Peugeot 403 (1955-1967): Světoběžník ze Sochaux (2. díl)
Prvním modelem Peugeotu, kterého vznikl více než milion kusů, byla řada 403. Rozjela se takřka do celého světa a vyhrávala náročné rallye.
V říjnu 1958 se Peugeot 403 dočkal nejen vzhledových úprav a posily benzinového čtyřválce, ale také příchodu velké novinky: atmosférického naftového motoru.
Vznětový Indenor TMD měl objem 1816 cm3. Maximálních 35 kW (48 k) poskytoval při 4000 otáčkách a debutoval nejdříve v kombi. Peugeot koketoval s diesely v osobních autech už před druhou světovou válkou, od roku 1928 je vyráběl pro traktory, později pro náklaďáky. Naftová 403 byla však konečně prvním autem s tímto druhem pohonu vůbec, které se vyrábělo skutečně sériově a ve velkých počtech. Spolu s Daimler-Benzem získal Peugeot v této oblasti patřičné úspěchy a z nich pramenící prestiž.
Modely 1959
Automobily ročníku 1959 postrádaly nápisy vzadu, šlo o jediný modelový rok, který je neměl. Sedan Grand Luxe stál tehdy ve Francii 825.000 franků, kabriolet v totožné výbavě 1,37 milionu, tedy o dvě třetiny víc. Vysoká cena zapříčinila jejich skromné počty. Zákazníci si jinak mohli vybrat z více než padesátky různých variant.
Dvouramenný volant přišel o horní část vnitřního prstence klaksonu, od té doby měl jen spodní, tedy půlkruh a byl upraven mechanismus nastavení a sklápění sedaček. V září 1959 se lehce změnily nárazníky, tlumič výfuku dostal chromovanou koncovku a boční lišty nad klikami už nebyly zaoblené, nýbrž ploché.
Očesaný Sept
Nový základní model Sept dostal motor objemu 1290 cm3 z končící 203. Agregát typu TM5 měl také novou hlavu se sacími ventily na jedné straně a výfukovými na druhé. Výkon se zvedl z pouhých 33 kW (45 koní) na 40 kW (54 k). Této verzi se také říká 403-7 dle daňových koní, zatímco silnější a starší čtyřválec je značen 403-8.
Tahle očesaná verze měla topení bez ventilátoru, postrádala posuvný díl střechy i Neimanův bezpečnostní zámek řízení a lišila se také vzhledem, chromovaný „knír“ na přídi šel pryč, zjednodušená mřížka chladiče byla hladká, panel se lisoval. Při bočním pohledu Sept neměl ani trojúhelníková větrací okénka v předních dveřích. Z dvěstětrojky pocházely i jednoduché kryty kol a volant, vnitřní ovládání dveří bylo plastové a vpředu trůnila celistvá lavice místo samostatných sedadel. Na „palubě“ tedy veškerý luxus chyběl, nejlevnější model se obešel i bez radiálních pneumatik.
Konec kabrioletu
V říjnu 1959 se diesel dostal i do sedanů. Pařížská taxislužba G7 koupila rovnou stovku vozů… Podnik pojmenovaný podle garáže číslo 7, ve které byl v roce 1905 založen, existuje dodnes! Naftové motory pochopitelně potěšily spotřebou paliva, která se pohybovala kolem 8 litrů na sto kilometrů.
V lednu 1960 proběhla ve Francii měnová reforma, cenám ubyly dvě nuly. V květnu přišel nástupce 404, čtyřistatrojka ale pokračovala dál coby finančně atraktivnější alternativa. To už se nevyráběla ani 203, která se rozloučila 26. února téhož roku. Převodovka dostala čtyřku v roli přímého záběru, což snížilo třecí ztráty.
