JCB prý přišlo na to, jak udržet spalovací motory. Přišli s revoluční myšlenkou
Ekologický nápad zatím funguje a vychází levněji než nákup elektromobilu. Tisíce hodin ročně může pracovat výkonný naftový motor upravený na spalování alternativního paliva.
Automobilky trápí zatížení emisními cíli, které vyžadují méně produkovaných škodlivin pod pohrůžkou pokut. I když je zbožným přáním uhlíkově neutrální prostředí, nečistoty se kumulují v lokalitách mimo hlavní pozorování a provoz aut se prvoplánově jeví jako ekologický. Ohleduplná strategie protíná všechna odvětví automobilového průmyslu a do vývoje bezemisních motorů promlouvají překvapiví činitelé. Je to společnost JCB, která vymyslela možnost udržení existence klasických motorů bez emisí.
Klíčový hráč těžkotonážního strojírenství sestavil nově vyvinutý spalovací motor na vodíkový pohon. Originální kombinace je podle Britů vhodnou alternativou k elektromobilům a jakýmkoliv palivovým článkům prosazovaným pod pohrůžkou vysokých sankcí.
Poznáním zákulisí se vyjasňují důvody, proč zrovna výrobce stavební a manipulační techniky zachraňuje čest motorářské klasiky. Rypadla a jiné stroje fungují bez přestávky více provozních hodin než průměrné osobní auto. Ředitel JCB Anthony Paul Bamford uvedl, že osobní vozidla v průměru najedou přibližně 300 hodin ročně, proti tomu i běžný bagr zvládne zhruba desetkrát vyšší porci provozu. V zemích jako Indie běží tyto stroje minimálně pět tisíc hodin ročně, dodal předseda společnosti. Rok se skládá z 8760 hodin, vrčet většinu času vyžaduje spolehlivou techniku nenáročnou na servis.
Aby ekologický elektromotor fungoval minimálně osm hodin v průmyslovém zatížení, je nutné používat velké sestavy baterií. Skládání zásob energie do větších celků raketově zvyšuje výrobní náklady, podobně prudce roste složitost systému náchylného na závady a neméně podstatné negativum je i zvýšení celkové hmotnosti bzučící mašiny. Vývojáři JCB se opakovaně pokoušeli transformovat jednotlivé divize na elektromobily a jiné ekologické experimenty, ale nízká efektivita přirozeně donutila vymyslet něco jiného a snad i plošně použitelného.
Osazenstvo v čele JCB bylo dostiženo ekologickým fenoménem současnosti a v rámci vnitřních principů se z ekologické hrozby stala inženýrská výzva. Vybraní odborníci firmy vzali tradiční dieselový motor a pomocí úprav se snaží vytvořit plošně použitelnou pohonnou jednotku spalující vodík.
Vlastní řešení obsahuje změny hlav válců a zapalovacích systémů. Vedoucí inženýr John McCarthy zmínil tyto změny, které jsou základem pro přechod od vznětového mechanismu k zážehovému. Přenastavení podle JCB nevyžaduje žádnou zásadní přestavbu motoru, podařila se udržet i frekvence nutného tankování a nenarostly ani náklady na vlastnictví noviny či údržbu.
Jednou z nevýhod vodíku je produkce oxidů dusíku. Britové si proti tomu pomohli nastavením chudé směsi paliva, jelikož vodík disponuje vyšší hustotu energie než nafta a tím pádem si chudší směs udržuje stejné hodnoty točivého momentu. Další způsob eliminace škodlivin přestavuje selektivní katalytická redukce, která je běžná pro dnešní naftové motory.
Firma v čele s Bamfordem má několik dalších důvodů pro vývoj vlastního řešení udržení spalovacích agregátů. Vzhledem k tomu, že baterie elektromobilů jsou vyráběny ze vzácných kovů, bude prý dostupnost akumulátorů klesat v protipólu s jejich citelným zdražováním. Levněji údajně vychází nákup stále více zatracované konvenční techniky včetně drobné investice do vodíkové konverze.
