Maserati Bora bylo skvělé auto, které ale přišlo ve špatnou dobu
Auto postavené podle nových principů bylo jen předlohou pro úspěšnějšího nástupce. Skvělé Maserati s osmiválcem je drahý sběratelský předmět s cenou v milionech korun.
Maserati je jednou z nejstarších a nejvyhledávanějších italských značek osobních automobilů. Od založení v roce 1914 logicky přišly mnohé vzestupy i pády, ovšem vytrvalost a úspěšná reprezentace v motoristickém sportu pomohly firmě přežít a zažít úspěšné roky doprovázené excelentními modely aut.
Mezi špičkové Maserati patří i Bora, což je méně známý, ale o to důležitější produkt modenské fabriky s trojzubcem ve znaku. Sportovní kupé s motorem uprostřed jezdilo náramně, bohužel na trhu se objevilo ve špatnou dobu. Celkem se vyrobilo 564 špatně načasovaných exemplářů plných převratných řešení. Projdeme si je.
1. První Maserati s motorem uprostřed
V dnešní době zákazníky rozmazluje rozmanitost superaut s motorem uprostřed, ale v 70. letech jich nebylo tolik na výběr. V roce 1971 se Maserati rozhodlo přidat do klubu vyvolených debutem Bory pod označením Tipo 117. Vyvážený supersport konkuroval Ferrari či Lamborghini stejné koncepce.
2. Nejmodernější Maserati
Maserati od založení upřednostňovalo rychlé a stylové vozy, ačkoliv technika či technologie nepatřily vždy mezi nejnovější. Bora změnila vnímání značky pomocí moderního použití nezávislého zavěšení spolu s vinutými pružinami, teleskopickými tlumiči a stabilizátory. Na rok 1971 se jednalo o velký pokrok.
3. První Maserati pod vládou Citroënu
Citroën ovládal značku Maserati v letech 1968 až 1975. Do krachu francouzské nadvlády měli Italové relativní konstrukční svobodu, dokonce se na jihu vyvíjel šestiválec pro vlajkovou loď Citroën SM. Vidlicová šestka byla také použita v Maserati Merak SS, což bylo pozdější kupé postavené na základech Bory. Toho času se prolínaly díly a technologie Citroënu a Maserati, hlavně se sdílely hydraulické systémy.
4. Bora mohla teoreticky převážet čtyři pasažéry
Aerodynamické kupé bylo navrženo v uspořádání 2+2. Navzdory motoru uprostřed nechyběla zadní sedadla prostorově určená malým dětem či teoretickému poskládání dospělých. Nouzová místa pořád nabídla aspoň minimum komfortu na rozdíl od jiných sportovních aut, která zadní lavici vůbec neměla.
5. Bora je možná těžší
Původně mělo Maserati Bora vážit suchou hmotností asi 1400 kilogramů, ale kvůli bezpečnostním požadavkům a zvukové izolaci hmotnost údajně narostla na zhruba 1535 kilogramů. Novější zdroje přidávají ještě víc, spekuluje se o tučných 1830 kilogramech kombinované konstrukce se skořepinovým podvozkem a samonosnou karoserií doplněnou vzadu pomocným rámem z ocelových trubek.
6. Působivý výkon
Boru poháněly velké osmiválce DOHC. První edice 4,7 V8 představovala 230 kW (310 koní). V roce 1973 se minimem stal ještě větší atmosférický osmiválec 4,9 V8 omezený na 210 kW (286 koní). Slabší a větší agregát vyhovoval americkým normám, kam se Bora také vyvážela včetně standardní pětistupňové transaxle.
7. Design od Giorgetta Giugiara
Po líbivém Ghibli navrhl i Boru legendární Giorgetto Giugiaro. Zřejmě nejvlivnější designér automobilů 20. století namaloval nízké sportovní Maserati s rozvorem 2600 mm. Mezi nárazníky vůz měřil 4335 mm, šířka narostla do 1768 mm, přitom výška dosahovala pouze 1134 mm. Koeficient odporu uhlazeného sporťáku vycházel na slušných 0,30 Cd.
8. Luxus
Proti ostatní konkurenci zaměřené hlavně na rychlost byla Bora doplněna luxusními prvky. Od rivalů z branže se vozidlo odlišovalo například vysoce kvalitním koženým čalouněním přes sedadla, dveře a palubní desku. Elektrická okna byla samozřejmostí a téměř každý kus měl klimatizaci. Kromě všeho se líbil i nastavitelný volant.
9. Nástupce by nevznikl
Jen rok po odhalení modelu Bora byl představen Merak. Cenově dostupnější nástupce s motorem V6 hned za posádkou sdílel mnoho estetiky i techniky opět od Citroënu. Pokračovatel taktéž z pera Giugiara byl lehčí s lepším rozložením hmotnosti, ale nevznikl by bez existence průkopnické Bory.
10. Sběratelské Maserati
Během sedmiletého výrobního cyklu (1971–1978) bylo vyrobeno pouze 564 kusů sběratelského Maserati Bora (asi třetina proti Meraku). Z celkového nákladu bylo 289 jednotek vybaveno osmiválcem o objemu 4,7 litru, zatímco dalších 275 aut odjelo se zvětšeným ústrojím. Ojetiny vychází nejméně na 150 tisíc dolarů (3,3 milionu Kč).