Za volantem Hondy N-Box: Pro opravdové nadšence
Nejprodávanějším autem Japonska je už roky malá hranatá krabice s posuvnými dveřmi po stranách. Vydali jsme se proto na Východ vyzkoušet, čím si Honda N-Box získala srdce tamního lidu.
Japonsko má spousta lidí spojené s rychlovlaky a precizní hromadnou dopravou. Pro fanoušky automobilismu je ale návštěva této země také možností se dostat za volant modelů, které nikde jinde nenajdeme. Půjčovny zaměřené na sportovní vozy nabízí všechny slavné modely, včetně Nissanu Skyline nebo Subaru WRX STI. Pravý fajnšmekr ale ví, že poznat to opravdu autentické Japonsko znamená sáhnout po trochu jiném povozu.
Kei vozy jsou to nejmenší, co se dá na tamních cestách potkat. Přitom nejsou mnohdy těmi nejlevnějšími modely v nabídce autopůjčoven. Úplným základem je obvykle nějaký obyčejný hatchback jako Toyota Aqua nebo Nissan Note. I my jsme si museli tentokrát připlatit, abychom dostali menší auto s polovičním objemem motoru. Což bylo rozhodnutí, které jsem musel zpočátku dost obhajovat před svými dvěma spolucestujícími, kteří pohledem na hranatou krabičku s malými koly v rozích nebyli moc nadšeni.
Jenže Honda N-Box a stejně tak i jiné Kei vozy si dokážou člověka rychle získat. Třeba už tím, jak snadno se do nich nastupuje. Přední dveře lze otevřít téměř do pravého úhlu a přes veliký otvor se snadno usadit na pohodlné přední sedačky čalouněné tvídem. Zadní dveře jsou posuvné jako ve správném MPV. Stejně jako ta umí být n-box praktický i tím, že jeho zadní sedačky lze sklopit do podlahy a vytvořit velikou rovnou plochu na převážení velkých předmětů nebo na spaní. Japonci ve svých vozech rádi kempují, my naštěstí díky nízkým cenám v Japonsku mohli využít hotely.
Palubní deska připomíná odkládací polici, na kterou někdo přidělal volant. Sedí se překvapivě dobře, díky vysoké střeše nemá vysoký Evropan problém a volant je nastavitelný výškově i podélně. Vzhledem k šířce jen 1475 mm jsou si pasažéři dost blízcí, ale zdaleka ne tak, aby to bylo nepříjemné. Vepředu se dokonce našlo místo i na loketní opěrky, vzadu je prostor pro dva pasažéry. Jen kufr se 171 litry by asi v Česku neprošel.
Za málo
Japonci se tváří jako slušňáci, ale posaďte je do auta, a rázem jsou z nich piráti silnic. Jakožto cizák snažící se dodržovat předpisy jsem rychle pochopil, že s dodržováním maximální povolené rychlosti si tady hlavu moc nelámou. Alespoň tedy na dálnicích nebo horských cestách, kde nejsou kamery. A moc se neřeší ani jízda ve správném pruhu na dálnici, takže z jízdy je často kličkování mezi kamiony, které si prostě blokují pruh, jaký se jim zrovna zachce.
A to překvapivě jde i se 660 cm3, třemi válci a 43 atmosférickými kW. Na dálnici se n-box vůbec nebojí držet provozu, který se obvykle pohybuje kolem 140 km/h. Právě tam je i jeho omezovač, naštěstí ani v rychlém pruhu se tu o moc rychleji nejezdí. Překvapivě dobře odhlučněný motor se ozve jen při pořádném sešlápnutí plynového pedálu, kdy jej převodovka CVT pošle do otáček. Poháněna jsou standardně jen přední kola, ale za příplatek může být n-box i čtyřkolka. Ostatně většina Japonska jsou hory a zimy zde nejsou zrovna mírné. Věděli jste, že Japonsko má ze všech zemí světa nejvíce sněhových přeháněk?
I přesto, že má krátký rozvor a jezdí na malých 14" kolech, je n-box překvapivě komfortní. Japonské cesty zejména v horách přitom nemají v rozbitosti daleko do těch českých a malému autíčku dají zabrat. Podvozek je laděný spíše do komfortu a naše pokusy o rychlou jízdu se krom nářků posádky setkávají také s kvílením gum a nedotáčivostí. Při tom všem naše spotřeba nepřesáhla 5,5 litru a většinu času se pohybovala pod hranicí pěti litrů.
Japonci si mohou novou Hondu N-Box koupit za cenu začínající v přepočtu na 220.000 Kč, plně vybavená čtyřkolka je za asi 350.000 Kč. Není divu, že je n-box od uvedení v roce 2011 opakovaně jedním z vůbec nejprodávanějších vozů Japonska, a to už ve třech generacích. Na základě tohoto úspěchu udělala Honda celou sérii vozů s názvem začínajícím na N, což zahrnuje třeba hatchback N-One nebo ještě praktičtější minidodávku N-Van. Být podobná nabídka v Česku, sami bychom po malé hondě sáhli.
Plusy
- Skvěle využitý prostor
- Dobré jízdní vlastnosti
- Levný provoz
Minusy
- Malý kufr
- Jsou jen v Japonsku
| Technické údaje Honda N-Box | |
| Objem motoru (cm3) | 658 |
| Maximální výkon (kW při min-1) | 43/7300 |
| Maximální točivý moment (Nm při min-1) | 65/4800 |
| Převodovka | CVT |
| Maximální rychlost (km/h) | 144 |
| Spotřeba (l/100 km/h) | 4,3 |
| Objem nádrže (l) | 27 |
| Rozměry d x š x v (mm) | 3395 x 1475 x 1790 |
| Rozvor (mm) | 2520 |
| Objem kufru (l) | 171 |
| Provozní hmotnost (kg) | 890-960 |
Co je to Kei?
Vlastnictví vozu v Japonsku není levná záležitost, a to kvůli zdanění i drahému parkování. Proto vznikla kategorie vozů Kei, na které se vztahují nižší daně i jiné poplatky a také při nákupu vozu Kei nemusí Japonci prokazovat vlastnictví parkovacího místa. Omezením je motor o maximálním obsahu 660 cm3, výkon omezený na 47 kW je už jen dohodou mezi automobilkami. Maximální rozměry jsou 3,4 metru na délku a 1,48 metru na šířku, což většina dnešních vozů Kei využívá nadoraz.
Jsou i u nás
Co když si chcete pořídit praktický japonský Kei car i v Česku? Oficiálně máte smůlu, protože se u nás žádné Kei auto neprodává. Sehnat se ale dají, jejich dovozu se věnují nadšenci ze skupiny nazvané Keirevoluce. Ti se zaměřují hlavně na hondy všech tvarů a díky tomu se i na českých cestách můžeme setkat s modely N-One, N-Slash, S660, N-Van nebo N-Box. Zvyknout si musíte na volant vpravo, což je docela snadné, a na blinkry na pravé páčce, což už pár dnů stírání okna na každé křižovatce zabere.
