Myšlenka otravného stop-startu se objevila před půlstoletím. Debutoval v japonském sedanu
Systém stop-start je dnes nedílnou součástí drtivé většiny nových automobilů. I když se může zdát, že jde o relativně mladého „pomocníka“, jeho původ se datuje do roku 1969.
Samočinné vypínání motoru asi nemá cenu zdlouhavě představovat. Systém zhasínající motor při stání na křižovatce se v moderních automobilech začal ve velkém objevovat kolem roku 2010 kvůli stále přísnějším emisním limitům a snaze o menší znečištění a úsporu nějaké té desetinky paliva. Nejednou jsme se s odborníky bavili na téma, zdali takový stop-start nedělá při zvýšené zátěži na drahou baterii více škody než užitku. A to nemluvíme o jeho stále složitější deaktivaci, která povětšinou ani není trvalá. Smysl funkce teď nechme stranou, nás dnes bude zajímat především jeho historie. Myšlenka automatického zhasínání motoru při stání je totiž starší, než se na první pohled může zdát.
Půlstoletí od první myšlenky
Úvodní zmínka popisující fungování stop-startu se objevila v červnu 1969 na stránkách magazínu Popular Science, amerického čtvrtletníku s populárně vědeckým obsahem. Jistý Fred Kirchner z Brooklynu tehdy uveřejnil popis dlouhý jen několik řádků, jeho obsah je nám ale hodně povědomý.
Desetiprocentní úspora
Až o dalších pět let později se systém samočinného zhasínání motoru prezentoval v sériovém automobilu. Jako první jej nasadila japonská Toyota do páté generace sedanu Crown vyráběného v letech 1974 až 1979. Systém se objevil u šestiválců s objemem 2,0 a 2,6 litru.
Vracíme se na stránky magazínu Popular Science, avšak do října 1974. Bob Dunham ve svém článku popisuje fungování stop-startu v produkčním autě a poděluje se o svou osobní zkušenost. Systém (viz úvodní foto) vypne motor poté, co vůz sekundu a půl stojí na místě. Agregát se znovu aktivuje sešlápnutím spojkového pedálu. Koho by tato inovace znepokojovala, ten může pomocníka vypnout tlačítkem pod přístrojovou deskou. Systém myslel i na náročné situace. Neaktivoval se, když byla provozní teplota motoru vysoká, když vůz stál ve stoupání vyšším než dva stupně či v případě, kdy auto ve velkém využívalo elektronické prvky.
Štval i prodejce
Postupem času začaly se stop-startem experimentovat i další automobilky. Objevil se například ve Fiatu Regata ES (Energy Saving) z roku 1983, kdy jeho vývoj zaštiťoval Maura Palitta. K myšlence jej přivedlo zjištění, že automobil ve městě stojí více času, než se původně předpokládalo. „Vyrazil jsem z vývojového centra v Obassanu směrem do továrny Fiatu. Trvalo mi to 35 minut a ujel jsem 15 kilometrů. Z toho auto 12 minut stálo, i když provoz nebyl nijak hustý,“ prozradil v rozhovoru pro server Motor 1.
A tak začal Palitta pracovat na systému, který bude motor při stání automaticky vypínat. „Zjišťovali jsme, jaké úpravy startéru jsou nutné, aby zvládnul přes 120 tisíc teplých startů. Nikdo nebyl schopný odpovědět, neboť standardní specifikace požadovala 25 tisíc startů za studena,“ popisuje dále inženýr strasti, které musel řešit.
Technika nakonec překvapivě držela, čemuž si Fiat vypomohl vypnutím startéru co nejrychleji po natočení motoru. Nastartování proběhlo za prvních 270 stupňů rotace (250 milisekund) a bylo potřeba minimální množství energie a výrazně zatížena nebyla ani baterie. Standardizované měření spotřeby ukázalo až sedmiprocentní úsporu paliva.
„Osobně jsem otestoval prodejní metody naší sítě. Objevil jsem se u dealera a chtěl něco vědět o modelu Regata. Dostal jsem podrobné informace ke všem verzím, ale variantu ES mi prodejce nenavrhl. Když jsem se zeptal na provedení, které samo vypíná motor, dostal jsem jasnou odpověď. Prý se není čeho bát, systém lze jednoduše vypnout stisknutím tlačítka,“ dodává vlastní nelichotivou zkušenost strůjce nápadu.
Masivní rozšíření
V osmdesátých letech se stop-startem zaobíral také koncern Volkswagen. Na vybraných trzích s ním přijížděla druhá generace Passatu (B2), kde však spuštění fungovalo na opačném principu. Tady jste museli tlačítko stisknout pro jeho aktivaci. U nás se však do povědomí dostal více až Golf Ecomatic (zkratka Economy and automatic) z roku 1993, který systém kombinoval s atmosférickým dieselem a samočinnou převodovkou. Byť sliboval úsporu paliva až 2 l/100 km, kdovíjakého úspěchu se nedočkal.