Ke kabrioletu se dala od té doby pořídit odnímatelná pevná střecha, tedy hardtop. Jeho produkce skončila v červenci 1961. V říjnu téhož roku jej nahradil obdobný model 404. Od října 1961 se do sedanů montoval výkonnější diesel XPD85 s 55 koňmi (40,5 kW), užitkovější varianty zůstaly u staršího TMD.
Filmová hvězda
Nejslavnějším a nejpopulárnějším z kabrioletů je určitě ten světle šedý poručíka Columba, kterého ve stejnojmenném seriálu ztvárnil Peter Falk. První kus údajně na jeho naléhání koupila produkce od francouzského herce Rogera Pierra, byl to ten v ne úplně nejlepším stavu. Při natáčení byly ale pravděpodobně použity ještě další dva. Podle své autobiografie si jej ale vybral v garáži produkce mezi jinými mnohem hezčími auty. Až v rohu stojící vybledlý unavený kabriolet s jednou prázdnou pneumatikou ho prostě vzal za srdce. Náramně se k němu hodil, vždyť poručík chodil zásadně ve zmačkaném baloňáku s doutníkem v ústech. I v seriálu samotném kabriolet trpěl častými poruchami.
403 účinkovaly ale i v několika francouzských filmech s Jeanem-Paulem Belmondem a v debutovém snímku Romana Polanskiho Nůž ve vodě (1962). Naposledy jsme mohli sedan 403 viděl ve filmu Ferrari (2023) režiséra Michaela Manna, kde jej řídil představitel hlavní role, herec Adam Driver.
Kombíky dávají sbohem
V roce 1962 se i ostatní verze řady 403 dočkaly úpravy vzhledu: chromované „vousy“ z mřížky chladiče zmizely, zůstalo jen středové logo se lvem ve štítu. V případě modelu GL (Grand Luxe) byla doplněna o vodorovné lišty ve stylu 404, místo čtyř byly ale jen dvě. Vydržely ovšem pouze jedinou sezónu, pak byla příď už bez ozdob.
Pětidveřové kombi se rozloučilo v září 1962, nahradila jej stejná varianta typu 404. Spolu s Familiale skončila i užitková verze Commerciale a třídveřová Fourgonnette. V roce 1964 se do luxusnějších verzí sedanu vrátil dvouramenný volant s kompletním prstencem klaksonu. Řidiči, kteří byli zvyklí držet volant v horní polovině, tak nemuseli přehmatávat. Základní výbavě tento kruh ale chyběl úplně.
První milionář
Vzniklo 1.196.958 kusů odolné a veskrze praktické typové řady 403. Stala se tak prvním modelem značky, kterého se vyrobil více než milion. Produkce osobních verzí skončila 28. října 1966, poslední exemplář sedanu s motorem 1,47 l dostal krémovou barvu. „Diskrétní rodinný vůz buržoazie“, jak se mu také říkalo, odešel do historie, skladové zásoby vydržely jen do prosince. Neplatilo to o užitkové Camionnette, ta se s linkami rozloučila až v srpnu 1967 spolu se sanitkami a podvozky. Čtyřistačtyřka tak definitivně plně nahradila model s trojkou na konci.
Nejúspěšnější byly sedany (856.886). Pick-upů Camionnette Bâchée se zrodilo 155.709, pětimístných kombi Commerciale 112.601. Následovalo luxusnější Familiale (34.928) a podvozek Plateau-Cabine (27.066). Dodávkám Fourgonnette Tôlée připadlo 6.892 exemplářů, drahých kabrioletů vzniklo nejvýše 2.050. A v nemocnicích složilo zbylých 826 sanitek. Nejoptimističtější prameny uvádějí celkem 1.214.126 aut, pak ale samozřejmě nesedí počty karosářských variant.
Ve světě
Tato řada pomohla automobilce stát se mezinárodně úspěšným masovým výrobcem, nabízela se ve více zemích než její předchůdci. Nezůstalo ale jen u prodeje. Kromě produkce ve francouzském Sochaux se rodila i v Argentině, uruguayském Montevideu u Nordex S.A. a u protinožců, jak v australském Sydney, tak u Motor Holdings na Novém Zélandu. Tam montovali čtyřistatrojky vedle Brouků VW, za necelé čtyři roky od března 1960 jich ale vyjelo z bran jen 1.033.
