Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Jaká je havárie v rychlosti 390 km/h? Vypráví legendární testovací jezdec Bugatti

David Bureš
Diskuze (1)
Vývoj Bugatti Veyron byl všechno, jen ne jednoduchý. Práce na kdysi nejrychlejším autě světa mimo jiné narušila i hrozivá havárie na testovacím oválu Nardo.

Když se někdejší šéf Volkswagenu Ferdinand Piëch rozhodl, že nový člen skupiny, značka Bugatti, postaví nejrychlejší automobil na světě, možná ani sám netušil, jak náročné bude splnění daného úkolu. Vývoj byl opravdu strastiplný, kvůli různým potížím se posouvalo jeho uvedení, od představení prvního konceptu v roce 1999 do zahájení výroby tak nakonec uběhlo šest let.

Jednou ze strastí při vývoji Veyronu byla i hrozivá havárie jednoho z prototypů na italské testovací dráze Nardo, která se odehrála někdy v letech 2002, 2003. „Je to něco s čím musíte počítat, když děláte tuhle práci,“ říká po letech k této havárii její přímý účastník, tehdejší testovací jezdec Bugatti Loris Bicocchi.

Nehoda se odehrála během jednoho z prvních testů chystaného Veyrona na Nardu. V téže době se testovací tým zaměřoval primárně na motor a převodovku, jejichž testování tomu bylo podřízeno. „Na devadesát procent inženýrů Bugatti se při tom testu zaměřovalo na motor a převodovku,“ říká Bicocchi, který se už podílel na vzniku Veyronova předchůdce, Bugatti EB110.

Bicocchi tehdy po rutinních jízdách, při nichž se zkoušelo, zda všechno funguje tak, jak má, zda teplota oleje příliš nestoupá a jak pracují chladicí systémy, dostal za úkol vyzkoušet jízdu na plný plyn. A když to úspěšně zvládl, měl přidat další dvě kola.

To v Nardu přitom není tak jednoduchý úkol, jak jezdec pracující v minulosti též pro Lamborghini, Pagani či Koenigsegg vysvětluje: „Na Nardu jedete vyrovnaně do 240 km/h, poté však už musíte volantem točit, točit a točit. V 360 km/h tak už musíte přežít přetížení 0,3 a 0,35 g.“ Pro testy v hodně vysoké rychlosti totiž Nardo už není ideální, poloměr tratě znamená, že nad 240 km/h už je i na klopené dráze potřeba točit volantem a jet tedy v kontinuálním oblouku, což značně zatěžuje pneumatiky.

A právě jedna z gum Bicocchimu během jednoho z těchto kol praskla. „Na konci druhého kola, při rychlosti 390 km/h, 398 km/h jsem uslyšel krátké zasvištění a pak ránu,“ vypráví Ital narozený v Sant‘ Agatě Bolognese, v domovském městě Lamborghini, o chvilce, kdy mu explodovala levá přední pneumatika, která s sebou vzala i část nárazníku.

„Najednou jsem nic neviděl,“ popisuje legendární pilot, kterak se kvůli zničenému blatníku otevřela kapota a rozbila čelní sklo. „Dodnes před sebou vidím tu černou kapotu a čelní sklo roztříštěné na milion kousků,“ doplňuje k tomu.

V tu chvíli nastala chvilka hrůzy, protože Bicocchi zjistil, že auto není schopné zpomalit. Krátce po výbuchu pneumatiky vůz narazil do obvodové stěny okruhu, během čehož se zničilo i zavěšení, praskla další pneumatika a podle všeho se něco stalo také s brzdovým potrubím. On přitom stále jel rychlostí blížící se 400 km/h, v autě, z něhož není vidět, a které nebrzdí. Navíc asi metr od obvodové zdi okruhu, u níž se kvůli vysoké rychlosti musí jezdit. A aby toho nebylo málo, rozbilo se i boční okno, což způsobilo nepříjemný tlak v kabině.

Jedinou možností, jak zabrzdit, se tak ukázalo opět narazit do vnější stěny podél okruhu, o níž by vůz postupně zpomalil. Přesně to dnes šedesátiletý jezdec udělal, přičemž nejvíce se bál toho, že s neovladatelným autem trefí vnitřní stěnu podél dráhy, což by jej mohlo katapultovat a vznést ho do vzduchu, což by mohlo způsobit tragickou nehodu.

Když se však tohle řešení ukázalo jako fungující, Bicocchi zjistil, že se do kabiny valí dým. Od motoru do interiéru prototypu kvůli množství počítačů a potřebě detailních dat o systémech vedlo množství kabelů, které se však roztrhly, zřejmě tlakem uvnitř způsobeným rozbitým oním bočním sklem. Bicocchi se tak následně snažil co nejdříve dostat ven, i kvůli tomu cítil, že oblečení má nasáklé olejem.

Jenže to rozhodně nebyla hračka, jelikož se dveře nárazem ohnuly a nešly otevřít, Bicocchi tak do nich musel kopat, aby mohl uniknout před nebezpečím. Naštěstí ale všechno dobře dopadlo a Ital se zachránil. Při brzdění každopádně zničil 1.800 metrů dlouhý úsek obvodové zdi, jejíž opravu následně zaplatilo Bugatti.

Dnes už je děsivá havárie jen vzpomínkou na těžký vývoj Bugatti Veyron, sám Bicocchi ale tvrdí, že o nehodě rád vypráví. „Neviním pneumatiky, protože ten zvuk, co jsem slyšel byl patrně od nějakého kovu z auta, který upadl z důvodu vysoké rychlosti a roztrhl pneumatiku,“ tvrdí. Na samotném automobilu pak zdůrazňuje, jak pevnou má konstrukci. Prototyp byl po nehodě v takřka 400 km/h sice notně zdemolován, samotné struktuře se ale nic nestalo. A jako správný profesionál Bicocchi dodává, že je lepší, když se taková nehoda stane testovacímu jezdci, který je na možná rizika připraven, než zákazníkovi.

David Bureš
Diskuze (1)
Avatar - netcar.xx
14. 6. 2018 23:11
Stejnej adrenalin
Jako když se Putin při prohlídce nějakého jejich Hi Tech auta nemohl dostat ven, protože nefungovala klika :-!