Pamatujete si VAZ E1101? Roztomilé dílo Lady bylo sovětskou obdobou Mini
Dnes už zapomenutý prototyp VAZ E1101 vznikl v roce 1971. Měl pohon předních kol a připomínal Mini. Na realizaci však nikdy nedošlo.
V dobách socialismu vzniklo u nás spoustu zajímavých prototypů, které bohužel nikdy nebyly realizovány v sériové podobě. Něco podobného však platilo i pro Sovětský svaz, kde v tamějších závodech též pracovali na zajímavých projektech. Jedním z nich byl třeba VAZ E1101, dílo automobilky z Toljatti, proslavené vozy značky Lada.
Automobil vznikl v roce 1971. Jednalo se o dvoudveřové kompaktní vozítko, dlouhé jen 3.140 mm, široké 1.400 mm, vysoké 1.315 mm a s rozvorem rovných 2.000 mm. Do určité míry tak šlo obdobu britského Mini, jehož původní verze byla dlouhá jen 3.054 mm, s rozvorem 2.036 mm.
Právě na Mini odkazovala také koncepce. VAZ E1101, přezdívaná Čeburaška (podle postavičky ze sovětského animovaného filmu), totiž rovněž využíval pohon předních kol. S takovou myšlenkou se v Toljatti koketovalo už v roce 1968, tedy ještě před samotným zahájením sériové produkce v automobilce VAZ, kdy vznikly první návrhy malého čtyřmístného vozu s motorem napříč a pohonem přední nápravy. Postavena byla dokonce maketa s každou půlkou karoserie jiného tvaru, jedna designéra Danilova, druhá podle Aškina. Zvoleno nakonec bylo první řešení, Aškinova vize s prolisy ve stylu Citroënu Méhari byla považována za příliš ambiciózní.
O pohon VAZu E1101 se staral konkrétně vpředu napříč uložený zážehový čtyřválec s dvěma ventily na válec o objemu 0,9 litru a výkonu 37 kW, který byl kombinován s čtyřstupňovým manuálem původem od Fiatu. Podvozek využíval nezávislé zavěšení všech čtyř kol, vpředu byly vzpěry McPherson s vinutými pružinami, vzadu vlečená ramena a příčné zkrutné tyče. Karoserie byla samonosná, hmotnost dosahovala hodnoty 780 kilogramů. Řízení pocházelo ze Záporožce, kabina využívala komponenty z VAZu 2101.
Během následujícího roku byl automobil testován, v roce 1973 pak projekt pokračoval dalším prototypem, nazvaným VAZ 2E1101. Ten reagoval na kritizovaná negativa prvního prototypu (dostal třeba motor posílený na 40 kW), na první pohled byl poznat díky zcela odlišnému designu karoserie.
Pořád šlo o dvoudveřový automobil s kulatými světlomety vpředu, jinak se ale karoserie kompletně změnila, trochu ve stylu Hondy N360. Záď už nepřipomínala sedany nebo liftbacky, chcete-li (díky protažené zádi), ale byla splývavá, trochu ve stylu Nivy. Nahoru výklopné zadní okno pak nahradilo menší víko, které už do okna nezasahovalo.
V roce 1974 pak následoval prototyp VAZ E11011, který nebetyčně odkazoval na Mini Moke. Šlo rovněž o vůz s otevřenou karoserií a bez dveří, kterému v Sovětském svazu říkali autoskútr. Tato myšlenka ale byla zcela zavržena, vedení ji označilo za dětskou hračku, a tak se v jejích přípravách nepokračovalo.
V té době se s výrobou sovětského Mini skutečně počítalo. V roce 1974 tehdejší ředitel Volžských automobilových závodů Viktor Nikolajevič Poljakov podepsal dokument, který počítal s výrobou malých aut s pohonem předních kol. V roce 1978 měla podle tohoto dokumentu vzniknout pilotní série čítající 10.000 kusů. Od roku 1981 se pak počítalo s produkcí 300.000 exemplářů tohoto vozidla.
Rychle se ale ukázalo, že v podmínkách Sovětského svazu je takový plán nerealizovatelný. Továrna neměla na další model kapacitu, zvlášť na takový, který by se technicky natolik lišil od ostatní produkce – ať už modelu VAZ 2101/2102 nebo tehdy teprve chystaného offroadu Lada Niva, vyráběného počínaje rokem 1977.
Automobilka však na pohonu předních kol přece jen pracovala dále. Konstruktéři třeba aplikovali pohonné ústrojí z Fiatu 128 do VAZu 2101 (alias žigulíku), předokolkami byly též další prototypy malých aut, VAZ 3E1101 (Ladoga) a VAZ 4E1101. Ty později posloužily pro vznik vozu ZAZ 1102 Tavria. Samotný VAZ začal vozy s pohonem předních kol vyrábět až v roce 1984, konkrétně model Lada Samara. Prvním miniautem výrobce pak byla až Lada Oka (VAZ 1111) z roku 1988.