Isuzu D-Max 3.0 Double Cab 4WD - Drsoň

Pick-upy se navzdory původnímu čistě pracovnímu zařazení občas snaží proniknout mezi imageová vozidla. Isuzu D-Max má na rozdíl například od luxusního Nissanu Navara či Volkswagenu Amarok rozhodně jiné ambice. Podívali jsme se D-Maxu na nápravy a bylo jasné, že s tímto vozidlem můžeme vyrazit do lesa, mezi kamení… Prostě tam, kam se pracovní pick-upy ve službách například lesnických či energetických firem běžně dostávají.

Masivní konstrukce

Ačkoliv D-Max nevypadá stroze jako typická pracovní vozidla tohoto typu, podvozkové skupiny má velmi robustní. Odpružení přední nápravy zajišťují torzní tyče ve spolupráci s tlumiči (základní verze 4x2 používá vinuté pružiny). Zadní náprava leží na pětilistých pérech, což při celkové hmotnosti vozidla 2950 kg tvoří zcela výjimečný prvek. Výrobce nešetřil na počtu listů a nám to díky jejich výraznému progresivnímu účinku přineslo komfort jemného odpružení při uchování velké nosnosti automobilu.

Testovaná verze ve vyšším vybavení Custom obdržela imageová šestnáctipalcová kola z lehké slitiny obutá do širokých pneumatik rozměru 245/70. Toto provedení pravděpodobně nebude směřovat k pracovním výkonům v dolech ani jiných ztížených podmínkách. Pro ně je určena nižší úroveň výbavy Basic s patnáctipalcovými vysokoprofilovými pneumatikami 225/70 na ocelových discích.

Testované vozidlo dostalo sadu pěti ochranných plechů. Hliníkové pláty o tloušťce šesti milimetrů zajišťovaly bezpečnost přední nápravy, převodovky, diferenciálu, palivové nádrže a naftového filtru.

Do terénu

Než jsme se vydali na nezpevněné silnice, museli jsme nastudovat návod ke změně jednotlivých režimů pohonu. Na rozdíl od konkurenčních vozidel jsme u D-Maxu objevili příliš mnoho možností. Obvyklý základ tvořila tři tlačítka uprostřed přístrojové desky (2H, 4H a 4L). K našemu potěšení bylo možné z režimu 2H do 4H a zpět přecházet až do rychlosti 100 km/h. Stačilo jen ubrat plyn a po stisku 4H počkat, až se zapojí rozdělovací převodovka a zelená blikající kontrolka 4H na přístrojovém štítu se rozsvítí trvale. K aktivaci redukce bylo třeba zastavit, což je opět obvyklá praxe i mezi konkurenty. V tomto režimu jsme se skutečně sunuli, protože isuzu používá velmi štědrý redukční poměr 1 : 2,5, který přinesl optimální trakci do nejdrsnějších podmínek.

Speciality

Automatická převodovka nedovoluje tak citlivé ovládání trakce jako přímo řazená, proto D-Max nabízel několik doplňkových režimů. Jeden z nich tvořil Power mód, který upravoval nastavení automatické převodovky do vyšších otáček. Kdo má zkušenosti s automaty, které i při lehkém sešlápnutí plynového pedálu nechají vyskočit otáčky na 2500/min, by mohl mít vážné pochybnosti nad Power módem u D-Maxu.

Software čtyřstupňového ústrojí v isuzu nás však velmi mile překvapil, při běžném sešlápnutí plynového pedálu cca do třetiny totiž udržoval otáčky do hranice 2000/min, takže agregát skvěle využíval maxima točivého momentu 333 N.m dostupného už od 1600 ot./min. Díky tomuto přizpůsobení strategie řazení modernímu agregátu s velmi nízko posazeným točivým momentem bylo možné volit mezi svižnou a ekonomickou jízdou či po stisku tlačítka Power dosáhnout větší dynamiky, ale za cenu značného nárůstu spotřeby.

Japonský výrobce do D-Maxu také vložil možnost fixace třetího převodového stupně, což jsme ocenili až při návštěvě zasněžených hor. Při rychlosti kolem 20-30 km/h jsme třetí stupeň převodovky uzavřeli a získali tak jistotu ve stálé trakci bez změny převodu dolů.

Třílitr

Dlouhozdvihový agregát s velkým kompresním poměrem 17,5 : 1 vykazoval poněkud vyšší hlučnost. Tím však naše výtky vůči němu končí, vždyť Isuzu je mezi světovými výrobci vznětových motorů na pěkném čtvrtém místě.

Plynulý zátah téměř od volnoběhu pomáhal jemně dávkovat točivý moment na kola. Při jízdě po silnici si jednotka spokojeně vrněla v rozmezí 1500-2000 ot./min, takže průměrná spotřeba 8,8 l/100 km v kombinovaném cyklu nám téměř vyrazila dech. Automatická a navíc jen čtyřstupňová převodovka dokázala skvěle naladěnou strategií řazení eliminovat z hlediska spotřeby konstrukční a čtyřstupňovou nevýhodu. Samočinné ústrojí dokonce nemělo problém nechat spadnout otáčky motoru při jízdě po rovině až na 1200/min, když jsme plynový pedál jen lechtali. Japonci tak předvedli, že i u automatické planetové převodky lze nastavit způsob řazení odpovídající charakteristice moderních turbodieselů.

Další verze

Kromě nejdražší top verze D-Maxu - Double Cabu s třílitrovým motorem a automatickou převodovkou ve výbavě Cystom - jsou k dispozici další dvě kabiny, menší turbodiesel 2.5/100 kW, pětistupňová přímo řazená převodovka a již zmíněný základní stupeň vybavení Basic. Ten také proti provedení Custom používá kratší stálý převod (například u motoru 2.5 s manuální převodovkou 3,909 proti 4,100), protože výrobce počítá s nasazení této verze zejména v náročných podmínkách lesa či dolu.

D-Max se mezi pracovní četu pick-upů na českém trhu etabloval coby pracant schopný odolat náročným podmínkám. Těm je přizpůsobeno rozličné nastavení trakce a robustní podvozek.