Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Jaguar XK150 (1957–1960): Toto byla předehra k E-Type

Karel Haas Karel Haas 12. 8. 2020 • 04:07
18
Zobrazit náhledy (18)
Absence nouzových sedaček umožnila, aby měl roadster větší zavazadlový prostor přístupný nahoru otevíraným víkem. Palubní deska před čtyřramenným volantem měla ve středu hliníkový panel se dvěma velkými kruhovými přístroji, třemi malými ručkovými ukazateli a několika ovladači. Podvozek XK150 posloužil několika návrhářům k realizaci jejich představ o luxusním sportovním vozu. Švýcarská karosárna Ghia-Aigle postavila v roce 1958 kupé s přední maskou připomínající vozy Ferrari. U kupé XK150 FHC byl rám předního okna posunut o 10 cm směrem dopředu, čímž se usnadnilo nastupování do vozu. Dvouvačkový řadový šestiválec XK s rozvodem DOHC a objemem 3 442 cm3 byl převzat z typu XK140 bez větších změn. U modelů Special Equipment (SE) byl motor naladěný na výkon až 250 koní. Kupé Jaguar XK150 SE mělo velké zaoblené zadní okno a nahoru zvedané víko zavazadelníku. Toto kupé XK150 mělo stahovací horní část střechy. Za pohodlnými předními sedadly mělo kupé dvě miniaturní zadní sedátka s nízkými opěradly, rozdělená středovým tunelem. Kupé Jaguar XK150 SE s hliníkovou karoserií Zagato bylo poprvé vystaveno na ženevském autosalonu v roce 1958. Kabriolet Jaguar XK150 DHC měl stahovací okna ve dveřích. Plátěná střecha byla převzata od předchůdců a ve složeném stavu byla schována pod krytem. Tento kabriolet XK150 měl palubní desku a horní hrany dveří potaženou dýhou z ořechového dřeva. Když byla parkovací světla umístěná na vrchu blatníků rozsvícená, upozorňovalo na to řidiče malé červené světlo na palubní desce. Jeden z posledních vyrobených kabrioletů Jaguar XK150 je vystaven ve švýcarském automuzeu Pantheon Basel.

Nástupcem sportovního vozu Jaguar XK140 bylo kupé, kabriolet a roadster XK150, poháněné řadovým šestiválcem XK. Po něm následoval nezapomenutelný E-Type.

Jaguar XK150, představený v květnu 1957 v podobě kupé FHC (Fixed Head Coupe) a kabrioletu DHC (Drophead Coupe), byl vrcholným pokračováním typů XK120 a XK140. V březnu 1958 byl počet nabízených modelů XK150 završen dvoumístným roadsterem XK150 OTS (Open Two-Seater). Všechny uvedené vozy využívaly podvozek XK140, ale karoserie byla modernizovaná. XK150 se od svých předchůdců odlišovaly především zaobleným jednodílným předním oknem a masivnějšími nárazníky. Na podvozku se změnily hlavně brzdy. Místo bubnových u typu XK140 dostal XK150 u všech kol kotoučové brzdy Dunlop s průměrem 305 mm.

Dvouvačkový řadový šestiválec XK s rozvodem DOHC a objemem 3442 cm3 byl převzat z typu XK140 bez větších změn a stejně jako dříve se dodával ve standardním provedení nebo u modelů Special Equipment (SE) s motorem naladěným na vyšší výkon. Standardní model měl, stejně jako předchůdce, nejvyšší výkon 190 koní, zatímco verze S a SE měly výkon až 250 k. Vyššího výkonu bylo dosaženo novou konstrukcí hlavy válců (známé jako „straight port“) a třemi karburátory SU. V roce 1958 byl rychloběh (overdrive) Laycock přeřazen z příplatkové výbavy do standardu. V roce 1959 se začal nabízet šestiválec s objemem 3781 cm3, který dával ve standardním provedení 220 k (162 kW) a ve verzi S až 265 k (195 kW). Tento motor se používal od roku 1958 v luxusním modelu Jaguar Mark IX a Jaguaru XK150 S dovolil dosáhnout rychlost 217 km/h a z 0 na 97 km/h zrychlit za 7 sekund.

U všech modelů byla přístrojová deska potažená kůží, na přání měla výplně z ořechové dýhy. Palubní deska (foto) před čtyřramenným volantem měla ve středu hliníkový panel v bílém nebo černém provedení se dvěma velkými kruhovými přístroji, třemi malými ručkovými ukazateli a několika ovladači. Z továrny vyjížděly vozy XK150 s pneumatikami Dunlop Road Speed rozměru 6,00×16 palců, k dispozici byly také radiální pneumatiky 185VR16 Pirelli Cinturato CA67. 16palcová kola měla ocelové disky nebo byla drátová.

Palubní deska před čtyřramenným volantem měla ve středu hliníkový panel se dvěma velkými kruhovými přístroji, třemi malými ručkovými ukazateli a několika ovladači. Palubní deska před čtyřramenným volantem měla ve středu hliníkový panel se dvěma velkými kruhovými přístroji, třemi malými ručkovými ukazateli a několika ovladači.

