech odstředivou automatickou spojku, která byla díky Františkovi Šťastnému proslavena po celém světě. Tuto spojku měla Jawa patentovanou. A tu všude, kam své motorky vyvážela. O to více byli překvapeni konstruktéři Jawy, když si přečetli italský časopis Motociclismo. V něm se psalo o japonské novince Hondy 50 Cub s automatickou převodovkou. Po bližším přezkoumání zjistili, že bylo jejich řešení spojky okopírované. Nakonec však Hondě nezbylo nic jiného než práva koupit a spojku vyrábět v licenci.

Vstup mezi auta

Už od roku 1958 však konstruktéři Hondy pracovali na vývoji vozidel na čtyřech kolech. To bylo trochu v předstihu, vzhledem k tomu, že japonská vláda schválila zákon zmírňující podmínky pro výrobce automobilů až v roce 1961. Díky tomu ale byla Honda připravena a v roce 1962 představila na továrním okruhu Suzuki hned dvě novinky – roadster S360 a náklaďáček T360.

Oba tyto modely byly poháněny pohonem zadních kol – ta poháněl malý čtyřválec o objemu 360 cm3, protože bylo třeba splnit podmínky daňově zvýhodněné třídy miniaut „kei cars“. Nákladní vůz se začal vyrábět ihned, druhý model o rok později pod názvem S500 – jeho motor byl mezitím zvětšen na objem půl litru. Díky tomu už nespadal do třídy kei cars, ale měl výkon 44 koní při osmi tisících otáčkách. Vozidlo vážilo 680 kg.

Vzhledem k úspěchu těchto novinek Honda rychle rozšířila svoji automobilovou nabídku. V roce 1965 představila třídveřové kombi, L700. Mělo délku 3,7 metru a sedmistovkou o výkonu 52 koní šlo o vozidlo, které bylo kompaktní i praktické. První klasický osobní automobil byl představen o dva roky později, šlo o model N360.

Úspěchy na sebe nenechaly čekat

Nová konstrukce vozidel s sebou přinesla novinku v podobě příčně uloženého motoru a pohonu předních kol po vzoru Mini. Pro Japonsko byla vyrobena verze s automatickou převodovkou, pro USA exportní varianta N600 s šestistovkou. Právě řada N přidala Hondě na úspěchu, vyjma modelu 1300 s třináctistovkou a 3,8 metru dlouhou karoserií. Zkušenosti konstruktérů však byly zužitkovány pro návrh první generace Civicu, která nahradila v roce 1972 N600.

Později se objevil Accord, který se stal nástupcem 1300. V této době už byl zakladatel automobilky v důchodu. V roce 1973 odešel z vedení, nadále však působil jako poradce.

Spolupráce s Williamsem a McLarenem

V této době je Honda úspěšná – a to také v motosportu. Ačkoliv tovární tým v letech 1964 a 1968 spíše přežíval, jako dodavatel motorů měla Honda koncem osmdesátých let jeden úspěch za druhým. Týmy Williams a McLaren vyhrály v letech 1986 až 1991 šestkrát v řadě a piloti Piquet, Senna a Prost vybojovali mezi lety 1987 až 1991 pět jezdeckých titulů za sebou.

Sóičiró zažil také uvedení do automobilové síně slávy v roce 1989 a o rok později i premiéry supersportu NSX. Zemřel v roce 1991 ve věku 84 let.

Expanze firmy Honda však pokračovala i po jeho smrti. V roce 1993 pronikla Honda i do letectví. V roce 1995 přišla na scénu Honda CR-V jako model pro volný čas, jako jedna z průkopnic tehdy mladé kategorie SUV. Menší typ následoval na scénu v roce 1999 pod označením HR-V. Firma nadále působila též v oblasti sporťáků, ať už dvousedadlovým vozem S2000 nebo supersportovním modelem NSX.

Dnes se Honda prezentuje jako největší producent spalovacích motorů na světě a největší výrobce motocyklů. Patří i mezi největší výrobce aut.

Aktuálně firma pracuje na elektrifikaci své nabídky. V Evropě mají být do roku 2022 všechny její velkoobjemové modely nějakým způsobem elektrifikované. Vedle bateriových elektromobilů však vyvíjí také vodíkový pohon, když dokonce nabízí vodíkový model Clarity. Naopak z Formule 1 se po několika letech opět rozhodla odejít. Dnes dodává motory Red Bullu, který si je po jejím odchodu bude dále vyrábět ve vlastní režii.

redakce AUTO.CZ
Diskuze (7)

Doporučujeme

Avatar - white label
11. 5. 2021 20:29
Re: Prima článek...
Ten článek je především o historii Hondy, včetně výroby motocyklů... a dostat se za pouhých 15 let na absolutní světovou špičku celosvětových prodejů motocyklů, a tak dlouho se tam udržet, je úctyhodné... :yes:
11. 5. 2021 12:38
Re: Re: Prima článek...
Na zaklade 3 prispevkov v diskusii na auto.cz sudit o zaujme/nezaujme o hociaky model Hondy je uz iny level trufalosti alebo arogancie 😃.
11. 5. 2021 11:19
Re: Prima článek...
Celkově Honda moc v posledních letech v Evropě neprodává. To bude něčím jiným, než elektrifikací.
Avatar - WinDiesel
11. 5. 2021 10:16
Re: Prima článek...
Fakt, že se tady sešly pouhé 3 příspěvky ukazuje, jak minimální zájem je o elektrifikované Hondy.
11. 5. 2021 08:10
Re: Prima článek...
Tak to mam pre teba potom novinku. Honda sa to snazi elektrifikaciou zabit na vsetkych trhoch a napriek tomu veria, ze sa to bude predavat, pretoze to iste budu robit aj ostatni automobilovi vyrobcovia 😉.