I.A.F.A. (Industriales Argentinos Fabricantes de Automóviles) získala v roce 1958 licenci na montáž čtyřistatrojek v jihoamerické zemi. Po dvou letech se začal stavět výrobní závod, ten byl spuštěn v listopadu 1960. V polovině 60. let byla uzavřena kvůli údajnému pašování komponentů z Francie, došláply si na ni soudy, protože dlužila na clu.
V roce 1958 byla v Berazategui na jižním okraji metropole Buenos Aires založena továrna S.A.F.R.A.R. (Sociedad de Automóviles Franco Argentinos), pozdější Sevel. Ta vyráběla 403 i 404, až 90 % dílů vznikalo lokálně. V roce 1967 zahájila produkci pick-upu T4B s mechanikou novějšího modelu, ale karoserií toho staršího. Nechyběly diesely Indenor, auta se exportovala do Afriky i Asie. Valníčky doplnily místní verze s dvojitou kabinou, dodávky a sanitky, vyráběly se až do roku 1973.
Lokální 403 si mohli koupit i Belgičané, Portugalci a Irové, Jihoafričané, Nigerijci, Chilané, Filipínci a Malajsijci. Peugeot prodával od sezóny 1958 sedan 403 také v USA, ale nikoli kabriolet. V roce 1959 stál 2.175 dolarů, o něco méně než tamní typická velká auta. Nabídl levný provoz a slušnou výbavu. Oproti evropským specifikacím měl pneumatiky s bílými pásy na bocích na luxusnějších kolech vypůjčených z kabrioletu a vnější zpětné zrcátko u řidiče.
Rallye a okruhy
Peugeot 403 byl velmi úspěšný v rallye. Posádka Eino Elo/Kai Nuortila vyhrála finských 1000 jezer 1955, navázala na svůj triumf z ročníku 1952, tehdy ještě s dvěstětrojkou. George Baillou a Pierre Triou triumfovali v Rallye d‘Automne (tedy Podzimní rallye) 1957 a porazili mnohem ostřejší Porsche 356 Carrera. Co jim chybělo na výkonu a rychlosti, doháněli spolehlivostí. A ta byla v tehdejších soutěžích velmi důležitá, měřené rychlostní zkoušky se ještě nejezdily, existovaly maximálně časové kontroly.
Legendární robustnost motoru 403 vyústila i ve vítězství ve třídách na Rallye Monte Carlo a finské Hankiralli (tam v letech 1957, 1958 a 1959). Na sněhu a ledu se čtyřistatrojky cítily jako ryby ve vodě, ale nebyly jim cizí ani písek a bláto. Jimmy Feeney a Zbigniew „Nick“ Nowicki ovládli svou kategorii na Coronation Safari Rally 1957. Wilfred Murrell s Allanem Taylorem celkově vyhráli Round Australia Trial 1956. Tahle soutěž měřila 17 tisíc kilometrů! Argentinec José Migliore opanoval místní šampionát Turismo Nacional 1962 v nejsilnější třídě C. Tahle okruhová série se mimochodem pořádá dodnes.
Dostupný… kromě kabrioletů
Sedany 403 se v současnosti dají koupit relativně dobře. Za 3,5 tisíce eur sežene zájemce auto v započaté renovaci. Za špičkovou užitkovou Camionnette ale dnes zaplatíte i 20 tisíc. Kabriolety nejsou pak vzhledem k vzácnosti k mání prakticky vůbec.
Zdroje: Wikipedia, Auto World Press, propagační materiály Peugeot, mobile.de, eWRC.cz, archiv auto.cz, Automobil Revue
Foto: archiv Peugeot, S.A.F.R.A.R.