Kupé XK150 FHC

Kupé Jaguar XK150 (foto) se proti typu XK140 lišilo, kromě již zmíněného jednodílného předního okna, zvýšením boků v oblasti dveří a méně patrným přechodem mezi předním a zadním blatníkem. Rám předního okna byl posunut o 10 cm směrem dopředu, čímž se usnadnilo nastupování do vozu. Za pohodlnými předními sedadly mělo kupé dvě miniaturní zadní sedátka s nízkými opěradly, rozdělená středovým tunelem. Zadní sedadla byla použitelná jen pro děti nebo dospělé na krátkou vzdálenost.

U kupé XK150 FHC byl rám předního okna posunut o 10 cm směrem dopředu, čímž se usnadnilo nastupování do vozu. U kupé XK150 FHC byl rám předního okna posunut o 10 cm směrem dopředu, čímž se usnadnilo nastupování do vozu.

Pozdější modely kupé měly středový panel uprostřed palubní desky vygravírovaný. Malé červené světlo upozorňovalo řidiče, že přední parkovací světla umístěná na vrchu blatníků jsou rozsvícená. Menší tloušťka dveří zvětšovala vnitřní prostor.

Kabriolet XK150 DHC

2+2místný kabriolet Jaguar XK150 DHC (foto) měl poprvé stahovací okna ve dveřích, skládací plátěná střecha byla převzata od předchůdců a ve složeném stavu byla schována pod krytem. První vyrobená kupé a kabriolety XK150 byly pomalejší než jejich předchůdci XK140. Po požáru továrny v Coventry v únoru 1957 došlo k ročnímu zpoždění dalšího vývoje. Až na jaře 1958 se začaly prodávat výkonnější modely SE vybavené kotoučovými brzdami.

Kabriolet Jaguar XK150 DHC měl stahovací okna ve dveřích. Plátěná střecha byla převzata od předchůdců a ve složeném stavu byla schována pod krytem. Kabriolet Jaguar XK150 DHC měl stahovací okna ve dveřích. Plátěná střecha byla převzata od předchůdců a ve složeném stavu byla schována pod krytem.

Podvozek, nápravy (přední dělená a zadní tuhá) a řízení s ozubeným kolem a pastorkem bez posilovače zůstávaly takřka totožné s XK140. Dvojice karburátorů SU HD6 s průměrem hrdla 44 mm a upravená hlava válců typu B s většími výfukovými ventily zvýšily výkon řadového šestiválce XK až na 213 k (SAE) při 5750 otáčkách. Většina exportovaných kabrioletů byla verze SE. Kdo chtěl ještě vyšší výkon, musel si objednat provedení s motorem typu S, který dával se třemi karburátory SU HD8 (51 mm) až 250 koní.

Roadster XK150 OTS

Od března 1958 se začal vyrábět dvoumístný roadster XK150 OTS (foto). Od kabrioletu se lišil kromě dvou sedadel jednoduchou plátěnou střechou složenou pod krytem za sedadly, takže nerušila ušlechtilou linii vozu. Místo nouzových sedaček měl roadster větší zavazadlový prostor. V nejvýkonnější verzi XK150 S s výkonem 250 koní se jeho rychlost blížila metě 220 km/h. Muselo se ale počítat s průměrnou spotřebou kolem 13 litrů na 100 km. Tento dokonalý sportovní nástroj se dal pořídit za rozumnou cenu kolem 2200 liber. Dnes se dá v aukcích koupit za více než 6 milionů korun.

Roadster XK150 OTS se od kabrioletu lišil kromě dvou sedadel jednoduchou plátěnou střechou složenou pod krytem za sedadly, takže nerušila ušlechtilou linii vozu. Roadster XK150 OTS se od kabrioletu lišil kromě dvou sedadel jednoduchou plátěnou střechou složenou pod krytem za sedadly, takže nerušila ušlechtilou linii vozu.

Kreace designerů

Podvozky Jaguarů řady XK si oblíbili návrháři karoserií a rádi na nich stavěli své fantazie. Už na podvozku XK120 postavil Pinin Farina krásné kupé zachovávající tradiční masku sportovních Jaguarů. V roce 1955 navrhl Raymond Loewy na podvozku XK140 extravagantní kupé s „vodopádovou“ maskou chladiče, které potom postavila karosárna Boano. Není proto divu, že i podvozek XK150 posloužil několika návrhářům k realizaci jejich představ o luxusním sportovním vozu. Švýcarská karosárna Ghia-Aigle postavila v roce 1958 kupé s přední maskou připomínající vozy Ferrari. Podobné kupé s dlouhou přídí a protaženou zádí postavila italská karosárna Motto a svůj příspěvek na téma Jaguar XK150 přidal i Zagato.

Výroba Jaguarů XK150 skončila v říjnu 1960. Z továrny na Browns Lane v Coventry vyjelo 4445 kupé FHC, 2 672 kabrioletů DHC a 2265 roadsterů OTS. Celkem tak potěšili 9382 příznivců britských sportovních vozů. Slavný nástupce Jaguar E-Type byl představen v polovině března 1961.

Související články

Témata

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku
Články odjinud