TEST Honda Civic 1.8 Sport ADAS 1 – Do kosmu v bezpečí
Devátá generace Hondy Civic se na stránkách auto.cz objevila již nesčetněkrát. Opakování je však matka moudrosti, a navíc se za tři roky, které je svérázný vůz na trhu, leccos změnilo. Například i benzinové Civicy již mají malinká křidélka pod zadními svítilnami, podvozek je nastaven komfortněji a objednat si můžete nový balíček bezpečnostních prvků.
ADAS 1, jak se paket jmenuje, obsahuje hned osm věcí, a to protikolizní systém fungující do rychlosti 30 km/h, varování před neúmyslným opuštěním jízdního pruhu, systém rozpoznávání dopravních značek, detekci objektů v mrtvém úhlu, asistent při couvání z mrtvého úhlu, automatické přepínání dálkových světel a vnitřní zpětné zrcátko s automatickou clonou.
A jak tyto věcí fungují? Většina dobře, některé však hůře. Třeba detekce objektů v mrtvém úhlu dokáže spustit varovný tón i ve chvíli, kdy se člověk bezpečně vrací do pruhu po předjetí auta. A protikolizní systém nám v jednom případě zadupnul brzdy i při objíždění stojícího vozu, kdy k tomu nebyl důvod a nebylo to zrovna příjemné. Zbytek systémů je však přínosný a příplatek 22 500 korun za celý paket přijatelný. Vzhled auta je stále kontroverzní, možná právě to by vás však mohlo k Civicu přitahovat – je jednoduše neobyčejný.
Malý s velkým baťohem
Řekněme si to na rovinu, vnitřek Civicu působí stísněně. Ostře zkosené čelní sklo ve spolupráci s masivní palubní deskou, která se od hrany okna táhne daleko do interiéru, úspěšně ukusují z prostoru pro cestující. Nízká stavba auta pak způsobí, že ani nad hlavou nemají cestující zrovna prostoru na rozdávání. To pocítí zejména osoby vyššího vzrůstu, pokud však takové lidi často nevozíte, vadit vám to nejspíše nebude.
Přední sedadla, mimochodem pohodlná, i když potažená látkou, ze které sálá teplo, mají spolu s volantem dobrý rozsah nastavení, ideální řidičskou pozici tak není problém najít. V interiéru pak potěší dobré zpracování, kvalitní materiály, vhodně umístěná řadicí páka či klasická ruční brzda. Problémem však je složité ovládání systémů vozu, například palubního počítače.
Na zadních sedadlech je opět prostoru poskrovnu, jejich výhodou je však možnost vyklopit sedáky vzhůru pro převoz většího nákladu. Zavazadlový prostor objemem 477 litrů vládne hatchbackům nižší střední třídy a má dobře využitelný tvar. Civic sází na velkou přepravní kapacitu a slušnou variabilitu, byť cestující kolem sebe nemají místa na rozdávání.
Motor a převodovka
Pod kapotou námi testovaného automobilu byla známá atmosférická osmnáctistovka s výkonem 104 kW v 6.500 otáčkách za minutu. Ta spolupracuje s šestistupňovou převodovkou, jež potěší každého člověka, kterému správné zařazení dělá radost. Dráhy jsou totiž krátké, pohyb páky v kulise působí příjemně mechanickým dojmem a rychlosti tam zapadají rychle – jednoduše skvělé!
Řadit ovšem budete muset často, protože motor nabízí řidiči výraznější zátah až v druhé půlce otáčkoměru, a to zhruba mezi 4.500 a 6.500 otáčkami za minutu. Klidné a spořivé šoféry potěší schopnost agregátu tiše a bez vibrací snášet nízké otáčky, po městě můžete jezdit na šestku, aniž by se motor dusil. Spotřeba se pohybuje okolo sedmi litrů na sto kilometrů i v pražském provozu. Mimo město ji snadno stlačíte k pětilitrové hranici, naopak na dálnici, kdy agregát ve 130 km/h točí 3.400 otáček, odběr paliva rychle stoupá.
Ve středním spektru otáčkoměru je osmnáctistovka podivně tupá, bez výrazné chuti do života. Po překročení vrcholu točivého momentu 173 N.m ve 4.300 otáčkách za minutu se konečně začíná něco dít, nejlépe ale automobil jede, pokud jej udržujete okolo šesti tisíc otáček. Motor je v tu chvíli výrazně slyšet, konečně však cítíte výkon. Charakteristice jednotky by nejspíše nahrávalo o kousek kratší zpřevodování, alespoň tedy prvních čtyř stupňů. Pak by byl výkon motoru využitelnější.
Pokud však rádi řídíte a činí vám potěšení občas agregát trochu ždímat, pak vás spolupráce s výbornou převodovkou a točivým motorem bude bavit, zejména když reakce na plyn jsou velmi slušné. Můžete se bavit třeba podřazováním s meziplynem, což je věc, která jde v tomto voze příjemně snadno.
Stačí za to vzít
Civic byl vždycky laděný spíše sportovněji a ne jinak je tomu i v případě deváté generace oblíbeného hatchbacku. Verze modelového roku 2014 by měla být naladěna mírně poddajněji, zásadní rozdíly však nečekejte. Vyzkoušeli jsme snad všechny verze tohoto vozu a trochu paradoxem je, že nejlépe působí podvozek naftové šestnáctistovky, který je nejpohodlnější aniž by ztratil cokoliv z hravosti vozu.
Všechny varianty, tuto benzinovou 1.8 nevyjímaje, jsou zvláštně nejisté na dálnici, kdy se auto neustále lehce vrtí v silentblocích. Na druhou stranu na okresce podvozek předvede dobrý mix obratnosti, přilnavosti a nadšení, takže vás bude jízda opět bavit, čemuž dopomáhá i příjemně akurátní řízení. Jenom pozor když natrefíte na nerovnosti uprostřed oblouku nebo kupříkladu na propadlý kanál ve městě, pak má jednoduchá zadní náprava tendenci výrazněji uskakovat, což nepůsobí příjemně. Odhlučnění auta je průměrné, celkově však není jízda v žádném ohledu výrazně nepříjemná, naopak má své kvality.
Závěr
Změny se Hondy Civic dotkly jenom minimálně, nový paket pak není přehnaně drahý, byť ne všechny jeho součásti fungují stoprocentně. Každopádně se stále jedná o řidičsky příjemný automobil, který potěší zejména ty, kteří se občas rádi svezou ostřeji. Motor by mohl mít nadšenější projev, všechno ale vynahrazuje skvělá manuální převodovka. Pokud vám tedy nevadí sice kvalitní, ale ne zrovna přehledný a prostorný interiér, pak stále můžeme Civic doporučit. Zejména nyní, kdy importér nabízí pro testovanou verzi slevu až 70.000 Kč a pětiletou záruku zdarma.
Nejlevnější verze modelu | 389.900 Kč (S 1.4 i-VTEC/73 kW) |
Základ s testovaným motorem | 439.900 Kč (S 1.8 i-VTEC/104 kW) |
Testovaný vůz s výbavou | 521.400 Kč (Sport 1.8 i-VTEC/104 kW) |
Plusy
- Skvělá manuální převodovka
- Spotřeba v nižších rychlostech
- Obratný podvozek
- Velký zavazadelník
- Kvalitní dílenské zpracování
- Výhodná akční cena
Minusy
- Průběh výkonu motoru
- Stísněný interiér
- Ovládání palubního počítače
- Spotřeba na dálnici
- Nervozita podvozku při vyšších rychlostech
Foto: Petr Homolka