Porsche 912E mělo v USA úlohu nejlacinějšího Porsche. Žilo necelé dva roky.
Levné Porsche bylo vždy velkým tahákem. Vůz 912E se vyráběl pouze v letech 1975 a 1976 ve snaze vyplnit časovou mezeru mezi lidovým Porsche 914 a připravovaným prvním transaxle 924. Prodával se ale jen v USA.
Původní Porsche 912 ze 60. let bylo v podstatě čtyřválcovou variantou slavné rané 911. Na první pohled byla obě auta stejná, rozdíly se projevovaly zejména ve vybavení, jež bylo u šestiválce bohatší. Na trhu plnilo 912 roli levného Porsche. Pokud jste chtěli vůz této značky, ale na 911 jste nedosáhli, nabídl vám pohotový prodejce právě 912. Nutno dodat, že i tento vůz měl stále logo Porsche, takže slovo „levné“ bychom brali rezervou. Pro zajímavost, v roce 1969 stálo Porsche 912 na švýcarském trhu 24.060 franků, verze Targa (tedy s odnímatelným střešním dílem) vyšla na 26.345 franků. Nejlevnější 911 startovala na částce 27.310 franků, ve variantě Targa pak 29.595 franků. Rozdíl mezi 911 a 912 tak činil řádově tisícovky franků.
Po ukončení výroby 912 přišla německá automobilka s dalším levným modelem a sice VW/Porsche 914. Jméno VW bylo v názvu použito z důvodu úzké spolupráce Porsche s Volkswagenem. Kromě varianty se čtyřválcovým motorem Volkswagen (914/4) existovala také dražší verze se šestiválcem Porsche (914/6). Auto mělo na rozdíl od 912 motor uložený podélně před zadní nápravou, čemuž odpovídaly vynikající jízdní vlastnosti. Bohužel vzhled auta byl sice zajímavý, avšak ne tak zdařilý jako u tradiční 911. Prodeje vázly, takže Porsche výrobu ukončilo.
Dražší než 914
Výroba 914 sice skončila, ale zbrusu nová řada 924 s koncepcí transaxle stále nebyla na obzoru. Jenže zákazníci požadovali levnější Porsche než 911 a to zejména v USA. A právě na tento popud vznikla řada 912E. Stejně jako původní 912 ji poháněl čtyřválec, avšak technika vycházela už z druhé generace 911 známé jako série G. S cenou 10.845 dolarů bylo auto dražší než předchozí VW/Porsche 914, avšak pořád levnější než obyčejná 911. Na rozdíl od 914 bylo navíc možné 912E vydávat za pravé Porsche, neboť vzhled se od známější 911 prakticky nelišil. A to samé platilo o koncepci.
K pohonu 912E sloužil čtyřválec převzatý z 914/4 o výkonu 64 kW při 4900 otáčkách za minutu, který ovšem konstruktéři museli upravit. Jednak jej otočili o 180 stupňů a dále umístili za zadní nápravu. V souladu s americkými požadavky jej vybavili elektronickým vstřikováním benzínu L-Jetronic namísto tradičního mechaniko-hydraulického K-Jetronic.
V motorovém prostoru tak najdete nejen snímač hmotnosti nasávaného vzduchu, ale samozřejmě také řídicí jednotku. Už od první poloviny 70. let platily v USA přísné emisní normy. Šlo o výsledek nařízení vládní agentury Environmental Protection Agency (EPA). Aby jim motor 912E vyhověl, dostal některá dodatečná zařízení. Zajímavostí je třeba systém recirkulace spalin EGR. Ten je již řadu let u aut běžný, nicméně tehdy šlo o unikum. Cílem bylo, tak jako dnes, snížit podíl oxidů dusíku ve výfukových plynech. Kvůli přepouštění výfukových plynů do sání dostal motor 912E speciální hlavy válců, takzvaný Typ 4. Druhou zajímavostí byl systém vstřikující vzduch do výfukového traktu. V Porsche 912E je toto známo jako systém AIR (Air Injection Reaction). K odvodu nadměrného tepla z výfuku byl použit dodatečný tepelný výměník.
Za necelé dva roky, kdy se 912E vyrábělo, se podařilo prodat pouhých 2099 kusů. Vůz byl nabízen výhradně na americkém trhu, přičemž jednoznačně největšího úspěchu dosáhl v Kalifornii. Auta pro tuto zemi Spojených států se od zbytku trhu lišila například složitějším výfukovým potrubím, které zohledňovalo ještě o něco přísnější emisní požadavky, platné toho času v Kalifornii.