Jak na renovaci motorky (5. díl): YouTube vás lakovat nenaučí!

V předchozích dílech jsme si ukázali, že rozebrat rezavý stroj a renovovat ho s pomocí odborníků zvládne i trochu šikovnější kutil. Co ale určitě nedovede, to je slušný lak.

„Povrchová úprava je klíčová. O koně víc nebo míň v motoru totiž nikdo nepozná, ale když výsledek nebude hezký, je zbytečné ho dělat,“ vítá nás lakýrník Pavel Ptáčník ve svém království v Ledči nad Sázavou. Na policích vidíme nalakované díly na „naši“ Jawu 350/634 a vedle řadu dalších, které čekají na převzetí zákazníky.

Mezi hotovými zakázkami zahlédneme i dnes populární vínovou Konopici – jde o speciální lak, který měla jawa Venci Konopníka ze slavné trilogie Slunce, seno… „Konopnici požaduje absolutní většina zákazníků, normální červenou jsem teď dělal po pořádně dlouhé době,“ krčí lakýrník rameny nad současným vkusem. Zákazníci chtějí vínovou metalízu i na motorky, které ji nikdy nenesly. Jde o speciální trojitou vrstvu inkoustu a vrchního laku, kde je třeba dodržet přesný postup, aby vypadala správně.

Jak na renovaci motorky (4. díl): Tlumiče koupit, nebo zrepasovat?

Vše pro profesionála

Nalakování motorky velikosti Jawy 350 vyjde podle náročnosti přípravy podkladu zhruba na 20.000 korun. Starší kývačka s ručně namalovanými linkami stojí pětadvacet. Ovšem i za obyčejnou babettu si dnes kdekoliv v lakovně řeknou nejmíň o deset tisíc, pokud vůbec takovou zakázku přijmou.

Pavel Ptáčník roky provozoval velkou autolakovnu, než se „na stará kolena“ začal bavit lakováním historických motorek. Takže dobře chápe, proč se lakýrníci do motocyklů dvakrát nehrnou. „Celé auto olakujete za dva dny a vyděláte dvacet tisíc. Ale než si na motorce přijdete na polovinu, musíte se pořádně našmrdlat brusným papírem,“ ukazuje na trubkové rámy a komplikované tvary, které musejí na rozdíl od blatníku auta vypadat hezky ze všech stran.

Možná si právě říkáte, že byste ušetřili a dodali díly už obroušené v plnicím tmelu. Ale nedělejte to! „Mám zákazníka, který se přípravu dílů za ty roky naučil, a jsme dohodnuti na stříkání nachystaných součástek. Ale nemůžu dát na výsledek záruku. Takže vždycky radím, aby mi zákazník dovezl díly, že tak udělá nejlépe. Zajistím si pískování i klempířské opravy a za výsledek ručím,“ vzkazuje lakýrník.

Svět motorů 21/2021

Všechno se vším

Během let prošly Pavlu Ptáčníkovi rukama tisíce historických motocyklů, specializoval se třeba na Harley-Davidson od dvacátých let. Má dobové odstíny v oku a usmívá se nad krvavými hádkami veteránistů nad kombinacemi a odstíny historických motorek. „Znám sice dobové vzorníky, ale standardizace tehdy moc neexistovala a kombinovalo se všechno se vším. Klidně se stávalo, že vyjela z linky jawa v různých odstínech laku. Pamatuju ještě dobu, kdy se prodávaly nové kývačky a lidé to tehdy prostě neřešili tak jako dnes,“ krčí lakýrník rameny s tím, že totéž platilo pro technické kombinace. Například prý viděl tovární panelky s uříznutými uchy kolem budíku, protože německý odběratel tehdy požadoval atypická hrazdová řídítka.

Jak na renovaci motorky (3. díl): Konečně máme hmatatelné výsledky!

Jasno vnáší také do obvyklé otázky, zda může být historický motocykl nedobově lesklý. „Pokud znásilníte dnešní barvu polomatem, je prakticky neopravitelná. Z hlediska užívání motorky je to značně nepraktické. Ostatně barvy byly tehdy syntetické vypalovací. Když se objevila nekvalitní šarže, nebo ji špatně vypálili, lehce se stávalo, že vycházela zcela matná, nebo naopak lesklá jako dnes,“ vyvrací lakýrník veteránské mýty.

Linky jen ručně!

Vzápětí ovšem Pavel Ptáčník připomíná, že některá pravidla lakování historických motorek jsou neměnná – třeba že první OHC a péráky vyjížděly v tmavším odstínu laku vinou odlišného pigmentu.

Nebo že zlaté linky se musí malovat hezky postaru ručně štětci z dlouhých kuních nebo veverčích chlupů, protože právě drobné chybky vnášejí do výsledku autenticitu. Dnes si veteránisté pomáhají páskami, mezi něž nanesou barvu, a ještě začerstva je stáhnou. Zkušené oko ale pozná, že je to švindl.

Jak na renovaci motorky (2. díl): Na řadu přichází rozborka!

Pavel Ptáčník sám vlastní hezkou sbírku historických československých motorek, dokonce soutěžních speciálů. Ale když se chce projet, vytáhne zánovní Hondu CRF 1100 Africa Twin a podle přátel pořád dokáže řádně tahat za plyn. Má totiž zkušenosti, stejně jako s lakováním. Jak sám říká, sledováním videa na internetu se postupy nikdo nenaučí.

Snaha se cení, ale…

Pokud se odhodláte naučit lakovat, sežeňte si starou kapotu na naučení a rozbijte prasátko – potřebujete nejlépe dvoupístový kompresor se vzdušníkem o objemu minimálně 50 litrů (zhruba 6500 Kč), k tomu odkalovač a pistoli HVLP, kterou pořídíte už od pětistovky. Značková lakýrnická pistole Sata začíná na 6500 Kč, slušná na deseti a nejlepší se platí v desetitisících. Pak už stačí jen stříkací tmel a halda brusných papírů, laky barevné i čiré, tužidlo a ředidlo. Na jednu motorku počítejte s materiálem nejmíň za 2000 Kč. A pak už stačí jen bezprašné prostředí a jedna zásadní drobnost, bez níž nemá smysl o lakování se ani pokoušet – perfektně připravený podklad. Na tom začátečníci selhávají. I pak se smiřte s neustálými opravami a přebrušováním stečených záclon, puchýřků, zaschlého prachu a jiných začátečnických přehmatů – ale z osobní zkušenosti říkáme, že radost z vlastního výsledku stojí za tu snahu! Mimochodem se sprejem ze supermarketu vůbec neztrácejte čas – plochy polité takto diletantsky barvou nejsou odolné vůči otěru a benzinu, protože běžné „sprejolaky“ postrádají tužidlo.

Jak na renovaci motorky: Poradíme, jak vysvobodit krásu ze šrotu! (1. díl)