Jak šel čas s hybridy: Čtvrtstoletí úspor?
Při snižování emisí z automobilové dopravy a optimalizaci spotřeby hrají hybridní pohony nezastupitelnou roli.
Obecně řečeno, hybridní automobil využívá k pohonu více než jeden zdroj paliva. Většinou jde o kombinaci spalovacího agregátu a elektromotoru, který bere elektřinu z baterií dobíjených generátorem při zpomalování. Výhody jsou zřejmé, protože se zbytečně nezbavuje energie vydané pro zrychlení. Hybridní pohon tak snižuje spotřebu i emise. V současném, tvrdém boji za snižování emisí jsou hybridizace a elektrifikace zřejmě jedinou cestou, jak zachovat spalovací motory i pro příští generace.
První pokusy
Vše přitom začalo jako experiment. Po druhé světové válce bylo ropy dost, oteplování Země nikdo neřešil a blaho lidstva bylo přednější než ochrana klimatu. Konstruktéři ale nezaháleli, a tak například General Motors v roce 1968 vyvinul studii městského vozítka XP 512E, která při malých rychlostech jezdila na elektřinu a při velkých na benzin. Zajímavým pokusem bylo i experimentální Audi Duo, postavené na základech modelu 100 Avant v roce 1989. Benzinový pětiválec poháněl přední kola a ta zadní elektromotor o výkonu 9,3 kW. Jeho hlavním účelem ale bylo vytvořit jednodušší pohon všech kol (hybridní čtyřkolky nyní často pracují se samostatným elektromotorem pro zadní kola). Nevýhodami systému Audi i předchozích pokusů však byly vysoká hmotnost systémů, prostorová náročnost i nutnost dobíjet baterie externě.
Tento článek je součástí balíčku AUTO+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
